V Ostravě proběhlo další setkání s lidmi ohledně plánované výstavby tramvajové trati z Poruby ke Globusu v Plesné. Při veřejném projednávání EIA loni v létě měli odpůrci tolik námitek, že se protáhlo do pozdních večerních hodin a proto bylo přerušeno. Týkaly se hlavně hluku a zeleně.
Nová tramvajová trať z Poruby přes ulici Průběžnou ke Globusu v Plesné je stále ve hře. Klíčové je rozhodnutí EIA, na které se stále čeká. Posuzování vlivu stavby na životní prostředí krajský úřad zahájil v roce 2018
Zuzana Bajgarová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: “Pro nás je v této chvíli podstatné to, ať ta EIA běží dál, ať jednotlivé orgány dají rozhodnutí podle svého uvážení a podle toho se budeme rozhodovat dál. Pokud by ten proces probíhal řádně, tak je možné ten projekt doprojektovat v horizontu dvou let a následně začít stavbu realizovat.”
Vzhledem k tomu, že s novou tratí nesouhlasí čím dál více lidí a spolků, kteří se v případě, že EIA projde, zřejmě budou odvolávat, celý proces by se mohl protáhnout o několik let. Bojí se zejména hluku a kritizují i to, že má kvůli stavbě padnout i řada vzrostlých stromů.
Anketa: účastníci veřejného projednávání: “Já si myslím, že kdyby se spojili s Karvinou, protože Karviná teď bude mít rychlodráhu přes Orlovou až do Ostravy a tam společně investovali ty peníze, takže by to bylo daleko výhodnější.”
“Nesouhlasím. Těch důvodů je více. Hlavně to, že oni zničí absolutně tolik zeleně v Porubě. Tam je to takové hezké a také kvůli hluku.”
“Zbytečné mrhání investicemi. Zbytečné mrhání jistotami lidí, kteří tam bydlí a kteří takto přijdou o slušné životní prostředí.”
Nová trať je podle magistrátu smysluplná a byla by přínosná. Lokalita je totiž hustě zalidněná a připravují se v ní i nové bytové projekty.
---
Ubytování uprchlíků z Ukrajiny a jejich začleňování do společnosti. Ale také podobná pomoc například pro rodiny s dětmi bez přístřeší a další obyvatele nejen našeho regionu. To byla témata, o která se zajímal při návštěvě Havířova ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka.
Cílem návštěvy ministra byl havířovský azylový dům pro rodiny, který provozuje Armáda spásy.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora Havířova: "Jsme mu chtěli ukázat, jak sociální služby tady v Havířově fungují, co je třeba podpořit, kde vidíme problémy a kde zas vidíme tu přidanou hodnotu. Kdy opravdu sociální intervence pomáhá navracet lidi do společnosti a začleňovat je znova do společnosti."
Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministr práce a sociálních věcí: "Já jsem tady měl možnost poznat opravdu velmi dobrou spolupráci, která se teď týká využití a nabídky bytů pro ukrajinské uprchlíky. Právě ve spolupráci s Armádou spásy, která je určitým garantem, že s těmi lidmi a s jejich rodinami je dále pracováno. Že tady běží nějaký ten proces sociální podpory, aby ti lidé se mohli adaptovat a integrovat, což si myslím, že je velmi důležité. A má to velký potenciál, protože tady jsou volné byty, je tady příležitost na Ostravsku i pro to, aby ti lidé si našli práci."
Armáda spásy kromě toho, že ve městě řeší velkou transformaci služeb, tak ve spolupráci s poskytovatelem nájemního bydlení pomáhá také uprchlíkům z Ukrajiny.
Jan Rafaj, generální ředitel společnosti Heimstaden: "Heimstaden má v Havířově přes 12 tisíc bytů a samozřejmě část těch bytů se snažíme poskytnou pro sociální práci. Ta sociální práce je velmi široká, takže například jsme mohli využít přes 200 bytů už dneska v Havířově pro přicházející ukrajinské uprchlíky. Navázali jsme výbornou spolupráci s Armádou spásy, která se snaží dělat určitou sociální a adaptační práci s těmi rodinami."
Tomáš Kolondra, ředitel Armády spásy Havířov: "Naši terénní pracovníci docházejí do bytů, kde jsou uprchlíci z Ukrajiny a poskytují jim potřebnou podporu a mapují a zjišťují potřeby těch Ukrajinců a pomáhají s tím, co se dá."
Vyřizují dokumenty, pomáhají umísťovat děti do škol a školek a také hledají pro uprchlíky práci.
Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministr práce a sociálních věcí: "Je to úspěšný projekt, který se ukazuje, že tady funguje. Ale on funguje i mimo řekněme tu uprchlickou krizovou situaci. Ukazuje se, že tady může být velmi dobrá práce, kdy lidi, kteří ztratili bydlení, jsou v nějaké krizové situaci, zase zpátky dostává do toho běžného života."
Ministr si z Moravskoslezského kraje odvezl zároveň několik podnětů k úpravě vyplácení příspěvků na bydlení, aby se nepodporoval byznys s chudobou. Zajistilo se vzdělávaní dětí i například omezení sociální podpory pro rodiče, kteří je neposílají do škol.
---
Krátké zprávy, 23. 5. 2022, 3
20 mladistvých pod vlivem alkoholu odhalili strážníci MP Ostrava při páteční akci. Dvěma dívkám přitom bylo jen 13 a 14 let. Ve spolupráci s PČR a OSPOD strážníci kontrolovali bary a podniky v Moravské Ostravě a Přívozu a na Stodolní ulici
Moravskoslezský kraj vyhlašuje sedmý ročník soutěže Moravskoslezská SESTRA. Odborná veřejnost i jednotlivá zdravotnická zařízení v regionu mohou své kandidáty nominovat do 13. června v pěti kategoriích. Výsledky soutěže budou vyhlášeny 6. října na slavnostním galavečeru.
---
I v letošním roce přispěje Ostrava majitelům památek a významných městských staveb na jejich obnovu a rekonstrukci. Dotační program funguje už řadu let a je o něj veliký zájem.
Domy ve stylu Sorela v Porubě, Štítová kolonie a nebo pavlačový dům ve tvaru U tedy U- haus ve Vítkovicích - to jsou stavby, které mohou v letošním roce počítat s dotací města na rekonstrukci. Jsou totiž natolik zajímavé a pro město důležité, že mohou jejich majitelé čerpat peníze z dotace na obnovu.
Zuzana Bajgarova, náměstkyně primátora Ostravy: „Je patrné, že v posledních letech se program stal známější a využívá jej více majitelů nemovitostí, za což jsme velmi ráda, protože denně můžeme vidět jeho pozitivní dopady."
Dotace se týká také sakrálních staveb. Z šesti žadatelů bude vyhověno pěti a celkem je výše dotace téměř půl druhého milionu korun. Peníze dostane například farnost v Polance nad Odrou, kde chtějí opravit vitráže.
Zdeněk Pluhař, farář kostel sv. Anny Polanka nad Odrou: "Máme tam okna ve velmi špatném stavu. Z těch betonových sloupů, co jsou v těch oknech, vypadávají kameny. Stačí trochu větší vítr a ty kameny jsou pryč."
Na městské byty mohou majitelé dostat až milion a půl a na sakrální stavby je to 500 tisíc korun. Maximum je ale polovina nákladů.
Zuzana Bajgarova, náměstkyně primátora Ostravy: "V letošním roce jsme nebyli schopni vyhovět všem žadatelům, s ohledem na významnost předložených žádostí jsme se však rozhodli alespoň zvýšit původně schválenou alokaci 5 milionů korun o více než 2,3 milionu korun, abychom mohli podpořit všechny žádosti, které doporučila komise.“
Celkově dostanou žadatelé v letošním roce asi 7 milionů 300 tisíc korun na 12 projektů.
---
Nečekaný ranní kolaps postihl v pondělí ráno Havířov. Práce silničářů na velkém kruhovém objezdu způsobila totální kolaps dopravy. Dlouhé a téměř nehybné kolony se vytvořily ze všech směrů. Někteří řidiči v nich strávili i déle než hodinu.
Silničáři sice práci na nejrušnější křižovatce v Havířově avizovali na sociálních sítích, informace se však k motoristům nedostala. Nepomohlo ani to, že povrch kruhového objezdu začali opravovat v pondělí kolem 2. hodiny ranní. Práce totiž pokračovaly i v ranní špičce. Doprava přímo na rondelu se téměř zastavila a kolony vozidel se vytvořily na všech příjezdových silnicích.
Anketa: “Zajímalo by mě, proč, nebo kdo to rozhodl, že se to bude dělat první pracovní den v týdnu. Proč se to neřešilo o víkendu, kdy je provoz minimální.”
Například kolona skrz Havířov začínala už v centru u hlavní pošty. Dopravu tam museli začít usměrňovat strážníci. U jedné posádky vozidla čekajícího dlouhé minuty v koloně musela zasahovat záchranná služba.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: "Naše posádka byla vyslána na Hlavní třídu ke 20leté ženě, která zkolabovala v autobuse MHD."
Nad chaosem se rozčilovali i řidiči autobusů, kteří nabírali dlouhá zpoždění.
Motoristé silničářům vyčítají, že měli pracovat o víkendu a dopravu měli značkami odvést na objízdné trasy.
Anketa: “No bylo by to perfektní, kdyby byla vyznačená objížďka, aby se to objelo a člověk neměl zpoždění. Protože jsem kvůli tomu přijel do práce o hodinu později.”
Anketa: “Mám firmu na Orlovské ulici a ta kolona stála až u našich vrat, což je zhruba 1,5 kilometru od rondelu. Zaměstnanci mi přišlo o hodinu později do práce. Volali mi a mysleli si, že se tam stala nějaká nehoda. Pokud to ale bylo kvůli frézování a nikdo to nekoordinoval a nebyly vyznačené objížďky, tak to v dnešní době nechápu.”
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: "Všem řidičům se samozřejmě za obrovské komplikace na kruháči omlouváme. Bohužel, jinak to udělat nešlo. O víkendu jsme nemohli práce začít, protože nejsou v provozu tzv. obalovny. (Výrobny asfaltu, pozn. red.)"
Plynulou dopravu se na kruhovém objezdu podařilo obnovit zhruba kolem 9. hodiny, ještě po celé dopoledne ale provoz řídili policisté.
Přestože se silničářům podařilo naplánované opravy v průběhu dne dokončit, už teď se na rondelu připravuje další oprava, a to betonových ploch před semafory.
---
Krátké zprávy, 23. 5. 2022, 4
Muzeum nákladních automobilů Tatra se stalo Muzejním počinem roku 2021. V této kategorii získalo mezi 17 přihlášenými projekty prvenství. Hodnotily se zejména aktivity v oblasti zkvalitňování sbírkotvorné činnosti.
Vyšetření kožních znamének, měření krevního tlaku a hladiny cukru v krvi, nebo trénink paměti .., to vše se bude dít v rámci akce Den zdraví.Tradiční akce krnovské nemocnice proběhne 26. května od 9:00 do 16:00.
---
Návštěvníci Pustějovského fotbalového klubu mohli do neděle 22. května vidět speciální výstavu věnovanou Bobrovi a jmelí. Dokumentární fotografie mapují škody, které v Poodří vznikají. Jsou na nich vidět poničené stromy i bobří hráze.
V zázemí fotbalového klubu v Pustějově proběhla výstava fotografií s názvem Dřevorubec a parazit anebo Bobr a jmelí v Poodří. Autoři fotografie pořizovali téměř tři roky. Hlavním tématem fotek jsou škody napáchané bobrem a taky parazitický keřík.
Vladimír Petřvalský, autor: „Prvopočátek byla letošní zima. V průběhu jara jsme sháněli fotky a hledali místo, kde proběhnou vernisáže. Problém to je, ale myslím si, že bobr do té přírody patří.“
Oldřich Usvald, autor: „Hlavním tématem je ukázat lidem, jak tady žije bobr. Ať si každý udělá obrázek o tom, jestli je prospěšný přírodě, nebo není. To stejné je u jmelí. Všichni ví, že tu je, ale nikdo s tím nic nedělá.“
Kateřina Křenková, starostka Bartošovic (KSČM): „Samozřejmě v té přírodě je to určitě problém. Hlavně výskyt toho jmelí. Řešili jsme to společně s místní akční skupinou regionu Poodří, s regionem Poodří i s Krajským úřadem. Doposud jsme řešení nenašli. Výstava znázorňuje problém, který tu v přírodě je.“
Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice Bartošovice: „Bobr se vrátil po několika desetiletích. V oblasti Poodří to určitě není žádné nové zvíře. Problém je, že bude problém dát dohromady soužití s člověkem. Je třeba si uvědomit, že jsme v CHKO Poodří a prioritou je chránit krajinu, biologii a zoologii. Je třeba pokusit se sladit zájmy přírody a lidí. Na závěr bych chtěl říct, že bobr do přírody určitě patří.“
Výstavu lidé poprvé viděli na Bartošovickém zámku. V Pustějově byla vystavena do neděle 22. května.
---
V Ostravě proběhlo další setkání s lidmi ohledně plánované výstavby tramvajové trati z Poruby ke Globusu v Plesné. Při veřejném projednávání EIA loni v létě měli odpůrci tolik námitek, že se protáhlo do pozdních večerních hodin a proto bylo přerušeno. Týkaly se hlavně hluku a zeleně.
Nová tramvajová trať z Poruby přes ulici Průběžnou ke Globusu v Plesné je stále ve hře. Klíčové je rozhodnutí EIA, na které se stále čeká. Posuzování vlivu stavby na životní prostředí krajský úřad zahájil v roce 2018
Zuzana Bajgarová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: “Pro nás je v této chvíli podstatné to, ať ta EIA běží dál, ať jednotlivé orgány dají rozhodnutí podle svého uvážení a podle toho se budeme rozhodovat dál. Pokud by ten proces probíhal řádně, tak je možné ten projekt doprojektovat v horizontu dvou let a následně začít stavbu realizovat.”
Vzhledem k tomu, že s novou tratí nesouhlasí čím dál více lidí a spolků, kteří se v případě, že EIA projde, zřejmě budou odvolávat, celý proces by se mohl protáhnout o několik let. Bojí se zejména hluku a kritizují i to, že má kvůli stavbě padnout i řada vzrostlých stromů.
Anketa: účastníci veřejného projednávání: “Já si myslím, že kdyby se spojili s Karvinou, protože Karviná teď bude mít rychlodráhu přes Orlovou až do Ostravy a tam společně investovali ty peníze, takže by to bylo daleko výhodnější.”
“Nesouhlasím. Těch důvodů je více. Hlavně to, že oni zničí absolutně tolik zeleně v Porubě. Tam je to takové hezké a také kvůli hluku.”
“Zbytečné mrhání investicemi. Zbytečné mrhání jistotami lidí, kteří tam bydlí a kteří takto přijdou o slušné životní prostředí.”
Nová trať je podle magistrátu smysluplná a byla by přínosná. Lokalita je totiž hustě zalidněná a připravují se v ní i nové bytové projekty.
---
Ubytování uprchlíků z Ukrajiny a jejich začleňování do společnosti. Ale také podobná pomoc například pro rodiny s dětmi bez přístřeší a další obyvatele nejen našeho regionu. To byla témata, o která se zajímal při návštěvě Havířova ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka.
Cílem návštěvy ministra byl havířovský azylový dům pro rodiny, který provozuje Armáda spásy.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora Havířova: "Jsme mu chtěli ukázat, jak sociální služby tady v Havířově fungují, co je třeba podpořit, kde vidíme problémy a kde zas vidíme tu přidanou hodnotu. Kdy opravdu sociální intervence pomáhá navracet lidi do společnosti a začleňovat je znova do společnosti."
Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministr práce a sociálních věcí: "Já jsem tady měl možnost poznat opravdu velmi dobrou spolupráci, která se teď týká využití a nabídky bytů pro ukrajinské uprchlíky. Právě ve spolupráci s Armádou spásy, která je určitým garantem, že s těmi lidmi a s jejich rodinami je dále pracováno. Že tady běží nějaký ten proces sociální podpory, aby ti lidé se mohli adaptovat a integrovat, což si myslím, že je velmi důležité. A má to velký potenciál, protože tady jsou volné byty, je tady příležitost na Ostravsku i pro to, aby ti lidé si našli práci."
Armáda spásy kromě toho, že ve městě řeší velkou transformaci služeb, tak ve spolupráci s poskytovatelem nájemního bydlení pomáhá také uprchlíkům z Ukrajiny.
Jan Rafaj, generální ředitel společnosti Heimstaden: "Heimstaden má v Havířově přes 12 tisíc bytů a samozřejmě část těch bytů se snažíme poskytnou pro sociální práci. Ta sociální práce je velmi široká, takže například jsme mohli využít přes 200 bytů už dneska v Havířově pro přicházející ukrajinské uprchlíky. Navázali jsme výbornou spolupráci s Armádou spásy, která se snaží dělat určitou sociální a adaptační práci s těmi rodinami."
Tomáš Kolondra, ředitel Armády spásy Havířov: "Naši terénní pracovníci docházejí do bytů, kde jsou uprchlíci z Ukrajiny a poskytují jim potřebnou podporu a mapují a zjišťují potřeby těch Ukrajinců a pomáhají s tím, co se dá."
Vyřizují dokumenty, pomáhají umísťovat děti do škol a školek a také hledají pro uprchlíky práci.
Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministr práce a sociálních věcí: "Je to úspěšný projekt, který se ukazuje, že tady funguje. Ale on funguje i mimo řekněme tu uprchlickou krizovou situaci. Ukazuje se, že tady může být velmi dobrá práce, kdy lidi, kteří ztratili bydlení, jsou v nějaké krizové situaci, zase zpátky dostává do toho běžného života."
Ministr si z Moravskoslezského kraje odvezl zároveň několik podnětů k úpravě vyplácení příspěvků na bydlení, aby se nepodporoval byznys s chudobou. Zajistilo se vzdělávaní dětí i například omezení sociální podpory pro rodiče, kteří je neposílají do škol.
---
Krátké zprávy, 23. 5. 2022, 3
20 mladistvých pod vlivem alkoholu odhalili strážníci MP Ostrava při páteční akci. Dvěma dívkám přitom bylo jen 13 a 14 let. Ve spolupráci s PČR a OSPOD strážníci kontrolovali bary a podniky v Moravské Ostravě a Přívozu a na Stodolní ulici
Moravskoslezský kraj vyhlašuje sedmý ročník soutěže Moravskoslezská SESTRA. Odborná veřejnost i jednotlivá zdravotnická zařízení v regionu mohou své kandidáty nominovat do 13. června v pěti kategoriích. Výsledky soutěže budou vyhlášeny 6. října na slavnostním galavečeru.
---
I v letošním roce přispěje Ostrava majitelům památek a významných městských staveb na jejich obnovu a rekonstrukci. Dotační program funguje už řadu let a je o něj veliký zájem.
Domy ve stylu Sorela v Porubě, Štítová kolonie a nebo pavlačový dům ve tvaru U tedy U- haus ve Vítkovicích - to jsou stavby, které mohou v letošním roce počítat s dotací města na rekonstrukci. Jsou totiž natolik zajímavé a pro město důležité, že mohou jejich majitelé čerpat peníze z dotace na obnovu.
Zuzana Bajgarova, náměstkyně primátora Ostravy: „Je patrné, že v posledních letech se program stal známější a využívá jej více majitelů nemovitostí, za což jsme velmi ráda, protože denně můžeme vidět jeho pozitivní dopady."
Dotace se týká také sakrálních staveb. Z šesti žadatelů bude vyhověno pěti a celkem je výše dotace téměř půl druhého milionu korun. Peníze dostane například farnost v Polance nad Odrou, kde chtějí opravit vitráže.
Zdeněk Pluhař, farář kostel sv. Anny Polanka nad Odrou: "Máme tam okna ve velmi špatném stavu. Z těch betonových sloupů, co jsou v těch oknech, vypadávají kameny. Stačí trochu větší vítr a ty kameny jsou pryč."
Na městské byty mohou majitelé dostat až milion a půl a na sakrální stavby je to 500 tisíc korun. Maximum je ale polovina nákladů.
Zuzana Bajgarova, náměstkyně primátora Ostravy: "V letošním roce jsme nebyli schopni vyhovět všem žadatelům, s ohledem na významnost předložených žádostí jsme se však rozhodli alespoň zvýšit původně schválenou alokaci 5 milionů korun o více než 2,3 milionu korun, abychom mohli podpořit všechny žádosti, které doporučila komise.“
Celkově dostanou žadatelé v letošním roce asi 7 milionů 300 tisíc korun na 12 projektů.
---
Nečekaný ranní kolaps postihl v pondělí ráno Havířov. Práce silničářů na velkém kruhovém objezdu způsobila totální kolaps dopravy. Dlouhé a téměř nehybné kolony se vytvořily ze všech směrů. Někteří řidiči v nich strávili i déle než hodinu.
Silničáři sice práci na nejrušnější křižovatce v Havířově avizovali na sociálních sítích, informace se však k motoristům nedostala. Nepomohlo ani to, že povrch kruhového objezdu začali opravovat v pondělí kolem 2. hodiny ranní. Práce totiž pokračovaly i v ranní špičce. Doprava přímo na rondelu se téměř zastavila a kolony vozidel se vytvořily na všech příjezdových silnicích.
Anketa: “Zajímalo by mě, proč, nebo kdo to rozhodl, že se to bude dělat první pracovní den v týdnu. Proč se to neřešilo o víkendu, kdy je provoz minimální.”
Například kolona skrz Havířov začínala už v centru u hlavní pošty. Dopravu tam museli začít usměrňovat strážníci. U jedné posádky vozidla čekajícího dlouhé minuty v koloně musela zasahovat záchranná služba.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: "Naše posádka byla vyslána na Hlavní třídu ke 20leté ženě, která zkolabovala v autobuse MHD."
Nad chaosem se rozčilovali i řidiči autobusů, kteří nabírali dlouhá zpoždění.
Motoristé silničářům vyčítají, že měli pracovat o víkendu a dopravu měli značkami odvést na objízdné trasy.
Anketa: “No bylo by to perfektní, kdyby byla vyznačená objížďka, aby se to objelo a člověk neměl zpoždění. Protože jsem kvůli tomu přijel do práce o hodinu později.”
Anketa: “Mám firmu na Orlovské ulici a ta kolona stála až u našich vrat, což je zhruba 1,5 kilometru od rondelu. Zaměstnanci mi přišlo o hodinu později do práce. Volali mi a mysleli si, že se tam stala nějaká nehoda. Pokud to ale bylo kvůli frézování a nikdo to nekoordinoval a nebyly vyznačené objížďky, tak to v dnešní době nechápu.”
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: "Všem řidičům se samozřejmě za obrovské komplikace na kruháči omlouváme. Bohužel, jinak to udělat nešlo. O víkendu jsme nemohli práce začít, protože nejsou v provozu tzv. obalovny. (Výrobny asfaltu, pozn. red.)"
Plynulou dopravu se na kruhovém objezdu podařilo obnovit zhruba kolem 9. hodiny, ještě po celé dopoledne ale provoz řídili policisté.
Přestože se silničářům podařilo naplánované opravy v průběhu dne dokončit, už teď se na rondelu připravuje další oprava, a to betonových ploch před semafory.
---
Krátké zprávy, 23. 5. 2022, 4
Muzeum nákladních automobilů Tatra se stalo Muzejním počinem roku 2021. V této kategorii získalo mezi 17 přihlášenými projekty prvenství. Hodnotily se zejména aktivity v oblasti zkvalitňování sbírkotvorné činnosti.
Vyšetření kožních znamének, měření krevního tlaku a hladiny cukru v krvi, nebo trénink paměti .., to vše se bude dít v rámci akce Den zdraví.Tradiční akce krnovské nemocnice proběhne 26. května od 9:00 do 16:00.
---
Návštěvníci Pustějovského fotbalového klubu mohli do neděle 22. května vidět speciální výstavu věnovanou Bobrovi a jmelí. Dokumentární fotografie mapují škody, které v Poodří vznikají. Jsou na nich vidět poničené stromy i bobří hráze.
V zázemí fotbalového klubu v Pustějově proběhla výstava fotografií s názvem Dřevorubec a parazit anebo Bobr a jmelí v Poodří. Autoři fotografie pořizovali téměř tři roky. Hlavním tématem fotek jsou škody napáchané bobrem a taky parazitický keřík.
Vladimír Petřvalský, autor: „Prvopočátek byla letošní zima. V průběhu jara jsme sháněli fotky a hledali místo, kde proběhnou vernisáže. Problém to je, ale myslím si, že bobr do té přírody patří.“
Oldřich Usvald, autor: „Hlavním tématem je ukázat lidem, jak tady žije bobr. Ať si každý udělá obrázek o tom, jestli je prospěšný přírodě, nebo není. To stejné je u jmelí. Všichni ví, že tu je, ale nikdo s tím nic nedělá.“
Kateřina Křenková, starostka Bartošovic (KSČM): „Samozřejmě v té přírodě je to určitě problém. Hlavně výskyt toho jmelí. Řešili jsme to společně s místní akční skupinou regionu Poodří, s regionem Poodří i s Krajským úřadem. Doposud jsme řešení nenašli. Výstava znázorňuje problém, který tu v přírodě je.“
Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice Bartošovice: „Bobr se vrátil po několika desetiletích. V oblasti Poodří to určitě není žádné nové zvíře. Problém je, že bude problém dát dohromady soužití s člověkem. Je třeba si uvědomit, že jsme v CHKO Poodří a prioritou je chránit krajinu, biologii a zoologii. Je třeba pokusit se sladit zájmy přírody a lidí. Na závěr bych chtěl říct, že bobr do přírody určitě patří.“
Výstavu lidé poprvé viděli na Bartošovickém zámku. V Pustějově byla vystavena do neděle 22. května.
---
