Makovice věže kostela sv. Jana a Pavla ve Frýdku-Místku opět ukrývá poselství. Zástupci města a farnosti za velkého zájmu veřejnosti uložili čtyři měděné schránky s původními i novými dokumenty a dalšími předměty do věže. Otevřeny určitě nebudou minimálně dalších 100, možná dokonce i 200 let.
Kostel svatých Jana a Pavla ve Frýdku-Místku zaplnili žáci základních škol a také početná veřejnost. Přišli, aby se dozvěděli, jaká poselství město i farnost uloží do makovice věže pro další generace.
Anketa: 1.) "No je to takový velký zážitek." 2.) "Generační, ale co k tomu říct. My už ten další pokolení se asi toho nedožijeme." 3.) "Je to určitě vzácné, protože já jsem v životě u takových věcí nebyla. A musím říct, že mě to celkem dojalo.
Po přečtení vzkazů se všichni přesunuli před kostel, kde došlo k vložení poselství do měděných tubusů.
Daniel Vícha, děkan a farář Římskokatolické farnosti Místek: "Jeden obsahoval práce dětí ze základních škol Poselství budoucím generacím. Druhý tubus historické věci z roku 1914. Třetí tubus byly materiály z města a současný popis města, včetně zprávy pana primátora a čtvrtý tubus byly zprávy a informace ohledně farnosti Místek."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Samozřejmě byly vloženy nějaké aktuální noviny, tiskoviny, zpravodaj města. Pamětní mince k založení 750 let města a také studie přístavby nového kulturního sálu, kterým vznikne nové kulturní centrum města z pera světoznámé architektky paní Evy Jiřičné."
Igor Juriček (Piráti), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Za sebe já musím říct, že nejvíc mě zaujalo to poselství dětí, které tam ukládaly svůj vzkaz. Je tam zdůrazněno, jak ony vnímají ten svět. A myslím, že nejdůležitější pro ně bylo, že ty příští generace mají opravdu poslední šanci zachránit ten svět, jak ho známe. S tím, jak se trápíme s ekologií, s oteplováním a podobně."
Po zapečetění vyjeli primátor s děkanem nahoru na věž, aby společně uložili poselství přímo do makovice.
Daniel Vícha, děkan a farář Římskokatolické farnosti Místek: "Mám velikou radost, že se podařilo restaurovat tu původní. Že není nová, že je opravdu historická. Byla dána nahoru v roce 1914 a už tenkrát nebyla z toho roku. Tenkrát byla ještě starší, takže pokračujeme v této tradici."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Ten okamžik vnímám jako velmi silný pro město, ale samozřejmě i osobně jsem rád, že jsem měl tu čest a možnost být u tohoto významného okamžiku s panem děkanem nahoře na věži. Právě v té chvíli, kdy se ty vzkazy vkládaly do té kopule. Je to silný okamžik a je to silný zážitek lidsky."
Daniel Vícha, děkan a farář Římskokatolické farnosti Místek: "A kromě toho je tam vidět velmi kvalitně udělaná práce klempířů. Když si srovnáme fotografie staré věže a té nové, tak si troufám říci, že ta nová práce je daleko kvalitnější."
Dá se předpokládat, že příští generace by se ke vzkazům mohla dostat při další opravě určitě mnohem později, než za sto let.
Daniel Vícha, děkan a farář Římskokatolické farnosti Místek: "Určitě to bude více než oněch sto let, nechci říci kolik, ale 150 až 200 by to mohlo být."
Rekonstrukce věže by mohla být hotová do poloviny července a vyjde na téměř 5milionů korun.
---
Ostravská knihovna přišla na skvělý způsob, jak využít knihy, které jsou postupně vyřazovány. Díky projektu Druhý život knih jsou tyto svazky věnovány například nemocnicím, domovům pro seniory nebo i školám, které mají zájem. Nově se do projektu zapojilo i mošnovské letiště.
Knihovna města Ostravy přinesla čtenářům unikátní projekt, který jim umožní jejich zálibu provozovat i mimo byt či dům. Navíc má přidanou hodnotu v dalším využití knih, které by jinak skončily ve sběru. Název Druhý život knih napovídá, že jde o jakousi recyklaci. V tomto případě knih, které už chce knihovna z různých důvodů vyřadit.
Miroslava Sabelová, ředitelka Knihovny města Ostravy: „Projekt je v České republice ojedinělý s ohledem na jeho filozofii. Samozřejmě i jiné knihovny či instituce knihy darují. Smyslem našeho Druhého života knih je udělat knihami radost dalším čtenářům, kteří by museli za knihy vynaložit nemalé peníze. Starší knihy, které se již v knihovně nepůjčují, nejsou vyhazovány, ale naopak míří ke svým novým čtenářům. Uvolní tak místa v regálech knihoven pro nové publikace a jinde ještě potěší. Krom zápisu o vyřazení jsou knihy na svou novou pouť opatřeny speciální samolepkou a kolegyněmi pečlivě vybrány, vždy dle čtenářů, za kterými cílí."
Díky projektu se tak knihy dostaly na Základní školu Ostrčilova a děti jsou nadšené. Škola ušetří a děti mohu smysluplně trávit přestávku.
Lenka Lednická, ředitelka ZŠ Ostrčilova: „Dar, který jsme obdrželi znatelně zvýšil počet titulů našich školních knihoven a zároveň také pestrost literatury. Nemáme knihovny totiž vyhrazeny jen pro danou výpůjční dobu, ale dochází sem jednotlivé třídy na čtenářské dílny v rámci svých hodin českého jazyka a nyní jsme rozjeli i pravidelný program na odpoledne pro oddělení naší školní družiny."
Prvním místem, kde začala knihovna svazky dodávat, bylo nádraží ve Svinově, následovaly domovy pro seniory, nemocnice, poliklinika i Armáda spásy.
Tomáš Hruška, Armáda spásy: "Pomáhá to našim klientům nějak smysluplně trávit volný čas s tím, že v nízkoprahovém denním centru pro osoby bez přístřeší máme ty knihy volně dostupné."
Od roku 2017 díky tomuto projektu dostalo druhou šanci víc jak 6 000 knih.
---
Zanedlouho budou moci obyvatelé Českého Těšína i návštěvníci města plně využívat pro cestování nový dopravní terminál. Před jeho zprovozněním finišují poslední dokončovací práce.
Oproti původnímu již zastaralému autobusovému stanovišti bude mít terminál velké centrální parkoviště, chráněná stání pro kola.
Tomáš Pavelek, místostarosta Českého Těšína: "V neposlední řadě je tady velmi důstojné zázemí pro samotné cestující, kde se dnes budou moci schovat do uzavřené budovy a nebude chybět ani dopravní kancelář, která byla úplně mimo, na ulici Viaduktové."
Momentálně dělníci na stavbě dokončují realizaci zpevnění venkovních ploch, jako jsou chodníky a napojení na stávající komunikace. Dokončit musí i terénní úpravy. a výsadba zeleně.
Michael Karásek, stavbyvedoucí: "Částečně je již také nainstalovaný mobiliář a zastávky jsou již osazeny."
Andrea Klimšová, referentka Odboru investic Českého Těšína: "Už jsme měli schůzku s dopravci a koordinátorem KODIS, abychom si ujasnili, jak tady bude provoz fungovat, nástupiště, jak budou očíslována."
Kamerový systém je napojený na centrální pult městské policie, terminál již dozorují strážníci.
---
O bezpečnost občanů Ostravy se už 30 let stará městská policie. Zatímco na začátku neměli strážníci ani vysílačky či pistole, dnes používají nejmodernější techniku. Jádro práce ale zůstalo stejné - strážník musí být především vidět v ulicích mezi lidmi.
Prvních 80 strážníků MP Ostrava složilo slib v dubnu 1992. Byla divoká devadesátá léta a od prvních dní měli rozhodně co dělat. Lidé novou bezpečnostní složku neznali a strážníci si museli vybudovat respekt. Zprvu měli pouze slzný plyn, pouta a pevnou telefonní linku kdesi na služebně.
strážníci, 30 let odsloužených u MP Ostrava: "Jak jsme v tom devadesátém druhém začínali a tak jeden z prvních prioritních úkolů byla eliminace tzv. skořápkářů na Svinovských mostech."
"Je pravda, že ze začátku té práce nebylo tolik, protože nebylo tolik vozidel, nebylo tolik bezdomovců, bylo to těsně po revoluci."
Uplynulo 30 let, strážníků je téměř 700 a navíc jim pomáhá asi 900 kamer v ulicích města. Rozděleni jsou do čtyř spádových oblastí a navíc disponují operačním oddílem s celoměstskou působností.
Miroslav Plaček, ředitel MP Ostrava: "Operativní oddíl se skládá ze skupiny pořádkové služby, hlídkové služby, kynologie a skupiny hipologie."
Mění se i zaměření strážníků. Zprvu se o dopravu téměř nezajímali, ale dnes už tvoří asi 70 procent jejich práce. Stále více se také věnují prevenci.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Jde nám o to, abychom těm protiprávním jevům předcházeli, než abychom je museli řešit, tzn. posilovat tu preventivní a dohledovou činnost."
Městskou policii ale stále trápí fluktuace. I když neustále běží nové kurzy a o práci je zájem, strážníci často odcházejí k jiným bezpečnostním složkám, kde mají zajištěnu výsluhu.
---
V Horní Suché se konalo krajské shromáždění členských obcí Sdružení místních samospráv ČR. Radnice po celé zemi v současné době trápí zejména legislativa, která se týká odpadového hospodářství.
Nová legislativa, získávání dotací na projekty, odpadové hospodářství a příprava na rok 2030, kdy začne platit zákaz skládkování komunálního využitelného odpadu. To byla témata zástupců radnic na krajském shromáždění obcí Sdružení místních samospráv.
Jana Přecechtělová (STAN), ředitelka SMS ČR, starostka obce Srbce: "Nevíme, kam ten stát směřuje. Jestli půjdeme do spaloven, nebo jestli si máme jako obce samy tvořit nějaká společenství a sdružovat se, abychom ty odpady likvidovali a následně prodávali, to jsou ty nejistoty."
Josef Žerdík, místostarosta Horní Suché: "Jde samozřejmě o peníze a dneska tady přijdou senátoři, poslanci. Doufám, že pan senátor Vícha, který je dlouholetým starostou města Bohumína a i ten Bohumín má skládku na svém území, tak že nám řekne veškeré informace z první ruky, co se děje ve vládě a v Senátu.”
Zákonodárci vědí, že žádná obec nevyřeší tento problém jen pro své území.
Petr Vícha (ČSSD), senátor, starosta města Bohumín: "Nemůže mít každá obec spalovnu a nemůže mít každá obec třídírnu. A pokud vím, tak tady v okolí jsou dva projekty, o kterých se uvažuje, a to je v Havířově CEVYKO a OZO Ostrava. Teď jde o to, aby na to stát nasměroval metodiku, aby obec mohla směsný odpad dovézt na třídírnu a považovalo se to za vytříděný odpad.”
Jelikož se shromáždění konalo v Horní Suché, zástupci radnic si mohli prohlédnout těžní věž bývalého Dolu František a také kryt civilní ochrany.
---
Dnes vás chceme pozvat na další ročník oblíbené akce Festival v ulicích. Letos čeká návštěvníky novinka - festival se poprvé přesouvá z centra Ostravy na porubskou Hlavní třídu a přilehlé dvory.
Festival v ulicích má letos podtitul Art & Life tedy umění a život a rozhodně není jen o hudbě. Hlavní změnou proti předchozím rokům bude to, že se uskuteční na Hlavní třídě v Porubě, což je široký městský bulvár, který k podobným akcím vybízí. Po tři dny konání festivalu bude uzavřen pro vozidla. Program je rozdělen na vystoupení kapel a na pouliční umění.
Petra Hrabalová, ředitelka festivalu: "K umění v ulicích neodmyslitelně patří tzv. busking - pouliční umělci všech žánrů. Proto jsme do Ostravy pozvali ty nejlepší buskery z Evropy, Kanady, Japonska, Argentiny či Austrálie, aby předvedli své pouliční hudební, žonglérské, akrobatické i kouzelnické kousky."
Hudební část odstartuje už v pátek ostravská kapela Nedivoč, španělské kapely přenesou návštěvníky na Kanárské ostrovy, ale představí se také třeba dechový orchestr VŠB.
Lucie Baránková Vilamová, starostka Ostravy-Poruby: "Se svými zkušenostmi z akcí radíme organizátorům jo tady to dává smysl, tady to asi fungovat bude a tady naopak ne."
Zbyněk Pražák, náměstek primátora Ostravy: "Výjimečné je i to, že v letošním roce se 95 procent účastník rekrutuje z řad cizinců."
Vstup na celý festival, který je určen i pro rodiny s dětmi, je zdarma. Právě pro děti je připravena spousta workshopů, vystoupení a soutěží. Na kruhovém objezdu bude také dětský lunapark.
---
Makovice věže kostela sv. Jana a Pavla ve Frýdku-Místku opět ukrývá poselství. Zástupci města a farnosti za velkého zájmu veřejnosti uložili čtyři měděné schránky s původními i novými dokumenty a dalšími předměty do věže. Otevřeny určitě nebudou minimálně dalších 100, možná dokonce i 200 let.
Kostel svatých Jana a Pavla ve Frýdku-Místku zaplnili žáci základních škol a také početná veřejnost. Přišli, aby se dozvěděli, jaká poselství město i farnost uloží do makovice věže pro další generace.
Anketa: 1.) "No je to takový velký zážitek." 2.) "Generační, ale co k tomu říct. My už ten další pokolení se asi toho nedožijeme." 3.) "Je to určitě vzácné, protože já jsem v životě u takových věcí nebyla. A musím říct, že mě to celkem dojalo.
Po přečtení vzkazů se všichni přesunuli před kostel, kde došlo k vložení poselství do měděných tubusů.
Daniel Vícha, děkan a farář Římskokatolické farnosti Místek: "Jeden obsahoval práce dětí ze základních škol Poselství budoucím generacím. Druhý tubus historické věci z roku 1914. Třetí tubus byly materiály z města a současný popis města, včetně zprávy pana primátora a čtvrtý tubus byly zprávy a informace ohledně farnosti Místek."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Samozřejmě byly vloženy nějaké aktuální noviny, tiskoviny, zpravodaj města. Pamětní mince k založení 750 let města a také studie přístavby nového kulturního sálu, kterým vznikne nové kulturní centrum města z pera světoznámé architektky paní Evy Jiřičné."
Igor Juriček (Piráti), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Za sebe já musím říct, že nejvíc mě zaujalo to poselství dětí, které tam ukládaly svůj vzkaz. Je tam zdůrazněno, jak ony vnímají ten svět. A myslím, že nejdůležitější pro ně bylo, že ty příští generace mají opravdu poslední šanci zachránit ten svět, jak ho známe. S tím, jak se trápíme s ekologií, s oteplováním a podobně."
Po zapečetění vyjeli primátor s děkanem nahoru na věž, aby společně uložili poselství přímo do makovice.
Daniel Vícha, děkan a farář Římskokatolické farnosti Místek: "Mám velikou radost, že se podařilo restaurovat tu původní. Že není nová, že je opravdu historická. Byla dána nahoru v roce 1914 a už tenkrát nebyla z toho roku. Tenkrát byla ještě starší, takže pokračujeme v této tradici."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Ten okamžik vnímám jako velmi silný pro město, ale samozřejmě i osobně jsem rád, že jsem měl tu čest a možnost být u tohoto významného okamžiku s panem děkanem nahoře na věži. Právě v té chvíli, kdy se ty vzkazy vkládaly do té kopule. Je to silný okamžik a je to silný zážitek lidsky."
Daniel Vícha, děkan a farář Římskokatolické farnosti Místek: "A kromě toho je tam vidět velmi kvalitně udělaná práce klempířů. Když si srovnáme fotografie staré věže a té nové, tak si troufám říci, že ta nová práce je daleko kvalitnější."
Dá se předpokládat, že příští generace by se ke vzkazům mohla dostat při další opravě určitě mnohem později, než za sto let.
Daniel Vícha, děkan a farář Římskokatolické farnosti Místek: "Určitě to bude více než oněch sto let, nechci říci kolik, ale 150 až 200 by to mohlo být."
Rekonstrukce věže by mohla být hotová do poloviny července a vyjde na téměř 5milionů korun.
---
Ostravská knihovna přišla na skvělý způsob, jak využít knihy, které jsou postupně vyřazovány. Díky projektu Druhý život knih jsou tyto svazky věnovány například nemocnicím, domovům pro seniory nebo i školám, které mají zájem. Nově se do projektu zapojilo i mošnovské letiště.
Knihovna města Ostravy přinesla čtenářům unikátní projekt, který jim umožní jejich zálibu provozovat i mimo byt či dům. Navíc má přidanou hodnotu v dalším využití knih, které by jinak skončily ve sběru. Název Druhý život knih napovídá, že jde o jakousi recyklaci. V tomto případě knih, které už chce knihovna z různých důvodů vyřadit.
Miroslava Sabelová, ředitelka Knihovny města Ostravy: „Projekt je v České republice ojedinělý s ohledem na jeho filozofii. Samozřejmě i jiné knihovny či instituce knihy darují. Smyslem našeho Druhého života knih je udělat knihami radost dalším čtenářům, kteří by museli za knihy vynaložit nemalé peníze. Starší knihy, které se již v knihovně nepůjčují, nejsou vyhazovány, ale naopak míří ke svým novým čtenářům. Uvolní tak místa v regálech knihoven pro nové publikace a jinde ještě potěší. Krom zápisu o vyřazení jsou knihy na svou novou pouť opatřeny speciální samolepkou a kolegyněmi pečlivě vybrány, vždy dle čtenářů, za kterými cílí."
Díky projektu se tak knihy dostaly na Základní školu Ostrčilova a děti jsou nadšené. Škola ušetří a děti mohu smysluplně trávit přestávku.
Lenka Lednická, ředitelka ZŠ Ostrčilova: „Dar, který jsme obdrželi znatelně zvýšil počet titulů našich školních knihoven a zároveň také pestrost literatury. Nemáme knihovny totiž vyhrazeny jen pro danou výpůjční dobu, ale dochází sem jednotlivé třídy na čtenářské dílny v rámci svých hodin českého jazyka a nyní jsme rozjeli i pravidelný program na odpoledne pro oddělení naší školní družiny."
Prvním místem, kde začala knihovna svazky dodávat, bylo nádraží ve Svinově, následovaly domovy pro seniory, nemocnice, poliklinika i Armáda spásy.
Tomáš Hruška, Armáda spásy: "Pomáhá to našim klientům nějak smysluplně trávit volný čas s tím, že v nízkoprahovém denním centru pro osoby bez přístřeší máme ty knihy volně dostupné."
Od roku 2017 díky tomuto projektu dostalo druhou šanci víc jak 6 000 knih.
---
Zanedlouho budou moci obyvatelé Českého Těšína i návštěvníci města plně využívat pro cestování nový dopravní terminál. Před jeho zprovozněním finišují poslední dokončovací práce.
Oproti původnímu již zastaralému autobusovému stanovišti bude mít terminál velké centrální parkoviště, chráněná stání pro kola.
Tomáš Pavelek, místostarosta Českého Těšína: "V neposlední řadě je tady velmi důstojné zázemí pro samotné cestující, kde se dnes budou moci schovat do uzavřené budovy a nebude chybět ani dopravní kancelář, která byla úplně mimo, na ulici Viaduktové."
Momentálně dělníci na stavbě dokončují realizaci zpevnění venkovních ploch, jako jsou chodníky a napojení na stávající komunikace. Dokončit musí i terénní úpravy. a výsadba zeleně.
Michael Karásek, stavbyvedoucí: "Částečně je již také nainstalovaný mobiliář a zastávky jsou již osazeny."
Andrea Klimšová, referentka Odboru investic Českého Těšína: "Už jsme měli schůzku s dopravci a koordinátorem KODIS, abychom si ujasnili, jak tady bude provoz fungovat, nástupiště, jak budou očíslována."
Kamerový systém je napojený na centrální pult městské policie, terminál již dozorují strážníci.
---
O bezpečnost občanů Ostravy se už 30 let stará městská policie. Zatímco na začátku neměli strážníci ani vysílačky či pistole, dnes používají nejmodernější techniku. Jádro práce ale zůstalo stejné - strážník musí být především vidět v ulicích mezi lidmi.
Prvních 80 strážníků MP Ostrava složilo slib v dubnu 1992. Byla divoká devadesátá léta a od prvních dní měli rozhodně co dělat. Lidé novou bezpečnostní složku neznali a strážníci si museli vybudovat respekt. Zprvu měli pouze slzný plyn, pouta a pevnou telefonní linku kdesi na služebně.
strážníci, 30 let odsloužených u MP Ostrava: "Jak jsme v tom devadesátém druhém začínali a tak jeden z prvních prioritních úkolů byla eliminace tzv. skořápkářů na Svinovských mostech."
"Je pravda, že ze začátku té práce nebylo tolik, protože nebylo tolik vozidel, nebylo tolik bezdomovců, bylo to těsně po revoluci."
Uplynulo 30 let, strážníků je téměř 700 a navíc jim pomáhá asi 900 kamer v ulicích města. Rozděleni jsou do čtyř spádových oblastí a navíc disponují operačním oddílem s celoměstskou působností.
Miroslav Plaček, ředitel MP Ostrava: "Operativní oddíl se skládá ze skupiny pořádkové služby, hlídkové služby, kynologie a skupiny hipologie."
Mění se i zaměření strážníků. Zprvu se o dopravu téměř nezajímali, ale dnes už tvoří asi 70 procent jejich práce. Stále více se také věnují prevenci.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Jde nám o to, abychom těm protiprávním jevům předcházeli, než abychom je museli řešit, tzn. posilovat tu preventivní a dohledovou činnost."
Městskou policii ale stále trápí fluktuace. I když neustále běží nové kurzy a o práci je zájem, strážníci často odcházejí k jiným bezpečnostním složkám, kde mají zajištěnu výsluhu.
---
V Horní Suché se konalo krajské shromáždění členských obcí Sdružení místních samospráv ČR. Radnice po celé zemi v současné době trápí zejména legislativa, která se týká odpadového hospodářství.
Nová legislativa, získávání dotací na projekty, odpadové hospodářství a příprava na rok 2030, kdy začne platit zákaz skládkování komunálního využitelného odpadu. To byla témata zástupců radnic na krajském shromáždění obcí Sdružení místních samospráv.
Jana Přecechtělová (STAN), ředitelka SMS ČR, starostka obce Srbce: "Nevíme, kam ten stát směřuje. Jestli půjdeme do spaloven, nebo jestli si máme jako obce samy tvořit nějaká společenství a sdružovat se, abychom ty odpady likvidovali a následně prodávali, to jsou ty nejistoty."
Josef Žerdík, místostarosta Horní Suché: "Jde samozřejmě o peníze a dneska tady přijdou senátoři, poslanci. Doufám, že pan senátor Vícha, který je dlouholetým starostou města Bohumína a i ten Bohumín má skládku na svém území, tak že nám řekne veškeré informace z první ruky, co se děje ve vládě a v Senátu.”
Zákonodárci vědí, že žádná obec nevyřeší tento problém jen pro své území.
Petr Vícha (ČSSD), senátor, starosta města Bohumín: "Nemůže mít každá obec spalovnu a nemůže mít každá obec třídírnu. A pokud vím, tak tady v okolí jsou dva projekty, o kterých se uvažuje, a to je v Havířově CEVYKO a OZO Ostrava. Teď jde o to, aby na to stát nasměroval metodiku, aby obec mohla směsný odpad dovézt na třídírnu a považovalo se to za vytříděný odpad.”
Jelikož se shromáždění konalo v Horní Suché, zástupci radnic si mohli prohlédnout těžní věž bývalého Dolu František a také kryt civilní ochrany.
---
Dnes vás chceme pozvat na další ročník oblíbené akce Festival v ulicích. Letos čeká návštěvníky novinka - festival se poprvé přesouvá z centra Ostravy na porubskou Hlavní třídu a přilehlé dvory.
Festival v ulicích má letos podtitul Art & Life tedy umění a život a rozhodně není jen o hudbě. Hlavní změnou proti předchozím rokům bude to, že se uskuteční na Hlavní třídě v Porubě, což je široký městský bulvár, který k podobným akcím vybízí. Po tři dny konání festivalu bude uzavřen pro vozidla. Program je rozdělen na vystoupení kapel a na pouliční umění.
Petra Hrabalová, ředitelka festivalu: "K umění v ulicích neodmyslitelně patří tzv. busking - pouliční umělci všech žánrů. Proto jsme do Ostravy pozvali ty nejlepší buskery z Evropy, Kanady, Japonska, Argentiny či Austrálie, aby předvedli své pouliční hudební, žonglérské, akrobatické i kouzelnické kousky."
Hudební část odstartuje už v pátek ostravská kapela Nedivoč, španělské kapely přenesou návštěvníky na Kanárské ostrovy, ale představí se také třeba dechový orchestr VŠB.
Lucie Baránková Vilamová, starostka Ostravy-Poruby: "Se svými zkušenostmi z akcí radíme organizátorům jo tady to dává smysl, tady to asi fungovat bude a tady naopak ne."
Zbyněk Pražák, náměstek primátora Ostravy: "Výjimečné je i to, že v letošním roce se 95 procent účastník rekrutuje z řad cizinců."
Vstup na celý festival, který je určen i pro rodiny s dětmi, je zdarma. Právě pro děti je připravena spousta workshopů, vystoupení a soutěží. Na kruhovém objezdu bude také dětský lunapark.
---
