Nedostupnost zubařské péče v Moravskoslezském kraji už je neúnosná a proto se spojil ředitel krnovské nemocnice Ladislav Václavec se známým zubařem Lubomírem Beranem a sepsali výzvu pro ministra zdravotnictví. Dokument popisuje problémy a nabízí i řešení.
V Moravskoslezském kraji nemá zubaře hrozivých téměř 100 tisíc obyvatel a situace se příchodem Ukrajinců ještě zhoršila. Řešení už tedy nelze déle odkládat a tak se ředitel krnovské nemocnice Ladislav Václavec spojil s renomovaným zubařem Lubomírem Beranem a sepsali výzvu k zajištění stomatologické péče.
Ladislav Václavec, ředitel krnovské nemocnice: "K dnešku máme v našem regionu 4 ordinace v provozu, ale bohužel dalších 5 zubařů za tu dobu odešlo do penze a další se k tomu chystají. Aby se situaci podařilo razantně řešit, potřebujeme iniciovat i změny na centrální úrovni."
Lubomír Beran, stomatolog: "Zubařů je sice více, než před rokem 1989, ale kompletně se změnil systém a způsob práce. Péče vyžaduje více času, pryč jsou doby, kdy zubař ráno ošetřil akutní pacienty, třídu dětí a následně se věnoval pozvaným pacientům."
Příčin nedostatku stomatologů je podle autorů výzvy více. Zubaři ošetřují maximálně 10 pacientů denně, zatímco v minulosti i 25, mladí stomatologové pracují pouze ve velkých městech a také, že až 50 procent studentů na fakultách jsou Slováci, kteří se po dokončení školy vracejí domů. I řešení je několik. Tím asi nejrychlejším je okamžité zapojení ukrajinských zubařek.
Lubomír Beran, stomatolog: "Hlavní řešení, které by pomohlo okamžitě, je další centrum pro zkoušení lékařů ze zahraničí."
Nadějí je také Lékařská fakulta Ostravské univerzity, která usiluje o akreditaci pro obor zubní lékařství.
Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: "Potřebujeme ještě vyřešit vědecko-akademické aspekty, ve smyslu najít dostatečně erudované vědce stomatology."
Výzvu pro ministra podepsalo asi 100 představitelů měst a obcí MS kraje. Odeslána byla v úterý 17. května.
---
Opava má novou vyhlášku, která reguluje hazard a snaží se jej vytěsnit z některých lokalit. Jedná se především o sídliště, obytné zóny a také okolí škol. Vyhláška přímo stanovuje, kde budou moci herny zůstat. Jedná se zejména o centrum města.
Nová vyhláška má za cíl regulovat v Opavě rozšíření hazardních her a vymezit lokality, ve kterých mohou být provozovány. V textu jsou přímo vyjmenována konkrétní místa, kde mohou herny fungovat. Jde v podstatě o centrum města.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Obecně chceme snižovat hazard ve městě. Dalším důležitým důvodem bylo, že jsme chtěli vymístit tato místa ze sídlišť, z blízkosti mateřských, základních a středních škol. Tzn. aby byly na místech, které budeme monitorovat, takže budou pod kamerovým systémem.“
Podle vyhlášky mohou být herny provozovány na Náměstí republiky, Drůbežím trhu U Jaktařské brány. Částečně také na ulici Olomoucké, U Fortny, Ostrožné, Masařské a na Horním náměstí.
Hernám, které leží mimo vyjmenované lokality, nebude obnoveno povolení k jejich provozování Město tak chce předejít vzniku sociálně vyloučených oblastí, kde by se shromažďovali např. patologičtí hráči a narušovali veřejný pořádek. Ten preventivně kontrolují strážníci.
Marek Dýčka, mluvčí, Městská policie Opava: „Městská policie Opava provádí pouze namátkové kontroly. Ty se týkají převážně věku hráčů. Ten musí být nad 18 let, aby nedošlo k porušení zákona.“
Zatímco tradičních heren s automaty by se město chtělo postupně zbavovat, kasina by mohla zůstat. Tuto cestu nastoupila např. Ostrava. Do konce června tady skončí hrací automaty. Otevřená zůstanou jen kasina s živou hrou, kterou vede krupiér.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Každý návštěvník musí předložit občanský průkaz, musí prokázat, že má vlastní finanční zdroje. Není tam taková patologie a nechodí tam např. hráči, kteří jsou na sociálních dávkách.“
Během posledních tří let se finanční částka, kterou opavské herny odvádí na daních do městské pokladny, výrazně snížila. A to o víc jak 10 mil. korun. Stejně tak jako počet heren, které často v důsledku proti koronavirových opatření zanikly.
DAŇ Z HAZARDNÍCH HER OPAVA
rok výše v Kč
2019 54 mil.
2020 43 mil.
2021 43 mil.
---
61 milionů korun, 800 vrtů, 400 metrů opravované silnice. To jsou jen základní data rekonstrukce důležité stavby horské silnice z Hvězdy na Ovčárnu pod Pradědem. Bude zahájena 23. května a bude také znamenat omezení provozu na této důležité spojnici k Pradědu.
Horská silnice je již ve velmi špatném stavu zejména kvůli propadům krajnice do údolí Bílé Opavy
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Komunikace, která vede tady na vrchol Pradědu, je jedinou dopravní obslužnou komunikací zde na tento vrchol hor."
Milan Chodacki, ředitel závodu, Swietelsky stavební, s.r.o.: „Z hlediska technického se jedná o standardní technické řešení, které se obvykle prování na podobných typech staveb, tati stavba je složitá především zajištěním bezpečnosti a informovaností, aby tam nedocházelo k žádným kolizím."
Na poslední koordinační schůzce řešili zástupci kraje, stavební firmy i hotelů a dalších firem především režim provozu dopravy během stavby. Výjezdy a sjezdy budou omezeny pouze ve všední dny. O víkendech bude probíhat běžná kyvadlová doprava.
Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „V nepracovní dny tady bude normální provoz, který tady vždycky fungoval, a v pracovní dny to bude tak, že od 10:20 do 15:20 bude silnice uzavřena a bude probíhat stavba.“
Aleš Stejskal, jednatel, koordinátor ODIS: „Poslední autobus, který pojede nahoru, bude mít odjezd z parkoviště Hvězda v 9:50 a první autobus, který zase pojede dolů na Hvězdu, odjede z Ovčárny v 15:30."
Omezení čeká cyklisty, jelikož během výluky nebudou v provozu cyklobusy ani autobusy s držáky pro kola.
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Celou stavbu financuje MS kraj od projektové přípravy až po samotnou stavbu.“
Celá tato etapa rekonstrukce má trvat 135 dní, tedy do října letošního roku.
---
Je hotovo. Rekonstrukce historické budovy městských jatek končí. Ostrava tak získává novou chloubu města, kterou opravdu stojí zato vidět na vlastní oči. Architekt Robert Konieczny do budovy zakomponoval několik unikátních řešení. Zaujmou zejména originální otočné stěny.
Městská jatka patří k historii města od roku 1881, kdy v Moravské Ostravě žilo asi jen 13 tisíc obyvatel. Jatka rostla společně s městem a o 20 let později se v nich poráželo ročně kolem 2 tisíc kusů dobytka.
Jozef Šerka, archivář, Archiv města Ostravy: "To byla taková zvláštnost. Jatka byla sice městská, ale zabíjeli tady soukromí řezníci. Vozili si sem svůj dobytek."
Jatka fungovala až do roku 1965, kdy se přestěhovala do Martinova. Původní budovy už nenašly větší uplatnění a začaly chátrat. Nepomohl prodej soukromé společnosti a tak Ostrava koupila v roce 2016 jatka zpět. Byla vyhlášena architektonická soutěž a v roce 2019 začala rekonstrukce podle návrhu Roberta Konieczného.
Robert Konieczny, architekt: "Když jsem se poprvé přijel, ta budova mě hned zaujala svou architekturou. Je to takový cihlový palác."
Po dvou letech je rekonstrukce na konci a budova se stala novou chloubou města.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Vznik a realizaci toho projektu hodně podporovala občanská společnost. Byl to projekt, na kterém jsme zrealizovali naši první architektonickou soutěž."
Nyní se úprav dočká okolí budovy a mezitím se už začne dovnitř stěhovat galerie Plato. Lidé si mohou jatka prohlédnout až do 10. června v rámci měsíce otevřených dveří.
---
Mezinárodní filmový festival Febiofest se v Ostravě opět vydařil. Organizátoři přivezli nejen více filmů, ale i herců, producentů a scénáristů a rozšířili ho i na další místa v Dolní oblasti Vítkovice. Zájem lidé byl velký.
Febiofest v Ostravě se opět setkal s velkým ohlasem. V Dolní oblasti Vítkovic letos probíhal 6 dnů, během kterých nabídl 7 filmů, filmové hvězdy a tvůrce, talkshow a nově i culinary, tedy degustační zážitkové menu v Národním zemědělském muzeu.
Kamil Spáčil, ředitel Febiofestu: "Já jsem rád, že Kreativní akademie do toho šla tím způsobem, jak to tady vypadá a moje představa je, aby v těch některých regionech to bylo minimálně obdobné. To je náš styl toho festivalu tak, jak je to třeba v Ostravě."
Martin Tošenovský, organizátor Febiofestu Ostrava, ředitel Kreativní akademie: "Jsem straně spokojen s culinary, které se nám povedlo. Toto jsou věci, které na festival bych rád, aby byly častěji a vlastně o to bychom se dál chtěli opírat. Zapojili jsme i více částí v DOV a pomaličku, pomalými krůčky rosteme."
Lukáš Curylo (KDU-ČSL) , náměstek hejtmana MSK: "Jsem velmi rád, že Febiofest v našem kraji probíhá již několik let a hlavně v Ostravě. Myslím, že to je přiznání toho, že filmové tvorbě se tady na Ostravsku daří a že tady jsou i diváci, kteří to ocení a že ten večer tady bývá pěkný."
Novinkou letošního ročníku byla kyslíková zóna, kde se lidé mohli nadýchat 100 procentního kyslíku a oživit si tak tělo i mysl.
Tomáš Měcháček, herec a moderátor slavnostního zakončení festivalu: "Já samozřejmě se sem vždycky moc těším, kord na Febiofest, nebo do Leemonu, nebo do Kreativní akademie za Martinem a můj úkol je dělat svět lepším a trošku to načančat a udělat to pro ostatní hezké. Obecenstvo je otevřenější, ohnivější, takové, no Ostrava p…"
Příští rok se uskuteční jubilejní 30. ročník a pokud to vyjde, nově by se mělo promítat i venku.
---
Evangelický kostel v Havířově-Bludovicích se stal místem, kde se pořádají benefiční koncerty. Udělat radost a pomoci dětem z dětského domova se opět rozhodla havířovská kapela Střepy. Peníze domov využije na letní výlety.
Kapela Střepy uspořádala další benefiční koncert v evangelickém kostele v Havířově-Bludovicích v rámci projektu Muzikanti s dětmi. Charitativní akci podpořil také pěvecký sbor Belcanto ZUŠ B. Martinů, kapela Tiket a písničkářka Veronika June.
Tomáš Lipina, kapela Střepy: "My jsme se v roce 2018 rozhodli, že bychom chtěli spojit hudbu a nějakou pomoc a jelikož jsme všichni vyrůstali na ZUŠ, tak jsme se rozhodli, že budeme pomáhat dětem, které také potřebují projevit svůj talent. Takže jsme si vybrali dětský domov, azylový dům a letos po covidové pauze je to opět Dětský domov Sluníčko.”
Na koncert se samozřejmě těšily i děti z dětského domova.
Laura, Dětský domov Sluníčko: "Je to skvělý pocit pro nás pro domeček, že ten koncert je věnovaný zrovna nám a mohou nám vydělat i peníze na domeček."
Ladislava Hilbertová, ředitelka Dětského domova Sluníčko: “Dostalo se nám té cti, být už podruhé účastníky benefičního koncertu a jsme za to moc rádi a moc si toho vážíme a je to hlavně díky Tomášovi Lipinovi a jeho kapele Střepy, protože on má srdce na dlani a dokáže přetavit své sociální cítění zrovna třeba na benefiční koncert.”
Domov ještě přesnou vybranou částku nezná. Každopádně peníze použijí v létě na cestování, výlety, prostě zážitky, o které děti během covidu přišly.
---
Nedostupnost zubařské péče v Moravskoslezském kraji už je neúnosná a proto se spojil ředitel krnovské nemocnice Ladislav Václavec se známým zubařem Lubomírem Beranem a sepsali výzvu pro ministra zdravotnictví. Dokument popisuje problémy a nabízí i řešení.
V Moravskoslezském kraji nemá zubaře hrozivých téměř 100 tisíc obyvatel a situace se příchodem Ukrajinců ještě zhoršila. Řešení už tedy nelze déle odkládat a tak se ředitel krnovské nemocnice Ladislav Václavec spojil s renomovaným zubařem Lubomírem Beranem a sepsali výzvu k zajištění stomatologické péče.
Ladislav Václavec, ředitel krnovské nemocnice: "K dnešku máme v našem regionu 4 ordinace v provozu, ale bohužel dalších 5 zubařů za tu dobu odešlo do penze a další se k tomu chystají. Aby se situaci podařilo razantně řešit, potřebujeme iniciovat i změny na centrální úrovni."
Lubomír Beran, stomatolog: "Zubařů je sice více, než před rokem 1989, ale kompletně se změnil systém a způsob práce. Péče vyžaduje více času, pryč jsou doby, kdy zubař ráno ošetřil akutní pacienty, třídu dětí a následně se věnoval pozvaným pacientům."
Příčin nedostatku stomatologů je podle autorů výzvy více. Zubaři ošetřují maximálně 10 pacientů denně, zatímco v minulosti i 25, mladí stomatologové pracují pouze ve velkých městech a také, že až 50 procent studentů na fakultách jsou Slováci, kteří se po dokončení školy vracejí domů. I řešení je několik. Tím asi nejrychlejším je okamžité zapojení ukrajinských zubařek.
Lubomír Beran, stomatolog: "Hlavní řešení, které by pomohlo okamžitě, je další centrum pro zkoušení lékařů ze zahraničí."
Nadějí je také Lékařská fakulta Ostravské univerzity, která usiluje o akreditaci pro obor zubní lékařství.
Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: "Potřebujeme ještě vyřešit vědecko-akademické aspekty, ve smyslu najít dostatečně erudované vědce stomatology."
Výzvu pro ministra podepsalo asi 100 představitelů měst a obcí MS kraje. Odeslána byla v úterý 17. května.
---
Opava má novou vyhlášku, která reguluje hazard a snaží se jej vytěsnit z některých lokalit. Jedná se především o sídliště, obytné zóny a také okolí škol. Vyhláška přímo stanovuje, kde budou moci herny zůstat. Jedná se zejména o centrum města.
Nová vyhláška má za cíl regulovat v Opavě rozšíření hazardních her a vymezit lokality, ve kterých mohou být provozovány. V textu jsou přímo vyjmenována konkrétní místa, kde mohou herny fungovat. Jde v podstatě o centrum města.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Obecně chceme snižovat hazard ve městě. Dalším důležitým důvodem bylo, že jsme chtěli vymístit tato místa ze sídlišť, z blízkosti mateřských, základních a středních škol. Tzn. aby byly na místech, které budeme monitorovat, takže budou pod kamerovým systémem.“
Podle vyhlášky mohou být herny provozovány na Náměstí republiky, Drůbežím trhu U Jaktařské brány. Částečně také na ulici Olomoucké, U Fortny, Ostrožné, Masařské a na Horním náměstí.
Hernám, které leží mimo vyjmenované lokality, nebude obnoveno povolení k jejich provozování Město tak chce předejít vzniku sociálně vyloučených oblastí, kde by se shromažďovali např. patologičtí hráči a narušovali veřejný pořádek. Ten preventivně kontrolují strážníci.
Marek Dýčka, mluvčí, Městská policie Opava: „Městská policie Opava provádí pouze namátkové kontroly. Ty se týkají převážně věku hráčů. Ten musí být nad 18 let, aby nedošlo k porušení zákona.“
Zatímco tradičních heren s automaty by se město chtělo postupně zbavovat, kasina by mohla zůstat. Tuto cestu nastoupila např. Ostrava. Do konce června tady skončí hrací automaty. Otevřená zůstanou jen kasina s živou hrou, kterou vede krupiér.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Každý návštěvník musí předložit občanský průkaz, musí prokázat, že má vlastní finanční zdroje. Není tam taková patologie a nechodí tam např. hráči, kteří jsou na sociálních dávkách.“
Během posledních tří let se finanční částka, kterou opavské herny odvádí na daních do městské pokladny, výrazně snížila. A to o víc jak 10 mil. korun. Stejně tak jako počet heren, které často v důsledku proti koronavirových opatření zanikly.
DAŇ Z HAZARDNÍCH HER OPAVA
rok výše v Kč
2019 54 mil.
2020 43 mil.
2021 43 mil.
---
61 milionů korun, 800 vrtů, 400 metrů opravované silnice. To jsou jen základní data rekonstrukce důležité stavby horské silnice z Hvězdy na Ovčárnu pod Pradědem. Bude zahájena 23. května a bude také znamenat omezení provozu na této důležité spojnici k Pradědu.
Horská silnice je již ve velmi špatném stavu zejména kvůli propadům krajnice do údolí Bílé Opavy
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Komunikace, která vede tady na vrchol Pradědu, je jedinou dopravní obslužnou komunikací zde na tento vrchol hor."
Milan Chodacki, ředitel závodu, Swietelsky stavební, s.r.o.: „Z hlediska technického se jedná o standardní technické řešení, které se obvykle prování na podobných typech staveb, tati stavba je složitá především zajištěním bezpečnosti a informovaností, aby tam nedocházelo k žádným kolizím."
Na poslední koordinační schůzce řešili zástupci kraje, stavební firmy i hotelů a dalších firem především režim provozu dopravy během stavby. Výjezdy a sjezdy budou omezeny pouze ve všední dny. O víkendech bude probíhat běžná kyvadlová doprava.
Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „V nepracovní dny tady bude normální provoz, který tady vždycky fungoval, a v pracovní dny to bude tak, že od 10:20 do 15:20 bude silnice uzavřena a bude probíhat stavba.“
Aleš Stejskal, jednatel, koordinátor ODIS: „Poslední autobus, který pojede nahoru, bude mít odjezd z parkoviště Hvězda v 9:50 a první autobus, který zase pojede dolů na Hvězdu, odjede z Ovčárny v 15:30."
Omezení čeká cyklisty, jelikož během výluky nebudou v provozu cyklobusy ani autobusy s držáky pro kola.
Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Celou stavbu financuje MS kraj od projektové přípravy až po samotnou stavbu.“
Celá tato etapa rekonstrukce má trvat 135 dní, tedy do října letošního roku.
---
Je hotovo. Rekonstrukce historické budovy městských jatek končí. Ostrava tak získává novou chloubu města, kterou opravdu stojí zato vidět na vlastní oči. Architekt Robert Konieczny do budovy zakomponoval několik unikátních řešení. Zaujmou zejména originální otočné stěny.
Městská jatka patří k historii města od roku 1881, kdy v Moravské Ostravě žilo asi jen 13 tisíc obyvatel. Jatka rostla společně s městem a o 20 let později se v nich poráželo ročně kolem 2 tisíc kusů dobytka.
Jozef Šerka, archivář, Archiv města Ostravy: "To byla taková zvláštnost. Jatka byla sice městská, ale zabíjeli tady soukromí řezníci. Vozili si sem svůj dobytek."
Jatka fungovala až do roku 1965, kdy se přestěhovala do Martinova. Původní budovy už nenašly větší uplatnění a začaly chátrat. Nepomohl prodej soukromé společnosti a tak Ostrava koupila v roce 2016 jatka zpět. Byla vyhlášena architektonická soutěž a v roce 2019 začala rekonstrukce podle návrhu Roberta Konieczného.
Robert Konieczny, architekt: "Když jsem se poprvé přijel, ta budova mě hned zaujala svou architekturou. Je to takový cihlový palác."
Po dvou letech je rekonstrukce na konci a budova se stala novou chloubou města.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Vznik a realizaci toho projektu hodně podporovala občanská společnost. Byl to projekt, na kterém jsme zrealizovali naši první architektonickou soutěž."
Nyní se úprav dočká okolí budovy a mezitím se už začne dovnitř stěhovat galerie Plato. Lidé si mohou jatka prohlédnout až do 10. června v rámci měsíce otevřených dveří.
---
Mezinárodní filmový festival Febiofest se v Ostravě opět vydařil. Organizátoři přivezli nejen více filmů, ale i herců, producentů a scénáristů a rozšířili ho i na další místa v Dolní oblasti Vítkovice. Zájem lidé byl velký.
Febiofest v Ostravě se opět setkal s velkým ohlasem. V Dolní oblasti Vítkovic letos probíhal 6 dnů, během kterých nabídl 7 filmů, filmové hvězdy a tvůrce, talkshow a nově i culinary, tedy degustační zážitkové menu v Národním zemědělském muzeu.
Kamil Spáčil, ředitel Febiofestu: "Já jsem rád, že Kreativní akademie do toho šla tím způsobem, jak to tady vypadá a moje představa je, aby v těch některých regionech to bylo minimálně obdobné. To je náš styl toho festivalu tak, jak je to třeba v Ostravě."
Martin Tošenovský, organizátor Febiofestu Ostrava, ředitel Kreativní akademie: "Jsem straně spokojen s culinary, které se nám povedlo. Toto jsou věci, které na festival bych rád, aby byly častěji a vlastně o to bychom se dál chtěli opírat. Zapojili jsme i více částí v DOV a pomaličku, pomalými krůčky rosteme."
Lukáš Curylo (KDU-ČSL) , náměstek hejtmana MSK: "Jsem velmi rád, že Febiofest v našem kraji probíhá již několik let a hlavně v Ostravě. Myslím, že to je přiznání toho, že filmové tvorbě se tady na Ostravsku daří a že tady jsou i diváci, kteří to ocení a že ten večer tady bývá pěkný."
Novinkou letošního ročníku byla kyslíková zóna, kde se lidé mohli nadýchat 100 procentního kyslíku a oživit si tak tělo i mysl.
Tomáš Měcháček, herec a moderátor slavnostního zakončení festivalu: "Já samozřejmě se sem vždycky moc těším, kord na Febiofest, nebo do Leemonu, nebo do Kreativní akademie za Martinem a můj úkol je dělat svět lepším a trošku to načančat a udělat to pro ostatní hezké. Obecenstvo je otevřenější, ohnivější, takové, no Ostrava p…"
Příští rok se uskuteční jubilejní 30. ročník a pokud to vyjde, nově by se mělo promítat i venku.
---
Evangelický kostel v Havířově-Bludovicích se stal místem, kde se pořádají benefiční koncerty. Udělat radost a pomoci dětem z dětského domova se opět rozhodla havířovská kapela Střepy. Peníze domov využije na letní výlety.
Kapela Střepy uspořádala další benefiční koncert v evangelickém kostele v Havířově-Bludovicích v rámci projektu Muzikanti s dětmi. Charitativní akci podpořil také pěvecký sbor Belcanto ZUŠ B. Martinů, kapela Tiket a písničkářka Veronika June.
Tomáš Lipina, kapela Střepy: "My jsme se v roce 2018 rozhodli, že bychom chtěli spojit hudbu a nějakou pomoc a jelikož jsme všichni vyrůstali na ZUŠ, tak jsme se rozhodli, že budeme pomáhat dětem, které také potřebují projevit svůj talent. Takže jsme si vybrali dětský domov, azylový dům a letos po covidové pauze je to opět Dětský domov Sluníčko.”
Na koncert se samozřejmě těšily i děti z dětského domova.
Laura, Dětský domov Sluníčko: "Je to skvělý pocit pro nás pro domeček, že ten koncert je věnovaný zrovna nám a mohou nám vydělat i peníze na domeček."
Ladislava Hilbertová, ředitelka Dětského domova Sluníčko: “Dostalo se nám té cti, být už podruhé účastníky benefičního koncertu a jsme za to moc rádi a moc si toho vážíme a je to hlavně díky Tomášovi Lipinovi a jeho kapele Střepy, protože on má srdce na dlani a dokáže přetavit své sociální cítění zrovna třeba na benefiční koncert.”
Domov ještě přesnou vybranou částku nezná. Každopádně peníze použijí v létě na cestování, výlety, prostě zážitky, o které děti během covidu přišly.
---
