Práce na obchvatu Bruntálu se rozjíždějí

Obyvatelé Bruntálu i řidiči se po desítkách let jednání a projektování konečně dočkají silničního jihovýchodního obchvatu města. Již letos budou zahájeny přípravné práce v terénu a výběrové řízení na dodavatele, v příštím roce pak může být zahájena vlastní stavba.

Plány obchvatu Bruntálu jsou snem několika generací a několika reprezentací města. Nyní se konečně přiblížily realizaci.

Petr Rys (STAN), místostarosta města: „Když jsem nastoupil na úřad v roce 2007, tak jeden z prvních úkolů, které jsem měl na starosti, bylo, účastnit se za Město Bruntál jednání o jihovýchodní tangentě, která je teď před námi tady znázorněná. Co je důležité, tak v roce 2008 již bylo vydáno územní rozhodnutí na tuto stavbu, avšak z důvodu tehdejší světové finanční krize bylo další projektování pozastaveno.“

Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: „Bruntál se svého obchvatu, a všichni řidiči, dočkají a to relativně brzy, protože stavět začneme v příští stavební sezóně. V tuto chvíli už máme připravenou veškerou dokumentaci na to, abychom zažádali o stavební povolení a zároveň abychom soutěžili zhotovitele, to znamená, aby proběhl tendr na firmu, která to vše postaví.“

Přípravné práce na obchvatu však budou zahájeny již letos.

Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: „V tuto chvíli se dokonce už dělají přípravné práce, to znamená odlesňování, už se chystáme překládat přeložky sítí a dělat tady ty přípravné práce, takže to znamená vlastně i místní lidé, kteří už se tady na tu stavbu velmi velmi těší, po právu, tak už uvidí něco, co se skutečně děje. Není to snadná stavba, protože je to plánováno celkem na tři stavební sezóny a musíme si být vědomi, že jsme v podhorské oblasti, to znamená, tady skutečně nám může s tou stavbou hodně zacvičit počasí. Nicméně je to velmi důležitá stavba, protože právě tady se protínají dvě silnice první třídy. Při posledním sčítání dopravy jsme tady naměřili kolem 14 tisíc vozidel v průměr denně, z toho vysoké procento je náklad, kolem dvou a půl tisíce vozidel. To je obrovská zátěž, proto skutečně tady ten obchvat je potřeba.“

Cílem Bruntálu není jen vymístění tranzitní dopravy na Krnov. Město podniká také kroky k napojení dopravy k severní průmyslové zóně souběžně se stavbou obchvatu.

Petr Rys (STAN), místostarosta města: „Ve spojení s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem financí připravujeme další projekt, který jednoznačně navazuje na jihovýchodní obchvat a který také má svoji hodnotu, oceněnou na více než 200 mil korun, který vyvede nákladní dopravu směrem do severní průmyslové zóny.“

Vlastní obchvat bude mít počátek na příjezdu od Olomouce, poblíž čerpací stanice a po 4,5 kilometrech se opět napojí na výpadovku do Krnova poblíž Oborné.

Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: „V tuto chvíli se začne skutečně odlesňovat, začne se připravovat ta trasa, začne se připravovat archeologie a podobně a už bude vidět, že skutečně se něco děje, to znamená, skutečně potvrzuji, v roce 2024 tato stavba, která bude trvat celkem tři stavební sezóny, začne.“

---

13. Masopust ve Starém Městě

Masopust, lidově také Ostatky nebo Fašank je obdobím veselí a hodování mezí vánoční a postní dobou. Postupně se rozšiřuje do stále více obcí naší země. Čtyřicetidenní půst, který následuje a potrvá až do Velikonoc, symbolicky zahájili také ve Starém Městě na Bruntálsku.

Nejdelší tradici má na Bruntálsku Masopust v Ryžovišti, kde přežil i dobu normalizace. Ve Starém Městě se konal již potřinácté.

„Pročež vás tedy pane starosto žádám o vydání povolení.“

„Ať můžeme tedy postít pak tu dobu pořádně, ať to vydržíme. Pojďme na to.“

Richard Šanda, starosta Starého Města: „Jsem rád, že tu tradici držíme, kterou začal můj předchůdce pan Směšný a myslím, že se ta akce stala velmi oblíbenou a vždycky to to dokáže ta účast těch lidí, kteří přijdou.“

Tradice Masopustu začala v obci nenápadně, poprvé jen jako vepřové hody.

Antonín Směšný, bývalý starosta Starého Města: „Postupem času se to vytvářelo tak, že z toho vznikl Masopust, aby ti lidi byli překvapeni, kdo je za těmi maskami schovaný.“

Unikátní je především velká účast místních i hostů z okolí a především nápadité masky, které si oblíbily děti i dospělí.

Anketa, účastníci Masopustu: „My jsme z krkonošských pohádek postavičky.“

„Dneska jsme tady afro cirkus ze Starého Města.“

„Já jsem za žida. Já jsem jedna z typických postav, která patří k Masopustu každoročně.“

„Já jsem Kloboučník z Alenky v říši divů.“

Michal Sijka, tatínek: „To je Jakub Sijka, budoucí mistr světa v autokrosu.“

Jaromír Vrobel, Masopust: „Všichni, kdo měli přijít, přišli a ti co neměli přijít, tak ti nepřišli. Bylo to s nimi domluvené takhle, takže jsme spokojeni.“

Masopust zakončila společná zábava s vyhlášením nejlepších masek a odměnou všech dětí.

---

Sezóna pálenic pomalu končí

Pálení alkoholu je prastarou lidskou činností. Datuje se již od 3. století v Číně a Indii. U nás se rozvíjí od 14. století a dnes je téměř v každé větší obci nějaká pěstitelská pálenice. Letošní sezóna pálenek s počátkem března již pomalu končí a nebyla vůbec špatná.

Sezóny pálení se od sebe rok od roku liší podle úrody i druhů ovoce.

Antonín Směšný, pracovník pálenice: „Co se týká druhů se letos víc dařilo švestkám, kdežto vloni bylo více jablek, ale vloni bylo více zákazníků s menším množstvím, dneska je míň zákazníků, ale s větším množstvím ovoce.“

Výtěžnost alkoholu závisí především na kvasu, druhu ovoce a cukernatosti.

Antonín Směšný, pracovník pálenice: „Nejlépe dopadají švestky, které mají od 10 do 14 litrů kvasu na jeden litr 50 procentního alkoholu.“

Lubomír Štos, zákazník: „Z domácích pálenek mám nejradši meruňku a hrušku.“

Pavel Ivánek, zákazník: „Mám švestky a doufám, že to poteče dobře, abychom pak z toho měli radost. Dávám asi dvě kila cukru na sto litrů švestek.“

Jaromír Vrobel, zákazník: „U nás mám nejradši švestky. Slivovici.. Protože meruňky, ty se musí přivézt, koupit. Ty nám tady u nás nerostou.“

Výroba pálenky začíná nalitím kvasu a probíhá ve dvou propojených kotlech

Antonín Směšný, pracovník pálenice: „Tímto ho otevřeme a pustíme sem do kotle, který má obsah zhruba 250 litrů. Oddělí nám pevné části od té alkoholové části.“

Produktem druhého tzv. čistícího kotle je už po oddělení metylalkoholu produkt s nejvyšším obsahem alkoholu.

Antonín Směšný, pracovník pálenice: „Tady to počítadlo počítá litry, které natečou a tady v nádrži se to shromažďuje. Zákazníkovi už změříme procento alkoholu.“

Sezóna pálenic letos sice končí. Pěstitelé však už dnes ořezávají své stromy, aby je připravili na bohatou úrodu na sezónu příští.

---