Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Karvinský expres

Karvinský expres

  • Zprávy z Karviné od reportérky M. Dankové a kameramana Z. Jeleně
  • Chystá se revitalizace parčíku Gagarinova náměstí v Karviné-Ráji
  • Těžba uhlí končí, ale OKD musí přijímat další horníky
  • Aktuálně z Karviné
  • Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHÚM Ostrava: Většina látek, znečišťujících ovzduší, měla loni nejnižší hodnoty za 10 let

Chystá se revitalizace parčíku Gagarinova náměstí v Karviné-Ráji

Malý park, která je součástí Gagarinova náměstí v Karviné-Ráji projde již brzy velkou proměnou. Úpravy začaly odstraněním některých dřevin ještě v zimě loňského roku, další práce začnou v průběhu března.

Na záběrech z loňského roku vidíte Gagarinovo náměstí poblíž ulice Kosmonautů. V této podobě je známé desítky let a zasluhuje revitalizaci. Ta se chystá už letos na jaře.

Jan Wolf, primátor Karviné: “ Je to plánovaná akce, která byla připravována v loňském roce projekčně a v jarních měsících začne samotná rekonstrukce, koncem června bude hotovo:"

Jana Maierová, vedoucí Odboru komunálních služeb MMK: "Tady dojde k celkové úpravě parčíku, dojde k opravě zídek, které lemují parčík, k opravě chodníčků, které budou nahrazeny v zámkové dlažbě, opraví se schodiště a přibude nový mobiliář - odpadkové koše, nové lavičky a nainstalována budou parková svítidla.” 

Dominantou parčíku budou nově vysazené stromy.

Jana Maierová, vedoucí Odboru komunálních služeb MMK: "Bude tady vysazeno osm stromů, z toho šest okrasných jabloní, jedna katalpa a jedna magnolie, rovněž tady budou provedeny výsadby, trvalkové záhony, které doplní okrasné kameny s většími okrasnými travinami."

Chodníky, které vedou k restauraci a obchodu zůstanou ve stejném stavu.

Jan Wolf, primátor Karviné: “ Je to trochu i komplikovanější, protože ne všechny pozemky jsou města,. Jsou tam pozemky soukromých vlastníků a do těch my vstupovat nemůžeme. Bude na nich záležet, jestli ty chodníky dají do pořádku. Tímto pokračujeme v revitalizaci jednotlivých prostranství, teď je to prostranství “u Brna” a věřím tomu, že v letošním roce projekčně připravíme prostranství U skleníku poblíž nemocnice v Karviné-Ráji.”

Připravuje se i výběrové řízení na zhotovení rekonstrukce prostranství na ulici Nedbalova. Samotná proměna prostranství počítá s novými chodníky, přibudou parkovací stání, mobiliář a vysadí se i nová zeleň.

---

Těžba uhlí končí, ale OKD musí přijímat další horníky

Hornickému povolání nehrozí zdaleka tak brzký konec, jak by se mohlo zdát. Těžba uhlí sice za dva roky definitivně skončí, společnost OKD však musí přijímat nové horníky, kterým zajistí práci i po ukončení těžby.

Černé uhlí se bude v poslední šachtě na Karvinsku těžit přibližně do 1. poloviny roku 2026. Protože mnozí horníci musí končit kvůli věku nebo zdraví, snaží se společnost OKD přijímat nové důlní pracovníky.

Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: “OKD hledá stále horníky raziče, rubače i horníky dalších činností, důlní elektromontéry a provozní elektrikáře.”

Roman Sikora, generální ředitel OKD: “Plánujeme těžit do konce roku 2025 s mírným přesahem do roku 2026 tak, jak budou v té době dotěžovány poruby, které budou v tu chvíli v provozu.

Důlní společnost dává přednost zkušeným horníkům a těm, které za odměnu doporučí současní zaměstnanci.

Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: “Zhruba 30 procent v loňském roce z těch 200, které jsme nabrali, bylo na doporučení našich zaměstnanců. Takže my chceme naše zaměstnance dále motivovat, aby nám doporučovali vhodné kandidáty na důlní pozice a proto jsme zvýšili ten příspěvek za doporučení nového zaměstnance z 20 tisíc na 40 tisíc korun. Jde nám o zkušené zaměstnance, kteří už v dole kdysi pracovali, takže se budeme zaměřovat zejména na bývalé zaměstnance OKD.”

Pro zaměstnance OKD je práce zajištěna i na roky po ukončení těžby uhlí.

Roman Sikora, generální ředitel OKD: “Myslíme si, že ukončením těžby značka OKD nezanikne a jsme připraveni, pokud nám to ovšem legislativa dovolí, pokračovat v činnosti zejména v oblasti míchání uhelných směsí a výroby zelené energie i po roce 2026. K tomu všemu budeme potřebovat schopné a aktivních zaměstnance, kterým jsme v tuto chvíli schopni opravdu nabídnout perspektivu i za rok 2026.”

Rozhodujícím předpokladem pro nové horníky je vyhovující zdravotní stav a fyzická kondice.

---

Aktuálně z Karviné

O víkendu jsou zváni sportovní fanoušci hned na dvě důležitá utkání. V sobotu 17. února se od 18 hodin utkají karvinští házenkáři v rámci osmifinále Evropského poháru s týmem z Rumunska, v neděli 18. února od 15 hodin čeká fotbalisty na městském stadionu utkání se Slavií.

O VÍKENDU PŘIJĎTE PODPOŘIT HÁZENKÁŘE A FOTBALISTY

O víkendu jsou zváni sportovní fanoušci hned na dvě důležitá utkání. V sobotu 17. února se od 18 hodin utkají karvinští házenkáři v rámci osmifinále Evropského poháru s týmem z Rumunska, fanoušci házené si už teď mohou zakoupit vstupenky na webu  a na důležité utkání, v tomto týdnu třetí v řadě jsou zváni i fanoušci fotbalu. Uskuteční se v neděli 18. února od 15 hodin na městském stadionu, hrát se bude se Slavií. I na tento zápas jsou vstupenky již v předprodeji a budou i k dostání v den utkání.

---

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ve studiu vítám Blanku Krejčí, vedoucí oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu Ostrava, a naším tématem je kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji. Dobrý den, vítejte u nás.

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Platí ještě stále nálepka toho, že Moravskoslezský kraj je místem s nejhorší kvalitou ovzduší nejen v Česku, ale je to také jedna z nejznečištěnějších oblastí v rámci Evropy? Paní Krejčí, jak to vidíte Vy?

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: Bude těžké se zbavit téhle nálepky do té doby, než se kvalita ovzduší u nás zlepší na průměrnou evropskou úroveň nebo alespoň průměrnou úroveň v České republice. Zatím i přesto snižování znečištění, které probíhá v posledních letech v Česku i v Evropě, stále vyčníváme.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zkusme porovnat hodnoty, které naměříme u nás v Moravskoslezském kraji s hodnotami, které naměří v jiných krajích v rámci ČR. Asi to bude trošku různé, ale někde se určitě budou k nám ty hodnoty blížit.

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: Pokud se bavíme o suspendovaných částicích PM10, tak stanice v Moravskoslezském kraji bývají nejčastěji v první desítce, ale v posledním roce se snižují koncentrace v našem kraji na úroveň znečištěnějších stanic napříč Českem. Můžu jmenovat severní Čechy, některé stanice v Praze nebo na Kladensku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pm10 je polétavý prach, to znamená, že je třeba z topenišť?

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: Je to komplexní znečištění, které vzniká z široké škály různých zdrojů. Ale je pravda, že v posledních letech naprosto převažují znečišťující látky pocházející z topení v domácnostech.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Míra znečištění. My se tady bavíme o PM10 a bavíme se o nějakých hodnotách. Řekněte našim divákům ty hodnoty, kdy se už hovoří o nějaké vyšší míře znečištění, respektive řekněte, jaké jsou limity.

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: Stávající imisní limity jsou suspendované částice, polétavý prach PM10, to znamená částice do velikosti 10 mikrometrů, 50 mikrogramů na metr krychlový v denní koncentraci a 40 mikrogramů je roční imisní limit. Ten ale je splněn už několik let na celém území Česka. V případě jemnějších částic Pm2,5, částice o velikosti 2,5 mikrometrů je platný roční imisní limit 20 mikrogramů na metr krychlový. Ovšem připravovaná legislativa chce tento limit zpřísnit na polovinu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ty nejmenší částice se dostávají do ovzduší. Řekneme si za chvíli, jakým způsobem nebo čím to je, že jsou ty hodnoty takové. My ty částice ale můžeme vdechnout, je to tak? Jsou to malinkaté částice, které se nám dostávají do těla tím, že dýcháme špatnou kvalitu ovzduší.

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: V vdechovaném objemu vzduchu jsou částice všech frakcí, všech velikostí. Až na to, že se větší částice zachytí na sliznicích a jsme schopni je vykašlat. Na druhou stranu jemnější částice vstupují hlouběji do dýchacího traktu a ty nejjemnější až do krevního oběhu, takže mají větší potenciál nám škodit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme si říct, co tedy kvalitu ovzduší u nás v Moravskoslezském kraji nejvíce ovlivňuje.

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: Začnu těmi lokálními topeništi, protože ty jsou i v našem kraji dominantním zdrojem znečišťování ovzduší. Je tady větší podíl topenišť, kde jsou používána pevná paliva, topí se černým uhlím. Menší podíl topenišť je na biomasu, ale samozřejmě stále ještě v některých průmyslových oblastech a částech kraje negativně ovlivňují ovzduší velké zdroje znečišťování jako jsou energetické provozy apod. Musíme jmenovat i dopravu, protože na dopravně znečištěných lokalitách je významným prvkem, který přispívá ke znečišťování ovzduší.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V lednu a v prosinci byla vyhlášena smogová situace. Pojďme na úvod říct, co to znamená, když je vyhlášena smogová situace.

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: Jedná se o situace s vysokým znečištěním ovzduší, pro který platí zvláštní imisní limity, speciální hodnoty a musí být splněno ještě několik dalších podmínek. Ty limity jsou takové, že ve dvanácti hodinových průměrech na více než polovině stanic v regionu překročí 100 mikrogramů na metr krychlový. V případě, že by překročily i 150 a ta situace ještě měla potenciál nějakou dobu trvat, přikročilo by se k tzv. regulaci vybraných zdrojů znečišťování.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme vysvětlit, když je vyhlášena smogová situace, jak se lidé mají chovat a když by byla regulace, jaký je rozdíl v chování lidí, co by měli dělat?

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: Je doporučeno hlavně té tzv. citlivé populaci, to znamená dětem, starším občanům, lidem, kteří mají různé chronické nemoci, aby omezili pohyb, natož sportování ve venkovním prostředí, větrali krátce a intenzivně a neznečišťovali si ani svoje vnitřní prostředí. Sami pak mohou ovlivnit to, jestli doma vaří na otevřeném ohni, topí v krbu nebo pálí svíčky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A regulace? Kdy naposledy byla regulace vyhlášena tady v Moravskoslezském kraji?

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: To bych musela nahlédnout do statistik, protože je to poměrně dávno. Teď opravdu z hlavy Vám neřeknu, jestli za posledních deset let jsme vůbec měli nějakou regulaci vyhlášenou. Při těch posledních smogových situacích, což byly 2 v této zimě a 2 roky předtím také jedna dvoudenní, k vyhlášení regulace už nedošlo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Už jsme si řekly, jak by se lidé měli chovat během smogové situace. Co by měli dělat během regulace, nebo v čem by se měli omezit? U té regulace to bude asi přísnější.

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: Vyjmenované podniky a zdroje mají připravené regulační plány odsouhlasené krajským úřadem příslušného kraje a ve chvíli, kdy je tento stupeň vyhlášen, jsou povinni začít uplatňovat předem domluvená opatření k tomu, aby ještě více nepřispívaly k prohlubování smogové situace.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: My jsme na začátku roku 2024, rok 2020 byl historicky vyhlášen jako rok s nejnižšími průměrnými koncentracemi polétavého prachu. A loňský rok byl ještě lepší. Vy už se usmíváte, protože určitě z toho máte velkou radost.

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: To nás samozřejmě těší, protože rádi budeme veřejnosti prezentovat, že v našem kraji poprvé historicky nebyla překročena žádná limitní koncentrace, co se týče prašných rosolových částic, toho polétavého prachu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Už jsme řekly, jaká je tolerance u překročení nebo jaké jsou limity. Teď ale k tomu vstupuje ještě další veličina, a to je počet dnů, kdy nesmí být limity překročeny. Vysvětlete pro naše diváky, jak to je.

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: Legislativa toleruje v případě suspendovaných částic PM10 překročení denního imisního limitu 50 mikrogramů na metr krychlový v 35 dnech v roce. Jakmile ale k těm překročením dojde v menším počtu dnů, je dodržen imisní limit a není překročen.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Existují nějaké postihy, když jsou limity překračovány?

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: Je to na úrovni opatření, která potom jsou povinny dělat municipality, to znamená krajské úřady. Místní samosprávy musí vypracovávat plány pro zlepšování kvality ovzduší.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme také říct, když by někdo z našich diváků chtěl pravidelně sledovat, jaká je kvalita ovzduší, kde se k těmto údajům lidé dostanou?

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: Úplně nejjednodušší je jít na stránky Českého hydrometeorologického ústavu www.chmi.cz a tam pod záložkou Ovzduší kdokoli najde aktuální informace o kvalitě ovzduší, je tam semafor a index kvality ovzduší.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak je ten web navštěvovaný? Máte zpětnou vazbu od lidí, nebo kontaktují Vás lidé a ptají se třeba, jak se mají chovat nebo jaká je kvalita ovzduší?

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: Ten web je vytížený podle toho, jaká je situace. Když něco hrozí, koncentrace jsou zvýšené a návštěvnost stoupá. To je i v případě dalších meteorologických závažných jevů, nebo v případě povodně, na to jsme zvyklí. Na to ten web je stavěný. Mimochodem připravujeme novou webovou prezentaci. Lidé už si hodně zvykli chodit na naše stránky. Většinou ani nepotřebují žádné vysvětlení, prostě veškeré informace jsou tam dostupné i o tom chování. Je tam odkaz na informace Státního zdravotního ústavu o tom, jak se chovat v případě zvýšených koncentrací.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Byť už jste zmínila, že municipality by měly hlídat a nastavovat jakási opatření, zkusme si i my tady říct, jaká opatření mohou vylepšit kvalitu ovzduší u nás v Moravskoslezském kraji.

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: Každý se můžeme zasadit o to, abychom zbytečně neznečišťovali ovzduší a nepřispívali ke zhoršené situaci, která tady ještě pořád panuje. To znamená to, čím budeme topit, můžeme ovlivnit, na jakou teplotu budeme například doma topit vysušeným dřevem, jestli si budeme znečišťovat sami vnitřní prostředí, jestli použijeme hromadnou dopravu anebo individuální automobilovou dopravu, jak moc emisní je vozidlo apod..

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní Krejčí, já Vám děkuji za rozhovor a vám děkuji za pozornost. Na viděnou.

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Karvinský expres
13. února 2024, 16:14

Chystá se revitalizace parčíku Gagarinova náměstí v Karviné-Ráji

Malý park, která je součástí Gagarinova náměstí v Karviné-Ráji projde již brzy velkou proměnou. Úpravy začaly odstraněním některých dřevin ještě v zimě loňského roku, další práce začnou v průběhu března.

Na záběrech z loňského roku vidíte Gagarinovo náměstí poblíž ulice Kosmonautů. V této podobě je známé desítky let a zasluhuje revitalizaci. Ta se chystá už letos na jaře.

Jan Wolf, primátor Karviné: “ Je to plánovaná akce, která byla připravována v loňském roce projekčně a v jarních měsících začne samotná rekonstrukce, koncem června bude hotovo:"

Jana Maierová, vedoucí Odboru komunálních služeb MMK: "Tady dojde k celkové úpravě parčíku, dojde k opravě zídek, které lemují parčík, k opravě chodníčků, které budou nahrazeny v zámkové dlažbě, opraví se schodiště a přibude nový mobiliář - odpadkové koše, nové lavičky a nainstalována budou parková svítidla.” 

Dominantou parčíku budou nově vysazené stromy.

Jana Maierová, vedoucí Odboru komunálních služeb MMK: "Bude tady vysazeno osm stromů, z toho šest okrasných jabloní, jedna katalpa a jedna magnolie, rovněž tady budou provedeny výsadby, trvalkové záhony, které doplní okrasné kameny s většími okrasnými travinami."

Chodníky, které vedou k restauraci a obchodu zůstanou ve stejném stavu.

Jan Wolf, primátor Karviné: “ Je to trochu i komplikovanější, protože ne všechny pozemky jsou města,. Jsou tam pozemky soukromých vlastníků a do těch my vstupovat nemůžeme. Bude na nich záležet, jestli ty chodníky dají do pořádku. Tímto pokračujeme v revitalizaci jednotlivých prostranství, teď je to prostranství “u Brna” a věřím tomu, že v letošním roce projekčně připravíme prostranství U skleníku poblíž nemocnice v Karviné-Ráji.”

Připravuje se i výběrové řízení na zhotovení rekonstrukce prostranství na ulici Nedbalova. Samotná proměna prostranství počítá s novými chodníky, přibudou parkovací stání, mobiliář a vysadí se i nová zeleň.

---

Těžba uhlí končí, ale OKD musí přijímat další horníky

Hornickému povolání nehrozí zdaleka tak brzký konec, jak by se mohlo zdát. Těžba uhlí sice za dva roky definitivně skončí, společnost OKD však musí přijímat nové horníky, kterým zajistí práci i po ukončení těžby.

Černé uhlí se bude v poslední šachtě na Karvinsku těžit přibližně do 1. poloviny roku 2026. Protože mnozí horníci musí končit kvůli věku nebo zdraví, snaží se společnost OKD přijímat nové důlní pracovníky.

Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: “OKD hledá stále horníky raziče, rubače i horníky dalších činností, důlní elektromontéry a provozní elektrikáře.”

Roman Sikora, generální ředitel OKD: “Plánujeme těžit do konce roku 2025 s mírným přesahem do roku 2026 tak, jak budou v té době dotěžovány poruby, které budou v tu chvíli v provozu.

Důlní společnost dává přednost zkušeným horníkům a těm, které za odměnu doporučí současní zaměstnanci.

Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: “Zhruba 30 procent v loňském roce z těch 200, které jsme nabrali, bylo na doporučení našich zaměstnanců. Takže my chceme naše zaměstnance dále motivovat, aby nám doporučovali vhodné kandidáty na důlní pozice a proto jsme zvýšili ten příspěvek za doporučení nového zaměstnance z 20 tisíc na 40 tisíc korun. Jde nám o zkušené zaměstnance, kteří už v dole kdysi pracovali, takže se budeme zaměřovat zejména na bývalé zaměstnance OKD.”

Pro zaměstnance OKD je práce zajištěna i na roky po ukončení těžby uhlí.

Roman Sikora, generální ředitel OKD: “Myslíme si, že ukončením těžby značka OKD nezanikne a jsme připraveni, pokud nám to ovšem legislativa dovolí, pokračovat v činnosti zejména v oblasti míchání uhelných směsí a výroby zelené energie i po roce 2026. K tomu všemu budeme potřebovat schopné a aktivních zaměstnance, kterým jsme v tuto chvíli schopni opravdu nabídnout perspektivu i za rok 2026.”

Rozhodujícím předpokladem pro nové horníky je vyhovující zdravotní stav a fyzická kondice.

---

Aktuálně z Karviné

O víkendu jsou zváni sportovní fanoušci hned na dvě důležitá utkání. V sobotu 17. února se od 18 hodin utkají karvinští házenkáři v rámci osmifinále Evropského poháru s týmem z Rumunska, v neděli 18. února od 15 hodin čeká fotbalisty na městském stadionu utkání se Slavií.

O VÍKENDU PŘIJĎTE PODPOŘIT HÁZENKÁŘE A FOTBALISTY

O víkendu jsou zváni sportovní fanoušci hned na dvě důležitá utkání. V sobotu 17. února se od 18 hodin utkají karvinští házenkáři v rámci osmifinále Evropského poháru s týmem z Rumunska, fanoušci házené si už teď mohou zakoupit vstupenky na webu  a na důležité utkání, v tomto týdnu třetí v řadě jsou zváni i fanoušci fotbalu. Uskuteční se v neděli 18. února od 15 hodin na městském stadionu, hrát se bude se Slavií. I na tento zápas jsou vstupenky již v předprodeji a budou i k dostání v den utkání.

---

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ve studiu vítám Blanku Krejčí, vedoucí oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu Ostrava, a naším tématem je kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji. Dobrý den, vítejte u nás.

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Platí ještě stále nálepka toho, že Moravskoslezský kraj je místem s nejhorší kvalitou ovzduší nejen v Česku, ale je to také jedna z nejznečištěnějších oblastí v rámci Evropy? Paní Krejčí, jak to vidíte Vy?

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: Bude těžké se zbavit téhle nálepky do té doby, než se kvalita ovzduší u nás zlepší na průměrnou evropskou úroveň nebo alespoň průměrnou úroveň v České republice. Zatím i přesto snižování znečištění, které probíhá v posledních letech v Česku i v Evropě, stále vyčníváme.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zkusme porovnat hodnoty, které naměříme u nás v Moravskoslezském kraji s hodnotami, které naměří v jiných krajích v rámci ČR. Asi to bude trošku různé, ale někde se určitě budou k nám ty hodnoty blížit.

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: Pokud se bavíme o suspendovaných částicích PM10, tak stanice v Moravskoslezském kraji bývají nejčastěji v první desítce, ale v posledním roce se snižují koncentrace v našem kraji na úroveň znečištěnějších stanic napříč Českem. Můžu jmenovat severní Čechy, některé stanice v Praze nebo na Kladensku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pm10 je polétavý prach, to znamená, že je třeba z topenišť?

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: Je to komplexní znečištění, které vzniká z široké škály různých zdrojů. Ale je pravda, že v posledních letech naprosto převažují znečišťující látky pocházející z topení v domácnostech.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Míra znečištění. My se tady bavíme o PM10 a bavíme se o nějakých hodnotách. Řekněte našim divákům ty hodnoty, kdy se už hovoří o nějaké vyšší míře znečištění, respektive řekněte, jaké jsou limity.

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: Stávající imisní limity jsou suspendované částice, polétavý prach PM10, to znamená částice do velikosti 10 mikrometrů, 50 mikrogramů na metr krychlový v denní koncentraci a 40 mikrogramů je roční imisní limit. Ten ale je splněn už několik let na celém území Česka. V případě jemnějších částic Pm2,5, částice o velikosti 2,5 mikrometrů je platný roční imisní limit 20 mikrogramů na metr krychlový. Ovšem připravovaná legislativa chce tento limit zpřísnit na polovinu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ty nejmenší částice se dostávají do ovzduší. Řekneme si za chvíli, jakým způsobem nebo čím to je, že jsou ty hodnoty takové. My ty částice ale můžeme vdechnout, je to tak? Jsou to malinkaté částice, které se nám dostávají do těla tím, že dýcháme špatnou kvalitu ovzduší.

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: V vdechovaném objemu vzduchu jsou částice všech frakcí, všech velikostí. Až na to, že se větší částice zachytí na sliznicích a jsme schopni je vykašlat. Na druhou stranu jemnější částice vstupují hlouběji do dýchacího traktu a ty nejjemnější až do krevního oběhu, takže mají větší potenciál nám škodit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme si říct, co tedy kvalitu ovzduší u nás v Moravskoslezském kraji nejvíce ovlivňuje.

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: Začnu těmi lokálními topeništi, protože ty jsou i v našem kraji dominantním zdrojem znečišťování ovzduší. Je tady větší podíl topenišť, kde jsou používána pevná paliva, topí se černým uhlím. Menší podíl topenišť je na biomasu, ale samozřejmě stále ještě v některých průmyslových oblastech a částech kraje negativně ovlivňují ovzduší velké zdroje znečišťování jako jsou energetické provozy apod. Musíme jmenovat i dopravu, protože na dopravně znečištěných lokalitách je významným prvkem, který přispívá ke znečišťování ovzduší.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V lednu a v prosinci byla vyhlášena smogová situace. Pojďme na úvod říct, co to znamená, když je vyhlášena smogová situace.

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: Jedná se o situace s vysokým znečištěním ovzduší, pro který platí zvláštní imisní limity, speciální hodnoty a musí být splněno ještě několik dalších podmínek. Ty limity jsou takové, že ve dvanácti hodinových průměrech na více než polovině stanic v regionu překročí 100 mikrogramů na metr krychlový. V případě, že by překročily i 150 a ta situace ještě měla potenciál nějakou dobu trvat, přikročilo by se k tzv. regulaci vybraných zdrojů znečišťování.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme vysvětlit, když je vyhlášena smogová situace, jak se lidé mají chovat a když by byla regulace, jaký je rozdíl v chování lidí, co by měli dělat?

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: Je doporučeno hlavně té tzv. citlivé populaci, to znamená dětem, starším občanům, lidem, kteří mají různé chronické nemoci, aby omezili pohyb, natož sportování ve venkovním prostředí, větrali krátce a intenzivně a neznečišťovali si ani svoje vnitřní prostředí. Sami pak mohou ovlivnit to, jestli doma vaří na otevřeném ohni, topí v krbu nebo pálí svíčky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A regulace? Kdy naposledy byla regulace vyhlášena tady v Moravskoslezském kraji?

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: To bych musela nahlédnout do statistik, protože je to poměrně dávno. Teď opravdu z hlavy Vám neřeknu, jestli za posledních deset let jsme vůbec měli nějakou regulaci vyhlášenou. Při těch posledních smogových situacích, což byly 2 v této zimě a 2 roky předtím také jedna dvoudenní, k vyhlášení regulace už nedošlo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Už jsme si řekly, jak by se lidé měli chovat během smogové situace. Co by měli dělat během regulace, nebo v čem by se měli omezit? U té regulace to bude asi přísnější.

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: Vyjmenované podniky a zdroje mají připravené regulační plány odsouhlasené krajským úřadem příslušného kraje a ve chvíli, kdy je tento stupeň vyhlášen, jsou povinni začít uplatňovat předem domluvená opatření k tomu, aby ještě více nepřispívaly k prohlubování smogové situace.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: My jsme na začátku roku 2024, rok 2020 byl historicky vyhlášen jako rok s nejnižšími průměrnými koncentracemi polétavého prachu. A loňský rok byl ještě lepší. Vy už se usmíváte, protože určitě z toho máte velkou radost.

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: To nás samozřejmě těší, protože rádi budeme veřejnosti prezentovat, že v našem kraji poprvé historicky nebyla překročena žádná limitní koncentrace, co se týče prašných rosolových částic, toho polétavého prachu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Už jsme řekly, jaká je tolerance u překročení nebo jaké jsou limity. Teď ale k tomu vstupuje ještě další veličina, a to je počet dnů, kdy nesmí být limity překročeny. Vysvětlete pro naše diváky, jak to je.

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: Legislativa toleruje v případě suspendovaných částic PM10 překročení denního imisního limitu 50 mikrogramů na metr krychlový v 35 dnech v roce. Jakmile ale k těm překročením dojde v menším počtu dnů, je dodržen imisní limit a není překročen.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Existují nějaké postihy, když jsou limity překračovány?

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: Je to na úrovni opatření, která potom jsou povinny dělat municipality, to znamená krajské úřady. Místní samosprávy musí vypracovávat plány pro zlepšování kvality ovzduší.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme také říct, když by někdo z našich diváků chtěl pravidelně sledovat, jaká je kvalita ovzduší, kde se k těmto údajům lidé dostanou?

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: Úplně nejjednodušší je jít na stránky Českého hydrometeorologického ústavu www.chmi.cz a tam pod záložkou Ovzduší kdokoli najde aktuální informace o kvalitě ovzduší, je tam semafor a index kvality ovzduší.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak je ten web navštěvovaný? Máte zpětnou vazbu od lidí, nebo kontaktují Vás lidé a ptají se třeba, jak se mají chovat nebo jaká je kvalita ovzduší?

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: Ten web je vytížený podle toho, jaká je situace. Když něco hrozí, koncentrace jsou zvýšené a návštěvnost stoupá. To je i v případě dalších meteorologických závažných jevů, nebo v případě povodně, na to jsme zvyklí. Na to ten web je stavěný. Mimochodem připravujeme novou webovou prezentaci. Lidé už si hodně zvykli chodit na naše stránky. Většinou ani nepotřebují žádné vysvětlení, prostě veškeré informace jsou tam dostupné i o tom chování. Je tam odkaz na informace Státního zdravotního ústavu o tom, jak se chovat v případě zvýšených koncentrací.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Byť už jste zmínila, že municipality by měly hlídat a nastavovat jakási opatření, zkusme si i my tady říct, jaká opatření mohou vylepšit kvalitu ovzduší u nás v Moravskoslezském kraji.

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: Každý se můžeme zasadit o to, abychom zbytečně neznečišťovali ovzduší a nepřispívali ke zhoršené situaci, která tady ještě pořád panuje. To znamená to, čím budeme topit, můžeme ovlivnit, na jakou teplotu budeme například doma topit vysušeným dřevem, jestli si budeme znečišťovat sami vnitřní prostředí, jestli použijeme hromadnou dopravu anebo individuální automobilovou dopravu, jak moc emisní je vozidlo apod..

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní Krejčí, já Vám děkuji za rozhovor a vám děkuji za pozornost. Na viděnou.

Blanka Krejčí, vedoucí odd. kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/porady/karvinsky-expres/karvinsky-expres-13-02-2024-16-14