Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Magazín TV medicína

Magazín TV medicína

  • Složité období po porodu matkám v Městské nemocnici pomáhá preventivně řešit nová metoda
  • Pacientům oddělení ORL v Městské nemocnici Ostrava bude pomáhat nový operační laser

Pacientům oddělení ORL v Městské nemocnici Ostrava bude pomáhat nový operační laser

Lékaři oddělení Otorinolaryngologie Městské nemocnice Ostrava mají k dispozici nový operační laser. Ten bude pomáhat, jak při operacích středoušní dutiny, tak v rámci onkologické léčby. Právě tou se na oddělení zabývají multioborově - pacientům zde pomáhají například i nutriční specialisté.

Operace středouší či odstranění nádorů na hlasivkách a na hrtanu. To jsou příklady zákroků, ke kterým mohou lékaři na oddělení ORL městské nemocnice nově používat operační laser, jenž přinese větší komfort jak pacientům tak chirurgům.

Martin Formánek, primář oddělení ORL, MNO: „Vlastně věnujeme se nádorům úplně od těch prvních stádií, které máme nejraději, protože je můžeme rychle řešit, až vlastně po ty úplně nejsložitější. Když máme vlastně zakoupený úplně nejnovější operační laser, který nám pomáhá řešit vlastně radikálně ty nádory na hlasivkách nebo obecně na hrtanu a zároveň co nejvíce šetřit okolní tkáň.

Jednou z největších výhod operačního laseru je fakt, že zkracuje rekonvalescenční období u pacientů s vážnými zákroky až o několik měsíců.

Martin Formánek, primář oddělení ORL, MNO: „Kde nemusíme vlastně ten hrtan otvírat, když to tak řeknu, kdy nemusíme se k němu dostávat zvenčí a tím odpadá vlastně jednak jak jizva pro pacienta a pak samozřejmě delší hojení a pooperační otok s tím související. U středoušní chirurgie se používá tenhle typ laseru k tomu, když se snažíme pacientům vlastně vrátit sluch u takové patologie, které se říká vlastně otoskleróza. Při tomto onemocnění vlastně dochází ke kostnatění takové poslední ušní kůstky, kterou tam máme. Ona se přestane hýbat a přestane nám tam zesilovat ten zvuk a pacient to vlastně vnímá tak, že přestává více slyšet.“

O své pacienty se na oddělení starají například i z pohledu zdravé výživy.

Martina Kubošová, lékařka oddělení ORL, MNO: „Výživa u pacienta ať už předoperační nebo pooperační příprava je velice důležitá z důvodu hojení ran, z důvodu snazšího nebo rychlejšího návratu domů pacienta, veškeré jeho zajištění a obnovení sociálního života. Mi to přijde pro toho pacienta usnadnění péče, že nemusí chodit k více odbornostem, ať už na interní nutriční ambulanci, potom k nám jako ke klinikovi na ORL, abychom zhodnotili jeho nález, vzhledem k tomu, že většinou následuje onkologická terapie na onkologii. Takže se mu počet návštěv zkrátí ze 3-4 lékařů na maximálně 2.“

Náročné operace onkologických pacientů provádí multioborový tým lékařů.

Martin Formánek, primář oddělení ORL, MNO: Jedná se o poměrně náročné operace, jak do personálu, tak do vybavení a tak do náročnosti operace časové – ty operace trvají třeba 10, 15 hodin. U těch nejsložitějších se nám podařila rozjet spolupráce s neurochirurgií, kde třeba se ty nádory můžou dotýkat nebo souviset s obaly mozku nebo s mozkovou tkání, takže je třeba neurochirurgie, a potom v případě plastické chirurgy, když potřebujeme zakrýt, to co jsme tam vlastně napáchali, když jsme ten nádor odstraňovali.“

Za loňský rok se zdravotníci na oddělení postarali o více než 11 tisíc pacientů. Hospitalizovaných jich tady bylo na 1600.

Složité období po porodu matkám v Městské nemocnici pomáhá preventivně řešit nová metoda

Porodní oddělení městské nemocnice zavedlo novou metodu preventivní, psychologické péče. Dotazník má rodičkám pomoct zjistit, jak se duševně vyrovnávají se složitým obdobím po porodu a případně nabídnout pomoc. Projekt Perinatal v nemocnici zavedli ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví.

Paní Binarová nyní tráví čas s novorozenou Zoe v porodnici Městské nemocnice. Je to už její druhé dítě a psychické problémy ji nepotkaly ani po jednom z porodů. Mnoho čerstvých maminek ale takové štěstí nemá.

Iva Staňová - vedoucí lékařka porodního sálu MNO: „Je to už na té stanici oddělené šestinedělí, kdy vidíme, že některé ty ženy ty porody hůře zpracovávají nebo se hůře smiřují s tím, jaké to bylo náročné. I hladký porod může být někdy překvapujícně náročný pro tu ženu – psychicky náročný.“

Kristýna Hrdličková, psycholožka, Národní ústav duševního zdraví: „V období těhotenství nebo po porodu se můžou objevit u žen duševní potíže a ty jsou častější, než by se zdálo a můžou se dotknout až 15 % všech žen. My zároveň ale z našich dat víme, že až 75 % z těch žen, které by nějakou pomoc potřebovaly, ji nedostanou.“

Jednou z cest, jak tuto péči mezi ženy po porodu dostat, je plošný screening prostřednictvím dotazníku projektu Perinatal. Toho využila i paní Binarová.

Kristýna Hrdličková, psycholožka, Národní ústav duševního zdraví: „Je to dotazník, který mapuje, jak se žena cítila v posledním týdnu, ptá se na to, jestli byla spíše skleslá, jestli měla nějaké úzkostné myšlenky, obavy o to, jak to zvládne a jak často třeba tyto obtíže nastaly.“

Celý dotazník se skládá z 10ti otázek a jeho vyplnění je záležitostí pouze několika minut.

Kristýna Hrdličková, psycholožka, Národní ústav duševního zdraví: „Žena dostane zpětnou vazbu na základě těch svých odpovědí a dostane možnost ozvat se na nějaké osvědčené formy pomoci. To znamená, že každá žena, nehledě na výsledek, do emailu dostane kontakty na návaznou péči, ať už je to peer podpora, nebo třeba krizové linky, kdyby se dělo něco akutního a závažného a na tyhle místa se může kdykoliv a hlavně zdarma ozvat.“

Téma duševního zdraví a zejména duševního zdraví v těhotenství se v Česku řeší stále relativně málo a chybí dlouhodobá data a statistiky růstu či poklesu těchto potíží. Specialisté však tipují, že prevalence je stejná – mění se ale spouštěče.

Kristýna Hrdličková, psycholožka, Národní ústav duševního zdraví: „Některé věci, které mohly být stresující pro ženy v předchozích generacích před lety, třeba už teď nejsou tak relevantní, ale jsou tu nové stresující faktory. Já bych zmínila hlavně vliv sociálních sítí, což je fenomén dnešní doby a ten označuje spousta maminek za stresující, protože se třeba srovnávají s tou dokonalou představou ženy na internetu a ta je mnohdy velmi daleko od reality.“

Iva Staňová - vedoucí lékařka porodního sálu MNO: „Maminky tam postujou ty fotky, jak jsou spokojené a všechno je růžové, ale ono to mateřství není tak jednoduché. Často narážíme na to, že to je náročná životní situace, nevíme si s tím rady, nevíme na koho se obrátit, jestli teda neselháváme jako matky, jestli děláme všechno správně.

Poporodní deprese se může vyskytnout kdykoliv po porodu, a to až do jednoho roku dítěte. V městské nemocnici rodičkám s duševním zdravím pomáhali již před zavedením projektu Perinatal.

Iva Staňová - vedoucí lékařka porodního sálu MNO: „Máme peer konzultantky, klinické psychology, snažíme se vlastně, kde je potřeba nějak akutně zasáhnout jim dopomoci.“

V rámci psychologického poradenství oddělení nabízí i předporodní a poporodní kurzy. Běží jako takový samostatný kurz s Úsměvem mámy Na houpačce, kdy si ty ženy můžou promluvit o tom, co je trápí, co by je mohlo trápit, co to znamená mateřství a co to znamená být mámou a v rámci tady tohohle je taková dobrovolná svépomocná skupina, kde si ženy mohou promluvit o problémech, které zrovna zažívají.

Ročně se v ostravské městské nemocnici narodí zhruba 1 200 dětí.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Magazín TV medicína
07. února 2024, 17:43

Pacientům oddělení ORL v Městské nemocnici Ostrava bude pomáhat nový operační laser

Lékaři oddělení Otorinolaryngologie Městské nemocnice Ostrava mají k dispozici nový operační laser. Ten bude pomáhat, jak při operacích středoušní dutiny, tak v rámci onkologické léčby. Právě tou se na oddělení zabývají multioborově - pacientům zde pomáhají například i nutriční specialisté.

Operace středouší či odstranění nádorů na hlasivkách a na hrtanu. To jsou příklady zákroků, ke kterým mohou lékaři na oddělení ORL městské nemocnice nově používat operační laser, jenž přinese větší komfort jak pacientům tak chirurgům.

Martin Formánek, primář oddělení ORL, MNO: „Vlastně věnujeme se nádorům úplně od těch prvních stádií, které máme nejraději, protože je můžeme rychle řešit, až vlastně po ty úplně nejsložitější. Když máme vlastně zakoupený úplně nejnovější operační laser, který nám pomáhá řešit vlastně radikálně ty nádory na hlasivkách nebo obecně na hrtanu a zároveň co nejvíce šetřit okolní tkáň.

Jednou z největších výhod operačního laseru je fakt, že zkracuje rekonvalescenční období u pacientů s vážnými zákroky až o několik měsíců.

Martin Formánek, primář oddělení ORL, MNO: „Kde nemusíme vlastně ten hrtan otvírat, když to tak řeknu, kdy nemusíme se k němu dostávat zvenčí a tím odpadá vlastně jednak jak jizva pro pacienta a pak samozřejmě delší hojení a pooperační otok s tím související. U středoušní chirurgie se používá tenhle typ laseru k tomu, když se snažíme pacientům vlastně vrátit sluch u takové patologie, které se říká vlastně otoskleróza. Při tomto onemocnění vlastně dochází ke kostnatění takové poslední ušní kůstky, kterou tam máme. Ona se přestane hýbat a přestane nám tam zesilovat ten zvuk a pacient to vlastně vnímá tak, že přestává více slyšet.“

O své pacienty se na oddělení starají například i z pohledu zdravé výživy.

Martina Kubošová, lékařka oddělení ORL, MNO: „Výživa u pacienta ať už předoperační nebo pooperační příprava je velice důležitá z důvodu hojení ran, z důvodu snazšího nebo rychlejšího návratu domů pacienta, veškeré jeho zajištění a obnovení sociálního života. Mi to přijde pro toho pacienta usnadnění péče, že nemusí chodit k více odbornostem, ať už na interní nutriční ambulanci, potom k nám jako ke klinikovi na ORL, abychom zhodnotili jeho nález, vzhledem k tomu, že většinou následuje onkologická terapie na onkologii. Takže se mu počet návštěv zkrátí ze 3-4 lékařů na maximálně 2.“

Náročné operace onkologických pacientů provádí multioborový tým lékařů.

Martin Formánek, primář oddělení ORL, MNO: Jedná se o poměrně náročné operace, jak do personálu, tak do vybavení a tak do náročnosti operace časové – ty operace trvají třeba 10, 15 hodin. U těch nejsložitějších se nám podařila rozjet spolupráce s neurochirurgií, kde třeba se ty nádory můžou dotýkat nebo souviset s obaly mozku nebo s mozkovou tkání, takže je třeba neurochirurgie, a potom v případě plastické chirurgy, když potřebujeme zakrýt, to co jsme tam vlastně napáchali, když jsme ten nádor odstraňovali.“

Za loňský rok se zdravotníci na oddělení postarali o více než 11 tisíc pacientů. Hospitalizovaných jich tady bylo na 1600.

Složité období po porodu matkám v Městské nemocnici pomáhá preventivně řešit nová metoda

Porodní oddělení městské nemocnice zavedlo novou metodu preventivní, psychologické péče. Dotazník má rodičkám pomoct zjistit, jak se duševně vyrovnávají se složitým obdobím po porodu a případně nabídnout pomoc. Projekt Perinatal v nemocnici zavedli ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví.

Paní Binarová nyní tráví čas s novorozenou Zoe v porodnici Městské nemocnice. Je to už její druhé dítě a psychické problémy ji nepotkaly ani po jednom z porodů. Mnoho čerstvých maminek ale takové štěstí nemá.

Iva Staňová - vedoucí lékařka porodního sálu MNO: „Je to už na té stanici oddělené šestinedělí, kdy vidíme, že některé ty ženy ty porody hůře zpracovávají nebo se hůře smiřují s tím, jaké to bylo náročné. I hladký porod může být někdy překvapujícně náročný pro tu ženu – psychicky náročný.“

Kristýna Hrdličková, psycholožka, Národní ústav duševního zdraví: „V období těhotenství nebo po porodu se můžou objevit u žen duševní potíže a ty jsou častější, než by se zdálo a můžou se dotknout až 15 % všech žen. My zároveň ale z našich dat víme, že až 75 % z těch žen, které by nějakou pomoc potřebovaly, ji nedostanou.“

Jednou z cest, jak tuto péči mezi ženy po porodu dostat, je plošný screening prostřednictvím dotazníku projektu Perinatal. Toho využila i paní Binarová.

Kristýna Hrdličková, psycholožka, Národní ústav duševního zdraví: „Je to dotazník, který mapuje, jak se žena cítila v posledním týdnu, ptá se na to, jestli byla spíše skleslá, jestli měla nějaké úzkostné myšlenky, obavy o to, jak to zvládne a jak často třeba tyto obtíže nastaly.“

Celý dotazník se skládá z 10ti otázek a jeho vyplnění je záležitostí pouze několika minut.

Kristýna Hrdličková, psycholožka, Národní ústav duševního zdraví: „Žena dostane zpětnou vazbu na základě těch svých odpovědí a dostane možnost ozvat se na nějaké osvědčené formy pomoci. To znamená, že každá žena, nehledě na výsledek, do emailu dostane kontakty na návaznou péči, ať už je to peer podpora, nebo třeba krizové linky, kdyby se dělo něco akutního a závažného a na tyhle místa se může kdykoliv a hlavně zdarma ozvat.“

Téma duševního zdraví a zejména duševního zdraví v těhotenství se v Česku řeší stále relativně málo a chybí dlouhodobá data a statistiky růstu či poklesu těchto potíží. Specialisté však tipují, že prevalence je stejná – mění se ale spouštěče.

Kristýna Hrdličková, psycholožka, Národní ústav duševního zdraví: „Některé věci, které mohly být stresující pro ženy v předchozích generacích před lety, třeba už teď nejsou tak relevantní, ale jsou tu nové stresující faktory. Já bych zmínila hlavně vliv sociálních sítí, což je fenomén dnešní doby a ten označuje spousta maminek za stresující, protože se třeba srovnávají s tou dokonalou představou ženy na internetu a ta je mnohdy velmi daleko od reality.“

Iva Staňová - vedoucí lékařka porodního sálu MNO: „Maminky tam postujou ty fotky, jak jsou spokojené a všechno je růžové, ale ono to mateřství není tak jednoduché. Často narážíme na to, že to je náročná životní situace, nevíme si s tím rady, nevíme na koho se obrátit, jestli teda neselháváme jako matky, jestli děláme všechno správně.

Poporodní deprese se může vyskytnout kdykoliv po porodu, a to až do jednoho roku dítěte. V městské nemocnici rodičkám s duševním zdravím pomáhali již před zavedením projektu Perinatal.

Iva Staňová - vedoucí lékařka porodního sálu MNO: „Máme peer konzultantky, klinické psychology, snažíme se vlastně, kde je potřeba nějak akutně zasáhnout jim dopomoci.“

V rámci psychologického poradenství oddělení nabízí i předporodní a poporodní kurzy. Běží jako takový samostatný kurz s Úsměvem mámy Na houpačce, kdy si ty ženy můžou promluvit o tom, co je trápí, co by je mohlo trápit, co to znamená mateřství a co to znamená být mámou a v rámci tady tohohle je taková dobrovolná svépomocná skupina, kde si ženy mohou promluvit o problémech, které zrovna zažívají.

Ročně se v ostravské městské nemocnici narodí zhruba 1 200 dětí.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/porady/magazin-tv-medicina/magazin-tv-medicina-07-02-2024-17-43