Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Regionální zprávy POLAR

Regionální zprávy POLAR

  • Aktuální zpravodajství z Moravskoslezského kraje každou celou hodinu
  • Ve Vítkovicích byla dokončena nová smuteční síň
  • SOŠ PO ve F-M obnovila po 13 letech maturitní obor
  • Dobrovolníci na workshopu v Pelhřimovech
  • V Ostravě-Jihu likvidují nevyužívané plochy
  • Na akci s BESIPEM do školy si děti vyzkoušely i řídit auto

Zprávy krátké 7. 9. 2023 17.00 - 1

Skvělá zpráva pro Ostravskou univerzitu a taky pro náš region. Lékařská fakulta ve čtvrtek získala souhlasné stanovisko od Národního akreditačního úřadu k otevření nového studijního programu Zubní lékařství. V nejkratší možné lhůtě bude vyhlášeno přijímací řízení a výuka by měla začít ještě letos na podzim. Přijato bude prvních 20 budoucích stomatologů.

---

Ve Vítkovicích byla dokončena nová smuteční síň

Ostravská část Vítkovice se může pochlubit novou moderní smuteční síní, která je důstojným nástupcem té původní, která už byla ve špatném stavu. Jeden z největších projektů v historii obvodu byl realizován s podporou magistrátu.

Je hotovo. Zcela nová smuteční síň na hřbitově v Ostravě-Vítkovicích byla dokončena. Ta původní z roku 1925 už byla ve velmi špatném stavu a její oprava by byla velmi nákladná. Bylo tedy rozhodnuto o výstavbě síně nové, moderní a s důstojným zázemím nejen pro pozůstalé ale i pro zaměstnance. 

Richard Čermák, starosta Ostravy-Vítkovice: „Nová smuteční síň splňuje veškeré požadavky moderního pohřebnictví a umožňuje pozůstalým důstojné a komfortní rozloučení se zesnulými."

Většinu nákladů na výstavbu smuteční síně uhradil magistrát. Smuteční síň i hřbitov totiž zdaleka neslouží jen Vítkovicím, ale celému městu. 

Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „Je všeobecně známo, že vítkovickou smuteční síň k poslednímu rozloučení často využívají pozůstalí ze všech ostravských obvodů, což při finanční podpoře ze strany města sehrálo zásadní roli."

Autoři projektu smuteční síň koncipovali v čistém, moderním duchu a stavebníci pak tento návrh pečlivě zrealizovali.

Miloš Horňák, ředitel výroby, PSG Construction a.s. : "Stavba má spoustu specifik, které vyplývají z účelu. Je tady spousta zařízení, která se na běžných stavbách nevyskytují, jako například různé chladírny." 

Původní smuteční síň, která neodmyslitelně patří k historii Vítkovic, připomíná výstava umístěná v blízkosti nového objektu.

---

SOŠ PO ve F-M obnovila po 13 letech maturitní obor

Po 13 letech přerušení provozu obnovila výuku střední odborná škola požární ochrany. 30 studentů škola připraví na povolání profesionálních hasičů. V budoucnu by chtěla obor rozšířit o další třídu.

Státní hymnou a slavnostním slibem tří desítek nových studentů začal školní rok na Střední odborné škole požární ochrany ve Frýdku-Místku. Maturitní obor tady obnovili po třinácti letech.

Vladimír Vlček, generální ředitel HZS ČR: "Je to trošku paradox, protože jedním z důvodů, proč se před 13 lety zrušila tady ta výuka, byla samozřejmě také finanční krize. A my jsme si řekli, že bez ohledu na to, v jakém jsme stavu, tak musíme udělat taková opatření, abychom naopak ten obor znovu otevřeli, respektive znovu obnovili. Protože on nikdy nebyl uzavřen, protože má smysl."

Jediná resortní škola v Česku tak bude opět vychovávat budoucí profesionální hasiče, kteří mohou po ukončení studia rovnou nastoupit k jednotkám. Třída má 30 studentů, mezi kterými jsou i dvě dívky.

Hana Mošťková, studentka: "Já už se odmalička věnuji požárnímu sportu, takže je to můj sen a prakticky tím žiju. Takže to byl vždycky můj sen se dostat do sboru hasičů."

Michaela Vávrová, studentka: "Já mám velkou část rodiny u dobrovolných hasičů a strašně se mi to líbilo. Tak jsem si říkala, proč to nezkusit."

Kam byste chtěly být v budoucnu zařazené?

Hana Mošťková, studentka: "Já bych chtěla do výjezdové jednotky, ale nevím, co bude."

Michaela Vávrová, studentka: "Já bych se chtěla věnovat prevenci."

Filip Foltýn, student: "Odmalička dělám hasiče u nás ve městě, kde jsem se přihlásil už v první třídě. Začal jsem se tomu více věnovat, zajímalo mě to. A odmalička se zajímám o hasiče, že chci být hasič."

Na školu se původně hlásilo 60 zájemců. Náročné přijímací řízení, které obsahovalo i fyzické testy pak určilo polovinu nejúspěšnějších. Další třída by mohla v budoucnu přibýt.

Vladimír Vlček, generální ředitel HZS ČR: "My bychom rádi měli v tom prezenčním studiu dvě třídy v každém ročníku. Což znamená 60 žáků a chtěli bychom také znovuotevřít dálkové studium. A zejména pro příslušníky hasičského záchranného sboru."

Jan Krkoška (ANO), hejtman MSK: "Otevření po 13 letech tohoto učebního oboru s maturitou je pro náš Moravskoslezský kraj dost zásadní. Tady si budeme produkovat své profesionální hasiče, kteří vlastně nám do budoucna zachraňují lidské životy, ať už při autonehodách nebo nějakých živelných pohromách, které tady opravdu jsou."

Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Frýdek-Místek do budoucna může být opravdu tou vlajkovou lodí, co se vzdělávání doprovodných činností týče. A my jako město to samozřejmě vítáme. Budeme nápomocni a možná je vhodné na tomto místě zmínit rekonstrukci naší hasičské zbrojnice dobrovolných hasičů ve Frýdku, která je velice nadstandardní. A i pan generál při své poslední návštěvě konstatoval, že pokud by všechny hasičské zbrojnice byly takovým způsobem vybaveny, včetně nového vozu, tak by to byla velká pomoc pro integrovaný záchranný systém jako celek."

V Česku je aktuálně ještě 10 škol, které obor požární ochrana vyučují. Jejich absolventi ale nemohou nastoupit k hasičům okamžitě. Musí totiž projít ještě několikaměsíční odbornou přípravou.

---

Zprávy krátké 7. 9. 2023 17.00 - 2

Horská služba Beskydy vyzývá návštěvníky hor, aby respektovali dočasný zákaz vstupu do lesa oblasti Mostů u Jablunkova. Hrozí tam nebezpečí pádu stromů a riziko zranění, a to kvůli následkům bouří a větrným smrštím z konce srpna. Zákaz platí do konce listopadu.

Moravskoslezští kriminalisté dopadli dva muže a ženu, kteří nelegálně obchodovali s cigaretami a řezaným tabákem. Zboží uskladňovali v garáži na Třinecku, šlo o zhruba 4,7 milionů kusů cigaret a zhruba dvě tuny tabáku. Škoda státu na spotřební dani je více než 22 milionů korun.

---

Dobrovolníci na workshopu v Pelhřimovech

Desítky dobrovolníků z celé republiky se sjely do zaniklé obce Pelhřimovy na dobrovolnický víkend a wortkshop. Hnutí Duha Jeseníky již několik let pracuje na obnově zdejšího zdevastovaného kostela a jeho okolí.

O možnosti této aktivní dovolené se účastníci informují na webu Hnutí Duha.

Ivo Dokoupil, pořadatel, hnutí Duha Jeseníky: „Dělám s dobrovolníky, kteří přijeli na ten týden takřka z celé republiky. Máme tady z Českých Budějovic, z Prahy, máme tady i z Ostravska a je tady kolem 20 lidí. Někteří jsou poprvé, vždycky přijede taková vlna těch, co se na internetu dozví, že je akce a přijedou poprvé a pak tady máme takové trvalky, kteří tady jsou už podvacáté, takže někteří tady jezdí s dětmi, s rodinami, je to taková multigenerační záležitost.“

Většina dobrovolníků si z pracovního pobytu odváží domů mnoho nových znalostí a dovedností.

Jana, dobrovolnice, Jistebník: „Je to láska na celý život, ten kostel, je to takové první dítě. Určitě jsem se tady naučila dělat omítku hrubou, nahazovat, dělat štuky a dost se mi to hodilo, protože jsme pak koupili starý dům, takže tam se to docela uplatní, tyhle zkušenosti.“

Maja, dobrovolnice, Praha: „Jsem tady, abych si fyzickou prací nějak vyčistila hlavu a udělala nějakou hezkou věc. Já jsem nikdy nedělala něco jako maltu a tak.“

Adéla, dobrovolnice, Brno: „Jsem tady asi protože v tom vidím velkou hodnotu, tyhle místa hledat a vracet jim život a vracet taky život do místa, komu bylo hodně ublíženo, bohužel na to asi nejsou teď finance, takže proto sem jezdíme a snažíme se s tím nějak pracovat.“

Dominik, dobrovolník, Přerov: „Dostal jsem se sem díky nevlastnímu bráchovi. Nedělal jsem to nikdy, takže mě to baví.“

Mnoho dobrovolníků je tady opakovaně a vracejí se sem každý rok.

Daniela, dobrovolnice, Vrbno pod Pradědem: „Čtvrtým rokem jsem tady a je to taková srdeční práce. Člověk tady napřed nějak dobrovolničí a potom se rád vrací, protože tady jsou nádherní lidé.“

Jitřenka, dobrovolnice, Ostrava: „Na brigádu tady pomoci s kostelem. Už podeváté nebo po které.“

Pavel, dobrovolník, Praha: „Jezdím už několikátý rok a baví mě to tu. Je to způsob aktivní dovolené. I nevlastního bráchu i tátu.“

Pavel, dobrovolník, Praha: „No my jsme tady tři generace, já tu mám dva syny. Jeden má, to nesmím říct, druhý má skoro čtyřicet a já mám víc jak stovku. Bezvadný ale radši bych seděl v hospodě a chlastal.“

Štěpánka, dobrovolnice, Praha: „Chtěla jsem nějakou aktivitu fyzickou, protože dělám v kanceláři a jsem tady čtvrtým rokem a taky chci, aby to místo tady žilo. A je to tady fajn, jsou tady fajn lidi, pohody s kýblama, jak jste viděli. Dává mi to smysl, v práci dělám za stolem v kanceláři, i když moje práce má obrovský smysl, tak tady vidím ten výsledek hned.“

Ivo Dokoupil, pořadatel, hnutí Duha Jeseníky: „My dokončujeme omítky na severní straně kostela, vnější omítky a současně dělám zastřešení gotické sakristie, protože tam byla jenom provizorní střecha a teklo nám tam, takže děláme definitivní střechu. My budeme dokončovat ještě podlahu vevnitř, další 4 metry a to jsou vlastně všechny akce letos, které tady budeme dělat my.“

Kromě dobrovolníků na kostele pracuje i restaurátor na vzácných freskách z 15. století.

Ivo Dokoupil, pořadatel, hnutí Duha Jeseníky: „Kostelík byl původně gotický a my jsem v tom gotickém jádru a tady se vlastně zachovaly pod barokními omítkami původní fresky z roku 1420 přibližně. Nejzachovalejší je vlastně výjev bičovaného Krista. Kostel byl potom přestavěný v baroku, takže všechno se to tady změnilo.“

Základní záchranné práce jsou již hotové, kostel má i novou střechu a Hnutí Duha teď bude pracovat ne jeho interiérech.

---

V Ostravě-Jihu likvidují nevyužívané plochy

V Ostravě-Jihu likvidují plochy, o které se nikdo nestará a jsou tak ve velmi špatném stavu. Jde především o bývalá sportoviště, která lidé využívali před vznikem moderních víceúčelových hřišť.

Dříve na nich lidé sportovali, dnes jsou zarostlé a zanedbané a nikdo o ně nemá zájem. Jde o bývalé tenisové kurty, které se proto radnice rozhodla zlikvidovat a místo nich vytvořit zelené plochy. K zemi půjde i zázemí těchto bývalých sportovišť.

Markéta Langrová, místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Prvním takovým areálem k demolici je plocha na ulici Paseky, kde se nachází tenisový asfaltový kurt, který už je samozřejmě v nevyhovujícím stavu a taktéž objekt se sociálním zázemím, který rovněž neodpovídá dnešním hygienickým normám. Další dlouhodobě nevyužívanou plochou je antukové hřiště, na kterém se právě nacházíme. Toto hřiště vzniklo v roce 1982 a sloužilo k rekreačním účelům. Bohužel ani toto hřiště už neodpovídá požadavkům dnešní doby a proto zde dojde k odstranění stávajícího oplocení, bude zlikvidována zahradní chatka a taktéž zde budou provedeny terénní úpravy.”

Práce začaly začátkem srpna a vyžádají si více než 700 tisíc korun. Už loni byl odstraněn nevyužívaný objekt na ulici Tylova, kde kdysi sídlily Technické služby Ostrava-Jih.

Petr Bidzinski, oddělení vztahů s veřejností, MOb Ostrava-Jih: “Momentálně jsme na ulici Paseky, kde byly odstraněny betonové plochy, oplocení, náletové dřeviny, byly vykáceny túje. Náhradní výsadba za vykácené túje byla nařízena na ulici Františka Lýska.”

Celá plocha ještě projde terénními úpravami a bude zatravněna. Do budoucna se stane součástí přilehlého Bělského lesa.

---

Na akci s BESIPEM do školy si děti vyzkoušely i řídit auto

Na dopravním hřišti v Havířově se uskutečnila oblíbená akce s BESIPEM do školy. Na děti čekaly soutěže dopravní tématikou i ukázky práce IZS. Největším tahákem pro děti ale byla možnost řídit auto.

Jak se správně rozhlédnout při přecházení silnice, znalost dopravních značek, co dělat při dopravní nehodě. To vše se zábavnou formou učily děti na dopravním hřišti v Havířově.

Roman Skácel, předseda Komise BESIP: "Je to o tom, abychom dětem připomněli, když se vrací opět do škol a jsou častějšími účastníky silničního provozu zejména v roli chodců či cyklistů, aby si zase připomněly, že na té cestě se musí správně chovat. Je tady IZS. Jsou tady hasiči, policisté, městská policie. Máme tady i dopravní policii, máme tady dneska i od městské policie psovody.”

Úplnou novinkou v letošním roce byla autoškola pro děti.

anketa: "To mě bavilo. Sám jsem řídil poprvé a hrozně mě to bavilo. Byla to zábava, sedět poprvé sám za volantem. Já se těším na všechno tady. Jsem tady poprvé a zajímá mě, jaké tu jsou různé akce.”

anketa: "Já tady chodím často s babičkou a s dědou na tyto soutěže a byla jsem tady i se školou na cyklistické soutěži a vyhráli jsme třetí místo."

anketa: "Já už řídím s dědou čtyřkolku na stometrovce a moc se tady těším na soutěže.”

anketa: "Poprvé jsem jezdil s rozjetým autem". Točil jsi volantem sám? “Ano”.

Roman Skácel, předseda Komise BESIP: "Víceméně byli nadšení, protože, jak jsem tak slyšel, někteří za volantem v životě nikdy neseděli, ani že by zkusili sedět ve stojícím vozidle a tady mají možnost, že si i zařídí skutečné auto a to auto jim jede.”

anketa, rodič: “Určitě je to dobrá novinka. My tu chodíme každým rokem. Děti to baví. Normálně je za volant nepustí, tak jsem ráda, že si to alespoň tady mohou vyzkoušet. Doufám, že mi doma nebudou brát klíče.”

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Regionální zprávy POLAR
07. září 2023, 17:00

Zprávy krátké 7. 9. 2023 17.00 - 1

Skvělá zpráva pro Ostravskou univerzitu a taky pro náš region. Lékařská fakulta ve čtvrtek získala souhlasné stanovisko od Národního akreditačního úřadu k otevření nového studijního programu Zubní lékařství. V nejkratší možné lhůtě bude vyhlášeno přijímací řízení a výuka by měla začít ještě letos na podzim. Přijato bude prvních 20 budoucích stomatologů.

---

Ve Vítkovicích byla dokončena nová smuteční síň

Ostravská část Vítkovice se může pochlubit novou moderní smuteční síní, která je důstojným nástupcem té původní, která už byla ve špatném stavu. Jeden z největších projektů v historii obvodu byl realizován s podporou magistrátu.

Je hotovo. Zcela nová smuteční síň na hřbitově v Ostravě-Vítkovicích byla dokončena. Ta původní z roku 1925 už byla ve velmi špatném stavu a její oprava by byla velmi nákladná. Bylo tedy rozhodnuto o výstavbě síně nové, moderní a s důstojným zázemím nejen pro pozůstalé ale i pro zaměstnance. 

Richard Čermák, starosta Ostravy-Vítkovice: „Nová smuteční síň splňuje veškeré požadavky moderního pohřebnictví a umožňuje pozůstalým důstojné a komfortní rozloučení se zesnulými."

Většinu nákladů na výstavbu smuteční síně uhradil magistrát. Smuteční síň i hřbitov totiž zdaleka neslouží jen Vítkovicím, ale celému městu. 

Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „Je všeobecně známo, že vítkovickou smuteční síň k poslednímu rozloučení často využívají pozůstalí ze všech ostravských obvodů, což při finanční podpoře ze strany města sehrálo zásadní roli."

Autoři projektu smuteční síň koncipovali v čistém, moderním duchu a stavebníci pak tento návrh pečlivě zrealizovali.

Miloš Horňák, ředitel výroby, PSG Construction a.s. : "Stavba má spoustu specifik, které vyplývají z účelu. Je tady spousta zařízení, která se na běžných stavbách nevyskytují, jako například různé chladírny." 

Původní smuteční síň, která neodmyslitelně patří k historii Vítkovic, připomíná výstava umístěná v blízkosti nového objektu.

---

SOŠ PO ve F-M obnovila po 13 letech maturitní obor

Po 13 letech přerušení provozu obnovila výuku střední odborná škola požární ochrany. 30 studentů škola připraví na povolání profesionálních hasičů. V budoucnu by chtěla obor rozšířit o další třídu.

Státní hymnou a slavnostním slibem tří desítek nových studentů začal školní rok na Střední odborné škole požární ochrany ve Frýdku-Místku. Maturitní obor tady obnovili po třinácti letech.

Vladimír Vlček, generální ředitel HZS ČR: "Je to trošku paradox, protože jedním z důvodů, proč se před 13 lety zrušila tady ta výuka, byla samozřejmě také finanční krize. A my jsme si řekli, že bez ohledu na to, v jakém jsme stavu, tak musíme udělat taková opatření, abychom naopak ten obor znovu otevřeli, respektive znovu obnovili. Protože on nikdy nebyl uzavřen, protože má smysl."

Jediná resortní škola v Česku tak bude opět vychovávat budoucí profesionální hasiče, kteří mohou po ukončení studia rovnou nastoupit k jednotkám. Třída má 30 studentů, mezi kterými jsou i dvě dívky.

Hana Mošťková, studentka: "Já už se odmalička věnuji požárnímu sportu, takže je to můj sen a prakticky tím žiju. Takže to byl vždycky můj sen se dostat do sboru hasičů."

Michaela Vávrová, studentka: "Já mám velkou část rodiny u dobrovolných hasičů a strašně se mi to líbilo. Tak jsem si říkala, proč to nezkusit."

Kam byste chtěly být v budoucnu zařazené?

Hana Mošťková, studentka: "Já bych chtěla do výjezdové jednotky, ale nevím, co bude."

Michaela Vávrová, studentka: "Já bych se chtěla věnovat prevenci."

Filip Foltýn, student: "Odmalička dělám hasiče u nás ve městě, kde jsem se přihlásil už v první třídě. Začal jsem se tomu více věnovat, zajímalo mě to. A odmalička se zajímám o hasiče, že chci být hasič."

Na školu se původně hlásilo 60 zájemců. Náročné přijímací řízení, které obsahovalo i fyzické testy pak určilo polovinu nejúspěšnějších. Další třída by mohla v budoucnu přibýt.

Vladimír Vlček, generální ředitel HZS ČR: "My bychom rádi měli v tom prezenčním studiu dvě třídy v každém ročníku. Což znamená 60 žáků a chtěli bychom také znovuotevřít dálkové studium. A zejména pro příslušníky hasičského záchranného sboru."

Jan Krkoška (ANO), hejtman MSK: "Otevření po 13 letech tohoto učebního oboru s maturitou je pro náš Moravskoslezský kraj dost zásadní. Tady si budeme produkovat své profesionální hasiče, kteří vlastně nám do budoucna zachraňují lidské životy, ať už při autonehodách nebo nějakých živelných pohromách, které tady opravdu jsou."

Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Frýdek-Místek do budoucna může být opravdu tou vlajkovou lodí, co se vzdělávání doprovodných činností týče. A my jako město to samozřejmě vítáme. Budeme nápomocni a možná je vhodné na tomto místě zmínit rekonstrukci naší hasičské zbrojnice dobrovolných hasičů ve Frýdku, která je velice nadstandardní. A i pan generál při své poslední návštěvě konstatoval, že pokud by všechny hasičské zbrojnice byly takovým způsobem vybaveny, včetně nového vozu, tak by to byla velká pomoc pro integrovaný záchranný systém jako celek."

V Česku je aktuálně ještě 10 škol, které obor požární ochrana vyučují. Jejich absolventi ale nemohou nastoupit k hasičům okamžitě. Musí totiž projít ještě několikaměsíční odbornou přípravou.

---

Zprávy krátké 7. 9. 2023 17.00 - 2

Horská služba Beskydy vyzývá návštěvníky hor, aby respektovali dočasný zákaz vstupu do lesa oblasti Mostů u Jablunkova. Hrozí tam nebezpečí pádu stromů a riziko zranění, a to kvůli následkům bouří a větrným smrštím z konce srpna. Zákaz platí do konce listopadu.

Moravskoslezští kriminalisté dopadli dva muže a ženu, kteří nelegálně obchodovali s cigaretami a řezaným tabákem. Zboží uskladňovali v garáži na Třinecku, šlo o zhruba 4,7 milionů kusů cigaret a zhruba dvě tuny tabáku. Škoda státu na spotřební dani je více než 22 milionů korun.

---

Dobrovolníci na workshopu v Pelhřimovech

Desítky dobrovolníků z celé republiky se sjely do zaniklé obce Pelhřimovy na dobrovolnický víkend a wortkshop. Hnutí Duha Jeseníky již několik let pracuje na obnově zdejšího zdevastovaného kostela a jeho okolí.

O možnosti této aktivní dovolené se účastníci informují na webu Hnutí Duha.

Ivo Dokoupil, pořadatel, hnutí Duha Jeseníky: „Dělám s dobrovolníky, kteří přijeli na ten týden takřka z celé republiky. Máme tady z Českých Budějovic, z Prahy, máme tady i z Ostravska a je tady kolem 20 lidí. Někteří jsou poprvé, vždycky přijede taková vlna těch, co se na internetu dozví, že je akce a přijedou poprvé a pak tady máme takové trvalky, kteří tady jsou už podvacáté, takže někteří tady jezdí s dětmi, s rodinami, je to taková multigenerační záležitost.“

Většina dobrovolníků si z pracovního pobytu odváží domů mnoho nových znalostí a dovedností.

Jana, dobrovolnice, Jistebník: „Je to láska na celý život, ten kostel, je to takové první dítě. Určitě jsem se tady naučila dělat omítku hrubou, nahazovat, dělat štuky a dost se mi to hodilo, protože jsme pak koupili starý dům, takže tam se to docela uplatní, tyhle zkušenosti.“

Maja, dobrovolnice, Praha: „Jsem tady, abych si fyzickou prací nějak vyčistila hlavu a udělala nějakou hezkou věc. Já jsem nikdy nedělala něco jako maltu a tak.“

Adéla, dobrovolnice, Brno: „Jsem tady asi protože v tom vidím velkou hodnotu, tyhle místa hledat a vracet jim život a vracet taky život do místa, komu bylo hodně ublíženo, bohužel na to asi nejsou teď finance, takže proto sem jezdíme a snažíme se s tím nějak pracovat.“

Dominik, dobrovolník, Přerov: „Dostal jsem se sem díky nevlastnímu bráchovi. Nedělal jsem to nikdy, takže mě to baví.“

Mnoho dobrovolníků je tady opakovaně a vracejí se sem každý rok.

Daniela, dobrovolnice, Vrbno pod Pradědem: „Čtvrtým rokem jsem tady a je to taková srdeční práce. Člověk tady napřed nějak dobrovolničí a potom se rád vrací, protože tady jsou nádherní lidé.“

Jitřenka, dobrovolnice, Ostrava: „Na brigádu tady pomoci s kostelem. Už podeváté nebo po které.“

Pavel, dobrovolník, Praha: „Jezdím už několikátý rok a baví mě to tu. Je to způsob aktivní dovolené. I nevlastního bráchu i tátu.“

Pavel, dobrovolník, Praha: „No my jsme tady tři generace, já tu mám dva syny. Jeden má, to nesmím říct, druhý má skoro čtyřicet a já mám víc jak stovku. Bezvadný ale radši bych seděl v hospodě a chlastal.“

Štěpánka, dobrovolnice, Praha: „Chtěla jsem nějakou aktivitu fyzickou, protože dělám v kanceláři a jsem tady čtvrtým rokem a taky chci, aby to místo tady žilo. A je to tady fajn, jsou tady fajn lidi, pohody s kýblama, jak jste viděli. Dává mi to smysl, v práci dělám za stolem v kanceláři, i když moje práce má obrovský smysl, tak tady vidím ten výsledek hned.“

Ivo Dokoupil, pořadatel, hnutí Duha Jeseníky: „My dokončujeme omítky na severní straně kostela, vnější omítky a současně dělám zastřešení gotické sakristie, protože tam byla jenom provizorní střecha a teklo nám tam, takže děláme definitivní střechu. My budeme dokončovat ještě podlahu vevnitř, další 4 metry a to jsou vlastně všechny akce letos, které tady budeme dělat my.“

Kromě dobrovolníků na kostele pracuje i restaurátor na vzácných freskách z 15. století.

Ivo Dokoupil, pořadatel, hnutí Duha Jeseníky: „Kostelík byl původně gotický a my jsem v tom gotickém jádru a tady se vlastně zachovaly pod barokními omítkami původní fresky z roku 1420 přibližně. Nejzachovalejší je vlastně výjev bičovaného Krista. Kostel byl potom přestavěný v baroku, takže všechno se to tady změnilo.“

Základní záchranné práce jsou již hotové, kostel má i novou střechu a Hnutí Duha teď bude pracovat ne jeho interiérech.

---

V Ostravě-Jihu likvidují nevyužívané plochy

V Ostravě-Jihu likvidují plochy, o které se nikdo nestará a jsou tak ve velmi špatném stavu. Jde především o bývalá sportoviště, která lidé využívali před vznikem moderních víceúčelových hřišť.

Dříve na nich lidé sportovali, dnes jsou zarostlé a zanedbané a nikdo o ně nemá zájem. Jde o bývalé tenisové kurty, které se proto radnice rozhodla zlikvidovat a místo nich vytvořit zelené plochy. K zemi půjde i zázemí těchto bývalých sportovišť.

Markéta Langrová, místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Prvním takovým areálem k demolici je plocha na ulici Paseky, kde se nachází tenisový asfaltový kurt, který už je samozřejmě v nevyhovujícím stavu a taktéž objekt se sociálním zázemím, který rovněž neodpovídá dnešním hygienickým normám. Další dlouhodobě nevyužívanou plochou je antukové hřiště, na kterém se právě nacházíme. Toto hřiště vzniklo v roce 1982 a sloužilo k rekreačním účelům. Bohužel ani toto hřiště už neodpovídá požadavkům dnešní doby a proto zde dojde k odstranění stávajícího oplocení, bude zlikvidována zahradní chatka a taktéž zde budou provedeny terénní úpravy.”

Práce začaly začátkem srpna a vyžádají si více než 700 tisíc korun. Už loni byl odstraněn nevyužívaný objekt na ulici Tylova, kde kdysi sídlily Technické služby Ostrava-Jih.

Petr Bidzinski, oddělení vztahů s veřejností, MOb Ostrava-Jih: “Momentálně jsme na ulici Paseky, kde byly odstraněny betonové plochy, oplocení, náletové dřeviny, byly vykáceny túje. Náhradní výsadba za vykácené túje byla nařízena na ulici Františka Lýska.”

Celá plocha ještě projde terénními úpravami a bude zatravněna. Do budoucna se stane součástí přilehlého Bělského lesa.

---

Na akci s BESIPEM do školy si děti vyzkoušely i řídit auto

Na dopravním hřišti v Havířově se uskutečnila oblíbená akce s BESIPEM do školy. Na děti čekaly soutěže dopravní tématikou i ukázky práce IZS. Největším tahákem pro děti ale byla možnost řídit auto.

Jak se správně rozhlédnout při přecházení silnice, znalost dopravních značek, co dělat při dopravní nehodě. To vše se zábavnou formou učily děti na dopravním hřišti v Havířově.

Roman Skácel, předseda Komise BESIP: "Je to o tom, abychom dětem připomněli, když se vrací opět do škol a jsou častějšími účastníky silničního provozu zejména v roli chodců či cyklistů, aby si zase připomněly, že na té cestě se musí správně chovat. Je tady IZS. Jsou tady hasiči, policisté, městská policie. Máme tady i dopravní policii, máme tady dneska i od městské policie psovody.”

Úplnou novinkou v letošním roce byla autoškola pro děti.

anketa: "To mě bavilo. Sám jsem řídil poprvé a hrozně mě to bavilo. Byla to zábava, sedět poprvé sám za volantem. Já se těším na všechno tady. Jsem tady poprvé a zajímá mě, jaké tu jsou různé akce.”

anketa: "Já tady chodím často s babičkou a s dědou na tyto soutěže a byla jsem tady i se školou na cyklistické soutěži a vyhráli jsme třetí místo."

anketa: "Já už řídím s dědou čtyřkolku na stometrovce a moc se tady těším na soutěže.”

anketa: "Poprvé jsem jezdil s rozjetým autem". Točil jsi volantem sám? “Ano”.

Roman Skácel, předseda Komise BESIP: "Víceméně byli nadšení, protože, jak jsem tak slyšel, někteří za volantem v životě nikdy neseděli, ani že by zkusili sedět ve stojícím vozidle a tady mají možnost, že si i zařídí skutečné auto a to auto jim jede.”

anketa, rodič: “Určitě je to dobrá novinka. My tu chodíme každým rokem. Děti to baví. Normálně je za volant nepustí, tak jsem ráda, že si to alespoň tady mohou vyzkoušet. Doufám, že mi doma nebudou brát klíče.”

---

Zdroj: https://polar.cz/porady/regionalni-zpravy/regionalni-zpravy-polar-07-09-2023-17-00