„Je to hodně psychicky i fyzicky náročné, pacienti jsou ve vážném stavu.“ Říkají o práci přímo na infekčním oddělení studentky z lékařských fakult. Dobrovolně se přihlásily na výzvu Nemocnice ve Frýdku-Místku, protože chtěly v této nelehké době pomoct. Nemocnice nabrala už na 60 dobrovolníků, má totiž kvůli koronaviru výpadek desítek zaměstnanců.
Kateřina Frantová studuje na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové obor všeobecná sestra, jako dobrovolnice se do nemocnice ve Frýdku-Místku přihlásila už v březnu.
Kateřina Frantová, studentka Lékařské fakulty Univerzity Karlovy: "Začalo to tím, že mám kamaráda doktora na ortopedii, kterému jsem už v březnu nabídla výpomoci tady v nemocnici, protože byly zavřené školy. Takže od března jsem pomáhala na ortopedii a teď před těmi třemi týdny nás přesunuli tady na výpomoc."
Podobnou zkušenost má i Barbora Sovadníková, která studuje lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci.
Barbora Sovadníková, studentka Lékařské fakulty Univerzity Palackého: "Já už jsem sestra a jsem tu už od března, já jsem ze zdravky a chtěla jsem jít prostě někam pomoct a v Ostravě nebrali, já jsem z Ostravy."
Nemocnice má kvůli koronaviru mimo službu skoro 5 desítek zaměstnanců, téměř 80 lidí už zaplnilo tři infekční jednotky a nemocnice tak musela vytvořit další. Pomoc mladých zdravotníků je tak pro ni nesmírně důležitá.
Jana Březinová, mluvčí Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Jsme velmi rádi, že se nám přihlásili studenti na naši výzvu, která byla na pomoc. Byli to studenti, kteří nám už pomáhali na jaře, ale jsou to studenti i noví ze zdravotnických škol a mimo to máme i nezdravotnické pomocníky v podstatě."
Kateřina Frantová, studentka Lékařské fakulty Univerzity Karlovy: "Jako studenti jsme většinou nasazeni třeba jako ošetřovatelé tady na výpomoc, pomáháme s celkovou péčí o pacienta, pomáháme s hygienou, stravou, v rámci toho, že nám to třeba uznávají i do praxe, tak třeba ty sestry nám kolikrát i umožní si vyzkoušet nějaké výkony, abychom se hodně naučili, takže je to úplně skvělé i pro nás do praktické zkušenosti."
Barbora Sovadníková, studentka Lékařské fakulty Univerzity Palackého: "Je to hrozně velká zkušenost, naučila jsem se toho hrozně moc, pustili mě k věcem, ke kterým jsem se v životě předtím nedostala."
Studentky ale shodně dodávají, že starat se o pacienty, kteří leží v nemocnici rozhodně není jednoduché.
Barbora Sovadníková, studentka Lékařské fakulty Univerzity Palackého: "Je to hodně psychicky náročné, já si pamatuju ze začátku, že jsem jezdila domů třeba s brekem, že se to fakt nezvládalo a teď už je to lepší jako pro mě fyzicky i psychicky."
Kateřina Frantová, studentka Lékařské fakulty Univerzity Karlovy: "Je to často těžké, co si budem. Jako ti pacienti taky nejsou úplně v jednoduchém stavu, to onemocnění není jednoduché, ale zase člověk prostě pokud to chce dělat, tak to zvládá a mě to třeba jako nevadí no, mě to baví, takže zatím je to dobré."
Barbora Sovadníková, studentka Lékařské fakulty Univerzity Palackého: "Jsou to pacienti ve vážném stavu a jde to poznat, že to je právě kvůli tomu tak náročné. Ti lidi jsou hodně tak psychicky z toho takoví vydeptaní, jakože je těžké jim to vysvětlit, aby prostě nebyli nervózní, aby nebrečeli, že vůbec jako jsou pozitivní."
Nemocnice zatím přijala zhruba 60 dobrovolníků.
Jana Březinová, mluvčí Nemocnice ve Frýdku-Místku: "My jsme samozřejmě rádi, že se nám přihlásilo tolik dobrovolníků, studentů, z řad středních škol i vysokých škol a za to jim moc děkujeme."
Přihlásili se také lidé, kteří nemají zdravotnické vzdělání nebo zkušenosti, ty nemocnice využila například na triáži a v jiných nezdravotnických oblastech. Přesto stále platí, že kdyby měl kdokoliv zájem pomoct, může se přihlásit.
---
Kapacita lůžek Městské nemocnice Ostrava pro pacienty s coronavirem je téměř zaplněna a proto byla v sobotu otevřena další covid stanice. Nemocnice neměla infekční oddělení a tak jsou postupně předělávány stanice napříč celým zařízením. Chod nemocnice komplikuje i mnoho nemocných zdravotníků.
Městská nemocnice Ostrava je od začátku pandemie na špici v péči o nemocné. Postupně byly vyčleněny stanice na ortopedii, chirurgii, geriatrii a pacienti jsou odváženi i LDN v Radvanicích. V sobotu přibylo dalších 14 lůžek na interně. Celkově už nemocnice disponuje stovkou standardních lůžek a 14 místy pro intenzivní péči.
Karel Nykel, vedoucí lékař infekční ambulance a covidové stanice MNO: „Více než polovina pacientů je přivážena záchrannou službou, mnozí další přicházejí od praktických lékařů nebo z naší plicní ambulance. Vyšetření je prováděno v bariérovém režimu - s využitím ochranných pomůcek, což klade značné fyzické a také psychické nároky na personál. Po provedení standardních vyšetření jako jsou odběry krve, monitoring vitálních funkcí a rentgen plic je přibližně polovina pacientů hospitalizována na některé z covidových jednotek. S umístěním pacientů jsou však potíže, volná lůžka na těchto odděleních se rychle plní a téměř se neuvolňují. Pacienti jsou bohužel ve velké většině případů dušní, dusí se a potřebují podporu kyslíkem."
V nemocnici také funguje vedle interní příjmové covid - ambulance také infekční ambulance. Určena je pozitivním pacientům, pacientům v karanténě a vysoce příznakovým pacientům. Má svůj samostatný vchod v pavilonu E. Provoz nemocnice covid značně změnil.
Marcela Murasová, náměstkyně ředitele MNO: "Je to na úkor akutních lůžek ať už chirurgických, ortopedických nebo jakýchkoliv interních, kde jsme museli ubrat."
V pondělí leželo v nemocnici 100 nakažených pacientů. Z necelých 2 tisíc zaměstnanců nemocnice je pozitivních 87 a další jsou v karanténě.
Marcela Murasová, náměstkyně ředitele MNO: "Chtěla bych vyjádřit velký respekt našemu personálu, že do toho jde. Bez brblání, někdy i odevzdaně, ale jsou prostě úžasní."
V městské nemocnici funguje i odběrové místo, které zdvojnásobilo kapacitu a denně odebere až 200 vzorků.
---
Výuka ve školách je přerušena, děti se učí on line distančně z domova. Málokdo si však uvědomuje, že ne všechny děti mají možnost pracovat s počítačem doma za pomoci a pod dohledem rodičů. Jsou to děti v dětských domovech.
Distanční výuka i celý nouzový stav působí dětským domovům velké komplikace. Často se pod dohledem jednoho vychovatele sejde u počítače několik dětí různého věku z různých škol. Všechny pak od svých škol dostávají různé úkoly, často ve stejném čase.
Jan Vavřík, ředitel Dětského domova Vrbno pod Pradědem: „Naše děti jsou šikovné, snaží se, pomáháme jim s distanční výukou ale je to vysoce vysoce náročné.“
Vanesa, obyvatelka domova: „Já jsem dělal český jazyk, sloh, komunikace a vypravování.“
Josef, obyvatel domova: „Zeměpis, zvířata.“
Štefan, obyvatel domova: „No já dělám to co brácha a je to pro mě těžký.“
Karolína, obyvatelka domova: „Učím se angličtinu, rozhovory.“
Dan, obyvatel domova: „Teď jsme skončili test a v pondělí budem pokračovat.“
Vrbenský dětský domov má kapacitu 48 dětí, ty zde bydlí v šesti tzv. rodinných skupinách. Navštěvují různé školy po celém kraji.
Jan Vavřík, ředitel Dětského domova Vrbno pod Pradědem: „Děti tu máme od šesti let, máme tu děti od základní školy, vloni byly i z mateřské školy, máme tu děti první stupeň, druhý stupeň z různých škol. Máme tu i děti z učilišť.“
Honza, obyvatel domova: „Jsem student učiliště odborného výcviku v Lipové lázních a dělám obor zámečníka a právě sleduji pilování rovinných ploch.“
To, co dětem v domově nejvíce chybí je pak omezení vycházek, zastavení kroužků a dalších mimoškolních aktivit.
Jan Vavřík, ředitel Dětského domova Vrbno pod Pradědem: „Děti jsou od 18.9. na tzv vycházkovém „lockdownu.“
Všechny děti v domově byly plošně testovány na Covid s negativním výsledkem. Doufáme společně s nimi, že se situace brzy zmírní a odlehčí se těžká práce zaměstnanců domova i život jeho malých obyvatel.
---
Podobná omezení prodeje, jaká platí už nějakou dobu u nás, začala dnes platit i v Polsku. Přesto tam zůstávají otevřené obchody se širším sortimentem, hobby markety nebo kadeřnictví a další služby.
Na hraničních mostech mezi Českým a polským Těšínem je stále rušno. Polákům se vyplatí přicházet pro levnější alkohol, Češi naopak v Polsku nakupují levnější potraviny.
Anketa: “Do Polska chodím častěji. Dvakrát i třikrát do týdne. Záleží, jaké tam jsou akce. Hlavně na nákupy. Maso tam nakupuju, chleba, zeleninu, ovoce. Omezení tam je, roušku musíte mít, jako tady. Jinak nevím.”
Gabriela Hřebačková (BEZPP), starostka Českého Těšína: “Zatímco ještě minulý týden obchody typu obuv, oblečení byly otevřené, tak s účinností od dnešního dne jsou všechny tyto obchody uzavřené. Tím, že se uzavřely i obchody v polském Těšíně, dá se předpokládat, že i ten ruch, co byl pozorován minulý týden na polské straně, tak vymizí.
Přes aktuální omezení zůstávají v Polsku v provozu některé služby a obchody se sortimentem, jehož prodej je v Česku zakázaný. Zájem je například o hobby markety.
Anketa: “Jezdím tady nakupovat nějaké drobné věci a chodím tady rád. Pravidelně tady chodím. A u nás jsou teď obchody zavřené.”
Anketa: “U nás jsou hobby markety zavřené, takže nemůžeme nakupovat nic. Jenom soukromníci a tím já nejsem, já jsem důchodce. Nakupuju tady často, jsou tady dobré ceny.”
Před cestou za nákupy v Polsku je určitě vhodné si ověřit aktuální omezení prodeje.
---
Po Janu Amosi Komenském se stala před lety tenistka Petra Kvitová druhým čestným občanem města Fulneku. Teď se dvojnásobná wimbledonská šampionka dočká další pocty: ve Fulneku vznikne Síň slávy Petry Kvitové.
Tenisové kurty, na kterých Petra Kvitová vyrůstala, nesou její jméno. Další atraktivitou bude Síň slávy, kterou plánuje město zřídit v Knurrově paláci.
Petra Kvitová, tenistka:
„Na Síň slávy ve Fulneku se hrozně moc těším, protože doufám, že to bude hezké. Dělá se na tom spousta práce a jsem v tom také zaangažovaná, takže samozřejmě ukážu wimbledonský talíř, ukážu fedcupové trofeje, bronzovou medaili z Ria. V roce 2011 a 2014 jsem vyhrála i Sportovce roku, takže tam bude i korunka. A budou tam i mé první rakety a první oblečení, ve kterém jsem hrávala jako dítě a doufám, že to bude hezké se vším všudy.“
Fulnek je na svou rodačku patřičně pyšný, proto myšlenka Síně slávy vůbec vznikla.
Petr Ertelt, starosta Fulneku:
„Chceme ji zviditelnit a představit jako člověka, který se vyvíjel od dětských let až po ta slavná období Wimbledonu a podobně. Navíc je to občanka Fulneku, která je uznávaná i pro svůj přístup k fair play na nejvyšších místech v tom sportovním světě.“
Síň slávy se otevře příští rok a Fulnek si od toho slibuje i zvýšení turistického ruchu ve městě.
---
„Je to hodně psychicky i fyzicky náročné, pacienti jsou ve vážném stavu.“ Říkají o práci přímo na infekčním oddělení studentky z lékařských fakult. Dobrovolně se přihlásily na výzvu Nemocnice ve Frýdku-Místku, protože chtěly v této nelehké době pomoct. Nemocnice nabrala už na 60 dobrovolníků, má totiž kvůli koronaviru výpadek desítek zaměstnanců.
Kateřina Frantová studuje na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové obor všeobecná sestra, jako dobrovolnice se do nemocnice ve Frýdku-Místku přihlásila už v březnu.
Kateřina Frantová, studentka Lékařské fakulty Univerzity Karlovy: "Začalo to tím, že mám kamaráda doktora na ortopedii, kterému jsem už v březnu nabídla výpomoci tady v nemocnici, protože byly zavřené školy. Takže od března jsem pomáhala na ortopedii a teď před těmi třemi týdny nás přesunuli tady na výpomoc."
Podobnou zkušenost má i Barbora Sovadníková, která studuje lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci.
Barbora Sovadníková, studentka Lékařské fakulty Univerzity Palackého: "Já už jsem sestra a jsem tu už od března, já jsem ze zdravky a chtěla jsem jít prostě někam pomoct a v Ostravě nebrali, já jsem z Ostravy."
Nemocnice má kvůli koronaviru mimo službu skoro 5 desítek zaměstnanců, téměř 80 lidí už zaplnilo tři infekční jednotky a nemocnice tak musela vytvořit další. Pomoc mladých zdravotníků je tak pro ni nesmírně důležitá.
Jana Březinová, mluvčí Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Jsme velmi rádi, že se nám přihlásili studenti na naši výzvu, která byla na pomoc. Byli to studenti, kteří nám už pomáhali na jaře, ale jsou to studenti i noví ze zdravotnických škol a mimo to máme i nezdravotnické pomocníky v podstatě."
Kateřina Frantová, studentka Lékařské fakulty Univerzity Karlovy: "Jako studenti jsme většinou nasazeni třeba jako ošetřovatelé tady na výpomoc, pomáháme s celkovou péčí o pacienta, pomáháme s hygienou, stravou, v rámci toho, že nám to třeba uznávají i do praxe, tak třeba ty sestry nám kolikrát i umožní si vyzkoušet nějaké výkony, abychom se hodně naučili, takže je to úplně skvělé i pro nás do praktické zkušenosti."
Barbora Sovadníková, studentka Lékařské fakulty Univerzity Palackého: "Je to hrozně velká zkušenost, naučila jsem se toho hrozně moc, pustili mě k věcem, ke kterým jsem se v životě předtím nedostala."
Studentky ale shodně dodávají, že starat se o pacienty, kteří leží v nemocnici rozhodně není jednoduché.
Barbora Sovadníková, studentka Lékařské fakulty Univerzity Palackého: "Je to hodně psychicky náročné, já si pamatuju ze začátku, že jsem jezdila domů třeba s brekem, že se to fakt nezvládalo a teď už je to lepší jako pro mě fyzicky i psychicky."
Kateřina Frantová, studentka Lékařské fakulty Univerzity Karlovy: "Je to často těžké, co si budem. Jako ti pacienti taky nejsou úplně v jednoduchém stavu, to onemocnění není jednoduché, ale zase člověk prostě pokud to chce dělat, tak to zvládá a mě to třeba jako nevadí no, mě to baví, takže zatím je to dobré."
Barbora Sovadníková, studentka Lékařské fakulty Univerzity Palackého: "Jsou to pacienti ve vážném stavu a jde to poznat, že to je právě kvůli tomu tak náročné. Ti lidi jsou hodně tak psychicky z toho takoví vydeptaní, jakože je těžké jim to vysvětlit, aby prostě nebyli nervózní, aby nebrečeli, že vůbec jako jsou pozitivní."
Nemocnice zatím přijala zhruba 60 dobrovolníků.
Jana Březinová, mluvčí Nemocnice ve Frýdku-Místku: "My jsme samozřejmě rádi, že se nám přihlásilo tolik dobrovolníků, studentů, z řad středních škol i vysokých škol a za to jim moc děkujeme."
Přihlásili se také lidé, kteří nemají zdravotnické vzdělání nebo zkušenosti, ty nemocnice využila například na triáži a v jiných nezdravotnických oblastech. Přesto stále platí, že kdyby měl kdokoliv zájem pomoct, může se přihlásit.
---
Kapacita lůžek Městské nemocnice Ostrava pro pacienty s coronavirem je téměř zaplněna a proto byla v sobotu otevřena další covid stanice. Nemocnice neměla infekční oddělení a tak jsou postupně předělávány stanice napříč celým zařízením. Chod nemocnice komplikuje i mnoho nemocných zdravotníků.
Městská nemocnice Ostrava je od začátku pandemie na špici v péči o nemocné. Postupně byly vyčleněny stanice na ortopedii, chirurgii, geriatrii a pacienti jsou odváženi i LDN v Radvanicích. V sobotu přibylo dalších 14 lůžek na interně. Celkově už nemocnice disponuje stovkou standardních lůžek a 14 místy pro intenzivní péči.
Karel Nykel, vedoucí lékař infekční ambulance a covidové stanice MNO: „Více než polovina pacientů je přivážena záchrannou službou, mnozí další přicházejí od praktických lékařů nebo z naší plicní ambulance. Vyšetření je prováděno v bariérovém režimu - s využitím ochranných pomůcek, což klade značné fyzické a také psychické nároky na personál. Po provedení standardních vyšetření jako jsou odběry krve, monitoring vitálních funkcí a rentgen plic je přibližně polovina pacientů hospitalizována na některé z covidových jednotek. S umístěním pacientů jsou však potíže, volná lůžka na těchto odděleních se rychle plní a téměř se neuvolňují. Pacienti jsou bohužel ve velké většině případů dušní, dusí se a potřebují podporu kyslíkem."
V nemocnici také funguje vedle interní příjmové covid - ambulance také infekční ambulance. Určena je pozitivním pacientům, pacientům v karanténě a vysoce příznakovým pacientům. Má svůj samostatný vchod v pavilonu E. Provoz nemocnice covid značně změnil.
Marcela Murasová, náměstkyně ředitele MNO: "Je to na úkor akutních lůžek ať už chirurgických, ortopedických nebo jakýchkoliv interních, kde jsme museli ubrat."
V pondělí leželo v nemocnici 100 nakažených pacientů. Z necelých 2 tisíc zaměstnanců nemocnice je pozitivních 87 a další jsou v karanténě.
Marcela Murasová, náměstkyně ředitele MNO: "Chtěla bych vyjádřit velký respekt našemu personálu, že do toho jde. Bez brblání, někdy i odevzdaně, ale jsou prostě úžasní."
V městské nemocnici funguje i odběrové místo, které zdvojnásobilo kapacitu a denně odebere až 200 vzorků.
---
Výuka ve školách je přerušena, děti se učí on line distančně z domova. Málokdo si však uvědomuje, že ne všechny děti mají možnost pracovat s počítačem doma za pomoci a pod dohledem rodičů. Jsou to děti v dětských domovech.
Distanční výuka i celý nouzový stav působí dětským domovům velké komplikace. Často se pod dohledem jednoho vychovatele sejde u počítače několik dětí různého věku z různých škol. Všechny pak od svých škol dostávají různé úkoly, často ve stejném čase.
Jan Vavřík, ředitel Dětského domova Vrbno pod Pradědem: „Naše děti jsou šikovné, snaží se, pomáháme jim s distanční výukou ale je to vysoce vysoce náročné.“
Vanesa, obyvatelka domova: „Já jsem dělal český jazyk, sloh, komunikace a vypravování.“
Josef, obyvatel domova: „Zeměpis, zvířata.“
Štefan, obyvatel domova: „No já dělám to co brácha a je to pro mě těžký.“
Karolína, obyvatelka domova: „Učím se angličtinu, rozhovory.“
Dan, obyvatel domova: „Teď jsme skončili test a v pondělí budem pokračovat.“
Vrbenský dětský domov má kapacitu 48 dětí, ty zde bydlí v šesti tzv. rodinných skupinách. Navštěvují různé školy po celém kraji.
Jan Vavřík, ředitel Dětského domova Vrbno pod Pradědem: „Děti tu máme od šesti let, máme tu děti od základní školy, vloni byly i z mateřské školy, máme tu děti první stupeň, druhý stupeň z různých škol. Máme tu i děti z učilišť.“
Honza, obyvatel domova: „Jsem student učiliště odborného výcviku v Lipové lázních a dělám obor zámečníka a právě sleduji pilování rovinných ploch.“
To, co dětem v domově nejvíce chybí je pak omezení vycházek, zastavení kroužků a dalších mimoškolních aktivit.
Jan Vavřík, ředitel Dětského domova Vrbno pod Pradědem: „Děti jsou od 18.9. na tzv vycházkovém „lockdownu.“
Všechny děti v domově byly plošně testovány na Covid s negativním výsledkem. Doufáme společně s nimi, že se situace brzy zmírní a odlehčí se těžká práce zaměstnanců domova i život jeho malých obyvatel.
---
Podobná omezení prodeje, jaká platí už nějakou dobu u nás, začala dnes platit i v Polsku. Přesto tam zůstávají otevřené obchody se širším sortimentem, hobby markety nebo kadeřnictví a další služby.
Na hraničních mostech mezi Českým a polským Těšínem je stále rušno. Polákům se vyplatí přicházet pro levnější alkohol, Češi naopak v Polsku nakupují levnější potraviny.
Anketa: “Do Polska chodím častěji. Dvakrát i třikrát do týdne. Záleží, jaké tam jsou akce. Hlavně na nákupy. Maso tam nakupuju, chleba, zeleninu, ovoce. Omezení tam je, roušku musíte mít, jako tady. Jinak nevím.”
Gabriela Hřebačková (BEZPP), starostka Českého Těšína: “Zatímco ještě minulý týden obchody typu obuv, oblečení byly otevřené, tak s účinností od dnešního dne jsou všechny tyto obchody uzavřené. Tím, že se uzavřely i obchody v polském Těšíně, dá se předpokládat, že i ten ruch, co byl pozorován minulý týden na polské straně, tak vymizí.
Přes aktuální omezení zůstávají v Polsku v provozu některé služby a obchody se sortimentem, jehož prodej je v Česku zakázaný. Zájem je například o hobby markety.
Anketa: “Jezdím tady nakupovat nějaké drobné věci a chodím tady rád. Pravidelně tady chodím. A u nás jsou teď obchody zavřené.”
Anketa: “U nás jsou hobby markety zavřené, takže nemůžeme nakupovat nic. Jenom soukromníci a tím já nejsem, já jsem důchodce. Nakupuju tady často, jsou tady dobré ceny.”
Před cestou za nákupy v Polsku je určitě vhodné si ověřit aktuální omezení prodeje.
---
Po Janu Amosi Komenském se stala před lety tenistka Petra Kvitová druhým čestným občanem města Fulneku. Teď se dvojnásobná wimbledonská šampionka dočká další pocty: ve Fulneku vznikne Síň slávy Petry Kvitové.
Tenisové kurty, na kterých Petra Kvitová vyrůstala, nesou její jméno. Další atraktivitou bude Síň slávy, kterou plánuje město zřídit v Knurrově paláci.
Petra Kvitová, tenistka:
„Na Síň slávy ve Fulneku se hrozně moc těším, protože doufám, že to bude hezké. Dělá se na tom spousta práce a jsem v tom také zaangažovaná, takže samozřejmě ukážu wimbledonský talíř, ukážu fedcupové trofeje, bronzovou medaili z Ria. V roce 2011 a 2014 jsem vyhrála i Sportovce roku, takže tam bude i korunka. A budou tam i mé první rakety a první oblečení, ve kterém jsem hrávala jako dítě a doufám, že to bude hezké se vším všudy.“
Fulnek je na svou rodačku patřičně pyšný, proto myšlenka Síně slávy vůbec vznikla.
Petr Ertelt, starosta Fulneku:
„Chceme ji zviditelnit a představit jako člověka, který se vyvíjel od dětských let až po ta slavná období Wimbledonu a podobně. Navíc je to občanka Fulneku, která je uznávaná i pro svůj přístup k fair play na nejvyšších místech v tom sportovním světě.“
Síň slávy se otevře příští rok a Fulnek si od toho slibuje i zvýšení turistického ruchu ve městě.
---
