Více než 30 tisíc korun se podařilo v sobotu vybrat při charitativním plavání otužilců v přehradní nádrži. Akci pořádal Spolek zimních koupelníků z Horních Bludovic.
Na břehu Žermanické přehrady si dali sraz otužilci, kteří si přišli zaplavat a tím přispět na dobrou věc. Za každý uplavaný metr věnovali minimálně korunu na podporu nevidomého Kamila.
Kamil Kotas, nevidomý muž: “Má můj velký obdiv každý, kdo se rozhodl takto pomoci. A obzvlášť vrhat se do studené vody a předvádět sportovní výkony. Je to neobvyklá akce a klobouk dolů před Koupelníky.”
Jaroslav Kotas, otec nevidomého muže: “Je to takové překvapení, že se to povedlo uspořádat dnes, kdy je den nevidomých. Klobouk dolů, že se to tak sešlo."
Teplotu vody plavci vůbec neřešili. Při necelých 10 stupních byla teplejší než vzduch.
Petr Smejkal, organizátor: “Mottem této akce je, kolik metrů plaveš, tolik korun věnuješ na charitu. Máme tady 4 bojky, to znamená 4 tratě a každý, kdo uplave od 25 do 200 metrů, tak by mohl přispět. Samozřejmě to nikdo kontrolovat nebude, každý dá, kolik uzná za vhodné. Ty tratě jsme udělali, aby to mělo takový nějaký řekněme soutěžní charakter. Důležité je, že ta myšlenka se nějak ujala a všichni jsme se shodli, že by to nemuselo být špatné udělat nějakou charitu, udělat něco pro někoho. A protože jste to nechtěli dělat pro nějakou organizaci, chtěli jsme být adresní, tak jsme si vybrali Kamila Kotase. Je to náš soused v podstatě, hornobludovický občan, který je nevidomý, který přišel o maminku a žije pouze s tatínkem. Tak jsme si říkali, že by to mohl být dobrý adept na to, abychom se prostě na něho nějak způsobem složili.”
Šárka Staňková, otužilkyně: “Otužování a plavání se věnuji proto, protože je to hodně relax, nabíjí mě to, dává mi to odpočinek. Setkávat se s podobně zaměřenými lidmi je navíc velká radost, takže je to ohromně prima. No a proč Kamilovy míle? Vždycky mám radost z toho, když to, co dělám má nějaký přesah přes mou osobu a může z toho mít radost, užitek i někdo jiný. Máme to tady tak všichni.”
Mnozí otužilci ve sbírce věnovali více peněz, než kolik metrů uplavali. Vybralo se více než 30 tisíc, které Kamil použije na nákup speciálních pomůcek.
---
Ostravské Reuse centrum je velmi úspěšné. Díky němu už získaly tisíce odložených a nepotřebných věcí nové uplatnění. Společnosti OZO, která jej provozuje, navíc veškerý výtěžek z prodeje dává na veřejnou zeleň ve městě.
Od otevření Reuse centra Ostrava v areálu společnosti OZO na Slovenské ulici uplynul rok a i přes komplikace spojené s pandemií je úspěšné. Princip jeho fungování spočívá v opětovném využití věcí, kterých se chtějí občané zbavit a nechtějí jen tak vyhodit do popelnice. V centru si je pak mohou zájemci za symbolickou cenu koupit.
Karel Belda, ředitel OZO Ostrava: „Naše reuse centrum, které je jedním ze zakládajících členů České federace nábytkových bank a re-use center, je jasným příkladem toho, že funkční předměty, o něž už původní vlastníci nestojí, mohou ještě sloužit a dělat radost novým majitelům. „Stávající majitelé mohou věci určené pro reuse centrum odevzdávat ve všech 11 ostravských sběrných dvorech. Po předchozí telefonické dohodě lze předměty přivézt i přímo do reuse centra, takže člověk může na jednom místě darovat nepotřebný předmět a zároveň si z reuse centra odvézt něco, co se mu hodí."
Pro Ostravu jde v prvé řadě o další způsob, jak se zbavit odpadu, který by jinak skončil například na skládkách a je to v podstatě další druh recyklace.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: "Šlo o další z projektů, jejichž realizací se město ve spolupráci se společností OZO Ostrava dlouhodobě snaží o minimalizování objemu odpadu a o jeho co nejlepší využití. Reuse centrum je jednou z cest, jak toho dosáhnout.“
Centrum také spolupracuje s centrem pro zdravotně postižené Čtyřlístek. Jeho klienti například vyrábějí vyvýšené záhony z vyřazených palet.
Svatopluk Aniol, ředitel Čtyřlístku: "Z těch zbytků, které jim kolegové z centra připraví, si něco ztlučou a hlavně natřou a pak v tom sadí květiny i zeleninu. Také vlastně i vidí, jak to v tom životě je."
Reuse centrum už prodalo více než 43 tisíc předmětů a díky tomu bylo do sbírky na veřejnou zeleň v Ostravě vloženo přes 800 tisíc korun.
---
Mohutné černé mraky stoupaly v pondělí dopoledne z průmyslového areálu v Ostravě-Kunčicích. Při požáru, který tam ze zatím neznámých příčin vznikl, totiž chytly pneumatiky a oheň proto způsobil i silný kouř. Hasičům se naštěstí podařilo uchránit výrobní haly.
Krátce po půl desáté bylo operační středisko Hasičského záchranného sboru MS kraje informováno o požáru v průmyslovém areálu Ostravě- Kunčicích. Po příjezdu hasičů na místo už mohutné plameny šlehaly do výšky kolem 10 metrů a z ohně se také silně kouřilo, protože hořely i pneumatiky.
Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: "Šest jednotek hasičů zasahovalo v pondělí dopoledne v průmyslovém areálu v Ostravě-Kunčicích. Hasiči dostali oheň pod kontrolu za půl hodiny, další půl hodiny jim zabralo dohašování s vyvážením vraků aut na volnou plochu a jejich dohašováním."
Epicentrum požáru bylo pravděpodobně v přístřešku pro vysokozdvižný vozík a plameny se rychle rozšířily i do okolí, kde byly uskladněny vraky vozidel k ekologické likvidaci.
Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: "Hořel vysokozdvižný vozík, několik vraků vozidel, určených k ekologické likvidaci, pneumatiky, hořlavé kapaliny a kovový přístřešek. Nikdo nebyl zraněn, předběžná škoda byla odhadnuta na 60 tisíc korun."
Jak oheň vznikl bude nyní předmětem vyšetřování. Je ale nepravděpodobné, že by šlo o žhářství. Pravděpodobnější bude závada na vysokozdvižném vozíku. Důležité je, že hasiči včasným zásahem uchránili halu za milion korun.
---
Opavští školáci budou radit, jak správně třídit odpad. Třídící patrola vysvětlí, jak který druh odpadu vytřídit a také jak zbytečnému o odpadu předcházet. Lidé by si měli dávat pozor, co odhazují do popelnice. Novela Zákona o odpadech totiž výrazně navýšila cenu za jeho ukládání na skládkách.
Děti radí, jak naložit s odpadem. Zda domácnost třídí dobře, je zřejmé z pouhého nahlédnutí do popelnice.
Filip Grambál, žák ZŠ Vávrovice: „Myslím, že si lidé někdy nejsou jistí, co kam dát.“
Viktorie Fedčuk, žákyně ZŠ Vávrovice: „Odpad je velký problém naší planety.“
Třídící patrola dochází za zájemci na vyžádání a v doprovodu úředníka z magistrátu, který může např. doplnit informace, které by děti nevěděly. Návštěvu je nutné objednat e-mailem () .
Katka Durčáková, koordinátorka projektu, Magistrát Opava: „Třídící patrola pak přijde přímo domů. A vysvětlí jim, jak by měli nejlépe třídit odpad. Kam konkrétně co odkládat. Mohou se zeptat i na nějaké záludnosti.“
Opavané na tom nejsou s tříděním vůbec špatně. Sděluje to průměrných 200 kilogramů vyvezeného komunálního odpadu, který se v přepočtu na jednoho obyvatele ukládá ročně na skládku. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem je to méně než polovina.
Martin Škrabánek, odb. životního prostředí, Magistrát Opava: „Množství směsného odpadu je nutné snižovat, protože rok od roku poroste poplatek za uložení jedné tuny na skládku.“
Město Opava vytisklo na podporu této kampaně speciální letáky a finančně ji podporuje také Moravskoslezský kraj.
KONTAKT: tridicipatrola@opava-city.cz
---
Karviná se může pochlubit dalšími památnými stromy, které rostou na jejím území. Nacházejí se v Karviné-Dolech a na jejich vzácný výskyt upozornil úředníky jeden z obyvatelů města.
Celkem má město sedm solitérních památných stromů a nově jednu skupinu tří tisů červených. Nachází se v bývalém Larischově parku v Karviné-Dolech. Pracovníci Technických služeb v jejich blízkosti nainstalovali informační ceduli.
Miroslav Hajdušík, náměstek primátora: "V tomto historickém parku, který v Karviné-Dolech je, je spousta zajímavých míst a jsem moc rád, že tyto tisy, které tu jsou, nám tuto skupinu doplnili."
Na vzácné stromy upozornil jeden z občanů města.
Martina Mnichová, vedoucí Odboru stavebního a životního prostředí MMK: "Protože jsou na pozemcích Lesů ČR, musí tam být souhlas vlastníka. Udělali jsme schůzku na místě a vyhlásili jsme tady ty tři stromy jako skupinu památných stromů. Jsou zajímavé tím, že Tisy červené v takovém rozsahu a velikosti jsou na našem území málo viditelné. Jejich odhadované stáří je 140 let, kdy se zakládal bývalý Larischův park."
Původně v podnětu občana byly čtyři stromy, jeden ze skupiny je totiž ležící.
Martina Mnichová, vedoucí Odboru stavebního a životního prostředí MMK: "My jsme ho nezahrnovali do ochrany, protože leží v ochranném pásmu, který ta skupina památných stromů má, a to je 15 metrů od středu největších ze stromů."
V ochranném pásmu se můžou jakékoliv zásahy vykonávat pouze s povolením orgánu ochrany přírody.
---
Redakčně upraveno / zkráceno.
Více než 30 tisíc korun se podařilo v sobotu vybrat při charitativním plavání otužilců v přehradní nádrži. Akci pořádal Spolek zimních koupelníků z Horních Bludovic.
Na břehu Žermanické přehrady si dali sraz otužilci, kteří si přišli zaplavat a tím přispět na dobrou věc. Za každý uplavaný metr věnovali minimálně korunu na podporu nevidomého Kamila.
Kamil Kotas, nevidomý muž: “Má můj velký obdiv každý, kdo se rozhodl takto pomoci. A obzvlášť vrhat se do studené vody a předvádět sportovní výkony. Je to neobvyklá akce a klobouk dolů před Koupelníky.”
Jaroslav Kotas, otec nevidomého muže: “Je to takové překvapení, že se to povedlo uspořádat dnes, kdy je den nevidomých. Klobouk dolů, že se to tak sešlo."
Teplotu vody plavci vůbec neřešili. Při necelých 10 stupních byla teplejší než vzduch.
Petr Smejkal, organizátor: “Mottem této akce je, kolik metrů plaveš, tolik korun věnuješ na charitu. Máme tady 4 bojky, to znamená 4 tratě a každý, kdo uplave od 25 do 200 metrů, tak by mohl přispět. Samozřejmě to nikdo kontrolovat nebude, každý dá, kolik uzná za vhodné. Ty tratě jsme udělali, aby to mělo takový nějaký řekněme soutěžní charakter. Důležité je, že ta myšlenka se nějak ujala a všichni jsme se shodli, že by to nemuselo být špatné udělat nějakou charitu, udělat něco pro někoho. A protože jste to nechtěli dělat pro nějakou organizaci, chtěli jsme být adresní, tak jsme si vybrali Kamila Kotase. Je to náš soused v podstatě, hornobludovický občan, který je nevidomý, který přišel o maminku a žije pouze s tatínkem. Tak jsme si říkali, že by to mohl být dobrý adept na to, abychom se prostě na něho nějak způsobem složili.”
Šárka Staňková, otužilkyně: “Otužování a plavání se věnuji proto, protože je to hodně relax, nabíjí mě to, dává mi to odpočinek. Setkávat se s podobně zaměřenými lidmi je navíc velká radost, takže je to ohromně prima. No a proč Kamilovy míle? Vždycky mám radost z toho, když to, co dělám má nějaký přesah přes mou osobu a může z toho mít radost, užitek i někdo jiný. Máme to tady tak všichni.”
Mnozí otužilci ve sbírce věnovali více peněz, než kolik metrů uplavali. Vybralo se více než 30 tisíc, které Kamil použije na nákup speciálních pomůcek.
---
Ostravské Reuse centrum je velmi úspěšné. Díky němu už získaly tisíce odložených a nepotřebných věcí nové uplatnění. Společnosti OZO, která jej provozuje, navíc veškerý výtěžek z prodeje dává na veřejnou zeleň ve městě.
Od otevření Reuse centra Ostrava v areálu společnosti OZO na Slovenské ulici uplynul rok a i přes komplikace spojené s pandemií je úspěšné. Princip jeho fungování spočívá v opětovném využití věcí, kterých se chtějí občané zbavit a nechtějí jen tak vyhodit do popelnice. V centru si je pak mohou zájemci za symbolickou cenu koupit.
Karel Belda, ředitel OZO Ostrava: „Naše reuse centrum, které je jedním ze zakládajících členů České federace nábytkových bank a re-use center, je jasným příkladem toho, že funkční předměty, o něž už původní vlastníci nestojí, mohou ještě sloužit a dělat radost novým majitelům. „Stávající majitelé mohou věci určené pro reuse centrum odevzdávat ve všech 11 ostravských sběrných dvorech. Po předchozí telefonické dohodě lze předměty přivézt i přímo do reuse centra, takže člověk může na jednom místě darovat nepotřebný předmět a zároveň si z reuse centra odvézt něco, co se mu hodí."
Pro Ostravu jde v prvé řadě o další způsob, jak se zbavit odpadu, který by jinak skončil například na skládkách a je to v podstatě další druh recyklace.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: "Šlo o další z projektů, jejichž realizací se město ve spolupráci se společností OZO Ostrava dlouhodobě snaží o minimalizování objemu odpadu a o jeho co nejlepší využití. Reuse centrum je jednou z cest, jak toho dosáhnout.“
Centrum také spolupracuje s centrem pro zdravotně postižené Čtyřlístek. Jeho klienti například vyrábějí vyvýšené záhony z vyřazených palet.
Svatopluk Aniol, ředitel Čtyřlístku: "Z těch zbytků, které jim kolegové z centra připraví, si něco ztlučou a hlavně natřou a pak v tom sadí květiny i zeleninu. Také vlastně i vidí, jak to v tom životě je."
Reuse centrum už prodalo více než 43 tisíc předmětů a díky tomu bylo do sbírky na veřejnou zeleň v Ostravě vloženo přes 800 tisíc korun.
---
Mohutné černé mraky stoupaly v pondělí dopoledne z průmyslového areálu v Ostravě-Kunčicích. Při požáru, který tam ze zatím neznámých příčin vznikl, totiž chytly pneumatiky a oheň proto způsobil i silný kouř. Hasičům se naštěstí podařilo uchránit výrobní haly.
Krátce po půl desáté bylo operační středisko Hasičského záchranného sboru MS kraje informováno o požáru v průmyslovém areálu Ostravě- Kunčicích. Po příjezdu hasičů na místo už mohutné plameny šlehaly do výšky kolem 10 metrů a z ohně se také silně kouřilo, protože hořely i pneumatiky.
Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: "Šest jednotek hasičů zasahovalo v pondělí dopoledne v průmyslovém areálu v Ostravě-Kunčicích. Hasiči dostali oheň pod kontrolu za půl hodiny, další půl hodiny jim zabralo dohašování s vyvážením vraků aut na volnou plochu a jejich dohašováním."
Epicentrum požáru bylo pravděpodobně v přístřešku pro vysokozdvižný vozík a plameny se rychle rozšířily i do okolí, kde byly uskladněny vraky vozidel k ekologické likvidaci.
Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: "Hořel vysokozdvižný vozík, několik vraků vozidel, určených k ekologické likvidaci, pneumatiky, hořlavé kapaliny a kovový přístřešek. Nikdo nebyl zraněn, předběžná škoda byla odhadnuta na 60 tisíc korun."
Jak oheň vznikl bude nyní předmětem vyšetřování. Je ale nepravděpodobné, že by šlo o žhářství. Pravděpodobnější bude závada na vysokozdvižném vozíku. Důležité je, že hasiči včasným zásahem uchránili halu za milion korun.
---
Opavští školáci budou radit, jak správně třídit odpad. Třídící patrola vysvětlí, jak který druh odpadu vytřídit a také jak zbytečnému o odpadu předcházet. Lidé by si měli dávat pozor, co odhazují do popelnice. Novela Zákona o odpadech totiž výrazně navýšila cenu za jeho ukládání na skládkách.
Děti radí, jak naložit s odpadem. Zda domácnost třídí dobře, je zřejmé z pouhého nahlédnutí do popelnice.
Filip Grambál, žák ZŠ Vávrovice: „Myslím, že si lidé někdy nejsou jistí, co kam dát.“
Viktorie Fedčuk, žákyně ZŠ Vávrovice: „Odpad je velký problém naší planety.“
Třídící patrola dochází za zájemci na vyžádání a v doprovodu úředníka z magistrátu, který může např. doplnit informace, které by děti nevěděly. Návštěvu je nutné objednat e-mailem () .
Katka Durčáková, koordinátorka projektu, Magistrát Opava: „Třídící patrola pak přijde přímo domů. A vysvětlí jim, jak by měli nejlépe třídit odpad. Kam konkrétně co odkládat. Mohou se zeptat i na nějaké záludnosti.“
Opavané na tom nejsou s tříděním vůbec špatně. Sděluje to průměrných 200 kilogramů vyvezeného komunálního odpadu, který se v přepočtu na jednoho obyvatele ukládá ročně na skládku. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem je to méně než polovina.
Martin Škrabánek, odb. životního prostředí, Magistrát Opava: „Množství směsného odpadu je nutné snižovat, protože rok od roku poroste poplatek za uložení jedné tuny na skládku.“
Město Opava vytisklo na podporu této kampaně speciální letáky a finančně ji podporuje také Moravskoslezský kraj.
KONTAKT: tridicipatrola@opava-city.cz
---
Karviná se může pochlubit dalšími památnými stromy, které rostou na jejím území. Nacházejí se v Karviné-Dolech a na jejich vzácný výskyt upozornil úředníky jeden z obyvatelů města.
Celkem má město sedm solitérních památných stromů a nově jednu skupinu tří tisů červených. Nachází se v bývalém Larischově parku v Karviné-Dolech. Pracovníci Technických služeb v jejich blízkosti nainstalovali informační ceduli.
Miroslav Hajdušík, náměstek primátora: "V tomto historickém parku, který v Karviné-Dolech je, je spousta zajímavých míst a jsem moc rád, že tyto tisy, které tu jsou, nám tuto skupinu doplnili."
Na vzácné stromy upozornil jeden z občanů města.
Martina Mnichová, vedoucí Odboru stavebního a životního prostředí MMK: "Protože jsou na pozemcích Lesů ČR, musí tam být souhlas vlastníka. Udělali jsme schůzku na místě a vyhlásili jsme tady ty tři stromy jako skupinu památných stromů. Jsou zajímavé tím, že Tisy červené v takovém rozsahu a velikosti jsou na našem území málo viditelné. Jejich odhadované stáří je 140 let, kdy se zakládal bývalý Larischův park."
Původně v podnětu občana byly čtyři stromy, jeden ze skupiny je totiž ležící.
Martina Mnichová, vedoucí Odboru stavebního a životního prostředí MMK: "My jsme ho nezahrnovali do ochrany, protože leží v ochranném pásmu, který ta skupina památných stromů má, a to je 15 metrů od středu největších ze stromů."
V ochranném pásmu se můžou jakékoliv zásahy vykonávat pouze s povolením orgánu ochrany přírody.
---
Redakčně upraveno / zkráceno.
