Ve čtvrtek se spustila registrace očkování pro děti nad 12 let. První rodiče s dětmi přišli do havířovského centra v pátek. Svou dceru neváhal naočkovat ani primář ARO, protože právě očkování může zabránit komplikacím i zachránit život.
14letá Isabela Bocek je jednou z prvních dětí, kterou nechali rodiče naočkovat v havířovském centru. Přesvědčovat ji nemuseli. Je dcerou primáře tamního ARO a příběhy, jak umí být nemoc zákeřná, znala.
Robert Bocek, primář ARO Nemocnice Havířov: "Ten virus se bude nyní šířit zejména mezi nenaočkovanou populací a těmi, kteří ještě covid neprodělali. Což jsou zejména mladiství a děti. A navíc děti byly několik měsíců doma. Je pravdou, že děti zvládají covidové onemocnění lépe, ale ani u nich se jim nevyhnuly někdy komplikace.”
Isabela Bocek: "Říkal mi, že už kvůli tomu, že umírá hodně lidí na ten covid, tak je dobré se nechat očkovat, protože je to i prevence.”
Očkovat se nechala také 13letá Valentýna, která přišla se svým otcem.
Valentýna: “Já se jdu očkovat, protože my chceme jezdit různě na dovolené, abychom mohli cestovat bez problémů.”
Máš z toho obavy, nebo ne?
“Jsem trochu ve stresu, ale jsem ráda, že to bude za mnou.”
Irma Kaňová, PR manažer Nemocnice Havířov: "Hned první den po otevření jsme měli registrováno pět dětí, dnes přijde k očkování čtrnáct dětí. My máme pro celý okres Karviná stanovenou kvótu 200 dětí týdně, které bychom měli proočkovat. Tuto kvótu nám přidělil MSK.”
Děti od 12 let se vždy budou očkovat jen v pátek od 12.15 do 15.30 hodin, kdy se v očkovacím centru nebudou potkávat s dospělou populací.
---
Český červený kříž i obyvatelé Frýdku-Místku uspořádali sbírku materiální pomoci pro obce zasažené tornádem. Minulý týden tam odvezli několik dodávek věcí a Český Červený kříž se na místě také zapojil do odklízecích prací. Teď je tam hlavně potřeba stavební materiál a řemeslníci.
Následky řádění tornáda se budou odklízet ještě řadu týdnů, možná i měsíců. V prvních dnech po ničivé přírodní katastrofě byla potřeba hlavně materiální pomoc. Český červený kříž Frýdek-Místek zorganizoval sbírku a odvezl tam 3 dodávky různých základních potřeb. Když přijeli společně s dobrovolnými hasiči z Hukvald na místo, rozhodli se rovnou fyzicky pomáhat.
Tereza Pyšková, ČČK Frýdek-Místek: "Hrozný pocit, chodí tam lidi kolem baráků, nevědí, co mají dělat. Sami si neporadí. Viděli jsme dům, který se srovnával se zemí a lidi vedle něho seděli v pergole a nezbylo jim nic než čekat.
Dalibor Rojíček, SDH Hukvaldy: "Vydali jsme se do Lužic, kde nás krizový štáb poslal do jedné ulice do zahrádkářské oblasti, kde nezbylo skoro vůbec nic, byly tam stromy, trosky, budovy zničené, a tak jsme se tam s kolegy od hasičů a vojáků dali do odklízecích prací stromů."
Jana Stanovská, ředitelka ČČK Frýdek-Místek: "To se ani nedá popsat, je to prostě apokalypsa. Je to něco hrozného, kdo to neuvidí na vlastní oči, tak neuvěří. Je tam plno dobrovolníků, je tam plno lidí ochotných pomáhat, je to tam dobře zorganizováno, myslím si, že jenom aby lidé opravdu dbali těch pokynů, co se říká, že nemají jezdit všichni najednou."
Aktuálně na místě pomáhají také dobrovolní hasiči z Frýdku-Místku. Okamžitě na katastrofu zareagoval i Vladimír Zybar, který díky sociálním sítím uspořádal další materiální sbírku.
Vladimír Zybar, organizátor materiální sbírky: "Říkal jsem si, že bude potřeba pro ty lidi něco udělat. Akorát byl problém sehnat nějaké skladovací prostory. Tak jsem se tady domluvil s vedením klubu a ti ochotně mi tady poskytli prostory a poté už to šlo samo. Lidi začali nosit věcné dary, oblečení, nářadí, hygienu."
Oblečení, jídla, tekutin a hygienických prostředků už je na místě dost, na to byl vyhlášen ve sbírkách stop stav. Teď je hlavně potřeba stavební materiál a řemeslníci, kteří pomůžou s opravou poškozených domů.
Jana Stanovská, ředitelka ČČK Frýdek-Místek: "Chodí lidé pro hřebíky, pro kladiva, pro kleště a všecko si myslím bude dobře zužitkováno."
Vladimír Zybar, organizátor materiální sbírky: "Nářadí, prodlužovačky, fixy, latě, hřebíky. Můžou to lidé nosit sem do Hudebního klubu Pošta na adresu U Staré pošty 745, na Facebooku najdou na mě telefonní kontakt, takže není žádný problém kdykoliv od 8:30 do 13:30 zavolají a já jim poskytnu bližší informace."
Aktuální potřeby se mění téměř každý den. Podrobnosti najdete na Facebooku Domu kultury Hodonín nebo na centrálním webu Jihomoravského kraje jmk.cz
---
Obyvatelé Domova seniorů ve Frýdlantě nad Ostravicí mají k dispozici nově zrekonstruovanou klášterní zahradu. Město do zvelebení prostoru za bývalým klášterem investovalo 3,3 milionu korun.
Senioři v nové zahradě ocení především bezbariérový přístup a příjemné posezení pod velkým altánem. Prostředí doplňují také sochy tří dřevěných andělů ze stromů, které v místě kdysi rostly.
Jiří Hořínek, ředitel Střediska sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí: “My tady máme novou takzvanou klášterní zahradu. Kdysi to byl klášter, my jsme se snažili o vymýcení toho slova klášter, nicméně mi připadá naprosto příhodné, že to je klášterní zahrada, která by měla být jako oázou relaxace, ticha, meditace, ale taky hry především pro naše klienty a pro naše zaměstnance a návštěvy.
Evženie Pavlíčková, obyvatelka domova seniorů: “No je to tady perfektní, už se těším, jak chodím tady na tu zahradu.
Jako příkladnou ocenil péči města o své seniory náměstek hejtmana.
Jiří Navrátil (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MSK: “Uvědomme si, že ti lidé tady žijí sklonek svého života a potřebují také k tomu oddych, relaxaci a taky kam si sednout se svými návštěvami.
Město s opravami někdejšího kláštera zdaleka nekončí a připravuje další projekt.
Helena Pešatová (nez. za STAN), starostka Frýdlantu nad Ostravicí: “My postupně opravujeme celou tu budovu, která je zázemím pro necelou stovku klientů. Opravili jsme už ze švýcarských fondů jižní křídlo, z dotačních titulů severní křídlo a teď nás čeká ještě poslední etapa toho vnitřku. Samozřejmě, že sháníme peníze, kde se dá a za podpory kraje, za podpory dotačních titulu pokračujeme v rekonstrukcích tady všeho a za tím účelem, aby naši klienti se tady cítili dobře, měli zde klidné stáří a aby sklonek života strávili pokud možno mezi svými, v zelení a v příjemném prostředí.”
Město získalo do svého majetku také další část přilehlého parku, který brzy zvelebí, aby mohl sloužit veřejnosti.
---
V letošním roce uplynulo 120 let od narození hudebního skladatele, pedagoga a sbormistra Arnošta Rychlého. Tento opavský rodák se proslavil zhudebňováním veršů Petra Bezruče. Dům, ve kterém žil, připomíná nyní nově pamětní deska.
V tomto domě na Liliové ulici v Opavě prožil Arnošt Rychlý víc jak dvacet let svého života. Z okna nejvyšším patře bylo často slyšet piano a jeho školený hlas. Takto vypadala jeho pracovna, ve které přijímal návštěvy, cvičil i komponoval. Rychlého uchvátila tvorba Petra Bezruče. Na slova jeho básní složil víc jak 50 skladeb.
Tomáš Elis, vnuk A. Rychlého: „Dědeček byl vždycky velmi rád, když jsem mu pomáhal s melodramy. Četl jsem Bezručovy verše a on začal nahazovat první tóny skladeb.“
Život Arnošta Rychlého v tomto domě připomíná nyní pamětní deska. Sochař vytvořil reliéf podle fotografie.
Daniel Klose, sochař: „Takže jsme vybrali tuto podobu, kdy je v klobouku, v šále. Tou šálou jsem mohl propojit kamennou desku s reliéfem.“
Arnošt Rychlý zůstal celý život věrný učitelskému povolání, hudbě a aktivně se podílel na tvorbě opavské kultury. Řídil několik pěveckých sborů, pro které upravoval party a spolupracoval se Slezským divadlem.
Ondřej Haničák, historik Slezského zemského muzea: „Já osobně v něm vidím především kontinuitu kulturního života meziválečné Opavy, která v určitém omezeném měřítku pokračovala i v letech po II. světové válce.“
---
Pohodlně, netradičně i se zážitkem. Takový může být výstup na Lysou horu, pokud zvolíte výšlap společně s průvodcem Turistického informačního centra Frýdek-Místek. Až do října je připraveno 8 termínů, které si nově letos můžete rezervovat i online.
Turistické informační centrum Frýdek-Místek připravilo i letos oblíbené komentované výstupy na Lysou horu. První netradiční výšlap na nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd startuje v neděli 4. července.
Markéta Tabachová, Turistické informační centrum Frýdek-Místek: "Výstupy jsou díky rozložení do několika zastávek vhodné pro méně zdatné turisty i rodiny s dětmi. Letos si návštěvníci mohou vybrat ze dvou startovacích míst, kdy se bude ve vybraných termínech začínat buď u hotelu Rajská bouda v Malenovicích, nebo u lanového bludiště Opičárna v Ostravici. Každá trasa bude vyprávět svůj příběh."
Markéta Kovářová, průvodkyně: "Ta první zastávka je U Korýtka, což je vlastně místo, které je kousíček nad vodopády na Satině, tím pádem v případě hezkého počasí, tak vlastně sestupujeme k vodopádům na Satině. Pak vystupujeme nahoru kolem hospody U Veličků. U Veličků si vyprávíme o té hospodě, jak je stará, jak dlouho funguje, k čemu byla původně určená a tak dál."
Výstup je zhruba 8 kilometrů dlouhý a pohodovým krokem zabere přibližně 3 hodiny. Během něj se seznámíte také se Zbojníkem Ondrášem.
Markéta Kovářová, průvodkyně: "O tom, jak Ondráš olupoval pocestné a tak dál. Vystupujeme dál po žluté značce až vlastně na rozcestí s modrou, přičemž vlastně míjíme jeskyně a u těch jeskyní je další zastávka. Vlastně u největší z těch jeskyní u Ondrášovy, je další zastávka s nějakým malinkým výkladem a o doslova pár metrů, pár desítek metrů výš je další zastávka u Altánu, kde si vyprávíme o velkých šelmách, jaké můžeme v Beskydech vidět, o medvědovi, rysovi, vlkovi, o vlčích hlídkách a ochraně přírody."
Trasu z Ostravice zase ozvláštní vyprávění o pověstech, historii Lysé hory a turistických chatách, které na svých místech už nejsou.
Markéta Tabachová, Turistické informační centrum Frýdek-Místek: "Připraveno máme celkem 8 výstupů plus 2 speciální, kdy jednou doprovodí turisty sám Lašský král a jednou se mohou vydat za západem slunce."
Veškeré termíny je možné si nově rezervovat online z pohodlí domova na webu rezervace.ticfm.cz nebo osobně na pobočkách Turistického informačního centra Frýdek-Místek za cenu 80 korun. Navíc držitelé návštěvnické karty Beskydy Valašsko Card získají výhodu 20 procent.
Markéta Kovářová, průvodkyně: "To každého turistu vždycky zaujme nejvíce, to jsou ty výhledy, o tom, co je z Lysé hory vidět, na kterou stranu, jaké jsou teda ty chaty a jejich historie."
Markéta Tabachová, Turistické informační centrum Frýdek-Místek: "Tyto výstupy jsou skvělý tip pro ty, co plánují dovolenou v Beskydech, ale i pro místní, kteří chtějí zažít nevšední výstup na Lysou horu."
Kdo se rozhodne vypravit na Lysou horu bez průvodce a hodí se mu mapa, může si ji vyzvednout na pobočkách turistického informačního centra. Je v ní 19 možných tras.
---
Pivovar v Janovicích u Rýmařova po desítkách let znovu ožívá. Založen byl již v roce 1584 a následně pod správou rodu Harrachů se v něm vařilo pivo až do roku 1946. Od té doby chátral. Díky nadšení jeho nových majitelů a široké podpoře dobrovolníků nyní probíhá jeho rekonstrukce.
Konečný cíl prací na obnově historického pivovaru je velmi nadějný.
Jakub Kříž, spolumajitel pivovaru: „Obnovit vaření piva v tomto bezmála 200 let starém pivovaru, ale zároveň chceme tvořit kulturní akce, zážitkové akce.“
Majitelé navázali spolupráci s dobrovolnickou organizací INEX a spustili sérii workcampů pro nadšence z České republiky, Německa, Polska i Itálie.
Zdeněk Strnadel, spolumajitel pivovaru: „Dělají nejrůznější spektrum prací,především vyklízení, ale taky malování nových pokojů, rekultivaci zahrady. S dobrovolníky máme velmi dobrou zkušenost, to jsou lidé nadšení.“
Eliška, dobrovolnice z Přerova: „Chtěla jsem zažít něco nového teďka o prázdninách.“
Klára, dobrovolnice z Prahy: „Přijela jsem sem za prvé abych poznala nějaké nové místo, nějaké nové lidi.“
Halina, dobrovolnice z Polaska: „Jsem z Polska, z Poznaně.“
Marina, dobrovolnice z Itálie: „Jsem z italského Milána.“
Alessandra, dobrovolnice z Itálie: „Jsem taky z Milána v Itálii.“
Práce dobrovolníků neprobíhají nahodile. Mají svůj přesný harmonogram i odborný dohled.
Přemysl Košut, spolumajitel pivovaru: „Každopádně ta rekonstrukce probíhá pod dohledem památkářů, kteří dohlížejí na to, abychom tady nedělali věci, které jsou pro ně neakceptovatelné.“
Práce na památkově chráněném objektu je náročná také finančně.
Přemysl Košut, spolumajitel pivovaru: "Zatím to všechno financujeme ze svého, ale máme už rozjeté projekty."
Budou – li majitelé úspěšní se svými dotačními projekty, brzy se dočkáme i obnovení výroby Janovického piva.
---
Ve čtvrtek se spustila registrace očkování pro děti nad 12 let. První rodiče s dětmi přišli do havířovského centra v pátek. Svou dceru neváhal naočkovat ani primář ARO, protože právě očkování může zabránit komplikacím i zachránit život.
14letá Isabela Bocek je jednou z prvních dětí, kterou nechali rodiče naočkovat v havířovském centru. Přesvědčovat ji nemuseli. Je dcerou primáře tamního ARO a příběhy, jak umí být nemoc zákeřná, znala.
Robert Bocek, primář ARO Nemocnice Havířov: "Ten virus se bude nyní šířit zejména mezi nenaočkovanou populací a těmi, kteří ještě covid neprodělali. Což jsou zejména mladiství a děti. A navíc děti byly několik měsíců doma. Je pravdou, že děti zvládají covidové onemocnění lépe, ale ani u nich se jim nevyhnuly někdy komplikace.”
Isabela Bocek: "Říkal mi, že už kvůli tomu, že umírá hodně lidí na ten covid, tak je dobré se nechat očkovat, protože je to i prevence.”
Očkovat se nechala také 13letá Valentýna, která přišla se svým otcem.
Valentýna: “Já se jdu očkovat, protože my chceme jezdit různě na dovolené, abychom mohli cestovat bez problémů.”
Máš z toho obavy, nebo ne?
“Jsem trochu ve stresu, ale jsem ráda, že to bude za mnou.”
Irma Kaňová, PR manažer Nemocnice Havířov: "Hned první den po otevření jsme měli registrováno pět dětí, dnes přijde k očkování čtrnáct dětí. My máme pro celý okres Karviná stanovenou kvótu 200 dětí týdně, které bychom měli proočkovat. Tuto kvótu nám přidělil MSK.”
Děti od 12 let se vždy budou očkovat jen v pátek od 12.15 do 15.30 hodin, kdy se v očkovacím centru nebudou potkávat s dospělou populací.
---
Český červený kříž i obyvatelé Frýdku-Místku uspořádali sbírku materiální pomoci pro obce zasažené tornádem. Minulý týden tam odvezli několik dodávek věcí a Český Červený kříž se na místě také zapojil do odklízecích prací. Teď je tam hlavně potřeba stavební materiál a řemeslníci.
Následky řádění tornáda se budou odklízet ještě řadu týdnů, možná i měsíců. V prvních dnech po ničivé přírodní katastrofě byla potřeba hlavně materiální pomoc. Český červený kříž Frýdek-Místek zorganizoval sbírku a odvezl tam 3 dodávky různých základních potřeb. Když přijeli společně s dobrovolnými hasiči z Hukvald na místo, rozhodli se rovnou fyzicky pomáhat.
Tereza Pyšková, ČČK Frýdek-Místek: "Hrozný pocit, chodí tam lidi kolem baráků, nevědí, co mají dělat. Sami si neporadí. Viděli jsme dům, který se srovnával se zemí a lidi vedle něho seděli v pergole a nezbylo jim nic než čekat.
Dalibor Rojíček, SDH Hukvaldy: "Vydali jsme se do Lužic, kde nás krizový štáb poslal do jedné ulice do zahrádkářské oblasti, kde nezbylo skoro vůbec nic, byly tam stromy, trosky, budovy zničené, a tak jsme se tam s kolegy od hasičů a vojáků dali do odklízecích prací stromů."
Jana Stanovská, ředitelka ČČK Frýdek-Místek: "To se ani nedá popsat, je to prostě apokalypsa. Je to něco hrozného, kdo to neuvidí na vlastní oči, tak neuvěří. Je tam plno dobrovolníků, je tam plno lidí ochotných pomáhat, je to tam dobře zorganizováno, myslím si, že jenom aby lidé opravdu dbali těch pokynů, co se říká, že nemají jezdit všichni najednou."
Aktuálně na místě pomáhají také dobrovolní hasiči z Frýdku-Místku. Okamžitě na katastrofu zareagoval i Vladimír Zybar, který díky sociálním sítím uspořádal další materiální sbírku.
Vladimír Zybar, organizátor materiální sbírky: "Říkal jsem si, že bude potřeba pro ty lidi něco udělat. Akorát byl problém sehnat nějaké skladovací prostory. Tak jsem se tady domluvil s vedením klubu a ti ochotně mi tady poskytli prostory a poté už to šlo samo. Lidi začali nosit věcné dary, oblečení, nářadí, hygienu."
Oblečení, jídla, tekutin a hygienických prostředků už je na místě dost, na to byl vyhlášen ve sbírkách stop stav. Teď je hlavně potřeba stavební materiál a řemeslníci, kteří pomůžou s opravou poškozených domů.
Jana Stanovská, ředitelka ČČK Frýdek-Místek: "Chodí lidé pro hřebíky, pro kladiva, pro kleště a všecko si myslím bude dobře zužitkováno."
Vladimír Zybar, organizátor materiální sbírky: "Nářadí, prodlužovačky, fixy, latě, hřebíky. Můžou to lidé nosit sem do Hudebního klubu Pošta na adresu U Staré pošty 745, na Facebooku najdou na mě telefonní kontakt, takže není žádný problém kdykoliv od 8:30 do 13:30 zavolají a já jim poskytnu bližší informace."
Aktuální potřeby se mění téměř každý den. Podrobnosti najdete na Facebooku Domu kultury Hodonín nebo na centrálním webu Jihomoravského kraje jmk.cz
---
Obyvatelé Domova seniorů ve Frýdlantě nad Ostravicí mají k dispozici nově zrekonstruovanou klášterní zahradu. Město do zvelebení prostoru za bývalým klášterem investovalo 3,3 milionu korun.
Senioři v nové zahradě ocení především bezbariérový přístup a příjemné posezení pod velkým altánem. Prostředí doplňují také sochy tří dřevěných andělů ze stromů, které v místě kdysi rostly.
Jiří Hořínek, ředitel Střediska sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí: “My tady máme novou takzvanou klášterní zahradu. Kdysi to byl klášter, my jsme se snažili o vymýcení toho slova klášter, nicméně mi připadá naprosto příhodné, že to je klášterní zahrada, která by měla být jako oázou relaxace, ticha, meditace, ale taky hry především pro naše klienty a pro naše zaměstnance a návštěvy.
Evženie Pavlíčková, obyvatelka domova seniorů: “No je to tady perfektní, už se těším, jak chodím tady na tu zahradu.
Jako příkladnou ocenil péči města o své seniory náměstek hejtmana.
Jiří Navrátil (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MSK: “Uvědomme si, že ti lidé tady žijí sklonek svého života a potřebují také k tomu oddych, relaxaci a taky kam si sednout se svými návštěvami.
Město s opravami někdejšího kláštera zdaleka nekončí a připravuje další projekt.
Helena Pešatová (nez. za STAN), starostka Frýdlantu nad Ostravicí: “My postupně opravujeme celou tu budovu, která je zázemím pro necelou stovku klientů. Opravili jsme už ze švýcarských fondů jižní křídlo, z dotačních titulů severní křídlo a teď nás čeká ještě poslední etapa toho vnitřku. Samozřejmě, že sháníme peníze, kde se dá a za podpory kraje, za podpory dotačních titulu pokračujeme v rekonstrukcích tady všeho a za tím účelem, aby naši klienti se tady cítili dobře, měli zde klidné stáří a aby sklonek života strávili pokud možno mezi svými, v zelení a v příjemném prostředí.”
Město získalo do svého majetku také další část přilehlého parku, který brzy zvelebí, aby mohl sloužit veřejnosti.
---
V letošním roce uplynulo 120 let od narození hudebního skladatele, pedagoga a sbormistra Arnošta Rychlého. Tento opavský rodák se proslavil zhudebňováním veršů Petra Bezruče. Dům, ve kterém žil, připomíná nyní nově pamětní deska.
V tomto domě na Liliové ulici v Opavě prožil Arnošt Rychlý víc jak dvacet let svého života. Z okna nejvyšším patře bylo často slyšet piano a jeho školený hlas. Takto vypadala jeho pracovna, ve které přijímal návštěvy, cvičil i komponoval. Rychlého uchvátila tvorba Petra Bezruče. Na slova jeho básní složil víc jak 50 skladeb.
Tomáš Elis, vnuk A. Rychlého: „Dědeček byl vždycky velmi rád, když jsem mu pomáhal s melodramy. Četl jsem Bezručovy verše a on začal nahazovat první tóny skladeb.“
Život Arnošta Rychlého v tomto domě připomíná nyní pamětní deska. Sochař vytvořil reliéf podle fotografie.
Daniel Klose, sochař: „Takže jsme vybrali tuto podobu, kdy je v klobouku, v šále. Tou šálou jsem mohl propojit kamennou desku s reliéfem.“
Arnošt Rychlý zůstal celý život věrný učitelskému povolání, hudbě a aktivně se podílel na tvorbě opavské kultury. Řídil několik pěveckých sborů, pro které upravoval party a spolupracoval se Slezským divadlem.
Ondřej Haničák, historik Slezského zemského muzea: „Já osobně v něm vidím především kontinuitu kulturního života meziválečné Opavy, která v určitém omezeném měřítku pokračovala i v letech po II. světové válce.“
---
Pohodlně, netradičně i se zážitkem. Takový může být výstup na Lysou horu, pokud zvolíte výšlap společně s průvodcem Turistického informačního centra Frýdek-Místek. Až do října je připraveno 8 termínů, které si nově letos můžete rezervovat i online.
Turistické informační centrum Frýdek-Místek připravilo i letos oblíbené komentované výstupy na Lysou horu. První netradiční výšlap na nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd startuje v neděli 4. července.
Markéta Tabachová, Turistické informační centrum Frýdek-Místek: "Výstupy jsou díky rozložení do několika zastávek vhodné pro méně zdatné turisty i rodiny s dětmi. Letos si návštěvníci mohou vybrat ze dvou startovacích míst, kdy se bude ve vybraných termínech začínat buď u hotelu Rajská bouda v Malenovicích, nebo u lanového bludiště Opičárna v Ostravici. Každá trasa bude vyprávět svůj příběh."
Markéta Kovářová, průvodkyně: "Ta první zastávka je U Korýtka, což je vlastně místo, které je kousíček nad vodopády na Satině, tím pádem v případě hezkého počasí, tak vlastně sestupujeme k vodopádům na Satině. Pak vystupujeme nahoru kolem hospody U Veličků. U Veličků si vyprávíme o té hospodě, jak je stará, jak dlouho funguje, k čemu byla původně určená a tak dál."
Výstup je zhruba 8 kilometrů dlouhý a pohodovým krokem zabere přibližně 3 hodiny. Během něj se seznámíte také se Zbojníkem Ondrášem.
Markéta Kovářová, průvodkyně: "O tom, jak Ondráš olupoval pocestné a tak dál. Vystupujeme dál po žluté značce až vlastně na rozcestí s modrou, přičemž vlastně míjíme jeskyně a u těch jeskyní je další zastávka. Vlastně u největší z těch jeskyní u Ondrášovy, je další zastávka s nějakým malinkým výkladem a o doslova pár metrů, pár desítek metrů výš je další zastávka u Altánu, kde si vyprávíme o velkých šelmách, jaké můžeme v Beskydech vidět, o medvědovi, rysovi, vlkovi, o vlčích hlídkách a ochraně přírody."
Trasu z Ostravice zase ozvláštní vyprávění o pověstech, historii Lysé hory a turistických chatách, které na svých místech už nejsou.
Markéta Tabachová, Turistické informační centrum Frýdek-Místek: "Připraveno máme celkem 8 výstupů plus 2 speciální, kdy jednou doprovodí turisty sám Lašský král a jednou se mohou vydat za západem slunce."
Veškeré termíny je možné si nově rezervovat online z pohodlí domova na webu rezervace.ticfm.cz nebo osobně na pobočkách Turistického informačního centra Frýdek-Místek za cenu 80 korun. Navíc držitelé návštěvnické karty Beskydy Valašsko Card získají výhodu 20 procent.
Markéta Kovářová, průvodkyně: "To každého turistu vždycky zaujme nejvíce, to jsou ty výhledy, o tom, co je z Lysé hory vidět, na kterou stranu, jaké jsou teda ty chaty a jejich historie."
Markéta Tabachová, Turistické informační centrum Frýdek-Místek: "Tyto výstupy jsou skvělý tip pro ty, co plánují dovolenou v Beskydech, ale i pro místní, kteří chtějí zažít nevšední výstup na Lysou horu."
Kdo se rozhodne vypravit na Lysou horu bez průvodce a hodí se mu mapa, může si ji vyzvednout na pobočkách turistického informačního centra. Je v ní 19 možných tras.
---
Pivovar v Janovicích u Rýmařova po desítkách let znovu ožívá. Založen byl již v roce 1584 a následně pod správou rodu Harrachů se v něm vařilo pivo až do roku 1946. Od té doby chátral. Díky nadšení jeho nových majitelů a široké podpoře dobrovolníků nyní probíhá jeho rekonstrukce.
Konečný cíl prací na obnově historického pivovaru je velmi nadějný.
Jakub Kříž, spolumajitel pivovaru: „Obnovit vaření piva v tomto bezmála 200 let starém pivovaru, ale zároveň chceme tvořit kulturní akce, zážitkové akce.“
Majitelé navázali spolupráci s dobrovolnickou organizací INEX a spustili sérii workcampů pro nadšence z České republiky, Německa, Polska i Itálie.
Zdeněk Strnadel, spolumajitel pivovaru: „Dělají nejrůznější spektrum prací,především vyklízení, ale taky malování nových pokojů, rekultivaci zahrady. S dobrovolníky máme velmi dobrou zkušenost, to jsou lidé nadšení.“
Eliška, dobrovolnice z Přerova: „Chtěla jsem zažít něco nového teďka o prázdninách.“
Klára, dobrovolnice z Prahy: „Přijela jsem sem za prvé abych poznala nějaké nové místo, nějaké nové lidi.“
Halina, dobrovolnice z Polaska: „Jsem z Polska, z Poznaně.“
Marina, dobrovolnice z Itálie: „Jsem z italského Milána.“
Alessandra, dobrovolnice z Itálie: „Jsem taky z Milána v Itálii.“
Práce dobrovolníků neprobíhají nahodile. Mají svůj přesný harmonogram i odborný dohled.
Přemysl Košut, spolumajitel pivovaru: „Každopádně ta rekonstrukce probíhá pod dohledem památkářů, kteří dohlížejí na to, abychom tady nedělali věci, které jsou pro ně neakceptovatelné.“
Práce na památkově chráněném objektu je náročná také finančně.
Přemysl Košut, spolumajitel pivovaru: "Zatím to všechno financujeme ze svého, ale máme už rozjeté projekty."
Budou – li majitelé úspěšní se svými dotačními projekty, brzy se dočkáme i obnovení výroby Janovického piva.
---
