Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Regionální zprávy POLAR

Regionální zprávy VÍKEND

  • Výběr hlavních událostí týdne
  • Zdravotníky i pacienty FNO hlídají inteligentní systémy
  • Zachráněný pes z ostrůvku musel být kvůli zraněním utracen
  • MS kraj bude hospodařit s téměř 40 miliardami korun
  • Noční můra řidičů: chodec ve tmě a dešti
  • Dobrovolníci roku 2023 byli oceněni na Ostravské radnici
  • V hale Letiště Ostrava besedoval pilot Martin Šonka

Zdravotníky i pacienty FNO hlídají inteligentní systémy

Už je to čtyři roky, co se ve Fakultní nemocnici Ostrava odehrála tragédie, jaké jsme do té doby znali pouze z televize. V jedné z čekáren vytáhl vyšinutý muž pistoli a začal popravovat pacienty. Jeho řádění si vyžádalo 7 mrtvých. Útok přinesl řadu změn v ochraně měkkých cílů a nemocnici hlídá automatický systém, který upozorní na podezřelého člověka.

10. prosince 2019 vyvrcholila frustrace Ctirada Vitáska z Jilešovic, který se domníval, že má rakovinu, ale doktoři se mu dostatečně nevěnují. Proto ve Fakultní nemocnici v čekárně úrazového oddělení vytáhl pistoli a začal střílet do lidí. Zabil jich 7 a naštěstí se mu zasekla pistole, tak utekl. Na tragickou událost se každoročně vzpomíná u pietního místa před nemocnicí. 

Lucie Baránková Vilamová, náměstkyně primátora Ostravy: "My jsme se snažili hlavně lidi uklidňovat. Radili jsme jim, aby nevycházeli z domu a čekali, co se bude dít dále a že to má v rukou krizový štáb, který to tehdy perfektně vyřešil." 

Dobrou práci odvedli policisté, kteří už střelce měli na mušce, ale předešel je a v Děhylově spáchal sebevraždu. 

Tomáš Kužel, ředitel PČR MS kraje: "Jen příjezdový čas zásahové jednotky a nebo speciální pořádkové jednotky z Frýdku-Místku a taktéž prvosledových hlídek byl výborný." 

V ochraně měkkých cílů se po udělal velký pokrok a lídrem je fakultní nemocnice, kde se o bezpečnost stará inteligentní automatický systém.

Jiří Havrlant, ředitel FNO: "V tom hnízdě to umí vyhodnocovat věci jako pády, obličeje, odložené předměty i nestandardní pohyb lidí po areálu." 

Systém se stále vylepšuje a kromě podezřelého chování už brzy bude detekovat i podezřelé zvuky.

---

Zachráněný pes z ostrůvku musel být kvůli zraněním utracen

Na začátku tohoto týdne jsme vás informovali o záchraně psa, který uvízl na ostrůvku v korytě řeky Olše, protékající parkem Boženy Němcové v Karviné. Bohužel, byl natolik vážně zraněn, že musel být veterinářem uspán. O den později se ale na sociálních sítích strhla lavina komentářů kritizující městskou policii za to, že psa nechala utratit.

Lavina negativních komentářů na sociální síti se spustila pod videem, kdy hasiči zachránili promrzlého psa z ostrůvku na řece a kterého pak předali strážníkům. Poté, co si majitel chtěl psa vyzvednout, dozvěděl se, že byl pes utracen. Ne však karvinskými strážníky.

Petr Bičej, ředitel MP Karviná: "V prvé řadě se chceme ohradit proti takovým dehonestujícím tvrzením, že jsme psa nechali utratit, ze zákona to není možné. My psa, pokud je zraněný, po odchytu odvážíme k veterináři a ten rozhoduje o dalším osudu psa."

Pes byl zraněn v zadní části těla velmi vážně, jak je patrné i z videa, na zadní nohy se nemohl ani postavit.

David Oslizlok, veterinář: "Měl tříštivou zlomeninu, frakturu pánve, poškozenou ureteru, močil krev, byla tam paréza, ztráta citlivosti, to znamená, že je přerušena pravděpodobně mícha. Neměl čip, nebylo na koho se obrátit, takže byl bohužel utracen. Tříštivá fraktura pánve, samozřejmě se trápil."

Jak ke zraněním pes přišel, je otázkou. Vzhledem k místu, kde se nacházel, mu tato zranění mohl přivodit pád.

David Oslizlok, veterinář: "Tam zevní zranění nebylo, jestli byl na ostrůvku pod mostem, tak jsme se shodli, že nejspíše z mostu spadl."

Petr Bičej, ředitel MP Karviná: "Já jsem dopoledne kontaktoval pana majitele, to jednání bylo velmi vstřícné, samozřejmě vyjádřil jsme mu účast a víceméně jsme si věci vyříkali."

---

MS kraj bude hospodařit s téměř 40 miliardami korun

Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje schválilo rozpočet pro rok 2024. Hospodařit bude s téměř 40 miliardami i když příjmy budou o 3 miliardy nižší. Rozdíl bude pokryt úsporami a úvěrem.

Rozpočet MS kraje na příští rok počítá s celkovými výdaji 39,5 miliardy korun, přičemž běžné výdaje dosáhnou částky 34,5 miliardy korun. Jejich meziroční navýšení souvisí se zapojením neinvestičních dotací poskytovaných ze státního rozpočtu. 

Jan Krkoška, hejtman MS kraje: „Rozpočet je zpracován s využitím aktuálních odborných predikcí, vychází ze strategických dokumentů schválených krajským zastupitelstvem, zejména ze Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2019–2027, a bude pokračovat v naplňování programového prohlášení rady kraje Vize 2030."

Kapitálové výdeje by měly přesáhnout 5 miliard korun. Část tvoří výdaje na projekty spolufinancované z Evropské unie, ale kraj také pokračuje s investicemi z vlastních zdrojů. Rozpočet nově upřednostňuje akce, které mají za cíl vyřešit stavebně technický stav nemovitostí kraje.

Jaroslav Kania, náměstek hejtmana MS kraje: "„Snažíme se stále optimalizovat provozní výdaje. Výdaje na provoz příspěvkových organizací jsou meziročně o 3 procenta sníženy, a to kvůli příznivějším cenám energií, které jsme vysoutěžili pro celou korporaci na burze. Organizacím kraj poskytne návratnou finanční výpomoc 322 milionů korun. Proto, aby jim pomohl s realizací projektů spolufinancovaných z operačních programů a aby překonaly mezidobí, než jim budou uděleny státní dotace a nemusely si brát půjčky."

Schodek tři miliardy korun kraj pokryje jednak z vlastních úspor z předchozích let a také z úvěrových zdrojů. Čerpání úvěrů povede v roce k mírnému nárůstu zadluženosti. Celková výše dluhu se na konci příštího roku přiblíží hranici 3,8 miliardy korun. 

---

Noční můra řidičů: chodec ve tmě a dešti

Na Karvinsku došlo během měsíce října a listopadu ke 14 dopravním nehodám s účastí chodců. Policisté apelují na pěší, aby byli zvláště při snížené viditelnosti obezřetní a používali reflexní prvky na svém oblečení.

Na těchto záběrech vidíte chodce v tmavém oblečení poblíž silnice z pohledu řidiče. Ve tmě při dešti a sněžení. Bez reflexních prvků na oblečení jsou vidět velmi špatně. To se také projevilo v počtu dopravních nehod. Během pouhých dvou měsíců řešili policisté 14 nehod, v devíti případech skončil střet chodce s autem lehkým zraněním, dvě zranění byla těžká a bohužel tři chodci přišli při nehodě o život.

Martin Dyskiewicz, dopravní inženýr Dopravního inspektorátu Karviná: Viditelnost je omezená do značné míry, přes sloupek nemusí vidět pan řidič nebo ta cesta se taky leskne. A opravdu jde ten chodec vidět na poslední chvíli.”

Na zvýšený počet nehod s chodci policisté zareagovali a zvýšili dohled na silnicích.

Miroslav Kolátek, preventista PČR MSK: "Tohle období je typické nedostatkem slunečního svitu a tak je pro nás nesmírně důležité upozornit chodce na to, aby k přecházení vozovky používali především přechody pro chodce a taky, aby se vhodným způsobem zviditelnili.”

Při přecházení vozovky by měl se měl chodec neustále dívat okolo sebe a navazovat s řidiči oční kontakt.

V tomto počasí jsou komunikace velmi kluzké, je tedy třeba myslet na to, že ovladatelnost vozidla i samotná brzdná dráha se několikanásobně prodlužují.

---

Dobrovolníci roku 2023 byli oceněni na Ostravské radnici

Práce dobrovolníků často není vůbec vidět, ale přitom je velice důležitá. Proto je pravidelně na konci roku oceňuje ostravský magistrát v rámci ankety Dobrovolník roku. Letos bylo vybráno deset osob a novinkou je i titul neformální dobrovolník.

Dobrovolníky roku vyhlašuje Ostrava už tradičně s blížícím se koncem roku a letos je to už 13. ročník. Jde o lidi, kteří dobrovolníky pomáhající v různých institucích, onkologickým či dalším pacientům, rodinám s dětmi, nebo třeba pracují se seniory.

Zbyněk Pražák, náměstek primátora Ostravy: "Jsem velice rád, že už po třinácté můžeme v Ostravě ocenit dobrovolníky. Já si jejich práce velmi vážím."

Šárka Prchalová, Dobrovolník roku 2023: "Ovahelp je organizace, která pomáhá onkologicky nemocným pacientům. Pomáháme jim s návratem do života, aby byly spokojené a šťastné. Většinou jsou to maminky od malých dětí."

Deset dobrovolníků bylo oceněno titulem Dobrovolník roku 2023 a letošní novinkou bylo ocenění tzv. neformálních dobrovolníků. Tento titul byl udělen čtyřem nominovaným.

Jiří Soldán, Dobrovolník roku 2023: "Působíme v nadačním fondu Betlém nenarozeným. Fond s stará o těhotné matky v tísni."

Ocenění Dobrovolník roku Ostrava udílí u příležitosti Mezinárodního dne dobrovolníků 5. prosince. 

Jan Dohnal, primátor Ostravy: "Těch hodin, kdy vykonávají tu svoji dobrovolnou činnost, je zhruba 50 tisíc za rok, takže je to obrovský objem práce a já bych jim chtěl moc poděkovat." 

Město spolupracuje se dvanácti dobrovolnickými organizacemi, působícími na území města a sdružujícími téměř 3 000 dobrovolníků.

---

V hale Letiště Ostrava besedoval pilot Martin Šonka

Netradiční akce se konala na ostravském letišti v Mošnově, které tentokrát patřilo akrobatickému létání. Přímo v odletové hale se totiž konalo setkání fanoušků s pilotem Martinem Šonkou.

Patrně nejznámější český pilot Martin Šonka, který dlouhodobě sbírá úspěchy na světových soutěžích, přijel na ostravské letiště představit knihu o svém příběhu, ale hlavně povídat o své reprezentaci v akrobatickém létání.

Martin Šonka, pilot: “Je to setkání s fanoušky, povídání o tom, co bylo a hlavně o tom, co bude, spojené s charitou a povídáním o naší knize a spoustě témat. Takže proto tady a o tom bude dnešní večer. Akrobatické létání běží tak nějak víceméně pořád stejně. Jsem členem reprezentace. Letos bylo mistrovství Evropy, příští rok bude mistrovství světa. Snažím se trénovat, jak to jde, i když časově kvůli nějakým pracovnímu vytížení není úplně tolik času, kolik bych si představoval a hodlám to trošku usměrnit.”

Velkou změnou prošla divácky atraktivní série závodů, při kterých piloti létají mezi vysokými pylony. Z finančních důvodů se reálný let spojil s virtuálním.

Martin Šonka, pilot: “Co se rychlostní soutěže týče, tak tam je už 4 sezony přerušen Red Bull Air Race a neustále se hledá investor, který by tu sérii zastřešil a vezme si ji finančně pod svá křídla. To už se mělo rozjet loni, ale zatím se to nepodařilo, ale v letošním roce vznikl zcela nový projekt, takový Air Race na dálku, aby odpadla ta finanční náročnost cestování po světě. Každý si to odletíme doma a pošleme data z letadla, organizují to Japonci, takže do Japonska, a oni na základě těch našich dat porovnají ty naše lety, upraví na aktuální teplotu a tlak, aby ty výkony byly porovnatelné a udělají z toho závod. Takže tohle proběhlo vlastně jako první soutěž teď v říjnu a bylo to hrozně fajn. Ten závod byl tentokrát v Tokiu a dá se to samozřejmě dělat v lokacích po celém světě, ale já si musím tu trať  vytyčit. Oni tomu říkají pylon maker, ale není to skutečný pylon, který byl 25 m vysoký, ale jsou to prakticky plachty na zemi, nebo nějaké pylony, které se dají sehnat. Takže třeba v našem případě jsme použili aspoň čtyři pylony od kolegů z motorového paraglidingu. Ti mají krosnu na zádech a nad sebou padák, když lítají slalom. Tak tyhle jejich pylony, i když jsou mnohem kratší než ty naše, ale aspoň jsou víc viditelné na zemi, tak ty jsem si od nich půjčil. Dali jsme aspoň 4 pylony, byť jsem jich potřeboval 8, ale ta trať byla lépe vidět. Samozřejmě není to to samé, jako letět v centru Budapešti nebo v Rio de Janeiru. Ale já jsem to lítal v Táboře na letišti, takže na svém domácím letišti a tam se mi to líbilo taky. Ale je to zatím první varianta toho, jak udělat aspoň levnější verzi toho, aby ten sport mohl nějak fungovat, dokud nepřijde investor, který to nastartuje tak, že zase budeme cestovat po světě.”

Přesto, že je virtuální realita zajímavá, Martin Šonka doufá, že se brzy bude opět létat přímo v centrech skutečných měst.

Martin Šonka, pilot: “Protože, když to letadlo stojí v hangáru a práší se na něj a lezou po něm pavouci, tak by bylo fajn ho oprášit a pořádně protáhnout po trati.”

Besedu s Martinem Šonkou si nenechali ujít ani jeho kolegové z armády.

Roman Bencalik, bývalý vojenský pilot: “Nejsem příliš sledovatel tohoto air racingu, ale samozřejmě jim fandím, protože tam je vidět tu profesionalitu kluků, umí to, je to hezká podívaná, takže si myslím, že to jsou správné věci a pro lidi je to zajímavé. A zrovna dneska, když kolega Šonka, bývalý pilot gripenu, my jsme teda lítali tady jako dopraváci, no, tak zhlídnul se zrovna v téhle profesi, tak proč ne, dělá to dobře, dělá to rád. 

Jaromír Radkovský, ředitel Letiště Ostrava: “Máme radost, že Honza Svoboda zorganizoval takovou akci. On je vlastně hlavní organizátor a my Martina Šonku máme rádi, protože se pravidelně zúčastňuje našich dnů NATO. Takže to, že představuje svou knížku a že bude mluvit o akrobatickém létání, je v pořádku a my jsme rádi, že se vrací zase zpátky k nám na letiště Leoše Janáčka v Ostravě.”

Martin Šonka, pilot: “Je to kniha o létání, o mé kariéře, o tom, proč jsem začal lítat a hlavně o tom, jak je lítání krásné a doufám, že se to bude líbit i lidem, kteří jako s lítáním nemají nic společného a třeba je to bude nějakým způsobem motivovat k tomu, že je dobré na sobě pracovat. A pro ty, co lítání mají rádi, tak věřím, že si přijdou na své, že tam je opravdu spousta zajímavých fotek. A samozřejmě jsem se tam snažil dostat to nejzajímavější z toho mého příběhu.”

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Regionální zprávy VÍKEND
10. prosince 2023, 14:00

Zdravotníky i pacienty FNO hlídají inteligentní systémy

Už je to čtyři roky, co se ve Fakultní nemocnici Ostrava odehrála tragédie, jaké jsme do té doby znali pouze z televize. V jedné z čekáren vytáhl vyšinutý muž pistoli a začal popravovat pacienty. Jeho řádění si vyžádalo 7 mrtvých. Útok přinesl řadu změn v ochraně měkkých cílů a nemocnici hlídá automatický systém, který upozorní na podezřelého člověka.

10. prosince 2019 vyvrcholila frustrace Ctirada Vitáska z Jilešovic, který se domníval, že má rakovinu, ale doktoři se mu dostatečně nevěnují. Proto ve Fakultní nemocnici v čekárně úrazového oddělení vytáhl pistoli a začal střílet do lidí. Zabil jich 7 a naštěstí se mu zasekla pistole, tak utekl. Na tragickou událost se každoročně vzpomíná u pietního místa před nemocnicí. 

Lucie Baránková Vilamová, náměstkyně primátora Ostravy: "My jsme se snažili hlavně lidi uklidňovat. Radili jsme jim, aby nevycházeli z domu a čekali, co se bude dít dále a že to má v rukou krizový štáb, který to tehdy perfektně vyřešil." 

Dobrou práci odvedli policisté, kteří už střelce měli na mušce, ale předešel je a v Děhylově spáchal sebevraždu. 

Tomáš Kužel, ředitel PČR MS kraje: "Jen příjezdový čas zásahové jednotky a nebo speciální pořádkové jednotky z Frýdku-Místku a taktéž prvosledových hlídek byl výborný." 

V ochraně měkkých cílů se po udělal velký pokrok a lídrem je fakultní nemocnice, kde se o bezpečnost stará inteligentní automatický systém.

Jiří Havrlant, ředitel FNO: "V tom hnízdě to umí vyhodnocovat věci jako pády, obličeje, odložené předměty i nestandardní pohyb lidí po areálu." 

Systém se stále vylepšuje a kromě podezřelého chování už brzy bude detekovat i podezřelé zvuky.

---

Zachráněný pes z ostrůvku musel být kvůli zraněním utracen

Na začátku tohoto týdne jsme vás informovali o záchraně psa, který uvízl na ostrůvku v korytě řeky Olše, protékající parkem Boženy Němcové v Karviné. Bohužel, byl natolik vážně zraněn, že musel být veterinářem uspán. O den později se ale na sociálních sítích strhla lavina komentářů kritizující městskou policii za to, že psa nechala utratit.

Lavina negativních komentářů na sociální síti se spustila pod videem, kdy hasiči zachránili promrzlého psa z ostrůvku na řece a kterého pak předali strážníkům. Poté, co si majitel chtěl psa vyzvednout, dozvěděl se, že byl pes utracen. Ne však karvinskými strážníky.

Petr Bičej, ředitel MP Karviná: "V prvé řadě se chceme ohradit proti takovým dehonestujícím tvrzením, že jsme psa nechali utratit, ze zákona to není možné. My psa, pokud je zraněný, po odchytu odvážíme k veterináři a ten rozhoduje o dalším osudu psa."

Pes byl zraněn v zadní části těla velmi vážně, jak je patrné i z videa, na zadní nohy se nemohl ani postavit.

David Oslizlok, veterinář: "Měl tříštivou zlomeninu, frakturu pánve, poškozenou ureteru, močil krev, byla tam paréza, ztráta citlivosti, to znamená, že je přerušena pravděpodobně mícha. Neměl čip, nebylo na koho se obrátit, takže byl bohužel utracen. Tříštivá fraktura pánve, samozřejmě se trápil."

Jak ke zraněním pes přišel, je otázkou. Vzhledem k místu, kde se nacházel, mu tato zranění mohl přivodit pád.

David Oslizlok, veterinář: "Tam zevní zranění nebylo, jestli byl na ostrůvku pod mostem, tak jsme se shodli, že nejspíše z mostu spadl."

Petr Bičej, ředitel MP Karviná: "Já jsem dopoledne kontaktoval pana majitele, to jednání bylo velmi vstřícné, samozřejmě vyjádřil jsme mu účast a víceméně jsme si věci vyříkali."

---

MS kraj bude hospodařit s téměř 40 miliardami korun

Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje schválilo rozpočet pro rok 2024. Hospodařit bude s téměř 40 miliardami i když příjmy budou o 3 miliardy nižší. Rozdíl bude pokryt úsporami a úvěrem.

Rozpočet MS kraje na příští rok počítá s celkovými výdaji 39,5 miliardy korun, přičemž běžné výdaje dosáhnou částky 34,5 miliardy korun. Jejich meziroční navýšení souvisí se zapojením neinvestičních dotací poskytovaných ze státního rozpočtu. 

Jan Krkoška, hejtman MS kraje: „Rozpočet je zpracován s využitím aktuálních odborných predikcí, vychází ze strategických dokumentů schválených krajským zastupitelstvem, zejména ze Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2019–2027, a bude pokračovat v naplňování programového prohlášení rady kraje Vize 2030."

Kapitálové výdeje by měly přesáhnout 5 miliard korun. Část tvoří výdaje na projekty spolufinancované z Evropské unie, ale kraj také pokračuje s investicemi z vlastních zdrojů. Rozpočet nově upřednostňuje akce, které mají za cíl vyřešit stavebně technický stav nemovitostí kraje.

Jaroslav Kania, náměstek hejtmana MS kraje: "„Snažíme se stále optimalizovat provozní výdaje. Výdaje na provoz příspěvkových organizací jsou meziročně o 3 procenta sníženy, a to kvůli příznivějším cenám energií, které jsme vysoutěžili pro celou korporaci na burze. Organizacím kraj poskytne návratnou finanční výpomoc 322 milionů korun. Proto, aby jim pomohl s realizací projektů spolufinancovaných z operačních programů a aby překonaly mezidobí, než jim budou uděleny státní dotace a nemusely si brát půjčky."

Schodek tři miliardy korun kraj pokryje jednak z vlastních úspor z předchozích let a také z úvěrových zdrojů. Čerpání úvěrů povede v roce k mírnému nárůstu zadluženosti. Celková výše dluhu se na konci příštího roku přiblíží hranici 3,8 miliardy korun. 

---

Noční můra řidičů: chodec ve tmě a dešti

Na Karvinsku došlo během měsíce října a listopadu ke 14 dopravním nehodám s účastí chodců. Policisté apelují na pěší, aby byli zvláště při snížené viditelnosti obezřetní a používali reflexní prvky na svém oblečení.

Na těchto záběrech vidíte chodce v tmavém oblečení poblíž silnice z pohledu řidiče. Ve tmě při dešti a sněžení. Bez reflexních prvků na oblečení jsou vidět velmi špatně. To se také projevilo v počtu dopravních nehod. Během pouhých dvou měsíců řešili policisté 14 nehod, v devíti případech skončil střet chodce s autem lehkým zraněním, dvě zranění byla těžká a bohužel tři chodci přišli při nehodě o život.

Martin Dyskiewicz, dopravní inženýr Dopravního inspektorátu Karviná: Viditelnost je omezená do značné míry, přes sloupek nemusí vidět pan řidič nebo ta cesta se taky leskne. A opravdu jde ten chodec vidět na poslední chvíli.”

Na zvýšený počet nehod s chodci policisté zareagovali a zvýšili dohled na silnicích.

Miroslav Kolátek, preventista PČR MSK: "Tohle období je typické nedostatkem slunečního svitu a tak je pro nás nesmírně důležité upozornit chodce na to, aby k přecházení vozovky používali především přechody pro chodce a taky, aby se vhodným způsobem zviditelnili.”

Při přecházení vozovky by měl se měl chodec neustále dívat okolo sebe a navazovat s řidiči oční kontakt.

V tomto počasí jsou komunikace velmi kluzké, je tedy třeba myslet na to, že ovladatelnost vozidla i samotná brzdná dráha se několikanásobně prodlužují.

---

Dobrovolníci roku 2023 byli oceněni na Ostravské radnici

Práce dobrovolníků často není vůbec vidět, ale přitom je velice důležitá. Proto je pravidelně na konci roku oceňuje ostravský magistrát v rámci ankety Dobrovolník roku. Letos bylo vybráno deset osob a novinkou je i titul neformální dobrovolník.

Dobrovolníky roku vyhlašuje Ostrava už tradičně s blížícím se koncem roku a letos je to už 13. ročník. Jde o lidi, kteří dobrovolníky pomáhající v různých institucích, onkologickým či dalším pacientům, rodinám s dětmi, nebo třeba pracují se seniory.

Zbyněk Pražák, náměstek primátora Ostravy: "Jsem velice rád, že už po třinácté můžeme v Ostravě ocenit dobrovolníky. Já si jejich práce velmi vážím."

Šárka Prchalová, Dobrovolník roku 2023: "Ovahelp je organizace, která pomáhá onkologicky nemocným pacientům. Pomáháme jim s návratem do života, aby byly spokojené a šťastné. Většinou jsou to maminky od malých dětí."

Deset dobrovolníků bylo oceněno titulem Dobrovolník roku 2023 a letošní novinkou bylo ocenění tzv. neformálních dobrovolníků. Tento titul byl udělen čtyřem nominovaným.

Jiří Soldán, Dobrovolník roku 2023: "Působíme v nadačním fondu Betlém nenarozeným. Fond s stará o těhotné matky v tísni."

Ocenění Dobrovolník roku Ostrava udílí u příležitosti Mezinárodního dne dobrovolníků 5. prosince. 

Jan Dohnal, primátor Ostravy: "Těch hodin, kdy vykonávají tu svoji dobrovolnou činnost, je zhruba 50 tisíc za rok, takže je to obrovský objem práce a já bych jim chtěl moc poděkovat." 

Město spolupracuje se dvanácti dobrovolnickými organizacemi, působícími na území města a sdružujícími téměř 3 000 dobrovolníků.

---

V hale Letiště Ostrava besedoval pilot Martin Šonka

Netradiční akce se konala na ostravském letišti v Mošnově, které tentokrát patřilo akrobatickému létání. Přímo v odletové hale se totiž konalo setkání fanoušků s pilotem Martinem Šonkou.

Patrně nejznámější český pilot Martin Šonka, který dlouhodobě sbírá úspěchy na světových soutěžích, přijel na ostravské letiště představit knihu o svém příběhu, ale hlavně povídat o své reprezentaci v akrobatickém létání.

Martin Šonka, pilot: “Je to setkání s fanoušky, povídání o tom, co bylo a hlavně o tom, co bude, spojené s charitou a povídáním o naší knize a spoustě témat. Takže proto tady a o tom bude dnešní večer. Akrobatické létání běží tak nějak víceméně pořád stejně. Jsem členem reprezentace. Letos bylo mistrovství Evropy, příští rok bude mistrovství světa. Snažím se trénovat, jak to jde, i když časově kvůli nějakým pracovnímu vytížení není úplně tolik času, kolik bych si představoval a hodlám to trošku usměrnit.”

Velkou změnou prošla divácky atraktivní série závodů, při kterých piloti létají mezi vysokými pylony. Z finančních důvodů se reálný let spojil s virtuálním.

Martin Šonka, pilot: “Co se rychlostní soutěže týče, tak tam je už 4 sezony přerušen Red Bull Air Race a neustále se hledá investor, který by tu sérii zastřešil a vezme si ji finančně pod svá křídla. To už se mělo rozjet loni, ale zatím se to nepodařilo, ale v letošním roce vznikl zcela nový projekt, takový Air Race na dálku, aby odpadla ta finanční náročnost cestování po světě. Každý si to odletíme doma a pošleme data z letadla, organizují to Japonci, takže do Japonska, a oni na základě těch našich dat porovnají ty naše lety, upraví na aktuální teplotu a tlak, aby ty výkony byly porovnatelné a udělají z toho závod. Takže tohle proběhlo vlastně jako první soutěž teď v říjnu a bylo to hrozně fajn. Ten závod byl tentokrát v Tokiu a dá se to samozřejmě dělat v lokacích po celém světě, ale já si musím tu trať  vytyčit. Oni tomu říkají pylon maker, ale není to skutečný pylon, který byl 25 m vysoký, ale jsou to prakticky plachty na zemi, nebo nějaké pylony, které se dají sehnat. Takže třeba v našem případě jsme použili aspoň čtyři pylony od kolegů z motorového paraglidingu. Ti mají krosnu na zádech a nad sebou padák, když lítají slalom. Tak tyhle jejich pylony, i když jsou mnohem kratší než ty naše, ale aspoň jsou víc viditelné na zemi, tak ty jsem si od nich půjčil. Dali jsme aspoň 4 pylony, byť jsem jich potřeboval 8, ale ta trať byla lépe vidět. Samozřejmě není to to samé, jako letět v centru Budapešti nebo v Rio de Janeiru. Ale já jsem to lítal v Táboře na letišti, takže na svém domácím letišti a tam se mi to líbilo taky. Ale je to zatím první varianta toho, jak udělat aspoň levnější verzi toho, aby ten sport mohl nějak fungovat, dokud nepřijde investor, který to nastartuje tak, že zase budeme cestovat po světě.”

Přesto, že je virtuální realita zajímavá, Martin Šonka doufá, že se brzy bude opět létat přímo v centrech skutečných měst.

Martin Šonka, pilot: “Protože, když to letadlo stojí v hangáru a práší se na něj a lezou po něm pavouci, tak by bylo fajn ho oprášit a pořádně protáhnout po trati.”

Besedu s Martinem Šonkou si nenechali ujít ani jeho kolegové z armády.

Roman Bencalik, bývalý vojenský pilot: “Nejsem příliš sledovatel tohoto air racingu, ale samozřejmě jim fandím, protože tam je vidět tu profesionalitu kluků, umí to, je to hezká podívaná, takže si myslím, že to jsou správné věci a pro lidi je to zajímavé. A zrovna dneska, když kolega Šonka, bývalý pilot gripenu, my jsme teda lítali tady jako dopraváci, no, tak zhlídnul se zrovna v téhle profesi, tak proč ne, dělá to dobře, dělá to rád. 

Jaromír Radkovský, ředitel Letiště Ostrava: “Máme radost, že Honza Svoboda zorganizoval takovou akci. On je vlastně hlavní organizátor a my Martina Šonku máme rádi, protože se pravidelně zúčastňuje našich dnů NATO. Takže to, že představuje svou knížku a že bude mluvit o akrobatickém létání, je v pořádku a my jsme rádi, že se vrací zase zpátky k nám na letiště Leoše Janáčka v Ostravě.”

Martin Šonka, pilot: “Je to kniha o létání, o mé kariéře, o tom, proč jsem začal lítat a hlavně o tom, jak je lítání krásné a doufám, že se to bude líbit i lidem, kteří jako s lítáním nemají nic společného a třeba je to bude nějakým způsobem motivovat k tomu, že je dobré na sobě pracovat. A pro ty, co lítání mají rádi, tak věřím, že si přijdou na své, že tam je opravdu spousta zajímavých fotek. A samozřejmě jsem se tam snažil dostat to nejzajímavější z toho mého příběhu.”

---

Zdroj: https://polar.cz/porady/regionalni-zpravy/regionalni-zpravy-vikend-10-12-2023-14-00