Maximální počet šesti desítek klientů mají v současnosti na starosti pracovníci Charitního domu svatého Václava - Domova pokojného stáří v Ostravě-Heřmanicích. Protože jej zřizuje Charita Ostrava, je zde k dispozici nejen lékařská, ale i stálá duchovní služba.
HILDA LUBOVSKÁ, nejstarší obyvatel Slezské Ostravy:
Já tady budu v říjnu 6 let, ale přišla jsem jako 96 a půlletá, doufala jsem na rok na dva, a jsem tady šest let. Asi mě ten nejvyšší ještě nechce vzít nahoru. Tak já jsem velice spokojená, mohu říct, a mám tady i známé, dobře známé, že si popovídáme, a je to příjemné.
Paní Lubovská se do Ostravy se přistěhovala z Brna v roce 1948. A pracovala zde pouze ve společnosti OKD v zásobování. Na svém pobytu oceňuje zejména velkou zahradu, která k charitnímu domu náleží. Tráví v ní svůj čas i v zimních měsících. Účastní se dosud všech rozmanitých aktivit domova, například trénování paměti.
MARTIN DAVID, biskup ostravsko-opavský:
Já ty charitní domovy, kterých charita zřizuje celou řádku, považuji za takové místo dozrávání. Člověk má tady možnost dozrát, dokončit, završit, ten svůj život a opravdu to zázemí charitního domova k tomu skýtá opravdu všechno, to co je potřeba. Kromě těch služeb pro lidské tělo samozřejmě také ty služby duchovní. Součástí života charitního domu svatého Václava je bohoslužba.
JAROSLAV DOLEŽEL, vedoucí charitního domu:
Ten domov byl původně otevřený pro obyvatele Slezské Ostravy a přilehlého okolí, kdy byli postiženi povodněmi v roce 97. A my jsme tento domov otevírali v roce 98 právě pro tyto seniory a zdravotně postižené, kteří si už nedokázali vybudovat své vlastní nové bydlení, tak tady nalezli svůj nový domov. A posléze potom, po vzniku nového sociálního zákona, jsme se transformovali na klasický domov pro seniory. Máme tady obyvatele převážně z Ostravy.
RICHARD VEREŠ, starosta Slezské Ostravy:
My jsme určitě rádi, že podobná zařízení jako Charitní dům svatého Václava ve Slezské Ostravě máme, protože po nich poptávka stále roste. O to více nás těší, že se Charita Ostrava snaží tento dům dál rozvíjet a rozšiřovat. Jeho kapacity. Zároveň bych chtěl poděkovat Charitě Ostrava za spolupráci, kterou s nimi dlouhodobě máme. Je to jistě potřebná organizace, která velmi intenzivně spolupracuje s městským obvodem a podílíme se na společných projektech.
Příjemná zahrada posloužila seniorům i v den oslav výročí. Po děkovné mši a slavnostním obědě zde měli za vydařeného letního počasí zábavné odpoledne s živou hudbou a občerstvením.
---
Zářným příkladem toho, že není nikdy pozdě na sportování, například i na déletrvající běh, jsou manželé Monika a Tomáš Přibylkovi z Koblova. Pravidelně běhat začali až v dospělosti, zhruba před 12 lety. Extrémní běh je dokonce dal dohromady a učí je vzájemné podpoře.
Starosta Slezské Ostravy Richard Vereš přijal a ocenil letošní vítězný pár extrémního běžeckého maratonu Beskydská sedmička - manžele Přibylkovy. Na začátku září na něm zvítězili v kategorii mix, a v celkovém pořadí dvojic skončili čtvrtí - hned za třemi mužskými týmy. Zhruba za 15 a půl hodiny společně zdolali sedm beskydských vrcholů z Třince do Frenštátu pod Radhoštěm, o délce 101 kilometrů, s celkovým převýšením 5 500 metrů.
TOMÁŠ PŘIBYLKA, extrémní běžec:
Já jsem asi běžel podesáté, celkově podesáté, manželka, myslím, poosmé. Jako tým mix jsme běželi podruhé, poprvé jsme nedokončili, a skončili jsme na prvním místě, štěstí nám trochu přálo, měli jsme trochu natrénované.
MONIKA PŘIBYLKOVÁ, extrémní běžkyně:
Krize určitě byla, teda u mě, hned ve druhé polovině, po 50. kilometru. Prvních 50 se běželo úplně skvěle, to byla vlastně taková ta noc, kdy se běží, startuje z toho Třince, vyběhne se na Javorový, sbíhá se dolů do Řeky. Pak se vlastně vybíhá na Travný a končí se první polovina, těch 50 kilometrů dole v Ostravici. Tam už se běží na Smrk, kde už začíná taková to ranní krize. Je to o hlavě hlavně a o tom, jak je natrénováno. Manžel je velkou podporou, protože, opravdu nebojím se to říct, táhnul mě. Existují takové gumy, na kterou si tu partnerku přivěsí, a byly kopce, na které mě opravdu vytáhnul.
Například Tomáš Přibylka začal běhat teprve před 12 lety a za chvíli shodil nejméně deset kilo. Pár, nebo každého zvlášť, můžete i dnes potkat při tréninku okolo Ostravice, Odry a Landeku. Tomáš nyní pracuje jako stavbyvedoucí na Slovensku. Znamená to trénovat i velmi brzy ráno, a pak večer po návratu. A možná se opět na startu bé sedmičky objeví.
TOMÁŠ PŘIBYLKA, extrémní běžec:
Příští rok plánujeme spolu, ale je to o tom, jak natrénujete. Musíte trénovat celý rok, a není to tak jednoduché, protože již nám není 20 let, a může se stát nějaké zranění.
RICHARD VEREŠ (ANO), starosta Slezské Ostravy:
Podobné úspěchy jsou samozřejmě obdivuhodné. My si na radnici vážíme všech našich občanů, nejen těch, kteří dosahují úspěchů v podobných soutěžích, ale všech těch, kteří se takových soutěží účastní. Stejně tak podporujeme sportování, tak i aktivní trávení volného času. A já věřím, že i takové úspěchy, jako je právě vítězství v Beskydské sedmičce, jsou inspirací pro všechny ostatní, kteří chtějí třeba se sportováním začít, nebo chtějí aktivně trávit volný čas.
Vítězný pár z Koblova byl pozvánkou na radnici velmi příjemně zaskočen. Starostovi daroval sportovní tričko.
---
Střelbu míčkem lakrosovou holí na branku a šípem do terče, skákání v pytlích, malování na obličej, hašení požáru auta, psi honící uprchlého vězně či kovbojové práskající bičem. To všechno mohli zažít malí i velcí návštěvníci Dětského dne ve Slezské Ostravě.
Ani chladné počasí s nepříjemným deštěm neodradilo rodiny s dětmi, aby navštívily tradiční dětský den v Muglinově před kulturním domem. Ten letos opět připravili zdejší hasiči.
IVO ADÁMEK, velitel jednotky SDH Muglinov:
Máme nachystané ukázky hasičské techniky, účastní se Vězeňská služba, Český červený kříž, máme tady kovboje, kteří mají vystoupení. Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje je zastoupen výškovou technikou, to znamená automobilovým žebříkem, Záchranný útvar tady má hydraulickou ruku, je tady historická technika z Horní Datyně, je tady technika našeho domácího sboru, to znamená jak cisterna, tak dopravní automobil.
PETRA JURÁNKOVÁ, Western Club Black&Brown:
Tady na téhle akci jsme poprvé. Ukazujeme to, co dělali kovbojové na divokém západě, točíme lasy, práskáme bičem, točíme kvéry, střílíme. Děti si to potom mohou přijít vyzkoušet, takže vytáhneme lasa, vytáhneme biče, mohou si zapráskat, zatočit, hodit si na kravičky, hodit si podkovou.
Děti nejvíce zaujalo vedle kovbojských triků i několik povedených ukázek příslušníků vězeňské služby se psy a různými situacemi při pronásledování a chytání uprchlého vězně. Figuranta, bezpečně „obaleného“ ochranným oblekem, asi nikdo nelitoval, děti se jen upřímně divily, že ten dobře vycvičený služební pes jej zakousl výhradně do levé či pravé ruky.
ANKETA:
Že je špatné počasí, mi nevadí, ale nejvíce se mi líbili ti psi.
Mně se nejvíc líbilo to střílení do těch plechovek.
Déšť mi nevadí, budu tady až do večera.
My jsme dneska přišli i přes to škaredé počasí, protože tuto akci známe už několik roků. Jsme s ní spokojení, nám se tady líbí. A máme tady tři děti, takže jsou spokojené, dcera si nechala namalovat na obličej, a kluci samozřejmě ty sportovní záležitosti, úkoly plnit, tak to se jim nejvíc líbí. Takže je to tady takové pohodové.
RICHARD VEREŠ (ANO), starosta Slezské Ostravy:
Jsem rád, že když jsme před pár lety plánovali tento dětský den, tak SDH Muglinov oslovilo právě městský obvod, který se k této akci připojil. Ta akce opravdu každý rok roste, chodí na ni čím dál více a více lidí, a věřím, že byť i letos příliš nepřeje příliš počasí, tak i letos bude ta akce úspěšná. A v příštím roce ji určitě zopakujeme znovu.
Děti mohly pohodlně uschnout po zvládnutí některé z atrakcí Dětského dne pod provizorním zastřešením u kulturního domu, třeba s párkem a limonádou v ruce, nebo až večer, tedy doma.
---
Maximální počet šesti desítek klientů mají v současnosti na starosti pracovníci Charitního domu svatého Václava - Domova pokojného stáří v Ostravě-Heřmanicích. Protože jej zřizuje Charita Ostrava, je zde k dispozici nejen lékařská, ale i stálá duchovní služba.
HILDA LUBOVSKÁ, nejstarší obyvatel Slezské Ostravy:
Já tady budu v říjnu 6 let, ale přišla jsem jako 96 a půlletá, doufala jsem na rok na dva, a jsem tady šest let. Asi mě ten nejvyšší ještě nechce vzít nahoru. Tak já jsem velice spokojená, mohu říct, a mám tady i známé, dobře známé, že si popovídáme, a je to příjemné.
Paní Lubovská se do Ostravy se přistěhovala z Brna v roce 1948. A pracovala zde pouze ve společnosti OKD v zásobování. Na svém pobytu oceňuje zejména velkou zahradu, která k charitnímu domu náleží. Tráví v ní svůj čas i v zimních měsících. Účastní se dosud všech rozmanitých aktivit domova, například trénování paměti.
MARTIN DAVID, biskup ostravsko-opavský:
Já ty charitní domovy, kterých charita zřizuje celou řádku, považuji za takové místo dozrávání. Člověk má tady možnost dozrát, dokončit, završit, ten svůj život a opravdu to zázemí charitního domova k tomu skýtá opravdu všechno, to co je potřeba. Kromě těch služeb pro lidské tělo samozřejmě také ty služby duchovní. Součástí života charitního domu svatého Václava je bohoslužba.
JAROSLAV DOLEŽEL, vedoucí charitního domu:
Ten domov byl původně otevřený pro obyvatele Slezské Ostravy a přilehlého okolí, kdy byli postiženi povodněmi v roce 97. A my jsme tento domov otevírali v roce 98 právě pro tyto seniory a zdravotně postižené, kteří si už nedokázali vybudovat své vlastní nové bydlení, tak tady nalezli svůj nový domov. A posléze potom, po vzniku nového sociálního zákona, jsme se transformovali na klasický domov pro seniory. Máme tady obyvatele převážně z Ostravy.
RICHARD VEREŠ, starosta Slezské Ostravy:
My jsme určitě rádi, že podobná zařízení jako Charitní dům svatého Václava ve Slezské Ostravě máme, protože po nich poptávka stále roste. O to více nás těší, že se Charita Ostrava snaží tento dům dál rozvíjet a rozšiřovat. Jeho kapacity. Zároveň bych chtěl poděkovat Charitě Ostrava za spolupráci, kterou s nimi dlouhodobě máme. Je to jistě potřebná organizace, která velmi intenzivně spolupracuje s městským obvodem a podílíme se na společných projektech.
Příjemná zahrada posloužila seniorům i v den oslav výročí. Po děkovné mši a slavnostním obědě zde měli za vydařeného letního počasí zábavné odpoledne s živou hudbou a občerstvením.
---
Zářným příkladem toho, že není nikdy pozdě na sportování, například i na déletrvající běh, jsou manželé Monika a Tomáš Přibylkovi z Koblova. Pravidelně běhat začali až v dospělosti, zhruba před 12 lety. Extrémní běh je dokonce dal dohromady a učí je vzájemné podpoře.
Starosta Slezské Ostravy Richard Vereš přijal a ocenil letošní vítězný pár extrémního běžeckého maratonu Beskydská sedmička - manžele Přibylkovy. Na začátku září na něm zvítězili v kategorii mix, a v celkovém pořadí dvojic skončili čtvrtí - hned za třemi mužskými týmy. Zhruba za 15 a půl hodiny společně zdolali sedm beskydských vrcholů z Třince do Frenštátu pod Radhoštěm, o délce 101 kilometrů, s celkovým převýšením 5 500 metrů.
TOMÁŠ PŘIBYLKA, extrémní běžec:
Já jsem asi běžel podesáté, celkově podesáté, manželka, myslím, poosmé. Jako tým mix jsme běželi podruhé, poprvé jsme nedokončili, a skončili jsme na prvním místě, štěstí nám trochu přálo, měli jsme trochu natrénované.
MONIKA PŘIBYLKOVÁ, extrémní běžkyně:
Krize určitě byla, teda u mě, hned ve druhé polovině, po 50. kilometru. Prvních 50 se běželo úplně skvěle, to byla vlastně taková ta noc, kdy se běží, startuje z toho Třince, vyběhne se na Javorový, sbíhá se dolů do Řeky. Pak se vlastně vybíhá na Travný a končí se první polovina, těch 50 kilometrů dole v Ostravici. Tam už se běží na Smrk, kde už začíná taková to ranní krize. Je to o hlavě hlavně a o tom, jak je natrénováno. Manžel je velkou podporou, protože, opravdu nebojím se to říct, táhnul mě. Existují takové gumy, na kterou si tu partnerku přivěsí, a byly kopce, na které mě opravdu vytáhnul.
Například Tomáš Přibylka začal běhat teprve před 12 lety a za chvíli shodil nejméně deset kilo. Pár, nebo každého zvlášť, můžete i dnes potkat při tréninku okolo Ostravice, Odry a Landeku. Tomáš nyní pracuje jako stavbyvedoucí na Slovensku. Znamená to trénovat i velmi brzy ráno, a pak večer po návratu. A možná se opět na startu bé sedmičky objeví.
TOMÁŠ PŘIBYLKA, extrémní běžec:
Příští rok plánujeme spolu, ale je to o tom, jak natrénujete. Musíte trénovat celý rok, a není to tak jednoduché, protože již nám není 20 let, a může se stát nějaké zranění.
RICHARD VEREŠ (ANO), starosta Slezské Ostravy:
Podobné úspěchy jsou samozřejmě obdivuhodné. My si na radnici vážíme všech našich občanů, nejen těch, kteří dosahují úspěchů v podobných soutěžích, ale všech těch, kteří se takových soutěží účastní. Stejně tak podporujeme sportování, tak i aktivní trávení volného času. A já věřím, že i takové úspěchy, jako je právě vítězství v Beskydské sedmičce, jsou inspirací pro všechny ostatní, kteří chtějí třeba se sportováním začít, nebo chtějí aktivně trávit volný čas.
Vítězný pár z Koblova byl pozvánkou na radnici velmi příjemně zaskočen. Starostovi daroval sportovní tričko.
---
Střelbu míčkem lakrosovou holí na branku a šípem do terče, skákání v pytlích, malování na obličej, hašení požáru auta, psi honící uprchlého vězně či kovbojové práskající bičem. To všechno mohli zažít malí i velcí návštěvníci Dětského dne ve Slezské Ostravě.
Ani chladné počasí s nepříjemným deštěm neodradilo rodiny s dětmi, aby navštívily tradiční dětský den v Muglinově před kulturním domem. Ten letos opět připravili zdejší hasiči.
IVO ADÁMEK, velitel jednotky SDH Muglinov:
Máme nachystané ukázky hasičské techniky, účastní se Vězeňská služba, Český červený kříž, máme tady kovboje, kteří mají vystoupení. Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje je zastoupen výškovou technikou, to znamená automobilovým žebříkem, Záchranný útvar tady má hydraulickou ruku, je tady historická technika z Horní Datyně, je tady technika našeho domácího sboru, to znamená jak cisterna, tak dopravní automobil.
PETRA JURÁNKOVÁ, Western Club Black&Brown:
Tady na téhle akci jsme poprvé. Ukazujeme to, co dělali kovbojové na divokém západě, točíme lasy, práskáme bičem, točíme kvéry, střílíme. Děti si to potom mohou přijít vyzkoušet, takže vytáhneme lasa, vytáhneme biče, mohou si zapráskat, zatočit, hodit si na kravičky, hodit si podkovou.
Děti nejvíce zaujalo vedle kovbojských triků i několik povedených ukázek příslušníků vězeňské služby se psy a různými situacemi při pronásledování a chytání uprchlého vězně. Figuranta, bezpečně „obaleného“ ochranným oblekem, asi nikdo nelitoval, děti se jen upřímně divily, že ten dobře vycvičený služební pes jej zakousl výhradně do levé či pravé ruky.
ANKETA:
Že je špatné počasí, mi nevadí, ale nejvíce se mi líbili ti psi.
Mně se nejvíc líbilo to střílení do těch plechovek.
Déšť mi nevadí, budu tady až do večera.
My jsme dneska přišli i přes to škaredé počasí, protože tuto akci známe už několik roků. Jsme s ní spokojení, nám se tady líbí. A máme tady tři děti, takže jsou spokojené, dcera si nechala namalovat na obličej, a kluci samozřejmě ty sportovní záležitosti, úkoly plnit, tak to se jim nejvíc líbí. Takže je to tady takové pohodové.
RICHARD VEREŠ (ANO), starosta Slezské Ostravy:
Jsem rád, že když jsme před pár lety plánovali tento dětský den, tak SDH Muglinov oslovilo právě městský obvod, který se k této akci připojil. Ta akce opravdu každý rok roste, chodí na ni čím dál více a více lidí, a věřím, že byť i letos příliš nepřeje příliš počasí, tak i letos bude ta akce úspěšná. A v příštím roce ji určitě zopakujeme znovu.
Děti mohly pohodlně uschnout po zvládnutí některé z atrakcí Dětského dne pod provizorním zastřešením u kulturního domu, třeba s párkem a limonádou v ruce, nebo až večer, tedy doma.
---
