V archeoparku se předvedli bojovníci Římských legií

Den plný zajímavých ukázek ze života lidí v 1. století našeho letopočtu mohli zažít návštěvníci Archeoparku v Chotěbuzi. Prostor v tamní akropoli tentokrát obsadili Římané.

Archeopark sice na základě místních vykopávek mapuje především život Slovanů, tentokrát ale lidé viděli Římské legie.

Petra Nevelöšová, muzejní pedagožka: “Tentokrát jsme si připravili netradiční akci. Jedná se o první akci, kterou máme společně s Římany. Jsme rádi, že přišlo tolik návštěvníků. Po celý den mohli v akropoli vidět ukázky z dobového života římských legií, souboje, ukázky dobové bitvy.”

Anketa: “Přijeli jsme z Rychvaldu a zatím jsme toho viděli hodně. Viděli jsme i ukázku bojového výcviku.”

Anketa: “My jsme přijeli z Frýdku-Místku. Zajímá nás středověká a antická historie a proto jsme využili příležitost u této akce. Do archeoparku jezdíme častěji.”

Tomáš Antoš, velmoš Batavů: “Setkali jsem se tady několik sdružení, které se věnujeme living history, tedy oživlé historii. Konkrétně 1. století našeho letopočtu a římské armádě. Máme tady jak zástupce římských legionářů hned ze dvou legií, máme tady zástupce auxiliálních vojáků Batavů, Germánů, kteří sloužili v římské armádě a dokonce i zástupce pretoriánů - ochránců římských císařů. A navrch také pár Keltů. Samozřejmě tady na tomhle území zatím potvrzenou římskou přítomnost nemáme a i kdyby jsme ji měli, tak by to bylo až v druhém století našeho letopočtu během markomanských válek. Zatím nejsevernější potvrzená římská přítomnost u nás je zhruba, jak je Jevíčko, Olomouc a v těchto místech. My jsme tady v 1. století a teoreticky tady to naše dějiště se odehrává na březích řeky Rýn. Ale nemyslím si, že by to bylo na škodu. Nemyslím si, že se musíme nutně soustředit tady na tohle území, jde nám o to, abychom ukázali lidem prostě kus historie a je celkem jedno, kde se odehrává, protože Římská říše, římská kultura je prostě to, na čem naše civilizace stála.”

Nejatraktivnější byly samozřejmě ukázky výcviků a bojů.

Tomáš Antoš, velmoš Batavů: “Připravili jsme si ukázky výcviku římských vojáků. Víme o tom poměrně dost z historických pramenů, takže na tomhle stavíme a snažíme se nějakým způsobem rekonstruovat římský výcvik. Ukážeme divákům také výcvik bojový, jak zacházet se zbraněmi, s oštěpy a podobně. Necháme především ty mladší diváky si zabojovat proti nám. I na to jsme vybavení, aby z toho měli větší zážitek. A ukážeme divákům také bojovou ukázku, která se vztahuje právě k bojům z toho 1. století, kdy uvidí bojovat římské vojáky s barbary, i mezi sebou, protože nutno říct, že nejčastějším protivníkem Římana byl jiný Říman. Celý den je tady přístupné vojenské ležení, lide se mohou podívat na výstroj a výzbroj. Máme k tomu povídání, máme tady ukázky nějakých řemesel, textilních, šperkařství a tak dále.”

V archeoparku se zajímavé akce konají téměř každý víkend.

Petra Nevelöšová, muzejní pedagožka: “Do konce sezony máme pro návštěvníky připraveno velké množství akcí, například noční prohlídku nebo Svatováclavský den.”

---

Perseidy přišli lidé pozorovat na Prašivou

Několik stovek lidí přišlo v sobotu na Prašivou v Beskydech, aby tam strávili několik nočních hodin společným pozorováním Perseid. Už v podvečer si mohli vyslechnout přednášku o světelném smogu.

Jan Kondziolka, Beskydská oblast tmavé oblohy: “V přednášce jsem se věnoval právě aktivitám Beskydské oblasti tmavé oblohy. Mluvil jsem o tom, jak je to o té popularizaci, co dělat, jak lépe svítit, jak zbytečně neoslňovat a co prostě dělat pro to, abychom si té noci více vážili. Zmínil jsem se také o těch horších případech, mělo by to být ovšem o tom pozitivním, jak svítit lépe.”

Na louce mezi kostelem a horskou chatou si lidé našli místa k ležení a po setmění pozorovali oblohu.

Anketa: "Přijeli jsme z Ostravy a Bašky a budeme tady nocovat. Těšíme se, že budou padat hvězdy, doufáme, že něco uvidíme a že se nám bude hezky usínat."

Anketa: "Přijeli jsme z Ropice a očekáváme od toho krásný zážitek v podobě padajících hvězd. Jsme vybavení, máme čelovky, takže v noci půjdeme domů."

Anketa: "My jsme tady z Dobratic, z pod kopce, máme to tady asi 4 kilometry. Chodíme tady posledních 5 nebo 6 let. Už jsme asi propásli přednášku, ale večer tady je pán z astrologického centra, který má dalekohled, kterým pozorujeme oblohu a říká nám o vesmíru, o různých útvarech, planetách, hvězdokupách."

Jan Kondziolka, Beskydská oblast tmavé oblohy: “Začneme pozorováním noční oblohy. To bude probíhat tak, že ukážu souhvězdí běžným laserovým ukazovátkem. Uděláme si přehled, kde je Polárka, ukážeme si Mléčnou dráhu a potom později, až se pořádně setmí, tak velkým dalekohledem ukážeme nějaké objekty hlubokého vesmíru, třeba galaxie či hvězdokupy. Později nad ránem vyjde ještě i planeta Jupiter. A samozřejmě průběhem celé noci budeme pozorovat ty Perseidy, jak nám ta tělíska vesmírného kamení proletí atmosférou, dělají ten jev. Perseidy, nebo všeobecně všechny meteorické roje, jsou vlastně zrnka ohonu komety. Představme si, že letí sluneční soustavou kometa a zanechává za sebou prachovou vlečku. Pokud my do té prachové vlečky vletíme, tak to jsou právě ty meteory, ten meteorický roj, kdy prostě to kosmické smítko udělá tu světelnou stopu. Říkám kosmické smítko, protože velikost toho tělesa, které nám způsobuje ten optický úkaz, tak ta velikost je velikosti zrnka písku. To, po čem jako lidi už jako fakt hodně koukají, že to bylo něco, tak to je třeba velikosti štěrku.”

---

Z Dolu Frenštát vyvezli poslední okov, šachtu zasypou

Důl Frenštát, jehož činnost byla zastavena dříve, než v něm začala těžba uhlí, je po 40 letech připravený k zasypání. Demolici čeká řada povrchových objektů, ale samotné těžní věže strženy zřejmě nebudou.

Důl Frenštát se začal budovat v 80. letech minulého století. Fakticky nebyl nikdy dokončen a zhruba 30 let byl zakonzervovaný. Nyní je definitivně rozhodnuto o zasypání obou jam. Na vyvezení posledního okovu, tedy nádoby pro dopravu horníků a materiálu, se přijeli podívat ministři financí a životního prostředí.

Petr Hladík (KDU-ČSL), ministr životního prostředí: “Já jsem moc rád, že to rozhodnutí padlo, takže se dál těžit nebude. Nikdy tady nebyl vytěžen ani metrák uhlí."

Obec Trojanovice hodlá celou lokalitu postupně využít pro běžný život. Na šachtu však zapomenout nechce a nového využití by se měly dočkat i těžní věže.

Jiří Novotný (Naše Beskydy), starosta Trojanovic: “Těžní věže... To byla velmi těžká otázka. Nakonec jsme dali trošku na doporučení architektů. Jednu těžní věž asi zřejmě snížíme a druhou necháme tak. Zatím máme projektu na vybudování soukromého pivovaru.”

V nové a přínosnější využití bývalé šachty doufá také vedení kraje.

Jan Krkoška (ANO), hejtman MSK: “Věřím, že díky místním samosprávám ve spojení právě s Moravskoslezským krajem můžeme společně vytvořit příjemné zázemí jak pro turisty, tak pro místní obyvatele tím, že budeme společně tvořit projekty různorodého charakteru, ať to je podpora podnikání, nebo to je bydlení a nebo to je relaxace jako taková.”

Zasypávání důlních jam připraveným materiálem by mělo začít už v září.

---