Lidé si opět prošli štoly v přehradních hrázích

Několik tisíc lidí si ani letos nenechalo ujít příležitost navštívit vodní díla ve správě společnosti Povodí Odry. Projít si mohli například přehrady Slezská Harta, Kružberk, Šance a nově po rekonstrukci i Morávku.

Právě beskydská přehrada Morávka se veřejnosti v sobotu otevřela po dvouleté pauze nutné k opravě bezpečnostního přelivu.

Ivo Tošenovjan, vedoucí hrázný VD Morávky: “Nyní jsme otevřeli hráz lidem, aby se mohli podívat do útrob přehrady, podívat se na různé technologie, na turbíny a aby měli představu, jak tahle je přehrada funguje. Můžou se podívat do injekční chodby, do drenážní štoly, do strojovny výpustí a uvidí ještě vodní generátory.”

Návštěvníky neodrazuje ani nutnost zdolat četná schodiště nebo průchod vlhkými štolami.

Anketa: “Přijeli jsme z Havířova. Přišli jsme se podívat na Vodní dílo Morávka a jdeme na výlet směrem na Kamenitý.”

Anketa: “My už jsme na nějaké takové přehradě byli v Žermanicích, to bylo taky pěkné. Já jsem z oboru elektro, tak mě tady zajímá ten generátor, jaké napětí vyrábí, jaký má výkon. Byl jsem překvapený, že těch lidí je tady docela hodně, ale já chodím docela pravidelně. Byl jsem i na Dlouhých stráních se podívat, to byla samostatná exkurze, to bylo taky zajímavé s výhledem na Praděd.”

Ivo Tošenovjan, vedoucí hrázný VD Morávky: “Lidé se hodně ptají také na historii. Jestli tady byla pod vodou ještě vesnice nějaká. Jak je kvalitní ta voda. Ptají se na různé parametry, kolik té vody dodáváme a takové ostatní věci."

Vedle přehradních nádrží mohli lidé v rámci Světového dne vody navštívit také ostravský dispečink a laboratoře.

---

Otužilci ve Frýdku-Místku ukončili sezonu duatlonem

V lokalitě u jezu U Žida ve Frýdku-Místku se o bílé velikonoční sobotě konal Otužilecký duatlon. Účastníci se nejdříve proběhli blízkým lesíkem a pak přeplavali napříč tam a zpět řeku Ostravici po splavem. Jako na každém správném duatlonu nechybělo povinné převlékání.

Pavla Pavelková, ředitelka Otužileckého duatlonu: “Loni jsme si to vyzkoušeli poprvé a je to zároveň spojeno s ukončením sezony otužilců, která začíná v říjnu a končí právě na konci března. A já jsem takhle jednou večer, protože jsem běžkyně a běhám už mnoho let, běhám i spoustu závodů, navrhla tady zakladateli klubu, který to celé spískal, že otužilci existují, Otovi Zemkovi, jestli bychom neudělali závod, který by kombinoval běh a plavbu v ledové vodě. Ota se toho chytil, protože je nadšený pro všechno a říkali jsme tak to pojďme vyzkoušet. Vyzkoušeli jsme si to loni na nultém ročníku. Měli jsme krásné ohlasy, lidi to moc bavilo, proto jsme říkali, že to spojíme a každý rok budeme na závěr sezony opakovat vlastně tento závod, který kombinuje běh a plavbu v ledové vodě.”

Radomír Řehoř, účastník Otužileckého duatlonu: “Já jsem začal teprve první sezonu. A přiznám se, že je vidět trošku pokroky, protože na podzim, když bylo 18 stupňů, tak jsem tady drkotal zuby. Když bylo pod 10, tak jsem myslel, že jsem se zbláznil. Dneska, když je 10, tak si říkám, to je fajn teplé. Určitě to má vliv i zdravotně, protože se necítím, že bych měl rýmičky a když tak to mám tři dny a žádný týden. A zlepšuje se i kondice.

Lucie Kremeňová, účastnice Otužileckého duatlonu: “Já se otužuji tady s otužilci už čtvrtým rokem. Přišla jsem k tomu od běhu. Ráda běhám delší trasy a vždy jsem potřebovala nějak se zchladit, takže jsem skočila do té studené vody a potom zase odběhla a toto vlastně tak kombinuji a přináší mi to radost do života, skvělou náladu a taky dobrou fyzičku.”

---

Velký zájem o nářečí na Jablunkovsku a Těšínsku

S opravdu velkým zájmem se setkala přednáška profesora Daniela Kadłubiece ve velkém sále radnice v Jablunkově. Účastníkům přiblížil zajímavosti související s nářečím používaným na Těšínsku a Jablunkovsku.

Přednáška nesla název Fenomén nářečí po našymu. Mezi lidmi, kteří si přišli povídání profesora Kadłlubiece poslechnout, byla většina místních. Přesto se rádi nechali poučit o odlišnostech mluvy v jednotlivých regionech Těšínska.

Daniel Kadłubiec, přednášející, učenec lingvistiky a folkloru: “Dnešní moje setkání tady v Jablunkově, na jejich přání, je věnováno nářečí, kterým se tady mluví a je to velice krásné a staré nářečí. Tady bych chtěl ještě jim vysvětlím nebo podotknout nebo ještě nějak zdůraznit, že to Těšínsko je nesmírně bohaté tím, že zde na tomto území, které má v těch historických hranicích 2280 čtverečních kilometrů, jsou tři nářečí. Jinak se mluví tady na jihu v okolí Jablunkova, jinak na středním Těšínsku od Bystřice po Chotěbuz a jinak na severu až k Bohumínu. Jsou to tři nářeční systémy, které potažmo způsobují to, že na Těšínsku máme tři folklorní subsystémy. Jinak se zpívá a tančí tady na jihu, jinak uprostřed a jinak na severu a všechno je způsobeno tím těmi nářečními systémy.”

Jiří Hamrozi (KDU-ČSL), starosta Jablunkova: “Kdybych měl zhodnotit, jak se používá nářečí po našymu, tak je to z 50 procent, když přijdou občané k nám něco vyřizovat, tak mluvíme po našymu. A když mluvíme v soukromí, tak většinou je to skoro z 90 procent. Málokdo mluví česky nebo polsky, takže myslím si, že to je pořád používaný jazyk. Můžu říct, že po našymu je můj různý jazyk a přemýšlím vlastně tady v tomto nářečí a vždycky hledám správná slova. Když mám informace, jak vznikaly, nebo jaké jsou odlišnosti mezi regiony, tak mě to vždycky překvapí a posune dál.”

Daniel Kadłubiec, přednášející, učenec lingvistiky a folkloru: “Tady je horalská oblast, která vtiskla svůj ráz tomu nářečí i tomu folkloru. Střední Těšínsko je zemědělské, severní Těšínsko je hornické. Ta diferenciace je taky způsobená tím, v jakém prostředí to nářečí žije.”

---