Zámek v Hukvaldech projde celkovou rekonstrukcí

Nákladem 110 milionů korun bude opraven arcibiskupský zámeček v Hukvaldech. Za dva roky by měla památka sloužit veřejnosti jako moderní centrum s interaktivními expozicemi věnovanými přírodě.

Zámeček v centru Hukvald sloužil od poloviny 19. století jako letní sídlo olomouckých arcibiskupů. Později v něm byla škola a v posledních letech chátral. Před necelými 30 roky byl vrácen Biskupství ostravsko-opavskému, které objekt nyní rekonstruuje.

Martin David, biskup ostravsko-opavské diecéze: “Nám jako biskupství ostravsko-opavskému se vrátil v roce 1997 a my jsme opakovaně hledali nějaký projekt pro jeho využití. Nakonec jsme ho spojili právě s tou krásnou hukvaldskou přírodou a chceme tady navázat na projekt, který už jsme dokončili – projekt ekocentra, který sídlí v sousední menší budově. Tady chceme vybudovat takovou moderní expozici, která by měla ukázat to, co v oboře lidi neuvidí, dát možnost těm návštěvníkům se nějak více ponořit do té hloubi a do toho tajemství přírody.“

Rekonstrukce promění zámeček na moderní interaktivní prostor věnovaný přírodě.

Miroslav Přikryl, vedoucí oddělení dotačních projektů Biskupství ostravsko-opavského: “Tento objekt bude opět zpřístupněn veřejnosti a bude nabízet expozice věnované přírodě, především tedy přírodě Hukvald, místní oboře a přilehlým lesům. Na dvou patrech v tomto zámečku budou expozice jak té živočišné říše, tak té rostlinné říše. Budou to interaktivní expozice, ve kterých budou jak fyzické prvky, kterých se lidé budou moci dotýkat – budou tu třeba modely zvířat v životní velikosti a bude možné se jich dotýkat. Budou tady také virtuální části té expozice, kdy pomocí mobilu si člověk bude moci zobrazovat doplňkové informace, nebo se třeba podívat i pomocí zařízení, jak vidí svět zvířata.“

Součástí obnovy bude i citlivá rekonstrukce historických prvků.

Miroslav Přikryl, vedoucí oddělení dotačních projektů Biskupství ostravsko-opavského: “Zámeček je kulturní památkou, bohužel ale byl posledních 40 let nevyužívaný. Zachovány tu z té doby nebo z té historické části zůstaly například stropy, které jsou zdobené takzvaným štukolustrem. Ty budou v rámci rekonstrukce obnoveny. Stěny budou nově zdobené také pomocí tapet, které ale budou vytvořeny jako nový grafický styl, odpovídající náplni expozic. Byl tu také třeba krb, který ale byl odstraněn. Celková obnova zámečku vyjde na 110 milionů korun. Přibližně polovinu pokryje dotace z Evropské unie v rámci Integrovaného regionálního operačního programu, druhou polovinu zaplatí biskupství.” Rekonstrukce a vybavování bude trvat dva roky. Veřejnost zámek poprvé navštíví v květnu 2027.

---

Kraj podporuje programy obcí na obnovu venkova

Také v letošním roce dostanou obce v Moravskoslezském kraji finanční podporu svých projektů, kterými chtějí zvelebit veřejná prostranství, školy nebo silnice. Na podporu obnovy venkova kraj vyčlenil 30 milionů korun.

Krajská podpora je určena pro menší obce do 5 tisíc obyvatel. Vzhledem k zájmu kraj zvažuje, že v průběhu roku podpoří i projekty, na které se dosud nedostalo.

Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MSK: “Zastupitelé Moravskoslezského kraje podpořili 87 žádostí ze 161 žádostí ve výši 30 milionů na podporu obnovy venkova. Pro nás je důležitý rozvoj obcí v Moravskoslezském kraji."

V novém dotačním titulu budou podporovány také projekty obcí do 10 tisíc obyvatel na zpracování dokumentů potřebných na úpravu veřejných prostranství. Na projekty, které jsou zaměřeny na rekonstrukce, výstavbu, obnovu a modernizaci vesnické infrastruktury a občanské vybavenosti, místních komunikací a veřejných prostranství, mohly obce žádat maximálně o 60 procent uznatelných nákladů do maximální výše 500 tisíc korun.

Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MSK: “V letošním roce se nám podařilo upravit dotační tituly a nově mohou obce žádat i na veřejné prostranství. Příklad – máme obec Ropice, která bude rekonstruovat základní školu, obec Rusín bude rekonstruovat místní komunikaci a projekt Pohraničí bez bariér, nebo ve Velké Polomi budou moci s přispěním Moravskoslezského kraje obnovit povrch sportovní haly. V Nýdku nás čeká revitalizace školní zahrady a Studénka bude regenerovat sídliště.”

Od roku 2004, kdy je program každoročně vyhlašován, bylo již podpořeno přes 1700 projektů za více než 521 milionů korun.

Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MSK: “Jsme rádi, že obce v Moravskoslezském kraji mají zájem o tento program a vlastně daří se jim zvelebovat místa a veřejná prostranství tak, aby se občané mohli cítit dobře, komfortně a měli tam své zázemí. Díky přípravě projektové dokumentace tak například obec Hukvaldy mohla využít v rámci přípravy finanční prostředky, které poté předložila do evropských projektů a získala na to finanční prostředky na další revitalizace.”

---

Otužilci ukončili sezonu duatlonem u splavu

Otužileckým duatlonem ukončili sezonu vyznavači zimního koupání ve Frýdku-Místku. Na trať a především do studené vody řeky Ostravice se vydali závodníci bez rozdílu věku.

Otužilci se sešli u jezu zvaného U Žida. Závod v duatlonu nebyl měřený, počítalo se jen pořadí v cíli, kam nakonec doběhli všichni účastníci.

Pavla Pavelková, ředitelka Otužileckého duatlonu: “Jedná se o 3. ročník našeho Otužileckého duatlonu, který jsme původně vymysleli jako hobby závod pro členy a přátele. Závod kombinuje běh a plavání ve studené (dnes spíše ledové) vodě – běží se, a pak se i plave. Letos přicházíme s několika novinkami. První z nich je, že jsme se rozhodli zapojit i děti. Po hlavním závodě dospělých proběhne dětský závod, který ale nebude o plavání – děti jen přijdou ke mně do vody a plácnou si, případně si namočí nožičky. Druhou novinkou je, že letos rozdáme více medailí, protože chceme ocenit co nejvíce účastníků. Poprvé máme dvě věkové kategorie – do 45 let a od 46 let, zvlášť pro muže i ženy."

Na závodníky čekal běh kolem lesa a plavání pod splavem.

Pavla Pavelková, ředitelka Otužileckého duatlonu: “Závodníci odstartují z brány, oběhnou jedno kolečko lesem, vrátí se k řece, kde se u bedýnky převléknou do plavek, přeplavou řeku, dotknou se druhého břehu, vrátí se zpět a čeká je nejnáročnější část – převlékání do suchého oblečení. Abychom měli stejná pravidla pro všechny, každý si musí obléknout něco suchého nahoru i dolů. Kdo chce, obuje se – někteří ale běží druhé kolo bosi, aby ušetřili čas. V cíli pak závodníci zakončí kombinaci běh–plavání–běh.”

Anketa: “My jsme přijely z Frýdlantu, jsme z Beskydského ledoborca a přijely jsme sem zkusit duatlon, který pořádají obě naše party – frýdlantská i frýdecká. Moc se těšíme.“

Anketa: “Otužování ve Frýdku-Místku mi ukázal kamarád. Řekl mi: ‘Miro, musíme tam zajet, to musíš zažít.’ Tak jsem si řekl, že jo – a byl jsem nadšený. Lidi mě tu vtáhli do děje a chtěl jsem být součástí ukončení sezóny. 1. března jsem tu byl poprvé, představil jsem se a věděl jsem, že na závěr nemůžu chybět.“

Otužilecká sezona ještě úplně nekončí. Vyznavači zimního koupání budou i v dalších dnech využívat každou příležitost, kdy pro ně bude teplota vody příjemně chladivá.

---