Horské chaty v Beskydech se připravují na letní tábory

Koronavirová omezení se sice postupně rozvolňují, organizátoři letních táborů však stále nemají definitivní instrukce o podmínkách, za jakých se budou dětské pobyty konat.

Oni i provozovatelé středisek se preventivně připravují na podmínky, jaké platily loni. Se začátkem letních prázdnin vyrazí na svůj tábor například děti z Rychvaldu. Tradičně jezdí na Horskou chatu Studeničné na Jablunkovsku.

Josef Wawrzacz, provozovatel Horské chaty Studeničné: “Na chatě se to trochu upravuje, aby to bylo připravené na sezonu pro ty naše děti. Jestli to vůbec přijde, ale myslím, že by měly nastoupit, aby to bylo jako loni. Loni se dělalo super, ta ta sezona dopadla celkem dobře, jsme měli úplně plno. Celkem to vyšlo a doufejme, že letos to bude ještě lepší. Je to tam zajištěné. Děti jsou odděleny od běžného provozu, od turistů. Mají zvlášť bufet, mají zvlášť své posezení venku, takže je to ohraničené, dezinfikované, takže já myslím, že by problémy neměly být.”

Judita Jandová, ředitelka DDM Rychvald: “My konáme 4 turnusy, desetidenní. Kapacita je 160 dětí. Věříme tomu, že ty tábory se uskuteční, že to bude jako loni a v červenci se v těch Beskydech opravdu sejdeme.”

Josef Wawrzacz, provozovatel Horské chaty Studeničné: “Čekáme, až se uvolní ta situace a měli by to pustit a doufejme, že bude ta klientela a že to vyjde to léto. U nás tady převážně jezdí jak Havířov, Karviná, Ostrava, máme tady různé oslavy, padesátky, svatby, míváme školičky v přírodě, školské výlety. Klienti se přijdou ubytovat a jdou na túry nebo na kole, takže ta chata je potom plně obsazená.”

Na poslední instrukce, podle kterých se budou letní tábory řídit, čekají také v Horském hotelu Kozubová.

Bedřich Wasserburger, provozovatel Horského Hotelu Kozubová: “Epidemiologická situace může být různá, a to zatím samozřejmě ještě nevíme. Je důležité, co bude. My se tomu umíme přizpůsobit tím, že tady máme několik prostor, které navzájem můžeme oddělit. Můžeme třeba udělat samostatný prostor pro stravování ubytovaných hostů, samostatně pro návštěvníky. Máme tady dvě velké terasy venkovní, takže se připravujeme i na možnosti, že nějaká limitace bude.”

O možnosti přihlásit děti na tábor se v těchto dnech zajímají jejich rodiče.

Martina Horáková, rodič: “V loňském roce se syn zúčastnil tábora, který byl tady na Kozubové. V letošním roce budeme velice rádi, pokud budeme moci využít služeb, zázemí a krásného prostřední na Horském hotelu Kozubová. Takže se ptám, jestli se i letos bude tábor pořádat.”

Zuzana Varcopová, provozní Horského Hotelu Kozubová: “My už jsme připravení na letní sezonu. Máme všechno nachystané, K dispozici je multifunkční hřiště, hřiště pro děti se skluzavkami. Velkou atrakcí jsou naše ochočené kamerunské kozičky. Kapacita hotelu je 72 lůžek, kdy pokoje jsou uzpůsobené především pro děti, a tak, aby se předešlo úrazům či pádům. V druhém nadzemním podlaží se nachází velká učebna s hernou, která má kapacitu zhruba 30 dětí. Dají se tam pořádat různé výtvarné kroužky, společenské hry, máme tam ping pong.”

---

Bukovec má vedle nejvýchodnějšího bodu i další nej

Pokud se vzpomene obec Bukovec, většina lidí si ji spojí s nejvýchodnějším bodem republiky. Ne vždy tomu tak bylo a dodnes si někteří myslí, že nejvýchodnější obcí je nedaleká Hrčava.

Josef Wawrzacz, obyvatel Hrčavy: “Určitě se ptají, jestli je to nejvýchodnější obec, a to není, není. Nejvýchodnější místo je v Bukovci. Hrčava je významná tím, že spojuje tři státy. Česko, Polsko a Slovensko. Tím pádem vzniklo to trojmezí. Poláci říkají trojstyk. Jsou tam i tři kameny, které to symbolizují. Ale není to nejvýchodnější obec, prostě nejvýchodnější obec nebo místo je v Bukovci.”

Hrčava i Bukovec jsou častými cíli turistů.

George Haiduk, turista: “My jsme z Ludgeřovic a vyrazili jsme si na takový výlet, dokud je hezky. Sluníčko nám přeje. Zajeli jsme až na Hrčavu a od tama pak na koloběžkách. Zajeli jsme si na trojmezí, a to hlavně z toho důvodu, že tady nehlídají testy…”

Přímo v Bukovci se vyplatí navštívit hned několik zajímavých míst.

Josef Byrtus, kronikář Bukovce: “Ti z vás, kteří se dostanou do naší nejvýchodnější obce České republiky do Bukovce, tak zde mohou najít hned několik nej. Například největší sesuv v celé ČR, který měří několik hektarů. Leží na svahu hory Gírové a teda konkrétně na jejím jižním svahu a je tam spoustu snímku na cedulích, které zabírají, jak ta Gírová je tím sesuvem devastovaná, ale my lidé to dneska vnímáme jinak. My máme to jako krásu té, dalo by se říct té mluvy přírody, která tu něco ztvárňuje, něco nového a také to lidi láká. Pak tu u nás můžete najít největší jilm, což je taky taková obrovská rarita, protože vlastně v tom katalogu stromů není větší jilm, než ten který je registrován právě v Bukovci. A to nejen v rámci ČR ale i v rámci Evropy a dokonce celého světa. My netvrdíme, že je to největší jenom, ale můžeme říct, že je to největší registrovaný jenom. Stojí za to se na něj kouknout, nebo k němu přijet. Stáří jilmu se odhaduje. Někteří říkají 450, někteří 500 let, někteří 700, to bychom se dozvěděli až by ten strom byl sťat a mohli jsme spočítat skutečně ta jeho léta. Ale my chceme, aby žil, aby vydával ta svědectví. Moje vlastní babička, bývalá kronikářka, na jejíž práci jsem navázal, bude mít letos 99 let a ta si ten strom pamatuje pořád v téhle velikosti, v jaké se nachází. Takže v jejich očích nestárne. Já z toho usuzuji, že by ten strom mohl mít kolem určitě přes těch 500 let, možná k 700. Je to ale jen můj soukromý odhad."

Patrně žádný turista si nenechá ujít možnost stanout na nejvýchodnějším bodě republiky. Lokalita toho ale nabízí více.

Josef Byrtus, kronikář Bukovce: “Součástí této lokality u nejvýchodnějšího bodu je také podmáčená louka - mokřad, který vidíte před sebou, respektive za mnou, kde rostou různé druhy vstavačů a kde také se vlastně asi nejdéle v naší vesnici pořád seče tráva ručně a také tady právě na této louce probíhají soutěže v ručním sečení trávy. Zrovna tady se nacházíme u nejvýchodnějšího bodu ČR. Pokud byste sem dojeli a my vás srdečně zveme, tak určitě si všimnete kamene, na kterém je mapa ČR s označením nejvýchodnějšího bodu a jsou tam dány souřadnice. Tento kámen vás ale nesmí zmást. Pokud by se skutečně hledali to nejvýchodnější místo, tak vedle kamene je patník a musíte se podívat směrem přes potok k druhému patníku a právě vznikne taková pomyslná přímka mezi těmi dvěma patníky a ve střednici potoka na jeho dně leží nejvýchodnější bod ČR. Takže ti z vás, návštěvníci, kteří se chcete podívat a nějakým způsobem se dotknout to nejvýchodnějšího bodu, tak si zujte boty, až dorazíte. Teď je příjemné teplo, hezky a vstupte do vody a kochejte se tím, že stojíte v nějakém nejenom plynutí času, ale i v mimořádném prostoru naší vlasti.”

Josef Byrtus, kronikář Bukovce: “Co se týče historie naší obce, tak už podle názvu, ten mnohé napovídá, když jsme v Bukovci tak každého napadne, že ta lokalita je vlastně pojmenována podle buku. Podle stromu, který tady četně v okolí roste zejména na svazích hory, která se dnes nachází na území Polska mezi nejdelším potokem Frýdecko-Místecka Bystrým a právě říčkou Olzou, jak my říkáme, nebo také Olší, jak je známá z českých map. Historie naší obce sahá někdy do roku 1353, kdy už máme první písemnou zmínku o obci, kdy těšínský kníže dal vlastně místnímu fojtovi, což byl něco jako dnešní starosta, místnímu správci privilegia, jak s těmito poli tady v okolí může nakládat, potažmo s lesy, co může pronajímat, co bude vlastnit, že si tady může založit svoji vlastní hospodu a další věci, které se právě v popisech dochovaly právě z té listiny knížete Kazimíra z roku 1353."

Josef Byrtus, kronikář Bukovce: “V době, kdy jsem já chodil do školy a dneska tam chodím sice taky jako učitel, ale už učím kapánek jiné věci, když se bavíme o nejvýchodnějšího obci ČR, tak dnes vám každý školák odpoví, že je to obec Bukovec. Ještě před těmi 30, 40 lety se mluvilo o obci Hrčava jakou o nejvýchodnější obci celé ČR a dneska již s jistotou víme, že skutečně tím nejvýchodnějším bodem katastrálním naší vlasti je skutečně ten bod zde na místě, na kterém stojíme. Ale Hrčava si přesto nějak uchovala to své specifikum, protože u obce Hrčavy leží na její hranici hranice taky s Polskem a se Slovenskem. Takže ti z vás, kteří chtějí navštívit známé trojmezí česko-slovensko-polské, tak se vydají na nedalekou Hrčavu. Kdybyste chtěli ta dvě místa spojit, případně spojit největší sesuv v ČR, pak bych doporučoval vydat se tedy od toho sesuvu z Gírová na Hrčavu, navštívit tuto malebnou vesničku a od trojmezí se vydat na nejvýchodnější bod a pak třeba z nejvýchodnějšího bodu projít po inline stezce kolem atraktivně ztvárněných pohádek ve dřevě, skutečně hezké místo, které stojí za návštěvu nejenom pro malé i pro větší, kteří si tam můžou počíst, tak kolem této lokality směrem k jilmu a tam se zastavit a zapřemýšlet nad tím, jak plyne čas."

---