Oblíbené Pustevny mají doznat změn k lepšímu

Jednotný vzhled poutačů a směrníků. Více laviček a odpadkových košů. To vše bude nově na oblíbených Pustevnách. Na změnách, které prospějí návštěvníkům, společně pracují Moravskoslezský a Zlínský kraj, obce a také samotní provozovatelé z Pusteven.

Podobně jako se v brzké budoucnosti změní prostředí na vrcholu Lysé hory, čeká na svou přívětivější podobu také horské sedlo Pustevny. V oblíbené turistické destinaci budou nainstalovány nové lavičky, přibude více odpadkových košů, návštěvníci budou mít více možností pro posezení a odpočinek. Nově bude řešena také točna pro autobusy.

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Před rokem vznikl na Pustevnách Fond společného veřejného prostoru, kde vlastně do toho fondu se zapojili obce, místní podnikatele, samozřejmě ve spolupráci s vedením CHKO Beskydy a Lesů ČR. Tento fond se nějakým způsobem naplnil. Moravskoslezský kraj do toho přispěl penězi, ale také obce a podnikatelé. Dneska v tom fondu je 1,3 milionu korun a vlastně po roce jsme se setkali a debatovali o tom, jak se plní vlastně stanovy tohoto fondu. Chci zmínit, že slouží na vybavování veřejného prostoru novými lavičkami, novými koši na odpadky, protože toto je velký handicap v Beskydech, kdy se koše přeplňují, nebo se odpadky hází všude možně. Budou vznikat odpočívadla, aby turisté si mohli sednout pohodlně, ale fond přispěje nemalou částkou na studii a projektovou dokumentaci autobusové točny na Pustevnách ze zlínské strany.”

Mezi přispěvateli do fondu, ze kterého se budou Pustevny upravovat, patří i provozovatel lanovky.

Dita Korčák Hrtusová, mluvčí společnosti Pustevny: “Společnost Pustevny jako majitel lanové dráhy a horní stanice na Pustevnách je samozřejmě také zapojená do tohoto projektu a přispíváme částkou 50 tisíc korun na obnovu Pusteven. Jsme samozřejmě rádi, že tato spolupráce mezi kraji a obci vznikla a budeme moct pracovat na zlepšení Pusteven, na tom, aby návštěvníci, kteří přijedou k nám na Pustevny, byli spokojení, užili si svou návštěvu a rádi se k nám na Pustevny vraceli.”

Velmi navštěvované Pustevny se musí s neustálou údržbou vypořádávat už nyní. Pověřen tím je správce.

Dita Korčák Hrtusová, mluvčí společnosti Pustevny: “Před několika lety jsme najali správce Pusteven ve spolupráci právě s obcemi Prostřední Bečva a Trojanovice. Ten se teď na Pustevnách stará o základní pořádek. Instalovaly se koše, které denně vynáší. Stará se také o prodejní stánky.”

Jednotliví provozovatelé, kteří na Pustevnách působí, se už před časem dohodli na některých pravidlech, která společně dodržují.

Dita Korčák Hrtusová, mluvčí společnosti Pustevny: “Na Pustevnách vstupuje do hry více majitelů. Jsou to majitelé pozemků, tak majitelé chat a restaurací. Proto je velice složité něco na Pustevnách vytvořit, ale snažíme se o to a už pár let funguje taková dohoda, že by se neměly vyvěšovat reklamní bannery, snažíme se sjednotit právě navigace, různé směrníky a tak dále, takže pomalu se všechno mění k lepšímu a Pustevny zkrášlujeme.”

Při zvelebování a zvyšování komfortu pro návštěvníky nepůjde jen o samotné horské sedlo. Protože horní parkoviště má omezenou kapacitu, budou další parkovací plochy vybudovány ve spodní části u příjezdové cesty.

Dita Korčák Hrtusová, mluvčí společnosti Pustevny: “Samozřejmě, ta spolupráce probíhá i s obcemi, které v současné době pracují na vybudování odstavných parkovišť, aby se návštěvníci nemuseli otáčet a odjíždět, když mají problém se zaparkováním. Nová odstavná parkoviště vznikají v Trojanovicích i na Prostřední Bečvě.

Podobné změny, jaké čekají Pustevny, se připravují i na Lysé hoře.

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Na základě komunikace s vedením CHKO Beskydy, Lesů ČR a Klubem českých turistů jsme se rozhodli, že pomůžeme Lysé hoře vytvořit nějaký manuál, kdybychom měli zjistit, co je zapotřebí na tom vrcholku udělat tak, abychom chránili přírodu a na druhé straně, abychom tam netlačili velký počet turistů. Na základě této dohody jsme požádali architekty, kteří nám vytvořili pracovní variantu, jak by se vrchol Lysé hory mohl trošku upravit pouze z přírodního materiálu, z materiálu, který je na tom kopci jako takovém, a to z důvodu, že tam jsou časté úrazy zlomených nohou.”

anketa: "Ano, šli jsme dolů a uklouzla mi tady noha. Možná, že by bylo dobré, kdyby tam dali nějaké větší kameny, aby to neklouzalo."

---

Rozcuchaný vrchol Lysé hory se má dočkat odborného učesání

Jednotný vzhled laviček či odpadkových košů. Upravené okolí horských chat a chodníky z jednoho druhu materiálu. Architekti posuzují, jak by měl v brzké budoucnosti vypadat vrchol nejvyšší hory Moravskoslezských Beskyd.

Královna Beskyd se změní. Lysou horu čeká ozdravná kúra. Jejím cílem, rozhodně není zvýšení počtu turistů ani ubytovací kapacity. Současná podoba vrcholu je však roztříštěná a nevzhledná. Ke slovu proto přišli architekti, kteří poukázali na největší estetické i funkční nešvary.

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Na základě komunikace s vedením CHKO Beskydy, Lesů ČR a Klubem českých turistů jsme se rozhodli, že pomůžeme Lysé hoře vytvořit nějaký manuál, kdybychom měli zjistit, co je zapotřebí na tom vrcholku udělat tak, abychom chránili přírodu a na druhé straně, abychom tam netlačili velký počet turistů. Na základě této dohody jsme požádali architekty, kteří nám vytvořili pracovní variantu, jak by se vrchol Lysé hory mohl trošku upravit pouze z přírodního materiálu, z materiálu, který je na tom kopci jako takovém, a to z důvodu, že tam jsou časté úrazy zlomených nohou.”

anketa: "Ano, šli jsme dolů a uklouzla mi tady noha. Možná, že by bylo dobré, kdyby tam dali nějaké větší kameny, aby to neklouzalo."

O tom, že nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd je ikonickou horou, svědčí i to, že do diskuse o její budoucnosti se chtějí zapojit i obce v širším okolí.

Radim Bača, starosta Palkovic: “My samozřejmě vítáme aktivitu krajského úřadu a pana náměstka Krkošky na zvelebení Lysé hory. Myslíme si ale, že je to tak důležitá hora pro nás všechny, kteří na ni z okolí vidíme, že by si zasloužila architektonickou soutěž. My v Palkovicích se cítíme na to, že bychom chtěli být přizváni k nějakému kulatému stolu, protože u nás bydlí například Jiří Stejskalík, který se půlku svého života zasazoval o znovuobnovení Bezručovy chaty, bydlí tady Libor Uher, který už tři nebo čtyři roky má v šuplíku projekt na zkulturnění Lysé hory. Myslím si, že všichni vnímáme to, že by z Lysé hory neměla vzniknout polská tržnice, jako je tomu na některých jiných vrcholech v Beskydech. Chceme, aby Lysá hora byla přívětivá turistům, aby zůstala horou v pravém slova smyslu. Nechceme z ní udělat náměstí.

Počet turistů, kteří Lysou horu navštěvují, by se už neměl zvyšovat. Lidé totiž vrchol doslova sešlapávají.

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MSK: “My turisté, kteří na Lysou horu chodíme, tak ten kopec rozšiřujeme a tím nejvyšší bod padá dolů. Tomu chceme zabránit nějakým značením, prvkem, který by tam měl vzniknout. Není to proto, abychom na Lysou horu dostali více turistů. To v žádném případě. Naopak. Je to proto, aby se hora zachovala v takové podobě, v jaké je.

Změnit se však nemá jen samotná Lysá hora, ale také její okolí. Vybudovat se mají nová parkoviště a zázemí pro turisty. Jednotný vzhled vy mělo dostat značení

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Není to jen o Lysé hoře. My se musíme zabývat komplexně i dopravou pod horou. Parkoviště tam jsou nezpevněná, neřízená. I to bylo součástí diskuse. Také se debatovalo tom, že marketing, který na Lysé hoře je, je divoký a je třeba ho upravit do podoby jednotného vizuálu značení. Na vrcholku je řada majitelů parcel a každý si to značí sám dle svého. Myslím si, že v dnešní době lze najít jednotný systém, aby se lidé, kteří vyjdou nahoru se snáze orientovali. V žádném případě nehovoříme o žádných stavbách, navyšování počtu lůžek. Nic takového. Opravdu se jedná jen o to, abychom drobně učesali vrch Lysé hory.”

K samotným úpravám nedojde zřejmě dříve, než v příštím roce.

---

Kostel má od válečného zrekvírování zase dva zvony

Nový zvuk kostelních zvonů budou slýchat obyvatelé Sviadnova na Frýdecko-Místecku. V úterý byly do věže kostela svatého Jana Nepomuckého zavěšeny dva nové zvony. Jejich předchůdci byli za války pravděpodobně použiti k výrobě munice.

Celých 79 let musel kostel svatého Jana Nepomuckého čekat na nové plnohodnotné zvony. Ty původní byly zrekvírovány za 2. světové války. V kostele byl poté zavěšen náhradní zvon, který byl nyní převezen do kaple ve frýdecko-místecké osadě Bahno.

Daniel Vícha, děkan z Místku: “Zvony byly posvěceny na svátek svatého Václava, tedy na státní svátek, kdy se zde konala slavnost posvěcení nových zvonů a dnes po dvou týdnech se dočkají svého umístění na věž. Původně zde v tomto kostele byly dva zvony, které byly z pravé zvonoviny, tedy z bronzu. Tyto zvony byly zrekvírovány ve válečných dobách a od té doby tady ty zvony nejsou. Je tam pouze jeden ocelový zvon.”

Bezprostředně poté, co kostelní věž opustil starý ocelový zvon, nahradily ho nové zvony.

Daniel Vícha, děkan z Místku: “Nové zvony, které budou pověšený dnes do této věže, nesou jména původních zvonů, aby byla zachována kontinuita. Tedy větší zvon 260 kg těžký svatý Jan Nepomucký, patron kostela a Sviadnova a menší zvon Svatá Barbora 150 kg.”

Nové zvony dostal kostel u příležitosti 130 let od posvěcení.”

David Novák (BEZPP), starosta Sviadnova: “Vlastně po 79 letech vracíme zvony, samozřejmě ne ty původní, které už byly dávno zničeny, ale nechali jsme odlít nové zvony a vracíme je zpátky v podstatě do místní kaple.”

Sviadnovští si přejí, aby zvony dobře sloužily minimálně několik století.

---