Zatímco na sjezdovkách ve vyšších polohách Beskyd se ještě stále lyžuje na odolnějším technickém sněhu, trasy pro běžkaře už postihlo jarní tání. Jedny z posledních tratí mohou běžkaři využívat na Pustevnách.
Nedostatek sněhu kvůli jarnímu oteplení postihl už i vyšší partie Beskyd. Přestože není vyloučeno, že ještě bude sněžit, běžkařská sezona už spěje ke svému konci. Mnozí běžkaři proto vyrazili na poslední vyjížďku.
Anketa: “Dneska určitě. My totiž totiž každý rok jezdíme k Radegastovi, protože jsme se tam před 54 roky seznámili, takže končíme sezonu s tím, že ještě se to krásně dalo dojet až ke kapličce. Samozřejmě není stopa úplně najetá, ale šlo to bez kamenů. Teď to tady zujeme a podíváme, jak opravili Libušín a sjedeme dolů, kde jsme ubytovaní ve Velkých Karlovicích.”
Anketa: “No tak ještě do stopy se snažím. Zima je letos špatná. Já si pamatuji, kdy 1. dubna jsem ještě normálně běžkovala tady v Beskydech na Pustevnách. Tady pod Pustevnama vlastně bydlím, jsem z Bečvy a je to i moje rodiště, tady ten kraj miluji. Kolo, běžky to je moje.”
Petr Lessy, ředitel společnosti Pustevny: “Ono se to nikdy nevrátí k normálu, protože ty covidové sezony byly velmi zvláštní v tom, že zejména, když lidé nemohli vycestovat do zahraničí, tak na tuzemských horách byla vysoká návštěvnost. My letošní sezonu hodnotíme ne jako špatnou, ale v porovnání s těmi opravdu extrémními sezonami, kdy tady přišlo skutečně hodně lidí, tak je to o něco slabší sezona. My tady neprovozujeme sjezdové lyžování, provozujeme zde běžecké lyžování na 74 kilometrech běžeckých tratí. Vidíte sami, jsou tady ještě zbytky sněhu, běžkovat se dá, tratě ale nejsou úplné. Přesto zde naši návštěvníci najdou trasy, na kterých se mohou dva či tři kilometry svézt. Jsou to zejména v horních partií na Martiňák, standardní běžecký okruh, případně Pohádka. To jsou ještě tratě, kde lidé najdou poslední zbytky sněhu.”
Jiní turisté už na Pustevny vyrazili spíše na jarní výlet.
Anketa: “Přijeli jsme z Drnovic u Vyškova. Byli jsme až na Radhošti. Sice tam trošku fouká, ale jinak příjemná procházka.”
Anketa: “Na hory chodím hlavně s kolem, takže to je taková výjimečná situace, že jsem pěšky, protože nejsem sám, takže jsem šel nalehko bez kola, proto i takový můj outfit více letní. Protože jsem zvyklý na tu zimu. Takže na hory hlavně s kolem. Já jsem tady odsud, takže to tady mám. Ve Frenštátě jsem chodil do školy, takže taková pěkná vzpomínka tady na to okolí, mám to tady strašně rád. Líbí se mi to. Libušín je krásně opravený.”
Pustevny jsou dlouhodobě velmi vyhledávaným turistickým cílem. Návštěvníky lákají různé akce, kterých bude i letos hned několik.
Petr Lessy, ředitel společnosti Pustevny: “Co se týká sezony a letošního 23. ročníku ledových soch, tak ty byly mimořádně úspěšné. Měli jsme tady téma Dinosauři v Beskydech, což bylo velmi úspěšné téma, takže už připravujeme a vymýšlíme téma na rok 2024, abychom tady opět mohli překonat náš letošní historický rekord v množství ledu, kterého tady bylo dovezeno více jak 44 tun. Návštěvníků, když to celkově spočteme, tak bylo téměř 60 tisíc. Budou tady různé drobné akce v té jarní sezoně, ale hlavně potom takový hlavní další bod známý na Pustevnách je Cyrilometodějská pouť, která tady bude začátkem července, což je tedy velmi navštěvovaná akce. A tady budou sezonní akce. Samozřejmě ještě uvidíme, jestli budou dřevěné sochy. To uvidíme podle toho, jaký by byl zájem návštěvníků. Jinak, co se týká lanové dráhy, kterou provozujeme jako veřejnou drážní dopravu, tak tam si opravdu nestěžujeme. Zájem návštěvníků je stabilními. My i přes roztočenou inflační spirálu a vysoké náklady na energie se už téměř rok držíme stejných cen, které tady máme. Takže to je takové pozitivum pro návštěvníky a snažíme se mít takové pro ně drobné benefity, že například máme zdarma parkoviště dole na Ráztoce, to je to parkoviště, které je naše. Snažíme se opravdu, aby i naše lanová dráha, jakožto starší dáma, ale v té nejlepší kondici, byla stále pro návštěvníky něčím nová. V těchto měsících děláme úpravu sedaček, které jsou kompletně nové. Všechno je proto, aby byla pohoda návštěvníků."
Mnoho lidí se Pustevnám vyhýbá právě proto, že tam bývá hodně návštěvníků. Celé sedlo a jeho okolí má do budoucna doznat některých změn, aby Pustevny byly pro návštěvníky příjemnější.
Anketa: “Za pár let posledních je to tady… O víkendu vůbec nechodím na běžky, protože se nedostanu s autem na parkoviště, jak je plné. I když třeba není vyloženě krásně, tak ty víkendy jsou tady úplně masakrální, takže já vůbec o víkendu tady nejezdím."
Petr Lessy, ředitel společnosti Pustevny: “Zrovna teď stojíme na místě, kde v projektu jakési modernizace Pusteven má být piazzeta, ze které by byl výhled do údolí Velké Ráztoky a já si myslím, že obce a plus sdružení ve Fondu Pustevny se stále snaží zlepšovat prostředí Pusteven, aby to bylo příjemnější pro návštěvníky a v následujících dnech nebo týdnech se začne budovat první z těch rozsáhlých objektů, což znamená čekárna a informační centrum při vstupu na Pustevny, které bude na stavbě Prostřední Bečvy ze strany parkoviště.”
---
Zemědělci z Palkovic se nebojí experimentovat. Nedávno zkoušeli pěstovat konopí a ještě déle se věnují vinné révě. V Palkovických hůrkách je proto několik vinic, kterým vinaři věnují celoroční péči.
Jaroslav Pavlíček, vinař: “Zkoušíme to. Vinná réva se tady historicky pěstovala. U Příbora třeba je vyhaslá sopka Weinhübel (Hončova hůrka), na starých mapách se to dá vyčíst, takže ta historie tady nějaká je. Samozřejmě, nedochoval se to, nicméně jsme se tady pokusili naroubovat tu jižní Moravu i tady k nám a zkoušíme různé odrůdy. Dneska to šlechtitelství je hodně vpředu, takže my nejsme závislí na tom, jaké si tady pěstujeme odrůdy pro konzumenta, ale takové které chceme vyzkoušet, které nás baví a které jsou trošku odolnější.”
Palkovičtí experimentují s celou řadou vinných odrůd. Některá vína pak koštují ve svých sklepích nebo dodávají burčák na Palkovické vinobraní.
Jaroslav Pavlíček, vinař: “S tím vinohradem nebo s tím révovým keřem je v podstatě celoroční práce. A každý rok z jara se začíná znovu. Takže my tady provádíme zimní řez, který by se správně měl provádět od půlky února. Nicméně je to první operace v roce. Ten zimní řez je takový hlavní prvek, tím se určuje, jaký se nechá výnos z hroznů na keři. Ovlivňuje se tím počáteční růst a výnos z těch hroznů během toho roku. On ten keř má schopnost udělat asi 2 až 3 kg hroznů, ale jestli to bude 100 hroznů nebo 20 hroznů, tak to je potom ten rozdíl. Protože v případě 20 hroznů jsou ty bobule větší a cukernatost je vyšší. Pokud je těch hroznů 100, tak jsou drobné, kyselé a nemusejí ani dozrát. Proto se provádí ten řez.”
---
Do míst, kam se běžně dostat nedá, budou moci nahlédnout lidé, kteří navštíví přehrady Slezská Harta, Kružberk a Šance.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: "U příležitosti Světového dne vody zpřístupníme po covidové pauze opět některá vodní díla ve správě státního podniku Povodí Odry. Konkrétně to budou přehrady Slezská Harta, Kružberk a Šance. To znamená, že v sobotu 25. března od 9 do 15 hodin mohou lidé navštívit útroby těchto vybraných vodních děl a současně je můžeme také pozvat do Ostravy na vodohospodářský dispečink a laboratoře, kde si mohou vyzvednout kupon na slevu 25 procent na rozbor bazénové vody.”
Vzhledem k očekávané vysoké návštěvnosti žádají vodohospodáři návštěvníky, aby při parkování respektovali dopravní značení a pokyny policistů, kteří budou v okolí přehrad dohlížet.
---
Redakčně upraveno / zkráceno.
Zatímco na sjezdovkách ve vyšších polohách Beskyd se ještě stále lyžuje na odolnějším technickém sněhu, trasy pro běžkaře už postihlo jarní tání. Jedny z posledních tratí mohou běžkaři využívat na Pustevnách.
Nedostatek sněhu kvůli jarnímu oteplení postihl už i vyšší partie Beskyd. Přestože není vyloučeno, že ještě bude sněžit, běžkařská sezona už spěje ke svému konci. Mnozí běžkaři proto vyrazili na poslední vyjížďku.
Anketa: “Dneska určitě. My totiž totiž každý rok jezdíme k Radegastovi, protože jsme se tam před 54 roky seznámili, takže končíme sezonu s tím, že ještě se to krásně dalo dojet až ke kapličce. Samozřejmě není stopa úplně najetá, ale šlo to bez kamenů. Teď to tady zujeme a podíváme, jak opravili Libušín a sjedeme dolů, kde jsme ubytovaní ve Velkých Karlovicích.”
Anketa: “No tak ještě do stopy se snažím. Zima je letos špatná. Já si pamatuji, kdy 1. dubna jsem ještě normálně běžkovala tady v Beskydech na Pustevnách. Tady pod Pustevnama vlastně bydlím, jsem z Bečvy a je to i moje rodiště, tady ten kraj miluji. Kolo, běžky to je moje.”
Petr Lessy, ředitel společnosti Pustevny: “Ono se to nikdy nevrátí k normálu, protože ty covidové sezony byly velmi zvláštní v tom, že zejména, když lidé nemohli vycestovat do zahraničí, tak na tuzemských horách byla vysoká návštěvnost. My letošní sezonu hodnotíme ne jako špatnou, ale v porovnání s těmi opravdu extrémními sezonami, kdy tady přišlo skutečně hodně lidí, tak je to o něco slabší sezona. My tady neprovozujeme sjezdové lyžování, provozujeme zde běžecké lyžování na 74 kilometrech běžeckých tratí. Vidíte sami, jsou tady ještě zbytky sněhu, běžkovat se dá, tratě ale nejsou úplné. Přesto zde naši návštěvníci najdou trasy, na kterých se mohou dva či tři kilometry svézt. Jsou to zejména v horních partií na Martiňák, standardní běžecký okruh, případně Pohádka. To jsou ještě tratě, kde lidé najdou poslední zbytky sněhu.”
Jiní turisté už na Pustevny vyrazili spíše na jarní výlet.
Anketa: “Přijeli jsme z Drnovic u Vyškova. Byli jsme až na Radhošti. Sice tam trošku fouká, ale jinak příjemná procházka.”
Anketa: “Na hory chodím hlavně s kolem, takže to je taková výjimečná situace, že jsem pěšky, protože nejsem sám, takže jsem šel nalehko bez kola, proto i takový můj outfit více letní. Protože jsem zvyklý na tu zimu. Takže na hory hlavně s kolem. Já jsem tady odsud, takže to tady mám. Ve Frenštátě jsem chodil do školy, takže taková pěkná vzpomínka tady na to okolí, mám to tady strašně rád. Líbí se mi to. Libušín je krásně opravený.”
Pustevny jsou dlouhodobě velmi vyhledávaným turistickým cílem. Návštěvníky lákají různé akce, kterých bude i letos hned několik.
Petr Lessy, ředitel společnosti Pustevny: “Co se týká sezony a letošního 23. ročníku ledových soch, tak ty byly mimořádně úspěšné. Měli jsme tady téma Dinosauři v Beskydech, což bylo velmi úspěšné téma, takže už připravujeme a vymýšlíme téma na rok 2024, abychom tady opět mohli překonat náš letošní historický rekord v množství ledu, kterého tady bylo dovezeno více jak 44 tun. Návštěvníků, když to celkově spočteme, tak bylo téměř 60 tisíc. Budou tady různé drobné akce v té jarní sezoně, ale hlavně potom takový hlavní další bod známý na Pustevnách je Cyrilometodějská pouť, která tady bude začátkem července, což je tedy velmi navštěvovaná akce. A tady budou sezonní akce. Samozřejmě ještě uvidíme, jestli budou dřevěné sochy. To uvidíme podle toho, jaký by byl zájem návštěvníků. Jinak, co se týká lanové dráhy, kterou provozujeme jako veřejnou drážní dopravu, tak tam si opravdu nestěžujeme. Zájem návštěvníků je stabilními. My i přes roztočenou inflační spirálu a vysoké náklady na energie se už téměř rok držíme stejných cen, které tady máme. Takže to je takové pozitivum pro návštěvníky a snažíme se mít takové pro ně drobné benefity, že například máme zdarma parkoviště dole na Ráztoce, to je to parkoviště, které je naše. Snažíme se opravdu, aby i naše lanová dráha, jakožto starší dáma, ale v té nejlepší kondici, byla stále pro návštěvníky něčím nová. V těchto měsících děláme úpravu sedaček, které jsou kompletně nové. Všechno je proto, aby byla pohoda návštěvníků."
Mnoho lidí se Pustevnám vyhýbá právě proto, že tam bývá hodně návštěvníků. Celé sedlo a jeho okolí má do budoucna doznat některých změn, aby Pustevny byly pro návštěvníky příjemnější.
Anketa: “Za pár let posledních je to tady… O víkendu vůbec nechodím na běžky, protože se nedostanu s autem na parkoviště, jak je plné. I když třeba není vyloženě krásně, tak ty víkendy jsou tady úplně masakrální, takže já vůbec o víkendu tady nejezdím."
Petr Lessy, ředitel společnosti Pustevny: “Zrovna teď stojíme na místě, kde v projektu jakési modernizace Pusteven má být piazzeta, ze které by byl výhled do údolí Velké Ráztoky a já si myslím, že obce a plus sdružení ve Fondu Pustevny se stále snaží zlepšovat prostředí Pusteven, aby to bylo příjemnější pro návštěvníky a v následujících dnech nebo týdnech se začne budovat první z těch rozsáhlých objektů, což znamená čekárna a informační centrum při vstupu na Pustevny, které bude na stavbě Prostřední Bečvy ze strany parkoviště.”
---
Zemědělci z Palkovic se nebojí experimentovat. Nedávno zkoušeli pěstovat konopí a ještě déle se věnují vinné révě. V Palkovických hůrkách je proto několik vinic, kterým vinaři věnují celoroční péči.
Jaroslav Pavlíček, vinař: “Zkoušíme to. Vinná réva se tady historicky pěstovala. U Příbora třeba je vyhaslá sopka Weinhübel (Hončova hůrka), na starých mapách se to dá vyčíst, takže ta historie tady nějaká je. Samozřejmě, nedochoval se to, nicméně jsme se tady pokusili naroubovat tu jižní Moravu i tady k nám a zkoušíme různé odrůdy. Dneska to šlechtitelství je hodně vpředu, takže my nejsme závislí na tom, jaké si tady pěstujeme odrůdy pro konzumenta, ale takové které chceme vyzkoušet, které nás baví a které jsou trošku odolnější.”
Palkovičtí experimentují s celou řadou vinných odrůd. Některá vína pak koštují ve svých sklepích nebo dodávají burčák na Palkovické vinobraní.
Jaroslav Pavlíček, vinař: “S tím vinohradem nebo s tím révovým keřem je v podstatě celoroční práce. A každý rok z jara se začíná znovu. Takže my tady provádíme zimní řez, který by se správně měl provádět od půlky února. Nicméně je to první operace v roce. Ten zimní řez je takový hlavní prvek, tím se určuje, jaký se nechá výnos z hroznů na keři. Ovlivňuje se tím počáteční růst a výnos z těch hroznů během toho roku. On ten keř má schopnost udělat asi 2 až 3 kg hroznů, ale jestli to bude 100 hroznů nebo 20 hroznů, tak to je potom ten rozdíl. Protože v případě 20 hroznů jsou ty bobule větší a cukernatost je vyšší. Pokud je těch hroznů 100, tak jsou drobné, kyselé a nemusejí ani dozrát. Proto se provádí ten řez.”
---
Do míst, kam se běžně dostat nedá, budou moci nahlédnout lidé, kteří navštíví přehrady Slezská Harta, Kružberk a Šance.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: "U příležitosti Světového dne vody zpřístupníme po covidové pauze opět některá vodní díla ve správě státního podniku Povodí Odry. Konkrétně to budou přehrady Slezská Harta, Kružberk a Šance. To znamená, že v sobotu 25. března od 9 do 15 hodin mohou lidé navštívit útroby těchto vybraných vodních děl a současně je můžeme také pozvat do Ostravy na vodohospodářský dispečink a laboratoře, kde si mohou vyzvednout kupon na slevu 25 procent na rozbor bazénové vody.”
Vzhledem k očekávané vysoké návštěvnosti žádají vodohospodáři návštěvníky, aby při parkování respektovali dopravní značení a pokyny policistů, kteří budou v okolí přehrad dohlížet.
---
Redakčně upraveno / zkráceno.
