Památkově chráněným centrem Štramberka prošel tradiční masopustní průvod

Průvod maškar prošel v sobotu památkově chráněným centrem Štramberka. Masopust a následnou veselici tam pořádají místní divadelní spolky.

Ve Štramberku se v sobotu konal další ročník obnoveného masopustu. Průvod masek prošel historickým centrem města, kde měl několik nezbytných občerstvovacích zastávek. Masopustní průvod došel až na náměstí, kde se konala odpolední veselice.

“Masopust pořádáme, nebo obnovili jsme tuto tradici asi před šesti lety, neboť nám to chybělo, protože máme rádi naše zvyky, naše tradice, naši zemi. O tom to je. Tak jsme to obnovili, dělali jsme to a neustále každý rok se to zlepšuje, zvětšuje, protože čím dál víc lidí chodí, líbí se jim to, je to pěkné, baví se mezi sebou a tak dál. A tak to děláme proto. Jelikož my máme takové krásné domečky tady a je to takový betlémek moravský, jak se tomu říká, tak jsme si říkali, že to tady patří a máme samozřejmě i odbornou poradkyni na to. Všechno funguje. Prvním impulzem byly samozřejmě vždycky kašpaři a to jsou místní divadelní soubory. Ty jsou tady čtyři, když nebudeme počítat dětský soubor. Ti samozřejmě k tomu tíhli, protože si chtěli udělat sami ze sebe legraci. Postupem času jsme hledali podporu kdekoliv, ať jsou to místní podnikatelé, ať jsou to místní spolky, a v neposlední řadě samozřejmě to bylo město. No a letos město ukázalo svou zlatou tvář. Pomohlo nám strašně moc a my jsme za to úplně vděční. A jim se to taky samozřejmě líbí. Vidíte, přišla zase strašná spousta lidí, pěkné to je,” řekl za organizátory masopustu Aleš Švondrk.

“V každém případě se zúčastňuji, snad až na jedinou výjimku, pokaždé tohoto průvodu, protože jsem předsedkyně jednoho z těch dvou divadelních spolků, které tady máme. Samozřejmě to obnáší už určitou zodpovědnost, abychom nahnali i lidi, aby se na nás přišli podívat. Masopust ovšem chápu i v těch nejenom tradičních ale i v těch církevních v souvislostech. To znamená, že letos je to trošku uspíšené a ta popeleční středa bude až za 10 dnů. Nicméně jsem ráda, že ve Štramberku tato tradice existuje, protože vidíte, že se zúčastnilo hodně lidí a v těch maskách jsou nejenom ti divadelníci, ale i běžní občané, a to považuji za krásnou ukázku občanské společnosti,” uvedla předsedkyně Divadelního spolku Kotouč Pavla Jurková, předsedkyně Divadelního spolku Kotouč Pavla Jurková.

Pro účastníky masopustního průvodu jsme připravili sladké i slané občerstvení, chleby, horký čaj a nesmí chybět ani pálenka. Můj muž tuto akci obnovil, pokračuje se v ní.  Účastní se celá rodina, máme to rádi. 

Přijeli jsme z Václavovic u Ostravy. Jezdíme skoro každý rok, moc se nám to líbí, je to taková hezká lidová tradice, na které se poveselí nejen účinkující ale i ti, kteří přihlížejí, a ještě si zatančí,” řekla jedna z divaček. “My jsme místní ze Štramberka, vyšlo počasí a užijí si to i děti,” dodala maminka s dětmi. 

---

Horskou chatu Prašivá nově místo uhlí vytápí tepelné čerpadlo

Horská chata na Prašivé v Beskydech už ve svém kotli nespaluje uhlí. Nově je vytápěna ekologickým tepelným čerpadlem.

Provozovatelé horské chaty Prašivá udělali další vstřícný krok k ekologii. Po dlouhých letech byl ukončen provoz kotle na uhlí. Chata je nyní vytápěna tepelným čerpadlem.

“Velkým krokem byla instalace tepelného čerpadla, kdy jsme se z dlouhodobého hlediska chtěli zbavit ekologické zátěže. Tím, že jsme topili dřevem, převážně koksem, tak to jsme chtěli zlikvidovat. Takže se instalovalo v posledních měsících tepelné čerpadlo a dá se říct tedy že teď už jedeme na trošku zelený zdroj,” vysvětlil provozovatel chaty Martin Stiller.

Přístup k ekologii oceňují také turisté.

“To je nejdůležitější právě na těch horách. Lidi tady chodí na čerstvý vzduch a ne aby dýchali uhlí z komína.Takže perfektní věc,” chválil turista. 

“No tak je to super, když zrušili kotel na tuhá paliva a využívají nějaké čerpadla,” dodal další. 

Horalé se věnují ekologii dlouhodobě a vedou k ní i turisty.

“Dlouhodobě už chata Prašivá chce dělat něco pro přírodu, pro ekologii. Takže těch kroků za ty poslední roky bylo víc, ať už zmíním třeba instalaci barevných kontejnerů na tříděný odpad, abychom to učili v podstatě i veřejnost, kromě toho, že chata sama třídí, tak aby třídila i veřejnost. Dále jsme třeba zrušili brčka, nedáváme jednorázové cukry, jednorázová mlíčka ven ke kávě a podobně, aby se ten odpad neválel venku. Z takových těch větších kroků to jsou v poslední době ekologické záchody. Ty jsou na dešťovou vodu, kterou zachytáváme z celé chaty a posíláme ji přes čerpadlo právě do těch venkovních veřejných toalet. Jde o to, že na horách všude je nedostatek pitné vody, Prašivou nevyjímaje. Takže i my musíme šetřit pitnou vodou, a proto se přistoupilo k tomuhle, že využijeme tu vodu dešťovou.Chata má velkou střechu, takže by byla škoda toho nevyužít,” uvedl Martin Stiller.   

Modernizaci horské chaty a jejího okolí podporují svými příspěvky jak turisté, tak okolní obce a kraj. 

“My jsme rádi, že při instalaci tepelného čerpadla a i při výstavbě těch ekologických záchodů nám pomohl Moravskoslezský kraj a taky velkou měrou se o to zasloužily okolní obce ať už zmíníme Raškovice, Dobratice, Vyšní Lhoty, Krásná, prostě všechny okolní obce kolem Prašivé. Vlastně celý projekt obnovy horské chaty Prašivá je veřejný projekt, protože ta chata je pro veřejnost a tady pro všechny a jsme rádi, že to takhle funguje,” dodal Martin Stiller.

Také v letošní sezoně se lidé mohou těšit na řadu akcí, které se na Prašivé budou konat. 

“Co se týče dalších plánů do budoucna, tak my samozřejmě chceme, aby chata Prašivá žila. Takže pořádáme tady různé kulturní a sportovní akce, ať to jsou cestovatelské večery, pozorování perseid, pálení čarodějnic. Jak říkám, chata Prašivá by měla být místem setkávání rodin s dětmi, místo pro veřejnost a chceme, aby veřejnost měla nějaký důvod sem chodit,” dodal provozovatel chaty Martin Stiller. 

---

Výstava unikátů z materiálu nakradeného v železárnách

Mnozí Třinečané si to pamatují, jako by to bylo dnes. Na výstavě v místním muzeu vzpomínají, jak za socialismu tajně pronášeli tuny materiálu, ze kterého pak doma vyráběli nejrůznější věci. V obchodech by si je tenkrát často ani koupit nemohli.

Ani přísný pohled a namátkové kontroly Závodní stráže Třineckých železáren kdysi za socialismu nedokázaly zaměstnancům zabránit ve vynášení rozličného materiálu, ze kterého pak doma vyráběli všelijaké užitečné pomocníky nebo dokonce umělecká díla či dárkové předměty. Některé teď lidé půjčili Muzeu Třineckých železáren.

“Naše třinecké muzeum vystavuje werkfušky. V podstatě je to výstava, která vzdává hold kutilství. Máme tady hlavně zastoupeny léta 70. a 80. To byla doba, kdy lidé opravdu neměli možnost zakoupit všechno, co máme dnes normálně v obchodech. O tom všem tato výstava vypovídá. Můžeme tady najít od těch nejmenších předmětů až po lisy, drtiče, štěpkovače, což jsou velké předměty a nabídnut byl i traktor, řekla pracovnice muzea Lenka Poncarová. 

“Neskutečné, opravdu neskutečné. My jsme mysleli, že něco vyfotíme, ale nebudeme to fotit. Pošleme všechny, aby tady přišli se podívat. Prostě super,” hodnotila návštěvnice expozice. 

Výstava Werkfušky se u veřejnosti setkala s velkým zájmem. Muzem proto expozici prodloužilo až do 6. května.

---