V dopravě pod Lysou horou začaly platit novinky. Motoristé už nemohou parkovat u známého transformátoru. Kraj navíc s obcemi spustil zkušební provoz kyvadlové autobusové dopravy, která má svážet turisty od parkovišť nebo zastávek veřejné dopravy.
Na velké změny se musí připravit turisté, kteří jsou zvyklí před výšlapem na Lysou horu parkovat v Ostravici u transformátoru. Tamní parkoviště bude totiž zrušeno.
Pavlína Stankayová (KDU-ČSL), starostka Ostravice: “Změny se tady v obci chystají a pro nás je velká změna to, že se vlastně Lesy ČR nakonec rozhodly, že to známé parkoviště u transformátoru uzavřou a nebude se tedy jako parkoviště využívat. Takže budeme muset hledat jiné plochy a jiná místa, kde by mohla auta parkovat. Takové plochy bohužel nemáme. Proto jsme se rozhodli a ve spolupráci s MSK jsme připravili na letošní letní sezonu kyvadlovou autobusovou dopravu, která by tady měla pendlovat vlastně po Ostravici a mezi Malenovicemi a Frýdlantem nad Ostravicí. A druhý autobus bude jezdit Samčanka, Gruň. Autobusy by měly nahradit ta parkovací místa, která chybí. Tady v Ostravici jsme vlastně využili parkovací místa u Beskydského pivovárku, tam je velká plocha a bude tam zastávka toho autobusu. A druhá bude u Ridery, kde je také velká plocha k parkování. A potom bude ten autobus stát tady potom u transformátoru. Takže ti lidé mohou nechat auta vlastně dole a nebo potom je můžou nechat ve Frýdlantě a tím autobusem dojet sem.
Anketa: “Vím o tom. Vím, že to i přes zimu bylo uzavřené, ale tady výjimečně jezdím nahoru na tu opičárnu. Ono je na jednu stranu dobře, že se to uzavře. Přece jenom, ať si to ti lidi vyjdou celé, ať si to vyjdou od té železnice. Co by ne. Budeme šetřit přírodu.”
Anketa: “No já sem chodím ráda. manžel mě tady naučil chodit do hor, tak šlapu. Musíme sem dojet autem, nejsme místní.”
Anketa: “Teď o tom nevím vůbec nic. To je pro mne novinka. Ale je to i tím, že jsme z daleka, od Kroměříže. Ale pokud by se parkovalo někde dole, tak holt někde dole. Nějaké centrální parkování.”
Vít Březina, spolek Beskydhost: “Za Beskydhost jsme rádi, že ten autobus bude jezdit. Byla to vlastně jedna z iniciativ Beskydhostu, který se zasloužil o to, že se vůbec začalo přemýšlet o nějakém kyvadlovém autobusu a jsme rádi, že se zprovozní. Určitě budeme rádi, když ti lidé se vrátí k té původní myšlence turismu, to znamená dojet autobusem nebo vlakem někde pod ty hory a ten autobus jim pomůže přiblížit se blíže k těm vrcholům. Tím, že na hory chodí pořád tolik turistů, vznikají problémy s odpady, vznikající problémy s ničením přírody. Proto jsme rádi, že kraj nebo CHKO Beskydy nebo i my v našich mapách se snažíme ty turisty vychovávat a snažíme se jim říct, jak by se měli v přírodě chovat tak, aby zůstala pěkná i pro další generace.”
Podobný systém autobusové kyvadlové dopravy funguje v Jeseníkách na Malé Morávce. V Beskydech to letos bude zkušební provoz.
Pavlína Stankayová (KDU-ČSL), starostka Ostravice: “Pro nás bylo velkým překvapením, že se nakonec Lesy ČR rozhodly tímto způsobem. A protože se to připravuje v územním plánu a ta plocha byla připravená pro to, aby tady to parkoviště vzniklo. Ale Lesy ČR se nakonec rozhodly jinak. Zájemci o pronájem tenhle plochy jsme byli vlastně my a také Sepetná a ještě je tam nějaký třetí subjekt, o kterým nevíme. Ale Lesy ČR se nakonec rozhodly takto. Protože to je pro nás problém, protože ta parkovací místa v obci hledáme jen těžko. Turistů přibylo i během covidu, protože všechno bylo vlastně uzavřené, takže to byla jediná možnost, jak někam vyrazit někam ven. A s tím určitě ty problémy spojené jsou. Především ta parkovací místa chybí a samozřejmě přibylo i odpadků. Co se týká místních obyvatel, tak určitě s turisty nemají problém, pokud se drží pravidla a parkují na vyhrazených místech a neparkují na soukromých pozemcích. Lidé asi budou muset pomalinku zvykat na to, že budou muset využívat i třeba jiné prostředky než to auto, aby dojeli do hor a prostě se přiblížili třeba i tím autobusem nebo vlakem. Jednoduše se bude muset trošku změnit myšlení lidí.”
Vít Březina, spolek Beskydhost: “My jsme v letošním roce opět vytiskli mapy a opět máme nachystané dárky a různé upomínkové předměty pro lidi, kteří budou po Medvědích tlapkách chodit. Provozovatelé, kteří přežili covidovou krizi, se na turisty těší, mají otevřeno a jsou nachystaní, že jim budou poskytovat služby ve stejném nebo v lepším rozsahu, než poskytovali dosud.”
---
Medvědi, vlci, jeleni nebo divoká prasata už nebudou muset riskovat životy při přecházení velmi frekventovaného silničního tahu v prostoru hranice se Slovenskem na Jablunkovsku. ŘSD tam nad silnicí postaví nový ekodukt určený výhradně zvěři.
Nový most bude postaven těsně před hraničním přechodem se Slovenskem v Mostech u Jablunkova. S jeho výstavbou se počítalo už dříve a zejména po rozhodnutí postavit automobilku v Nošovicích, kvůli které se zvýšil provoz nákladních vozidel. Kvůli husté dopravě nemá zvěř kudy přecházet a právě pro ni bude postaven ekodukt, či jinak zvaný šelmochod.
Daniel Křenek, přírodovědec: “Podle studie, kterou si nechala zpracovat Agentura ochrany přírody, toto místo patří mezi takzvané nadregionální biokoridory, což je vlastně biokoridor významu přeshraničního. Takže to dokládá vlastně obrovský význam tohoto území z hlediska migrace zvěře.”
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Stavba kolmého přesypaného mostu je navržena jako oblouková železobetonová konstrukce. S ohledem na minimalizaci rozpětí polí byly vybrány dva oblouky doplněné mezilehlou podpěrou umístěnou v současném středním dělícím pásu silnice I/11. Kvůli zkrácení doby výstavby je upřednostněna prefabrikovaná varianta posazena na velkoprůměrových pilotách.”
Nad vozovkou budou přecházet nejen medvědi a vlci, ale také všechna ostatní zvířata, která by jinak musela riskovat život při překonávání silnice. Most výrazně sníží riziko srážky s automobilem.
Daniel Křenek, přírodovědec: “Nacházíme se v migračně významném území pro celou řadu druhů živočichů. Celá oblast Jablunkovské brázdy je dneska velmi silně urbanizovaná. Prakticky zvěř ze slezských Beskyd a ze Slovenska nemá kudy přecházet, protože jednak jsou tady komunikace, které jsou prakticky neprůchodné a jednak je tady poměrně hustá zástavba, která je oplocená a nepřístupná. Nedá se už dneska projít kromě několika málo míst, a když tak jenom pro některé druhy zvěře. Tady se počítalo, že ten šelmochod bude postavený už dříve.”
Místo u hraničního přechodu je pro stavbu ekoduktu příhodné. Zalesněné svahy jsou blízko silnice a pro zvěř bude trasa po mostě přirozená.
Daniel Křenek, přírodovědec: “Zde se předpokládá, že by to byla taková propojka mezi oblastí Moravskoslezských Beskyd, Jablunkovského mezihoří, čili propojení tady těchto pohoří. Mnozí lidé by si mohli myslet, že to je jenom kvůli vlkům nebo medvědům. Ti trady samozřejmě mohou předcházet taky, ale je to kvůli všem živočichům. Je třeba si uvědomit, že vlastně nejedná se jenom o velké šelmy, ale budou tady přecházet i třeba drobní savci, jako jsou kuny, lišky, jezevci, tak samo i dokonce obojživelníci a plazi, nebo dokonce i hmyz. Takže není to jenom kvůli medvědovi nebo vlku. V současné době je ta krajina neustálým rozvojem natolik fragmentovaná, že zvěř už prakticky nemá kudy procházet a dochází na mnohých místech k oslabování populací a nedochází k dostatečně výměně jedinců, čili hrozí už trošku genetická eroze těch jednotlivých druhů.”
Nový ekodukt by měl výrazně snížit riziko střetu zvěře s automobily.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Nedílnou součástí projektu je rozsáhlý návrh vegetačních úprav pomocí původních dřevin, aby bylo docíleno maximálního efektu začlenění migrační trasy do okolí. Kromě zatravnění se také počítá s neprůhlednou bariérou, která zabrání rušení zvěře světlem a nebo hlukem. Předpokládané zahájení stavby vychází na rok 2024 s uvedením do provozu o rok později. Odhadovaná cena dosahuje cca 155 milionů.”
Daniel Křenek, přírodovědec: “Ale taky musíme si uvědomit, že spoustu zvěře dneska je sraženo na cestách. Jenom za roky 2014 až 2018 je v ČR registrováno přes 54 000 střetů se zvěří. Samozřejmě té zvěře zahyne mnohem více. Jenom podle výzkumu u sedmi sledovaných druhů během jednoho roku bylo zaznamenáno, že za jeden rok na našich cestách zemře přes 1,1 milionu jedinců zvěře. Jedná se hlavně o srnčí zvěř, prase divoké, liška, zajíc a tak dále. A to je jenom malý zlomek, nemluvě o tom, kolik živočichů vůbec nebylo zmonitorováno, zmapováno. Takže ta čísla, to je jen špička ledovce, budou určitě daleko vyšší. Ale tím, že vlastně ta krajina je fragmentovaná, tak ta zvěř, když nemá kudy projít, tak se dostává i do té zástavby a tam hrozí daleko vyšší riziko toho střetu se zvěří. Další problém je vlastně to, že dneska dochází k obrovskému úbytku biodiverzity, čili druhové rozmanitosti v přírodě a ztráty vlastně na cestách jsou jedna z mnohých příčin, co tomu vlastně napovídá.”
---
Návštěvu beskydských Pusteven budou lidem po několik týdnů zpříjemňovat obří sochy z písku. Letošním tématem jsou šelmy. Na návštěvníky čeká například rodinka rysů.
Turisté a všichni návštěvníci Pusteven mohou v těchto dnech pozorovat, jak sochaři na sochách z písku pracují. Hotovo by měli mít v sobotu, kdy bude výstava zpřístupněna.
Dita Korčák Hrtusová, mluvčí společnosti Pustevny: “Umělci pracují na vytvoření soch z 90 tun písku, které připutovaly na Pustevny z vápenky ve Vitošově. Ten písek je speciální, aby se dobře sochařům upravoval. Práce na něm trvá skoro týden. Před tím, než vůbec začnou pracovat sochaři, tak je třeba jim vytvořit takové bábovičky do speciálního bednění. To dělají brigádníci. Ti ty bábovičky udusávají a potom až se bednění rozdělá, tak mohu začít svou práci sochaři.”
Letošní výstava je opět dobročinná a pomůže šelmám v Beskydech. Právě proto sochy také šelmy zobrazují. Vytvářejí je místní sochaři.
Roman Mikuš, sochař: “Tvořím rodinku rysů. Dá se říct, že to je moje první taková sólo socha. Loni jsem jen něco zkoušel, ale letos je to moje první dílo.”
Igor Kučera, sochař: “Zkušenosti s pískem má. Byl jsem na Slovensku v Košicích, Ružomberku, ale není jich tolik, jako mám se dřevem a s ledem. Postupně se do toho dostávám.”
Pokud sochy nezničí extrémně nepříznivé počasí, mohly by vydržet až do prvního sněhu.
---
V dopravě pod Lysou horou začaly platit novinky. Motoristé už nemohou parkovat u známého transformátoru. Kraj navíc s obcemi spustil zkušební provoz kyvadlové autobusové dopravy, která má svážet turisty od parkovišť nebo zastávek veřejné dopravy.
Na velké změny se musí připravit turisté, kteří jsou zvyklí před výšlapem na Lysou horu parkovat v Ostravici u transformátoru. Tamní parkoviště bude totiž zrušeno.
Pavlína Stankayová (KDU-ČSL), starostka Ostravice: “Změny se tady v obci chystají a pro nás je velká změna to, že se vlastně Lesy ČR nakonec rozhodly, že to známé parkoviště u transformátoru uzavřou a nebude se tedy jako parkoviště využívat. Takže budeme muset hledat jiné plochy a jiná místa, kde by mohla auta parkovat. Takové plochy bohužel nemáme. Proto jsme se rozhodli a ve spolupráci s MSK jsme připravili na letošní letní sezonu kyvadlovou autobusovou dopravu, která by tady měla pendlovat vlastně po Ostravici a mezi Malenovicemi a Frýdlantem nad Ostravicí. A druhý autobus bude jezdit Samčanka, Gruň. Autobusy by měly nahradit ta parkovací místa, která chybí. Tady v Ostravici jsme vlastně využili parkovací místa u Beskydského pivovárku, tam je velká plocha a bude tam zastávka toho autobusu. A druhá bude u Ridery, kde je také velká plocha k parkování. A potom bude ten autobus stát tady potom u transformátoru. Takže ti lidé mohou nechat auta vlastně dole a nebo potom je můžou nechat ve Frýdlantě a tím autobusem dojet sem.
Anketa: “Vím o tom. Vím, že to i přes zimu bylo uzavřené, ale tady výjimečně jezdím nahoru na tu opičárnu. Ono je na jednu stranu dobře, že se to uzavře. Přece jenom, ať si to ti lidi vyjdou celé, ať si to vyjdou od té železnice. Co by ne. Budeme šetřit přírodu.”
Anketa: “No já sem chodím ráda. manžel mě tady naučil chodit do hor, tak šlapu. Musíme sem dojet autem, nejsme místní.”
Anketa: “Teď o tom nevím vůbec nic. To je pro mne novinka. Ale je to i tím, že jsme z daleka, od Kroměříže. Ale pokud by se parkovalo někde dole, tak holt někde dole. Nějaké centrální parkování.”
Vít Březina, spolek Beskydhost: “Za Beskydhost jsme rádi, že ten autobus bude jezdit. Byla to vlastně jedna z iniciativ Beskydhostu, který se zasloužil o to, že se vůbec začalo přemýšlet o nějakém kyvadlovém autobusu a jsme rádi, že se zprovozní. Určitě budeme rádi, když ti lidé se vrátí k té původní myšlence turismu, to znamená dojet autobusem nebo vlakem někde pod ty hory a ten autobus jim pomůže přiblížit se blíže k těm vrcholům. Tím, že na hory chodí pořád tolik turistů, vznikají problémy s odpady, vznikající problémy s ničením přírody. Proto jsme rádi, že kraj nebo CHKO Beskydy nebo i my v našich mapách se snažíme ty turisty vychovávat a snažíme se jim říct, jak by se měli v přírodě chovat tak, aby zůstala pěkná i pro další generace.”
Podobný systém autobusové kyvadlové dopravy funguje v Jeseníkách na Malé Morávce. V Beskydech to letos bude zkušební provoz.
Pavlína Stankayová (KDU-ČSL), starostka Ostravice: “Pro nás bylo velkým překvapením, že se nakonec Lesy ČR rozhodly tímto způsobem. A protože se to připravuje v územním plánu a ta plocha byla připravená pro to, aby tady to parkoviště vzniklo. Ale Lesy ČR se nakonec rozhodly jinak. Zájemci o pronájem tenhle plochy jsme byli vlastně my a také Sepetná a ještě je tam nějaký třetí subjekt, o kterým nevíme. Ale Lesy ČR se nakonec rozhodly takto. Protože to je pro nás problém, protože ta parkovací místa v obci hledáme jen těžko. Turistů přibylo i během covidu, protože všechno bylo vlastně uzavřené, takže to byla jediná možnost, jak někam vyrazit někam ven. A s tím určitě ty problémy spojené jsou. Především ta parkovací místa chybí a samozřejmě přibylo i odpadků. Co se týká místních obyvatel, tak určitě s turisty nemají problém, pokud se drží pravidla a parkují na vyhrazených místech a neparkují na soukromých pozemcích. Lidé asi budou muset pomalinku zvykat na to, že budou muset využívat i třeba jiné prostředky než to auto, aby dojeli do hor a prostě se přiblížili třeba i tím autobusem nebo vlakem. Jednoduše se bude muset trošku změnit myšlení lidí.”
Vít Březina, spolek Beskydhost: “My jsme v letošním roce opět vytiskli mapy a opět máme nachystané dárky a různé upomínkové předměty pro lidi, kteří budou po Medvědích tlapkách chodit. Provozovatelé, kteří přežili covidovou krizi, se na turisty těší, mají otevřeno a jsou nachystaní, že jim budou poskytovat služby ve stejném nebo v lepším rozsahu, než poskytovali dosud.”
---
Medvědi, vlci, jeleni nebo divoká prasata už nebudou muset riskovat životy při přecházení velmi frekventovaného silničního tahu v prostoru hranice se Slovenskem na Jablunkovsku. ŘSD tam nad silnicí postaví nový ekodukt určený výhradně zvěři.
Nový most bude postaven těsně před hraničním přechodem se Slovenskem v Mostech u Jablunkova. S jeho výstavbou se počítalo už dříve a zejména po rozhodnutí postavit automobilku v Nošovicích, kvůli které se zvýšil provoz nákladních vozidel. Kvůli husté dopravě nemá zvěř kudy přecházet a právě pro ni bude postaven ekodukt, či jinak zvaný šelmochod.
Daniel Křenek, přírodovědec: “Podle studie, kterou si nechala zpracovat Agentura ochrany přírody, toto místo patří mezi takzvané nadregionální biokoridory, což je vlastně biokoridor významu přeshraničního. Takže to dokládá vlastně obrovský význam tohoto území z hlediska migrace zvěře.”
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Stavba kolmého přesypaného mostu je navržena jako oblouková železobetonová konstrukce. S ohledem na minimalizaci rozpětí polí byly vybrány dva oblouky doplněné mezilehlou podpěrou umístěnou v současném středním dělícím pásu silnice I/11. Kvůli zkrácení doby výstavby je upřednostněna prefabrikovaná varianta posazena na velkoprůměrových pilotách.”
Nad vozovkou budou přecházet nejen medvědi a vlci, ale také všechna ostatní zvířata, která by jinak musela riskovat život při překonávání silnice. Most výrazně sníží riziko srážky s automobilem.
Daniel Křenek, přírodovědec: “Nacházíme se v migračně významném území pro celou řadu druhů živočichů. Celá oblast Jablunkovské brázdy je dneska velmi silně urbanizovaná. Prakticky zvěř ze slezských Beskyd a ze Slovenska nemá kudy přecházet, protože jednak jsou tady komunikace, které jsou prakticky neprůchodné a jednak je tady poměrně hustá zástavba, která je oplocená a nepřístupná. Nedá se už dneska projít kromě několika málo míst, a když tak jenom pro některé druhy zvěře. Tady se počítalo, že ten šelmochod bude postavený už dříve.”
Místo u hraničního přechodu je pro stavbu ekoduktu příhodné. Zalesněné svahy jsou blízko silnice a pro zvěř bude trasa po mostě přirozená.
Daniel Křenek, přírodovědec: “Zde se předpokládá, že by to byla taková propojka mezi oblastí Moravskoslezských Beskyd, Jablunkovského mezihoří, čili propojení tady těchto pohoří. Mnozí lidé by si mohli myslet, že to je jenom kvůli vlkům nebo medvědům. Ti trady samozřejmě mohou předcházet taky, ale je to kvůli všem živočichům. Je třeba si uvědomit, že vlastně nejedná se jenom o velké šelmy, ale budou tady přecházet i třeba drobní savci, jako jsou kuny, lišky, jezevci, tak samo i dokonce obojživelníci a plazi, nebo dokonce i hmyz. Takže není to jenom kvůli medvědovi nebo vlku. V současné době je ta krajina neustálým rozvojem natolik fragmentovaná, že zvěř už prakticky nemá kudy procházet a dochází na mnohých místech k oslabování populací a nedochází k dostatečně výměně jedinců, čili hrozí už trošku genetická eroze těch jednotlivých druhů.”
Nový ekodukt by měl výrazně snížit riziko střetu zvěře s automobily.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Nedílnou součástí projektu je rozsáhlý návrh vegetačních úprav pomocí původních dřevin, aby bylo docíleno maximálního efektu začlenění migrační trasy do okolí. Kromě zatravnění se také počítá s neprůhlednou bariérou, která zabrání rušení zvěře světlem a nebo hlukem. Předpokládané zahájení stavby vychází na rok 2024 s uvedením do provozu o rok později. Odhadovaná cena dosahuje cca 155 milionů.”
Daniel Křenek, přírodovědec: “Ale taky musíme si uvědomit, že spoustu zvěře dneska je sraženo na cestách. Jenom za roky 2014 až 2018 je v ČR registrováno přes 54 000 střetů se zvěří. Samozřejmě té zvěře zahyne mnohem více. Jenom podle výzkumu u sedmi sledovaných druhů během jednoho roku bylo zaznamenáno, že za jeden rok na našich cestách zemře přes 1,1 milionu jedinců zvěře. Jedná se hlavně o srnčí zvěř, prase divoké, liška, zajíc a tak dále. A to je jenom malý zlomek, nemluvě o tom, kolik živočichů vůbec nebylo zmonitorováno, zmapováno. Takže ta čísla, to je jen špička ledovce, budou určitě daleko vyšší. Ale tím, že vlastně ta krajina je fragmentovaná, tak ta zvěř, když nemá kudy projít, tak se dostává i do té zástavby a tam hrozí daleko vyšší riziko toho střetu se zvěří. Další problém je vlastně to, že dneska dochází k obrovskému úbytku biodiverzity, čili druhové rozmanitosti v přírodě a ztráty vlastně na cestách jsou jedna z mnohých příčin, co tomu vlastně napovídá.”
---
Návštěvu beskydských Pusteven budou lidem po několik týdnů zpříjemňovat obří sochy z písku. Letošním tématem jsou šelmy. Na návštěvníky čeká například rodinka rysů.
Turisté a všichni návštěvníci Pusteven mohou v těchto dnech pozorovat, jak sochaři na sochách z písku pracují. Hotovo by měli mít v sobotu, kdy bude výstava zpřístupněna.
Dita Korčák Hrtusová, mluvčí společnosti Pustevny: “Umělci pracují na vytvoření soch z 90 tun písku, které připutovaly na Pustevny z vápenky ve Vitošově. Ten písek je speciální, aby se dobře sochařům upravoval. Práce na něm trvá skoro týden. Před tím, než vůbec začnou pracovat sochaři, tak je třeba jim vytvořit takové bábovičky do speciálního bednění. To dělají brigádníci. Ti ty bábovičky udusávají a potom až se bednění rozdělá, tak mohu začít svou práci sochaři.”
Letošní výstava je opět dobročinná a pomůže šelmám v Beskydech. Právě proto sochy také šelmy zobrazují. Vytvářejí je místní sochaři.
Roman Mikuš, sochař: “Tvořím rodinku rysů. Dá se říct, že to je moje první taková sólo socha. Loni jsem jen něco zkoušel, ale letos je to moje první dílo.”
Igor Kučera, sochař: “Zkušenosti s pískem má. Byl jsem na Slovensku v Košicích, Ružomberku, ale není jich tolik, jako mám se dřevem a s ledem. Postupně se do toho dostávám.”
Pokud sochy nezničí extrémně nepříznivé počasí, mohly by vydržet až do prvního sněhu.
---
