Před většími škodami uchránily region přehrady a práce vodohospodářů
Poslední vydatné deště opět naplnily koryta potoků a řek. Lidé se chodili dívat ke břehům i k přehradám, aby se ujistili, že jim nehrozí nebezpečí. Právě u přehrad se potvrdila jejich úloha při ochraně míst pod jejich hrázemi.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: “Tato deštivá srážka, která vypadla během pěti dnů od 18. června, měla za následek, že byly zvýšené průtoky v tocích. My tu povodeň hodnotíme jako dvou až pětiletou. Na třech místech byly dosaženy třetí stupně povodňové aktivity, ale v zásadě nevznikly nějaké velké škody. Průtoky v současnosti jsou zvýšené a pohybují se kolem 30denních vod, ale v tuto chvíli nemáme žádné stupně povodňové aktivity. Co se týče vodních děl, ty zafungovaly velmi dobře, protože zachytily veškerou povodňovou srážku ve svých retenčních prostorách a tím zklidnily situaci pod přehradami s dosahem až na řeku Odru. Takže v tuto chvíli my se snažíme opět pomalým odtokem přehrady vyprazdňovat, abychom se dostali opět na zásobní hladinu, což je stoprocentní zásobní hladina, ze které zásobujeme vodou obyvatelstvo, průmysl a také vypouštíme vodu pod přehradami do toků, abychom tyto toky nadlepšovali.”
K větším škodám nedošlo především díky včasnému vyhodnocování informací o vývoji počasí a stavu vodních toků.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: “Jak jsem říkala, byla to dvou až pětiletá povodeň a ty přehrady zafungovaly velmi dobře a koryta řek a hlavně velkých řek také. Samozřejmě, tato epizoda se vyznačovala tím, že došlo k zatopení sklepů a zahrad hlavně z povrchových vod. To znamená z polí, z nějakých kanálů nebo rygolů.”
Ochranu před velkou vodou má v kraji na starost poměrně početný tým odborníků.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: “Ve chvíli, kdy jsou avizovány větší srážky, které by mohly zvýšit významně průtoky v tocích, je svolána povodňová komise a je aktivováno zhruba 150 lidí na státním podniku Povodí Odry, kteří jako odborníci vědí, co v té chvíli mají dělat a jaké mají úkoly. Začíná pracovat skupina, která vyhodnocuje stav a vydává prognózy, které potom posíláme na integrovaný záchranný systém."
Práce vodohospodářů však s posledními dešťovými kapkami ani zdaleka nekončí.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: "Jakmile opadnou zvýšené průtoky, bude možné všechny toky projít zkontrolovat, zda někde nevznikly nějaké povodňové škody a samozřejmě se budou rozbíhat opravy."
---
Obce na Jablunkovsku bude chránit před velkou vodou digitální povodňový plán
Stále častější přívalové deště nutí obce a města přijímat účinnější opatření k ochraně majetku. Město Jablunkov a obce v jeho okolí bude v brzké době chránit před velkou vodou digitální povodňový plán. Především jde o skutečně aktuální vyhodnocení stavu hladin řek Lomná a Olše.
Jiří Hamrozi (KDU-ČSL, starosta Jablunkova: “Digitální povodňový plán nám pomůže financovat státní rozpočet z vládního protipovodňového systému a jedná se vlastně o to, že budeme monitorovat místa, kde se může případně řeka vylít, udělat nějaké škody a udělat nějaké zabezpečení, popřípadě v době klidu pozorovat, jak se chová tok řeky. Jedná se vlastně i o to, že můžeme si vybavit město Jablunkov elektrocentrálou, takže pokud by někoho vytopilo, tak máme náhradní zdroj a můžeme používat vlastně při krizových situacích tady tuto elektrocentrálu.”
Systém pomůže Jablunkovu a dalším obcím v okolí. Lidem v záplavových oblastech se dostanou informace o nebezpečí mnohem rychleji.
Jiří Hamrozi (KDU-ČSL, starosta Jablunkova: "Jedná se o digitální povodňový plán nejenom města Jablunkova, ale celé obce s rozšířenou působností, takže je to pro další 12 obcí. Dokument řeší napomáhání povodňovým orgánům při řízení povodňové události a případně snížení následků škod při povodních a dalších věcech, takže dokument shrnuje veškerá data pro povodňový systém.”
Systém se bude opírat také o data z oficiálních monitorovacích stanic Povodí Odry.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: “Státní podnik povodí Odry má na celém svém území rozsáhlou síť a měřících stanic, které přenášejí aktuální data během celých 24 hodin denně. Tato měřící síť se stále rozšiřuje a například v nedávné době jsme vybudovali 7 limnigrafických stanic a jednou srážkoměrnou stanici v oblasti Horní Opavy, v oblasti, kde by měla být vybudována přehrada Nové Heřminovy. Takže my už v tuto chvíli máme aktuální data i z tohoto území. V případě, že jsou avizovány nějaké povodňové stavy, prognózy se posílají na integrovaný záchranný systém a hlavně na hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, který má za úkol informovat jednotlivé obce a jednotlivé povodňové orgány o aktuální situaci. Ta spolupráce je velmi dobrá a za ta léta se nám osvědčila.”
Se škodami způsobenými velkou vodou mají v Jablunkově bohaté zkušenosti.
Jiří Hamrozi (KDU-ČSL, starosta Jablunkova: “V Jablunkově máme místa, protože máme soutok řek, máme místa, kde se mohou tyto řeky vylít v případě povodní nebo přívalových dešťů. To jsou největší problémy, které nastávají, takže budeme je monitorovat. Tato data budou zpracována u nás na městském úřadě a budou je využívat jak naši dobrovolní hasiči, tak strážníci, popřípadě budou monitorovat, jestli tam není nějaký dětský tábor, aby věděli, že přijde povodňová vlna. Tento povodňový systém vznikl na základě škod, které způsobily v minulosti řeka Lomná a Olše. V minulosti byly v ohrožení jak dětský tábor, tak třeba budovy muzea Bible, či areál Městského lesa, takže tyto škody vlastně vznikaly z toho, že jsme neměli předchozí monitoring jak se řeka chová.
---
Sochy z landeckých sympozií jsou k vidění v Sochařském parku pod Babí horou v Těrlicku-Hradišti
Sochařský park pod Babí horu v Těrlicku-Hradišti sice leží stranou známých turistických tras, lidé však přesto postupně přicházejí na to, jaké skvosty v něm jsou k vidění. Mnohé sochy vznikly v ostravském Landeku. V Těrlicku si je může prohlédnout každý.
Martin Kuchař, sochař: “Sochařský park má historii, která se začala psát v roce 2002, kdy jsem pozval pod bájný vrch Landek v areálu Hornického muzea v Ostravě, kde jsem tehdy působil, šest sochařů z různých koutů světa a pak se co dva roky opakovala bienále sochařských sympozií až do roku 2010.”
Materiál, ze kterého umělci svá díla tvořili, pochází z celého světa.
Martin Kuchař, sochař: “Jak se mi podařilo sehnat nějaký slušný blok kamene nebo pěkný tvar kamene, tak sochaři měli možnost z něho tesat, ale přesto se tu objevuje božanovský pískovec, maletínský pískovec, máme tady slezskou žulu a další.”
Park navštěvují navštěvují jednotlivci i organizované skupiny výletníků. Například v pátek přijela skupina milovníků umění.
Karel Bogar, předseda spolku: "My jsme z Frýdku-Místku a jsou tady teda i lidé z Ostravy a z Rožnova dokonce. Máme spolek, jmenuje se to Pobeskydský spolek přátel výtvarného umění a vznikli jsme v roce 1968, takže jsme jedním z nejstarších takových spolků.”
Prohlídkou socha a výhledem na Beskydy je možné strávit i několik hodin. K vidění jsou díla sochařů z celého světa. Vystavené sochy jsou volně přístupné a nejsou na prodej.
Martin Kuchař, sochař: “My se snažíme dodržovat ten klíč těch původních sympozií, takže se sochami se neobchoduje. Autoři vlastně, kteří přijeli, dostali zaplacený pobyt, cestu, kámen a nějaké stipendium, nějaký malý honorář a za to nám věnovali to své dílo a my jsme se zaručili jako spolek, že ta díla se stanou součástí veřejného prostoru a budou přístupná veřejnosti kdykoliv.”
Dobrou zprávou je, že se park bude rozšiřovat o další sochy.
Martin Kuchař, sochař: “Nám se podařilo po devíti letech, což už jsem teda ani nedoufal, obnovit loni další ročník, takže bylo to takové volné pokračování těch landeckých sympozií.Ale protože jsme na území obce Těrlicko a obec se o svůj sochařský park vzorně stará, tak jsme se dohodli s vedením radnice, že uděláme pokračování. Udělali jsme 6. ročník sympozia Landek Těrlicko, kdy vzniklo 8 nových soch. Byli tady autoři z Chile, Íránu, Ruska, Slovinska, Itálie a samozřejmě Česka a jejich sochy vlastně sochařský park rozšířily.”
---
Před většími škodami uchránily region přehrady a práce vodohospodářů
Poslední vydatné deště opět naplnily koryta potoků a řek. Lidé se chodili dívat ke břehům i k přehradám, aby se ujistili, že jim nehrozí nebezpečí. Právě u přehrad se potvrdila jejich úloha při ochraně míst pod jejich hrázemi.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: “Tato deštivá srážka, která vypadla během pěti dnů od 18. června, měla za následek, že byly zvýšené průtoky v tocích. My tu povodeň hodnotíme jako dvou až pětiletou. Na třech místech byly dosaženy třetí stupně povodňové aktivity, ale v zásadě nevznikly nějaké velké škody. Průtoky v současnosti jsou zvýšené a pohybují se kolem 30denních vod, ale v tuto chvíli nemáme žádné stupně povodňové aktivity. Co se týče vodních děl, ty zafungovaly velmi dobře, protože zachytily veškerou povodňovou srážku ve svých retenčních prostorách a tím zklidnily situaci pod přehradami s dosahem až na řeku Odru. Takže v tuto chvíli my se snažíme opět pomalým odtokem přehrady vyprazdňovat, abychom se dostali opět na zásobní hladinu, což je stoprocentní zásobní hladina, ze které zásobujeme vodou obyvatelstvo, průmysl a také vypouštíme vodu pod přehradami do toků, abychom tyto toky nadlepšovali.”
K větším škodám nedošlo především díky včasnému vyhodnocování informací o vývoji počasí a stavu vodních toků.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: “Jak jsem říkala, byla to dvou až pětiletá povodeň a ty přehrady zafungovaly velmi dobře a koryta řek a hlavně velkých řek také. Samozřejmě, tato epizoda se vyznačovala tím, že došlo k zatopení sklepů a zahrad hlavně z povrchových vod. To znamená z polí, z nějakých kanálů nebo rygolů.”
Ochranu před velkou vodou má v kraji na starost poměrně početný tým odborníků.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: “Ve chvíli, kdy jsou avizovány větší srážky, které by mohly zvýšit významně průtoky v tocích, je svolána povodňová komise a je aktivováno zhruba 150 lidí na státním podniku Povodí Odry, kteří jako odborníci vědí, co v té chvíli mají dělat a jaké mají úkoly. Začíná pracovat skupina, která vyhodnocuje stav a vydává prognózy, které potom posíláme na integrovaný záchranný systém."
Práce vodohospodářů však s posledními dešťovými kapkami ani zdaleka nekončí.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: "Jakmile opadnou zvýšené průtoky, bude možné všechny toky projít zkontrolovat, zda někde nevznikly nějaké povodňové škody a samozřejmě se budou rozbíhat opravy."
---
Obce na Jablunkovsku bude chránit před velkou vodou digitální povodňový plán
Stále častější přívalové deště nutí obce a města přijímat účinnější opatření k ochraně majetku. Město Jablunkov a obce v jeho okolí bude v brzké době chránit před velkou vodou digitální povodňový plán. Především jde o skutečně aktuální vyhodnocení stavu hladin řek Lomná a Olše.
Jiří Hamrozi (KDU-ČSL, starosta Jablunkova: “Digitální povodňový plán nám pomůže financovat státní rozpočet z vládního protipovodňového systému a jedná se vlastně o to, že budeme monitorovat místa, kde se může případně řeka vylít, udělat nějaké škody a udělat nějaké zabezpečení, popřípadě v době klidu pozorovat, jak se chová tok řeky. Jedná se vlastně i o to, že můžeme si vybavit město Jablunkov elektrocentrálou, takže pokud by někoho vytopilo, tak máme náhradní zdroj a můžeme používat vlastně při krizových situacích tady tuto elektrocentrálu.”
Systém pomůže Jablunkovu a dalším obcím v okolí. Lidem v záplavových oblastech se dostanou informace o nebezpečí mnohem rychleji.
Jiří Hamrozi (KDU-ČSL, starosta Jablunkova: "Jedná se o digitální povodňový plán nejenom města Jablunkova, ale celé obce s rozšířenou působností, takže je to pro další 12 obcí. Dokument řeší napomáhání povodňovým orgánům při řízení povodňové události a případně snížení následků škod při povodních a dalších věcech, takže dokument shrnuje veškerá data pro povodňový systém.”
Systém se bude opírat také o data z oficiálních monitorovacích stanic Povodí Odry.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: “Státní podnik povodí Odry má na celém svém území rozsáhlou síť a měřících stanic, které přenášejí aktuální data během celých 24 hodin denně. Tato měřící síť se stále rozšiřuje a například v nedávné době jsme vybudovali 7 limnigrafických stanic a jednou srážkoměrnou stanici v oblasti Horní Opavy, v oblasti, kde by měla být vybudována přehrada Nové Heřminovy. Takže my už v tuto chvíli máme aktuální data i z tohoto území. V případě, že jsou avizovány nějaké povodňové stavy, prognózy se posílají na integrovaný záchranný systém a hlavně na hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, který má za úkol informovat jednotlivé obce a jednotlivé povodňové orgány o aktuální situaci. Ta spolupráce je velmi dobrá a za ta léta se nám osvědčila.”
Se škodami způsobenými velkou vodou mají v Jablunkově bohaté zkušenosti.
Jiří Hamrozi (KDU-ČSL, starosta Jablunkova: “V Jablunkově máme místa, protože máme soutok řek, máme místa, kde se mohou tyto řeky vylít v případě povodní nebo přívalových dešťů. To jsou největší problémy, které nastávají, takže budeme je monitorovat. Tato data budou zpracována u nás na městském úřadě a budou je využívat jak naši dobrovolní hasiči, tak strážníci, popřípadě budou monitorovat, jestli tam není nějaký dětský tábor, aby věděli, že přijde povodňová vlna. Tento povodňový systém vznikl na základě škod, které způsobily v minulosti řeka Lomná a Olše. V minulosti byly v ohrožení jak dětský tábor, tak třeba budovy muzea Bible, či areál Městského lesa, takže tyto škody vlastně vznikaly z toho, že jsme neměli předchozí monitoring jak se řeka chová.
---
Sochy z landeckých sympozií jsou k vidění v Sochařském parku pod Babí horou v Těrlicku-Hradišti
Sochařský park pod Babí horu v Těrlicku-Hradišti sice leží stranou známých turistických tras, lidé však přesto postupně přicházejí na to, jaké skvosty v něm jsou k vidění. Mnohé sochy vznikly v ostravském Landeku. V Těrlicku si je může prohlédnout každý.
Martin Kuchař, sochař: “Sochařský park má historii, která se začala psát v roce 2002, kdy jsem pozval pod bájný vrch Landek v areálu Hornického muzea v Ostravě, kde jsem tehdy působil, šest sochařů z různých koutů světa a pak se co dva roky opakovala bienále sochařských sympozií až do roku 2010.”
Materiál, ze kterého umělci svá díla tvořili, pochází z celého světa.
Martin Kuchař, sochař: “Jak se mi podařilo sehnat nějaký slušný blok kamene nebo pěkný tvar kamene, tak sochaři měli možnost z něho tesat, ale přesto se tu objevuje božanovský pískovec, maletínský pískovec, máme tady slezskou žulu a další.”
Park navštěvují navštěvují jednotlivci i organizované skupiny výletníků. Například v pátek přijela skupina milovníků umění.
Karel Bogar, předseda spolku: "My jsme z Frýdku-Místku a jsou tady teda i lidé z Ostravy a z Rožnova dokonce. Máme spolek, jmenuje se to Pobeskydský spolek přátel výtvarného umění a vznikli jsme v roce 1968, takže jsme jedním z nejstarších takových spolků.”
Prohlídkou socha a výhledem na Beskydy je možné strávit i několik hodin. K vidění jsou díla sochařů z celého světa. Vystavené sochy jsou volně přístupné a nejsou na prodej.
Martin Kuchař, sochař: “My se snažíme dodržovat ten klíč těch původních sympozií, takže se sochami se neobchoduje. Autoři vlastně, kteří přijeli, dostali zaplacený pobyt, cestu, kámen a nějaké stipendium, nějaký malý honorář a za to nám věnovali to své dílo a my jsme se zaručili jako spolek, že ta díla se stanou součástí veřejného prostoru a budou přístupná veřejnosti kdykoliv.”
Dobrou zprávou je, že se park bude rozšiřovat o další sochy.
Martin Kuchař, sochař: “Nám se podařilo po devíti letech, což už jsem teda ani nedoufal, obnovit loni další ročník, takže bylo to takové volné pokračování těch landeckých sympozií.Ale protože jsme na území obce Těrlicko a obec se o svůj sochařský park vzorně stará, tak jsme se dohodli s vedením radnice, že uděláme pokračování. Udělali jsme 6. ročník sympozia Landek Těrlicko, kdy vzniklo 8 nových soch. Byli tady autoři z Chile, Íránu, Ruska, Slovinska, Itálie a samozřejmě Česka a jejich sochy vlastně sochařský park rozšířily.”
---
