Žermanická přehrada se lidem na Světový den vody otevřela po 7 letech

V sobotu se veřejnosti v rámci Světového dne vody opět otevřely hráze a další prostory přehradních nádrží. Stovky lidí zamířily například na Žermanickou přehradu, která byla přístupná po 7 letech.

V rámci Světového dne vody si mohli lidé prohlédnout útroby Žermanické přehrady. Nejdříve se návštěvníci dozvěděli něco o historii vodního díla, technických parametrech a pak se mohli podívat do části hrázových chodeb.

Vojtěch Popieluch, Povodí Odry, hrázný Žermanické přehrady: „Hodně lidí je tady překvapených, když jim vykládám, kolik vody odebírala Nová huť z tohoto vodního díla, když se přehrada postavila v padesátých letech. Měli povoleno až jeden a půl metru krychlového za vteřinu. Dnes je to jen 60 litrů za sekundu, tedy 0,06 kubíku.“

Lidé přijížděli na přehradu z blízkého okolí, ale také ze vzdálenějších měst.

Anketa: „My jsme přijeli z Přerova. Nás zajímají takové technické stavby a technické památky, a právě jsme si říkali, že se podíváme u příležitosti Dne vody. Loni jsme byli na přehradě Šance, tak jsme si řekli, že se podíváme i na Žermanickou přehradu. Byli jsme tady ve strojovně, podívat se do nitra hráze, ke spodní výpusti a dostali jsme výklad o tom, jak přehrada funguje.“

Anketa: „Přijeli jsme z Dolní Suché, bylo to zajímavé, ale krátké.“ Co vás třeba nejvíce překvapilo? „Co mě překvapilo? Kolik tu bylo lidí. My jsme tu už byli kdysi, takže jsme věděli, do čeho jdeme.“

Anketa: „Mně se to líbilo docela hodně a chtěli jsme si udělat takový malý výlet o víkendu. Nečekal jsem, že tady bude tolik krápníků.“

Anketa: „Přijeli jsme z Havířova, na přehradu se přes léto chodíme koupat a vždycky mě zajímalo, jak to vypadá uvnitř. Tak jsme využili dne otevřených dveří a přišli jsme se podívat i s celou rodinou.“ Je něco, co vás překvapilo? „Průměr těch spodních výpustí, jak jsou obrovské, kolik jich tu je a jak je to celé veliké. Jak jsou vysoké ty chodby. Je toho hodně.“

Anketa: „Každá přehrada je jiná, když se člověk podívá. Prohlídka se mi líbila, protože je zajímavé vidět tu techniku, slyšet, jak se stavělo, jak je přehrada stará a jak vůbec stavba probíhala. Je zajímavé se po takových technických památkách podívat.“

Zájem ze strany veřejnosti byl o prohlídku přehrady velký, protože se otevřela návštěvníkům po několika letech.

Vojtěch Popieluch, Povodí Odry, hrázný Žermanické přehrady: „Den otevřených dveří na vodním díle Žermanice máme po sedmi letech. Zavřel nás covid v roce 2020 a od roku 2022, kdy jsme mohli po covidu opět pouštět návštěvníky, jsme tady začali budovat novou elektrárnu. Tu jsme dostavěli teprve v loňském roce a letos budeme vodní dílo kolaudovat. To byl ten důvod.“

Den otevřených dveří si nakonec nenechalo ujít více než 1500 návštěvníků.

---

Lidé si mohou zvelebit okolí za peníze radnice

Obce a města v Beskydech a jejich podhůří se snaží zlepšovat podmínky pro návštěvníky, ale také pro své obyvatele. Někde je zapojují aktivně tím, že jim dávají peníze z rozpočtu na projekty, které si sami navrhnou.

Mezi nejčastější projekty, které lidé předkládají jako návrhy k realizaci, patří ty, které řeší zvelebování veřejných prostranství. Například ve Frýdlantě nad Ostravicí si takto obyvatelé zajistili lavičky pro seniory nebo dětská hřiště a sportoviště. O půl milionu korun z participativního rozpočtu na vlastní projekt se mohli přihlásit i letos.

David Pavliska (Pro Frýdlant), místostarosta Frýdlantu nad Ostravicí: „Dnes proběhlo veřejné projednání již čtvrtého ročníku výzvy participativního rozpočtu města Frýdlantu nad Ostravicí, tedy pro letošní rok 2026. Sešly se nakonec čtyři projekty, které prošly formální kontrolou. Všude byly nějaké drobnosti, které jsme potřebovali upřesnit a dojasnit.

O letošní peníze se uchází například projekt na výrobu a rozmístění ptačích budek a krmítek. Další předkladatelé navrhli atrakce pro zahradu mateřské školy v místní části Lubno. S dalším projektem na hřiště přišli fotbalisté a otužilci by rádi modernizovali kašnu v centru města.

Jaroslav Rozkydal, 1. BFK Frýdlant nad Ostravicí, člen výkonného výboru: „Chtěli bychom mezi travnatou plochou a umělou trávou vybudovat workoutové hřiště pro širokou veřejnost celého Frýdlantu nad Ostravicí. Workoutové hřiště je přínosem pro děti v tom, že se tam můžou zdokonalovat v posilování a cvičení, i pro malé děti, které si tam můžou hrát formou prolézaček a různých prvků pod dohledem rodičů.“

Petr Paseka, Beskydský ledoborec, člen výboru spolku: „My jsme dnes přišli představit projekt Živá fontána, který by měl zrekonstruovat stávající kašnu, kterou tady máme, a doplnit ji o nové posezení a LED osvětlení tak, aby se stala místem nových setkávání jak mladých, tak starých a byla i místem, které bude jasně definováno. To znamená, když se sejdeme u kašny, tak všichni budeme vědět, kde to je.“

O jednotlivých projektech bude hlasovat veřejnost.

David Pavliska (Pro Frýdlant), místostarosta Frýdlantu nad Ostravicí: „Dnes měli jednotliví zástupci možnost odprezentovat svůj návrh, říct, co je k tomu vedlo, a představit tento konkrétní projekt. Jsem rád, že se to opět povedlo a že jsou letos přihlášené pěkné projekty. Celkové množství finančních prostředků vyčleněných na tuto výzvu je 500 tisíc korun. I v předchozích letech jsme byli schopni případné drobné rozdíly dořešit a částku mírně navýšit. Pro letošní rok tedy zůstává stejná. Hlasování veřejnosti začne od začátku května. Více informací o participativním rozpočtu a možnostech hlasování najdete na webových stránkách města nebo v aplikaci Munipolis.“

Lidé mají už teď možnost přemýšlet nad novými projekty, které by město zaplatilo z participativního rozpočtu. Nápady se očekávají nejen od jednotlivců, ale především od zástupců nejrůznějších spolků.

---

Na Hukvaldech se povídalo o tom, jak se stavěly hrady

Zajímavosti o tom, jak se stavěly hrady, se dozvěděli lidé, kteří se zúčastnili přednášky historika Muzea Bruntál. Přednáška o středověkém stavitelství se konala na hradě Hukvaldy.

Návštěvníci, kteří přišli na přednášku „Jak se stavěly hrady“, si nejdříve hrad Hukvaldy prošli s průvodcem. Ten jim popsal, kdy se hrad začal stavět a jak se postupně rozrůstal a v tehdejších poměrech také modernizoval. Pak se konala přednáška v návštěvnickém centru.

Igor Honišer, historik Muzea Bruntál: „Přijíždím z Muzea Bruntál, čili ta přednáška, tak jak ji mám nachystanou, je koncipovaná do prostředí Jeseníků a má samozřejmě i tu obecnou část. Takže možná překvapím návštěvníky a posluchače přednášky, ale trošku více se budeme soustředit na tu vzdálenější část Slezska než na samotné Hukvaldy. Hukvaldy tady budou samozřejmě taky jako jeden z příkladů toho, jak se hrady vyvíjely, ale možná překvapivě pro místní návštěvníky se podíváme i na drobnější fortifikace podhůří Jeseníků.“

Anketa: „Proč mě to zajímá? Protože jsem tady skoro místní. Zajímám se, tak jako starší člověk. Čím je člověk starší, tím se víc zajímá, odkud přišel, kam patří a jak to tu bylo. Tak jsem chtěl něco vědět o historii toho hradu, toho zařízení. Když jsem tady místní, abych měl jakési takové informace.“

Anketa: „Přišli jsme se podívat z Palkovic, máme to tady za rohem, už 20 let jsme nebyli na hradě Hukvaldy a tato přednáška nás zaujala, tak jsme se přišli podívat s manželkou. Mě celkově zajímají hrady, takže ta historická stavba je sama o sobě celkem zajímavá.“

Igor Honišer, historik Muzea Bruntál: „Měli bychom se podívat, jak takové hrady vznikaly, jejich předobrazy někdy v 11. století. Měli bychom se podívat na jednotlivé části hradu a měli bychom se taky podívat, kdo je financoval, kdo je stavěl, jak je stavěl a všechno okolo. Návštěvníci se, doufám, budou ptát, takže dojde i na ty podrobnější věci. V kontextu těch prvopočátků hradů i Hukvaldy patří někam k těm hradům, které vznikaly ve 13. století a které měly takový ten základ, ten bergfrit, který byl jádrem hradu a postupně se kolem něho rozvíjel hrad. Takže v tomto spadají Hukvaldy právě do toho hlavního proudu, tak jak si představujeme ten středověký hrad – věž, palác, hradby, brána.“

Hrad Hukvaldy se právě chystá na zahájení letošní návštěvnické sezony. Ta bude opět plná zajímavých akcí.

Miroslav Bitter, kastelán hradu Hukvaldy: „Chystáme letos řadu překvapení i řadu změn, co se týče programu. Můžu nalákat na program, který chystáme hned teď v květnu, kdy 9. 5. tady proběhne velký lukostřelecký turnaj. Máme přislíbenou účast jak slovenských účastníků, tak polských a samozřejmě českých taky. Turnaj se bude konat zde v areálu hradu. Budou v dobových kostýmech a bude to velké. Máme tady už nahlášených kolem 60 soutěžících, takže bude to pěkné.“

Do akce se mohou aktivně zapojit také samotní návštěvníci.

Miroslav Bitter, kastelán hradu Hukvaldy: „Máme překvapení připravené i pro běžné účastníky, kteří si můžou zastřílet na slaměný terč s dobovým lukem. A ti lidé nebo ti účastníci, kteří budou mít dobré výsledky, se můžou tohoto středověkého turnaje v lukostřelbě zúčastnit taky. Všechno samozřejmě bude o odměny, o poháry, o medaile, tak jak to má být.“

Na tuto akci budou navazovat další v průběhu celého léta až do podzimu.

---