Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Moravskoslezský kraj spotřebovává miliony tun uhlí ročně. Je možné se obejít bez uhlí? Umíme ho nahradit. O tom jakou má uhlí budoucnost v Moravskoslezském kraji bude řeč v diskuzním fóru ve kterém vítám Vás diváky televize Polar a také naše dnešní hosty Jakuba Unucku, náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje, Radima Tabáška, výkonného ředitele společnosti OKD, Pavla Woznicu, ekonomického ředitele akciové společnosti OKK Koksovny, Václava Daňka, předsedu správní rady společnosti Ridera a zároveň viceprezidenta Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, Petra Baránka, ředitele pro životní prostředí Liberty Ostrava a Iva Žižku, ředitele pro personalistiku a vnější vztahy Třineckých železáren. Pánové hezké odpoledne, můžeme přistoupit k prvnímu tématu.
Reportáž: Evropským trendem současnosti, ke kterému se hlásí i Česká republika je snižování podílu fosilních paliv. Většina obyvatelstva vnímá klimatické změny včetně uhlíkové stopy a očekává změny. Na emisích produkovaných v našem regionu mimo jiné participuje i 6 milionů tun uhlí spotřebovaných k výrobě dálkového tepla, elektřiny a koksu nepostradatelného pro výrobu oceli. Čím se podílí uhlí na znečištění ovzduší? Co pro zlepšení děláme v MSK?
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak ještě jednou pro Vás zopakuji otázku. Co se v posledních letech podařilo udělat pro zlepšení životního prostředí v Moravskoslezském kraji? Jako první má slovo pan Woznica.
Pavel Woznica, ekonomický ředitel OKK Koksovny a.s.: Tak ve společnosti OKK Koksovny jsme za posledních deset let do ekologických projektů a do modernizace provozu investovali přes tři miliardy korun. A samozřejmě, že v těch ekologických aktivitách a modernizaci provozů budeme pokračovat i nadále. Pokud bych měl zmínit takové nejvýznamnější projekty z posledních let, tak mezi ně patří rekonstrukce sytiče do kterého jsme investovali cirka 60 milionů korun. A pak k odprášení a odprášení jemné a hrubé třídírny koksu. Kdy tady tahle investice se pohybovala ve výši rovněž kolem šedesáti milionů korun. A díky tady téhle té investici se nám podařilo snížit emise tuhých znečišťujících látek o 50 procent.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co dělá pro zlepšení ovzduší Liberty Ostrava?
Petr Baranek, ředitel pro životní prostředí Liberty Ostrava: Tak obdobně jako kolegové v OKK i u nás bylo do ochrany životního prostředí tedy zejména snížení zátěže ovzduší investováno několik miliard korun. V posledních řekněme deseti letech převážně ty investice byly zaměřeny na snižování emisí ze spékáren rud, ale také z koksoven a ostatních technologických provozů. Ty emise oproti stavu před těmi deseti lety byly sníženy o zhruba 90 procent.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co dělají Třinecké železárny pro zlepšení ovzduší v Moravskoslezském kraji?
Ing. Ivo Žižka, ředitel pro personalistiku a vnější vztahy Třinecké železárny: Já se nemohu než nepřipojit, také u nás byly investovány miliardy v posledních 20 až 25 letech do zlepšení životního prostředí. Například v tuhých znečišťujících látkách, tedy prachu jsme zhruba na 1 % toho, co jsme vypouštěli ještě před 30 - 35 lety. Co se týká znečišťování skleníkovými plyny konkrétně oxidem uhličitým, tak za posledních 25 let jsme snížili zhruba o 20 % což pro ilustraci je asi milion tun.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Zbývá nám OKD. Co dělá OKD pro zlepšení životního prostředí?
Ing. Radim Tabášek, výkonný ředitel OKD: Proces dobývání uhlí podléhá hodnocení vlivu na životní prostředí de fakto ten projev je dneska hlavně v sanačně - rekultivačních akciích a důlních škodách. Ročně investujeme kolem 300 milionů korun a těžba uhlí samozřejmě tu krajinu také přetváří, takže ty finální cíle sanací odpovídají tomu, co je potřeba z hlediska ochrany životního prostředí.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane Unucko, jak vidíte situaci z pohledu kraje a jak vnímáte to, co teď pánové řekli? Dělají dost, pro zlepšení ovzduší v Moravskoslezském kraji?
Ing. Jakub Unucka, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje : Já bych chtěl kapitánům průmyslu poděkovat, protože to, že se vzduch v našem kraji zlepšuje to cítí opravdu každý. Za poslední roky docela razantně, takže díky, ale samozřejmě stále je ještě co zlepšovat, takže uvidíme kam až zajdeme. Kde jsou ty technologické limity, které ty firmy mají.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Čím se podílí podle vás uhlí na znečištění ovzduší v kraji. Připomínám, že v dnešním diskuzním fóru se bavíme o průmyslu a z pohledu znečištění ovzduší se nezabýváme dopravou a topeništi. To je otázka pro pana Daňka.
Ing. Václav Daněk, předseda Správní rady společnosti Ridera a.s. a viceprezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje: Já se domnívám, že tak jak tady kolegové hovoří o zlepšující se kritériích, tak jedním z nejvýznamnějších kritérií byl zákaz spalování kalových částí, kalů jako takových. To byla zhruba 15% spotřeba. To je samozřejmě otázka pak polétavého prachů, oxidů, síry a oxidů dusíku a na druhé straně to bylo samozřejmě snížení limitu podílu síry v palivech. Na limity pod které se nemůže jít při spotřebovávání. Takže ta struktura těch spalovacích paliv pomohla ke zlepšení ovzduší.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A umíte říct v nějakém časovém horizontu o kolik se zlepšila kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji?
Ing. Václav Daněk, předseda Správní rady společnosti Ridera a.s. a viceprezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje: Já nejsem odborník přes ekologii, ale z hlediska struktury odbytu je zhruba změna u 30 % našich zákazníků a myslím si, že to asi ekologové dokážou vyhodnotit empiricky lépe.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Budoucnosti uhlí se zabývá také uhelná komise při ministerstvu průmyslu a obchodu, která zasedala v minulých týdnech. Jaké má poslání komise a týkalo se něco Moravskoslezského kraje? Otázka pro pana Unucku.
Ing. Jakub Unucka, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje : Tak naštěstí se týká Moravskoslezského kraje protože uhelná komise v těch počátcích vůbec černé uhlí neřešila. Takže nám se povedlo černé uhlí dostat na stůl komise. Povedlo se nám vyčlenit právě spotřebu černého uhlí pro koksárenství mimo, protože to není vlastně spalování uhlí za účelem tepla. To je spalování uhlí za účelem vzniku nějakého polotovaru. Komise má říct jenom jedno. Má říct datum kdy se v České republice přestane spalovat uhlí pro energetické účely.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Evropská unie se podílí asi 9 % všech emisí skleníkových plynů na zeměkouli a patří mezi nejekologičtější. S tím asi budete souhlasit. Ale například Čína, Indie, Japonsko, Spojené státy a Rusko se podílejí na více než polovině všech emisí CO2 na zeměkouli. Jsou jinde ve světě v oblasti ekologie stejně aktivní, jako v Evropě? Tato otázka je pánové pro všechny, kdo se ujme odpovědi jako první.
Ing. Jakub Unucka, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje : Nejsou, Evropa je skutečně v čele těchto aktivit. Otázka, jestli to je ještě dobře nebo už je to přehnané. To je právě i na pány, protože když se podíváme na současný trend ocelářského průmyslu, tak Čína jako jediná země na světě nesnížila ani v době koronaviru výrobu oceli a jede na plné obrátky. A ta ocel se vozí, jaká je uhlíková stopa dovozu oceli z Číny? Jaká je kvalita výroby oceli v Číně? To jsou otázky, které trápí nás všechny a aby to nedopadlo tak, že všechnu výrobu odvezeme někam pryč a na druhém konci světa ta výroba na tom bude mnohem hůř pro životní prostředí než v Evropě.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: K tomu se ještě určitě dostaneme, tak pane Tabášku.
Ing. Radim Tabášek, výkonný ředitel OKD: Tak samozřejmě v západní Evropě těžba černého uhlí zanikla z důvodu ekonomických i z důvodů environmentálních. My samozřejmě pokračujeme dál a ty limity dodržovat musíme, takže to samo o sobě říká, že ta Evropa je striktní, ale ty podmínky se plnit dají, ale samozřejmě je to v ekonomice a množství toho uhlí, které se podařilo těžit. Ale je pravdou, že ostatní státy na to tak trošku zapomínají a využívají toho, že se to dělat nemusí.
Pavel Woznica, ekonomický ředitel OKK Koksovny a.s.: Tak samozřejmě už to tady padlo a Evropská unie je lídrem v oblasti snižování ekologických limitů a nastolení ekologických opatření s cílem snížit emise CO2. Nicméně je potřeba si uvědomit, že žijeme v globálním světě a Evropa není izolovaná od zbytku světa a abychom mohli dosáhnout právě těch cílů, tak je potřeba, aby se do toho programu zapojily největší znečišťovatele na světě. A tady bylo zmíněno, že vlastně celá Evropská unie se podílí na emisích CO2 9% . Takže byť se budeme snažit opravdu v maximální možné míře ty emise CO2 snížit, tak pokud to neudělají ostatní. Čína, Indie, Spojené státy americké, tak je ta ta naše práce zbytečná. A může mít de facto devastující dopad na hospodářství v Evropské unii.
Ing. Václav Daněk, předseda Správní rady společnosti Ridera a.s. a viceprezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje: Já se jenom připojuji, protože my se pořád s někým srovnáváme. To je takový náš model života. Teď třeba černouhelná platforma řeší, kdy vlastně ukončí černé uhlí svoji těžbu. Uhelná komise pod panem ministrem Havlíčkem, řeší, kdy ukončí těžbu hnědého uhlí. Jdeme trochu ve stopách Německa, které v roce 2007 schválilo, že v roce 2018 za 11 let zavře těžbu černého uhlí. No ale neříká se to B. Ročně na to dali dvě a půl miliardy euro. Teď jejich uhelná komise zavírá hnědé uhlí po roce 2038 ale ročně na to dá tři a půl miliardy. To znamená, že to je otázka i vyváženosti naší ekonomiky. Možnosti, které máme a zejména času, který potřebujeme pro to, abychom přešli na jiný druh paliva. Když si vezmete, tak my v té naší energetické politice ten mix je asi správný, ale zapomínáme na časový faktor a ta časová osa je, když dobře půjde jak rok 36. Normální lidé říkají 40 ale ono se píše rok 20. To znamená, že je tady opravdu vyvážený přístup, protože jenom v tomhle kraji je 250 tisíc lidí napojeno na centralizované teplo.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: K tomu se ještě určitě dostaneme. Já se omlouvám, abych já na čas nezapomněla protože ten čas opravdu nám utíká velmi rychle a pokračujeme dál ještě v odpovědi.
Petr Baranek, ředitel pro životní prostředí Liberty Ostrava: Já bych z hlediska průmyslu ve kterém pracuji chtěl apelovat především na ten čas. Protože všichni víme, že ten cíl Evropské unie je být uhlíkově neutrální do roku 2050 zhruba. Ta neutralita znamená, že ty emise, které lidská činnost vyprodukuje budou eliminovány řekněme přírodou samotnou - lesy. V současné době lesy jsou schopny absorbovat zhruba 10 % emisí. Mluvím teď o Evropě, která Evropská unie vyprodukuje z těch 4,5 miliardy tun jsou lesy schopné absorbovat 500 milionů tun. Tím chci říct, že jaksi z hlediska ocelářství my v současné době nemáme možnost to uhlí okamžitě nahradit něčím jiným. To redukční činidlo, kterým ten uhlík je. Je prostě v současné době nenahraditelný. Samozřejmě jsou připravovány technologie redukce rudy vodíkem případně náhrada výroby oceli namísto z přírodních zdrojů z železné rudy, šrotem a podobně. Ale je třeba si uvědomit, že to není možno udělat ze dne na den. To bude trvat minimálně desetiletí.
Ing. Ivo Žižka, ředitel pro personalistiku a vnější vztahy Třinecké železárny: Já se stručně vrátím k vaší původní otázce a odpovědi pana náměstka hejtmana, nejsou na světě. A ještě přidám jenom pro podporu jedno číslo. Evropská unie 9 %, z tohoto množství z těchto 9 % se ocelářský průmysl podílí 8 %. Nechť si divák spočítá kolik to je.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak první téma je za námi. Dalším tématem je ocel.
Reportáž: S ocelí se setkáváme na každém kroku. Používá se ve stavebnictví, strojírenství, v dopravě, zdravotnictví, potravinářství a celé řadě dalších odvětví. Oceli se vyrábí desítky a stovky druhů, s chemickým složením odpovídajícím požadovaným pevnostním, mechanickým a jiným vlastnostem. Hlavní předností oceli je téměř stoprocentní a neomezená recyklační schopnost při nezměněných vlastnostech. Na světě se vyrobí 1,5 miliardy tun oceli ročně. 800 mil tun je z Číny, 350 mil tun z Japonska, Indie, USA a Ruska. Česká republika produkuje v Třineckých železárnách a v Liberty Ostrava kolem 5 milionů tun oceli ročně. V současnosti Evropská unie podporuje levné dovozy oceli na úkor vlastních výrobců. Ti jsou navíc ovlivněni emisními limity, které jinde ve světě nejsou vyžadovány. Budeme dovážet i ocel? Chceme ztratit soběstačnost?
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak a já na příspěvek navážu. Ocel nás provází na každém kroku, je pro náš život v podstatě nepostradatelná. Současné železo a ocel zatím nelze vyrobit bez zanechání uhlíkové stopy. Má ta situace řešení? Dá se octa a železo vyrábět ekologičtěji?. Je to otázka pro všechny.
Ing. Ivo Žižka, ředitel pro personalistiku a vnější vztahy Třinecké železárny: Tak momentálně už jsme to trošku zmínili. Jiné pochody neexistují. Potřebujeme čas na například redukcí vodíkovými technologiemi a pokud zněla otázka. Budeme dovážet i ocel, my jí dovážíme a ty dovozy stále stoupají z ekologicky řekněme "špinavých", dovolím-li si užití tohoto výrazu, výrobců a zemí a Evropská unie proto nečiní zatím nic, ba naopak je snaha tzv. saveguard nebo nějaká cla snižovat a tomu dovozů bránit méně. A k technologiím ještě jednou. Technologie jsou, ale jsou ve fázi teprve vývojů, takže momentálně jinak nemáme. Můžeme snižovat energetickou náročnost, můžeme vysazovat zeleň, o té už tady pan kolega hovořil. Jenom pro zajímavost, zhruba 40 tisíc stromů na území Třineckých železáren váže asi 120 tisíc tun CO2 ročně.
Petr Baranek, ředitel pro životní prostředí Liberty Ostrava: Tak nevím, jestli je k tomu co dodat. Já bych chtěl teda obrátit pozornost divákům, zda tedy ukončit výrobu a dovážet veškerou ocel. Což je také jedna z variant, která přichází. Já myslím, že nás poučila tady nedávná situace ohledně koronaviru a jak to bylo s rouškami. Já si myslím, že ztratit alespoň částečnou soběstačnost ve výrobě oceli by bylo jaksi značně naivní a neprozřetelné. Můj názor je, že řekněme tu současnou úroveň jestli to je 5 nebo 4 miliony tun, to už není jaksi rozhodující. Ale vyrábět ocel v České republice v každém případě bychom měli vyrábět.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Otázka zněla jestli lze ještě ekologičtější vyrábět ocel.
Petr Baranek, ředitel pro životní prostředí Liberty Ostrava: Já už jsem to zmínil v předcházejícím vstupu. Já si myslím, že obě společnosti jsou vlastně na technologickém maximu nebo minimu, jak se to vezme. Plní veškeré požadavky těch tzv. nejlepších dostupných evropských technik a se současnou technologií k výraznému kvantitativnímu pokroku nemůže dojít.
Ing. Václav Daněk, předseda Správní rady společnosti Ridera a.s. a viceprezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje: Já nebudu dlouho zdržovat, ale myslím si, že to je otázka tzv. že rozbíjíme otevřené dveře. Protože bez oceli, bez železa třeba české stavebnictví, které ročně provádí objem přes 400 miliard korun se bez oceli, betonářských ocelí, nosných prvků prostě neobejde. A ta naše kvalita českých výrobků. Když vezmu Třinecké železárny jejich kolejnice jsou světovým produktem a tohle vše bychom si měli spíše hájit než dovážet odněkud s pochybnou kvalitou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Zmiňujete dovoz. Otázka spíš zněla na to, jestli nejde vyrábět ekologičtěji, ale i tak Vám děkuji za odpověď.
Pavel Woznica, ekonomický ředitel OKK Koksovny a.s.: Tak já se nechci opakovat, protože všechno důležité a podstatné tady řekli kolegové a odborníci z ocelářství. Já chci říct jen jednu věc. Ono je dobré neustálé pracovat nad tím, abychom řešili ten dopad průmyslu na životní prostředí a snažili se opravdu ty dopady snižovat. Nicméně je samozřejmě důležité, aby do těch expertních týmů Evropské komise EU byly zapojeni i opravdu odborníci z řad průmyslu, kterých se tady tahle opatření dotýkají a aby následná opatření, která budou přijata opravdu nebyly v rozporu s nějakými fyzikálními zákony. Protože, jak už bylo řečeno, opravdu i my na koksovnách použijeme nejlepší dostupné technologie. My už emise CO2 nejsme schopni snížit nějak výrazně níž, aniž bychom snížili samotnou výrobu. Takže je potřeba mít opravdu nějaký konsenzus cílů versus opravdu co je v reálu. Jak je toho v reálu možné dosáhnout a další věc, co se týče toho dovozu oceli. Mi to připadá celkem takové pokrytecké, že na jedné straně Evropská unie tlačí domácí producenty výrazně snižovat emise, což je správně. Pokud to má nějaké opodstatnění. Respektive je to postaveno na nějakém reálném základu. Na druhou stranu nechápu, proč se zcela zvyšují limity nebo zvyšuje se dovoz oceli právě ze zemí, kde takovéhle limity tak přísné limity v průmyslu nejsou nastaveny. Je to daleko benevolentnější. Takže je to zvláštní.
Ing. Radim Tabášek, výkonný ředitel OKD: No já jako zastupující firmu, která produkuje koksovatelné uhlí spíše dobře, že zatím nikdo na to nepřišel že se dá vyrábět železo nějak jinak než z koksu.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A jak to vidíte vy pane Unucko?
Ing. Jakub Unucka, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje : Když se na ten proces podíváme jako na celek. Tak co je ekologické? Vozit uhlí do koksovny z Brazílie nebo z Austrálie a nebo to vzít ze šachty, která je 15 km daleko od koksovny? Čili dá se. Ale určitě to není založeno na tom, že zavřeme OKD a budeme to vozit Brazílie. To je opravdu celý komplex věcí, které spolu souvisí.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Zmínili jsme ekologii, zmínili jsme dovoz, zmínili jsme to, jak je kvalitní naše ocel. Čeho jsme se nedotkly jsou investice a zaměstnanost.
Ing. Ivo Žižka, ředitel pro personalistiku a vnější vztahy Třinecké železárny: Investice samozřejmě plánujeme na dlouhou dobu dopředu. Myslím si, že tady nemohu jaksi prozrazovat strategické záměry Třineckých železáren ale uvažujeme o investicích do výroby o další samozřejmě zekologičtění včetně zapojení fotovoltaiky. A co se týká zaměstnanosti. Zaměstnanost budeme plánovat takovou, aby naše výroba byla produktivní a konkurenceschopná.
Petr Baranek, ředitel pro životní prostředí Liberty Ostrava: Já myslím, že k tomu není co dodat. U nás je ta situace obdobná. Také plánujeme modernizaci výroby. Prvním krokem by měla být modernizace ocelárny, dalšími kroky by pak měla být výrazné investice do tzv. downstreamu. To znamená, hotovních tratí, abychom zvýšili přidanou hodnotu našich produktů.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Děkuji zatím za odpověď. Máme druhé téma za sebou a teď nás čeká koksárenský průmysl v Moravskoslezském kraji.
Reportáž: Významným ekologickým tématem pro Moravskoslezský kraj je množství černého uhlí požadované koksárenským průmyslem. Koks se používá jako palivo a redukční činidlo ve vysokých pecích Třineckých železáren a Liberty Ostrava pro výrobu surového železa a následně oceli. Koks z OKK je nedílnou součástí metalurgického a chemického průmyslu České republiky a střední Evropy. Jeho produkce v našem kraji vyžaduje více, než 3 miliony tun uhlí ročně. Lze ocel vyrábět jinak, ekologicky šetrněji? Co obnáší dovoz koksu?
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A já zase mám otázku pro vás všechny. Jak vnímáte koks. Je strategickou surovinou?
Pavel Woznica, ekonomický ředitel OKK Koksovny a.s.: Pro nás určitě koks strategická surovina je. Už tady bylo řečeno, koks je základní komodita k výrobě surového železa. Koks se vyrábí nebo se používá k výrobě litiny, ze které se vyrábí komponenty pro automotive, pro producenty stavebních strojů, letectví. Co se týče toho automotive tak, je vysoce pravděpodobné, že v každém autě ve kterém jsme tady přijeli, tak se nachází nějaký komponent, který byl vyráběn díky koksu nebo byl vyroben díky koksu pocházejícího z OKK. Takže ten koks hraje opravdu nezastupitelnou roli v průmyslu. Používá se například i pro výrobu kamenné vlny, která slouží jako tepelná izolace a vlastně jejím používáním dochází ke snižování energetické náročnosti provozu civilních a průmyslových objektů a defakto v konečném důsledku i ke snižování emisí CO2.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane Daňku, jak vidíte vy koks jako strategickou surovinu?
Ing. Václav Daněk, předseda Správní rady společnosti Ridera a.s. a viceprezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje: Já si myslím, že to, co tady řekl odborník z OKK je premisa tady toho pohledu. Protože řekněme si upřímně, to uhlí, které přichází do koksovny se zkvalitní. Je to produkt vyšší kategorie, vyšší kvality a přináší taky vyšší přidanou hodnotu. To znamená, já jsem přesvědčen, že je to cesta.
Ing. Radim Tabášek, výkonný ředitel OKD: Můžu zopakovat to, co říkali kolegové. Pro nás je samozřejmě strategickou surovinou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pánové má ještě někdo co dodat k této otázce?
Ing. Ivo Žižka, ředitel pro personalistiku a vnější vztahy Třinecké železárny: Bavíme se o koksu, ale pojďme si říct i to uhlí, protože při výrobě koksu vznikají i jiné výrobky z toho uhlí, které jsou zase strategickou surovinou pro jiná odvětví toho průmyslu. Teď mluvíme o dehtu, benzolu a dalších produktech. Takže z toho uhlí jednak koks pro ocelářství ale v rámci toho koksovacího procesu i výrobky pro jiné oblasti průmyslu. Takže to bych chtěl jenom dodat.
Ing. Jakub Unucka, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje : Možná fakt i ta nejzelenější budoucnost jakou si můžeme představit, kde všichni jezdíme v elektro autech, kde jsou jenom solární elektrárny. Prostě ta budoucnost je ocelová. Stožáry na elektřinu, i to auto samotné, prostě všude je potřeba ocel a bez koksu zatím nikdo neumí udělat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak a přejdeme k další otázce. Za jakých podmínek lze do Moravskoslezského kraje koks dovážet. Otázka pro pana Daňka.
Ing. Václav Daněk, předseda Správní rady společnosti Ridera a.s. a viceprezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje: Tak koks se dá samozřejmě dovážet z nejbližší lokality a to je Polsko. Polsko disponuje vlastně největší kapacitou koksových baterií a zároveň disponuje největší kapacitou koksovatelného uhlí. Polsko ročně produkuje řádově 13 milionů tun koksovatelného uhlí, ale v podstatě majoritně používá pro své vlastní koksovny. Takže on se dovážet dá, ale to co dělají tady třeba OKK, to je takový Mercedes mezi koksem. To je slevárenský koks, který opravdu v evropském měřítku patří mezi tu TOP klasu a to je třeba taky uvést.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pánové, dovedete si představit, že by se koks vyráběl pouze na jednom místě tedy v jedné koksovně?
Ing. Ivo Žižka, ředitel pro personalistiku a vnější vztahy Třinecké železárny: Nedovedu, protože pro zachování výroby v Třineckých železárnách v současné výši, což je o něco více než polovina ze zde uvedeného množství. Zbytek mají kolegové v Liberty. Tak my jsme soběstační ve výrobě koksu, protože jsme část koksu nahradili přímým foukáním prachové uhlí. Takže, pro nás ne, my svojí koksovnu potřebujeme pro sebe.
Petr Baranek, ředitel pro životní prostředí Liberty Ostrava: My jsme na tom obdobně. Ta specifická spotřeba koksu, to znamená na tunu surového železa je potřeba 480 kilo. To znamená, ty dva miliony tun surového železa my potřebujeme milion tun koksu, což je kapacita naší koksovny. Třinec má svoji koksovny pro sebe, my máme svoji koksovnu pro sebe.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A pak je tady jedna koksovna v Ostravě a nedá se domluvit tak, že by byla jenom ta jedna a vám by dodávala?
Pavel Woznica, ekonomický ředitel OKK Koksovny a.s.: Naše stěžejní výrobní program je slévárenský koks. To je právě ten Mercedes mezi koksem, který právě dodáváme do slévárny, výrobcům kamenné vlny a tak dále a tak dále. A tady kolegové potřebují vysokopecní koks, my ten vysokopecní koks taky vyrábíme, ale je to řekněme takový náš vedlejší výrobní program. A jak už bylo řečeno, pokud by tady měla být jedna koksovna, která by měla de facto vykrýt potřeby všech zákazníků z Třince, Liberty a koksovny jakoby nás. Tak by musela být postavena nějaká nová s X bateriemi.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Nedošlo by náhodou k úspoře uhlí kdyby se jenom na jednom místě vyráběl koks?
Pavel Woznica, ekonomický ředitel OKK Koksovny a.s.: Ne, nelze.
Ing. Radim Tabášek, výkonný ředitel OKD: Můžu ještě podotknout, že ten koks se nevyrábí z jednoho uhlí. To jsou určité směsi, procedury, procesy, to je něco jako vaření když to hodně zjednoduším. Já nejsem koksař ale samozřejmě historicky to je tak, že zase taková úplně jednoduchá věc to není a chápu samozřejmě kolegy, že to je určitý proces, a každá taková koksovna byla nastavena na určitý typ a parametr těch produktů. To se nedá jakoby realizovat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Kdybychom opět zmínili životní prostředí dá se koks vyrábět tak, aby se ještě něco vylepšilo na našem Moravskoslezském životním prostředí?
Už jsem zmiňoval. Opravdu, my děláme maximum a co se týče těch emisí CO2, tak ty jsou dány de facto způsobem výroby koksu. Používá nejmodernější technologie. Takže v téhle oblasti si asi nedovedu představit, že by se měly nějak výrazně emise CO2 snížit. Pak je to samozřejmě o emisích prachu. A na tom se neustále pracuje. Investuje se do opatření abychom ty emise prachu snižovali. Nicméně i to má své limity. Díky dostupným technologiím, které jsou. Musíme si říct na rovinu, že pokud budeme fungovat, bude fungovat ocelářství a tak tam vždycky nějaké emise budou. Cílem je samozřejmě snížit na nějaké rozumné minimum, které opravdu i technicky dosažitelné.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Souhlasíte s tím pánové?
Ing. Jakub Unucka, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje : Zaznělo něco o vaření, tak je možná jiný příměr. Asi všichni ví. Zabíjačka, to prase se spotřebuje úplně celé. Všechno maso, kůže, kostí a u té koksovny je to podobné. Protože když je uvnitř podniku, tak spotřebují veškeré odpadní teplo - z toho pohání, jednak děláte teplo pro lidi, jednak z toho děláte teplo pro výrobní procesy, plyn se spotřebovává v ocelářských pecích. Takže opravdu ta koksovna je navázána na ten hutní podnik, takže není možné oddělit úplně pryč, protože pak by to nefungovalo.
Pavel Woznica, ekonomický ředitel OKK Koksovny a.s.: U nás ta návaznost je ještě v tom, že přebytečný koksárenský plyn dodáváme do teplárny Veolia Energie ČR, která je v Přívoze a teplárna ten náš plyn potřebuje pro výrobu tepla, které pak dodává ostravským domácnostem. Takže de facto ta naše koksovna stejně asi jako všechny ostatní jsou de fakto bez odpadové. Všechno co vyprodukujeme, tak dále užíváme a prodáváme. Při výrobě koksu nevyrábíme jenom koks, ale jejich chemické deriváty, které jsou nezbytnou součástí pak pro další výrobu.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Děkuji a další téma je. Těžba uhlí v OKD versus dovoz.
Reportáž: Uhlí se nepoužívá jen k topení. Při zplyňování uhlí vzniká celá řada chemických produktů, které se dále využívají – například hnědouhelný generátorový dehet, surový benzín, fenolový koncentrát, kapalný čpavek a kyselina sírová. Uhlí jako surovina samo o sobě nepředstavuje problém, ten je až s jeho využitím v energetice. Těžba uhlí je sice invazivní, ale technologie rekultivací může problém řešit. Přibližně ½ černého uhlí zatím pochází z lokální těžby v OKD, ½ je z dovozu. Aktuální je rozhodnutí, kdy OKD zastaví těžbu a dovoz uhlí bude dominovat. Dozrál čas na zastavení těžby vlastního uhlí? Kolik uhlí potřebujeme?
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak já tu otázku pro vás zopakuji. Dozrál čas pro zastavení těžby vlastní?
Ing. Radim Tabášek, výkonný ředitel OKD: Nedozrál, žádné rozhodnutí o útlumu těžby v rámci OKD přijato nebylo.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Už padala nějaká léta, nějaké hranice.
Ing. Radim Tabášek, výkonný ředitel OKD: Když to řeknu hodně jednoduše, tenhle byznys s černým uhlím samozřejmě je hodně citlivý na některé věci a nejvyšší citlivost je samozřejmě cena uhlí. Možnost realizace ceny uhlí. Je třeba přiznat, že současná doba s tou cenou příliš není pozitivně nastavená, když to řeknu takhle jednoduše, ale musíme s tím pracovat a jedeme dál.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Kolik ještě máte zásob uhlí?
Ing. Radim Tabášek, výkonný ředitel OKD: Já vždy parafrázuji: řekněte mi kolik uhlí bude stát a já vám řeknu kolik máme zásob. Protože de facto navazuji na to, co jsem řekl předtím. Cena uhlí a ekonomika dobývání je prioritní v tomto byznysu.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: O budoucnosti OKD se jedná intenzivně. Je možné zmínit nějaký aktuální časový horizont?
Ing. Radim Tabášek, výkonný ředitel OKD: Ne, není možno zmínit žádný aktuální časový horizont v současné doby.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaký byste si přál aby to byl rok?
Ing. Radim Tabášek, výkonný ředitel OKD: Osobně bych si přál ať je to do mého důchodu samozřejmě ale jinak opravdu bych spekuloval.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pánové měli bychom myslet na energetickou bezpečnost a tím narážím na soběstačnost. Poslední týdny se častěji než kdykoliv jindy toto téma zmiňovalo.
Ing. Jakub Unucka, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje : Kraj zpracoval dopadovou studií, která jednoduše říká, co by se stalo, kdyby uhlí z OKD skončilo teď a opravdu tady kdyby skončil teď, tak tady máme stovky tisíc lidí bez tepla. Máme tady stovky tisíc lidí bez práce protože není možné přivést tři miliony tun uhlí ani Liberty, ani do Veolie, ani do Třince, protože nedostanete povolení na skládkování. Nemáte vagóny, aby se to přivezlo a není kde to koupit. Takže prostě to má opravdu dopady, které si málokdo uvědomuje, jak je to provázané. Takže za mě musí OKD těžit do doby, kdy se ti ostatní nechystají na to, že to uhlí se dá nějakým způsobem nahradit. To bude trvat řádově roky nebo desítky let.
Ing. Václav Daněk, předseda Správní rady společnosti Ridera a.s. a viceprezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje: Velmi rád, já navážu na to, co tady pan náměstek říkal a musím to potvrdit. Ten pohled je třeba vidět z několika prizmatů. První je třeba ekonomický. To že cena uhlí je dneska dole neznamená, že zítra bude nahoře. Před rokem byla cena uhlí tak extrémní, že jsme skoro hledali dodavatele, který by byl ochoten za nějakou cenu dodat. A je třeba si říct i to, že de facto je to spojené se sociálními dopady, že je to spojené s technickou likvidací celého prostoru, že všude jinde to trvalo 20 - 30 let a my teď lusknutím prstu nemůžeme zastavit tuhle produkci. Jenom takový příklad. Polská vláda schválila neutralitu ovzduší, to znamená CO2 do roku 2050 a vyčlenila pro to 390 miliard zlotých. Zmínil jsem se i o Německu, které je pro nás zářným příkladem. Tak ti zastavovali těžbu černého uhlí, ne tak kvalitního jak má OKD. To je třeba zdůraznit. 11 let. Dnes těží 160 milionů tun hnědého uhlí, což je proti našemu hnědému uhlí opravdu výrazně nekvalitní produkt, tak až do roku 2038. Takže všude ten rozum ekonomický je vyvážen tou ekologií. Kdo by nechtěl mít zelenější trávu a čistější vodu a lépe zpívající vrabčáky, všichni to chceme. Takže nikdo už nezpochybňuje že cesta směřuje do jednoho cíle. Akorát musíme si vytyčit tu časovou osu a taky na co máme. Nepadlo tady, ale on to generální ředitel OKD v podstatě naznačil. Cenám uhlí, to znamená té energetické jednotky je výrazně nižší než jsou ceny alternativních paliv. Štěpky a pelety stojí dvakrát tolik. To znamená, kdo to bude platit? Ti lidé? Dají dvakrát tolik? Nestačí nám jedna fotovoltaika na kterou doplácíme všichni 27 miliard ročně a stát ještě také? To znamená, já se osobně domnívám, že tady je to taková určitá směs, že neexistuje černá a bílá. A že by mělo zavládnout více parametrů, které samozřejmě jsou jedním směrem a to je ukončení. Vidíte, bavili jsme se o tuhých alternativních paliv, že to bude náhrada. Už se 3x odložilo skládkování odpadu. Teď do roku 2030.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak to už přecházíme do jiného tématu. Já se ještě zeptám. Potřebuje průmysl Moravskoslezského kraje uhlí z OKD?
Ing. Ivo Žižka, ředitel pro personalistiku a vnější vztahy Třinecké železárny: Potřebuje v každém případě.
Pavel Woznica, ekonomický ředitel OKK Koksovny a.s.: My bychom chtěli více uhlí z OKD, které bude mít požadovanou kvalitu pro výrobu slévárenského koksu. Takže my jsme určitě pro zachování těžby a hlavně abychom měli toho uhlí více.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co vás tak rozesmálo?
Ing. Radim Tabášek, výkonný ředitel OKD: Protože jsme jim ho víc nedodali. Samozřejmě z hlediska kvalitativní, ale i z hlediska objemu. Protože jak jsem říkal, ta koksovna je postavena na určitou směs uhlí a OKK samozřejmě využívaly uhlí z jižní části revíru, což je Paskov - Staříč a ta se utlumila. Takže to byl ten důvod proč si pan Woznica postěžoval na OKD. Já to beru samozřejmě, je to v pořádku.
Pavel Woznica, ekonomický ředitel OKK Koksovny a.s.: My jsme rádi za každou tunu, kterou dostaneme z OKD. Protože z hlediska logistiky na tom není co řešit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pokud bychom uhlí dováželi, pak to vidíte odkud?
Ing. Václav Daněk, předseda Správní rady společnosti Ridera a.s. a viceprezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje: Dneska je svět otevřený. Globalizace světa dává možnost dovézt ho odkudkoliv. Ale náš nejbližší soused je Polsko, to těží k dnešku kolem šedesáti milionů tun uhlí. Jak jsem řekl, z toho 13 milionů koksovatelného. Ale samo Polsko má 70 milionů spotřebu, takže dováží z Ruska. Takže ten svět je bilančně nevyrovnaný. A já bych chtěl jen apelovat trochu na energetickou bezpečnost tohohle regionu. Ten koronavir. My teď děláme jakoby se nic nestalo, ale všichni jsme vylezli ze svého úkrytu a byli jsme rádi, že topíme, svítíme a že nenastal nějaký extrémní blackout. Ale jenom možná díky tomu, že máme vlastní energie. Vlastní zdroje a mezi ně patří černé uhlí ale i hnědé uhlí.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pánové Vám všem děkuji za odpověď. Diskuzní fórum končí pro tuto chvíli. Věřím, že jsme téma jen otevřeli a že budeme mít možnost se k nim vrátit. Děkuji vám.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Moravskoslezský kraj spotřebovává miliony tun uhlí ročně. Je možné se obejít bez uhlí? Umíme ho nahradit. O tom jakou má uhlí budoucnost v Moravskoslezském kraji bude řeč v diskuzním fóru ve kterém vítám Vás diváky televize Polar a také naše dnešní hosty Jakuba Unucku, náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje, Radima Tabáška, výkonného ředitele společnosti OKD, Pavla Woznicu, ekonomického ředitele akciové společnosti OKK Koksovny, Václava Daňka, předsedu správní rady společnosti Ridera a zároveň viceprezidenta Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, Petra Baránka, ředitele pro životní prostředí Liberty Ostrava a Iva Žižku, ředitele pro personalistiku a vnější vztahy Třineckých železáren. Pánové hezké odpoledne, můžeme přistoupit k prvnímu tématu.
Reportáž: Evropským trendem současnosti, ke kterému se hlásí i Česká republika je snižování podílu fosilních paliv. Většina obyvatelstva vnímá klimatické změny včetně uhlíkové stopy a očekává změny. Na emisích produkovaných v našem regionu mimo jiné participuje i 6 milionů tun uhlí spotřebovaných k výrobě dálkového tepla, elektřiny a koksu nepostradatelného pro výrobu oceli. Čím se podílí uhlí na znečištění ovzduší? Co pro zlepšení děláme v MSK?
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak ještě jednou pro Vás zopakuji otázku. Co se v posledních letech podařilo udělat pro zlepšení životního prostředí v Moravskoslezském kraji? Jako první má slovo pan Woznica.
Pavel Woznica, ekonomický ředitel OKK Koksovny a.s.: Tak ve společnosti OKK Koksovny jsme za posledních deset let do ekologických projektů a do modernizace provozu investovali přes tři miliardy korun. A samozřejmě, že v těch ekologických aktivitách a modernizaci provozů budeme pokračovat i nadále. Pokud bych měl zmínit takové nejvýznamnější projekty z posledních let, tak mezi ně patří rekonstrukce sytiče do kterého jsme investovali cirka 60 milionů korun. A pak k odprášení a odprášení jemné a hrubé třídírny koksu. Kdy tady tahle investice se pohybovala ve výši rovněž kolem šedesáti milionů korun. A díky tady téhle té investici se nám podařilo snížit emise tuhých znečišťujících látek o 50 procent.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co dělá pro zlepšení ovzduší Liberty Ostrava?
Petr Baranek, ředitel pro životní prostředí Liberty Ostrava: Tak obdobně jako kolegové v OKK i u nás bylo do ochrany životního prostředí tedy zejména snížení zátěže ovzduší investováno několik miliard korun. V posledních řekněme deseti letech převážně ty investice byly zaměřeny na snižování emisí ze spékáren rud, ale také z koksoven a ostatních technologických provozů. Ty emise oproti stavu před těmi deseti lety byly sníženy o zhruba 90 procent.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co dělají Třinecké železárny pro zlepšení ovzduší v Moravskoslezském kraji?
Ing. Ivo Žižka, ředitel pro personalistiku a vnější vztahy Třinecké železárny: Já se nemohu než nepřipojit, také u nás byly investovány miliardy v posledních 20 až 25 letech do zlepšení životního prostředí. Například v tuhých znečišťujících látkách, tedy prachu jsme zhruba na 1 % toho, co jsme vypouštěli ještě před 30 - 35 lety. Co se týká znečišťování skleníkovými plyny konkrétně oxidem uhličitým, tak za posledních 25 let jsme snížili zhruba o 20 % což pro ilustraci je asi milion tun.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Zbývá nám OKD. Co dělá OKD pro zlepšení životního prostředí?
Ing. Radim Tabášek, výkonný ředitel OKD: Proces dobývání uhlí podléhá hodnocení vlivu na životní prostředí de fakto ten projev je dneska hlavně v sanačně - rekultivačních akciích a důlních škodách. Ročně investujeme kolem 300 milionů korun a těžba uhlí samozřejmě tu krajinu také přetváří, takže ty finální cíle sanací odpovídají tomu, co je potřeba z hlediska ochrany životního prostředí.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane Unucko, jak vidíte situaci z pohledu kraje a jak vnímáte to, co teď pánové řekli? Dělají dost, pro zlepšení ovzduší v Moravskoslezském kraji?
Ing. Jakub Unucka, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje : Já bych chtěl kapitánům průmyslu poděkovat, protože to, že se vzduch v našem kraji zlepšuje to cítí opravdu každý. Za poslední roky docela razantně, takže díky, ale samozřejmě stále je ještě co zlepšovat, takže uvidíme kam až zajdeme. Kde jsou ty technologické limity, které ty firmy mají.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Čím se podílí podle vás uhlí na znečištění ovzduší v kraji. Připomínám, že v dnešním diskuzním fóru se bavíme o průmyslu a z pohledu znečištění ovzduší se nezabýváme dopravou a topeništi. To je otázka pro pana Daňka.
Ing. Václav Daněk, předseda Správní rady společnosti Ridera a.s. a viceprezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje: Já se domnívám, že tak jak tady kolegové hovoří o zlepšující se kritériích, tak jedním z nejvýznamnějších kritérií byl zákaz spalování kalových částí, kalů jako takových. To byla zhruba 15% spotřeba. To je samozřejmě otázka pak polétavého prachů, oxidů, síry a oxidů dusíku a na druhé straně to bylo samozřejmě snížení limitu podílu síry v palivech. Na limity pod které se nemůže jít při spotřebovávání. Takže ta struktura těch spalovacích paliv pomohla ke zlepšení ovzduší.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A umíte říct v nějakém časovém horizontu o kolik se zlepšila kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji?
Ing. Václav Daněk, předseda Správní rady společnosti Ridera a.s. a viceprezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje: Já nejsem odborník přes ekologii, ale z hlediska struktury odbytu je zhruba změna u 30 % našich zákazníků a myslím si, že to asi ekologové dokážou vyhodnotit empiricky lépe.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Budoucnosti uhlí se zabývá také uhelná komise při ministerstvu průmyslu a obchodu, která zasedala v minulých týdnech. Jaké má poslání komise a týkalo se něco Moravskoslezského kraje? Otázka pro pana Unucku.
Ing. Jakub Unucka, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje : Tak naštěstí se týká Moravskoslezského kraje protože uhelná komise v těch počátcích vůbec černé uhlí neřešila. Takže nám se povedlo černé uhlí dostat na stůl komise. Povedlo se nám vyčlenit právě spotřebu černého uhlí pro koksárenství mimo, protože to není vlastně spalování uhlí za účelem tepla. To je spalování uhlí za účelem vzniku nějakého polotovaru. Komise má říct jenom jedno. Má říct datum kdy se v České republice přestane spalovat uhlí pro energetické účely.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Evropská unie se podílí asi 9 % všech emisí skleníkových plynů na zeměkouli a patří mezi nejekologičtější. S tím asi budete souhlasit. Ale například Čína, Indie, Japonsko, Spojené státy a Rusko se podílejí na více než polovině všech emisí CO2 na zeměkouli. Jsou jinde ve světě v oblasti ekologie stejně aktivní, jako v Evropě? Tato otázka je pánové pro všechny, kdo se ujme odpovědi jako první.
Ing. Jakub Unucka, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje : Nejsou, Evropa je skutečně v čele těchto aktivit. Otázka, jestli to je ještě dobře nebo už je to přehnané. To je právě i na pány, protože když se podíváme na současný trend ocelářského průmyslu, tak Čína jako jediná země na světě nesnížila ani v době koronaviru výrobu oceli a jede na plné obrátky. A ta ocel se vozí, jaká je uhlíková stopa dovozu oceli z Číny? Jaká je kvalita výroby oceli v Číně? To jsou otázky, které trápí nás všechny a aby to nedopadlo tak, že všechnu výrobu odvezeme někam pryč a na druhém konci světa ta výroba na tom bude mnohem hůř pro životní prostředí než v Evropě.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: K tomu se ještě určitě dostaneme, tak pane Tabášku.
Ing. Radim Tabášek, výkonný ředitel OKD: Tak samozřejmě v západní Evropě těžba černého uhlí zanikla z důvodu ekonomických i z důvodů environmentálních. My samozřejmě pokračujeme dál a ty limity dodržovat musíme, takže to samo o sobě říká, že ta Evropa je striktní, ale ty podmínky se plnit dají, ale samozřejmě je to v ekonomice a množství toho uhlí, které se podařilo těžit. Ale je pravdou, že ostatní státy na to tak trošku zapomínají a využívají toho, že se to dělat nemusí.
Pavel Woznica, ekonomický ředitel OKK Koksovny a.s.: Tak samozřejmě už to tady padlo a Evropská unie je lídrem v oblasti snižování ekologických limitů a nastolení ekologických opatření s cílem snížit emise CO2. Nicméně je potřeba si uvědomit, že žijeme v globálním světě a Evropa není izolovaná od zbytku světa a abychom mohli dosáhnout právě těch cílů, tak je potřeba, aby se do toho programu zapojily největší znečišťovatele na světě. A tady bylo zmíněno, že vlastně celá Evropská unie se podílí na emisích CO2 9% . Takže byť se budeme snažit opravdu v maximální možné míře ty emise CO2 snížit, tak pokud to neudělají ostatní. Čína, Indie, Spojené státy americké, tak je ta ta naše práce zbytečná. A může mít de facto devastující dopad na hospodářství v Evropské unii.
Ing. Václav Daněk, předseda Správní rady společnosti Ridera a.s. a viceprezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje: Já se jenom připojuji, protože my se pořád s někým srovnáváme. To je takový náš model života. Teď třeba černouhelná platforma řeší, kdy vlastně ukončí černé uhlí svoji těžbu. Uhelná komise pod panem ministrem Havlíčkem, řeší, kdy ukončí těžbu hnědého uhlí. Jdeme trochu ve stopách Německa, které v roce 2007 schválilo, že v roce 2018 za 11 let zavře těžbu černého uhlí. No ale neříká se to B. Ročně na to dali dvě a půl miliardy euro. Teď jejich uhelná komise zavírá hnědé uhlí po roce 2038 ale ročně na to dá tři a půl miliardy. To znamená, že to je otázka i vyváženosti naší ekonomiky. Možnosti, které máme a zejména času, který potřebujeme pro to, abychom přešli na jiný druh paliva. Když si vezmete, tak my v té naší energetické politice ten mix je asi správný, ale zapomínáme na časový faktor a ta časová osa je, když dobře půjde jak rok 36. Normální lidé říkají 40 ale ono se píše rok 20. To znamená, že je tady opravdu vyvážený přístup, protože jenom v tomhle kraji je 250 tisíc lidí napojeno na centralizované teplo.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: K tomu se ještě určitě dostaneme. Já se omlouvám, abych já na čas nezapomněla protože ten čas opravdu nám utíká velmi rychle a pokračujeme dál ještě v odpovědi.
Petr Baranek, ředitel pro životní prostředí Liberty Ostrava: Já bych z hlediska průmyslu ve kterém pracuji chtěl apelovat především na ten čas. Protože všichni víme, že ten cíl Evropské unie je být uhlíkově neutrální do roku 2050 zhruba. Ta neutralita znamená, že ty emise, které lidská činnost vyprodukuje budou eliminovány řekněme přírodou samotnou - lesy. V současné době lesy jsou schopny absorbovat zhruba 10 % emisí. Mluvím teď o Evropě, která Evropská unie vyprodukuje z těch 4,5 miliardy tun jsou lesy schopné absorbovat 500 milionů tun. Tím chci říct, že jaksi z hlediska ocelářství my v současné době nemáme možnost to uhlí okamžitě nahradit něčím jiným. To redukční činidlo, kterým ten uhlík je. Je prostě v současné době nenahraditelný. Samozřejmě jsou připravovány technologie redukce rudy vodíkem případně náhrada výroby oceli namísto z přírodních zdrojů z železné rudy, šrotem a podobně. Ale je třeba si uvědomit, že to není možno udělat ze dne na den. To bude trvat minimálně desetiletí.
Ing. Ivo Žižka, ředitel pro personalistiku a vnější vztahy Třinecké železárny: Já se stručně vrátím k vaší původní otázce a odpovědi pana náměstka hejtmana, nejsou na světě. A ještě přidám jenom pro podporu jedno číslo. Evropská unie 9 %, z tohoto množství z těchto 9 % se ocelářský průmysl podílí 8 %. Nechť si divák spočítá kolik to je.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak první téma je za námi. Dalším tématem je ocel.
Reportáž: S ocelí se setkáváme na každém kroku. Používá se ve stavebnictví, strojírenství, v dopravě, zdravotnictví, potravinářství a celé řadě dalších odvětví. Oceli se vyrábí desítky a stovky druhů, s chemickým složením odpovídajícím požadovaným pevnostním, mechanickým a jiným vlastnostem. Hlavní předností oceli je téměř stoprocentní a neomezená recyklační schopnost při nezměněných vlastnostech. Na světě se vyrobí 1,5 miliardy tun oceli ročně. 800 mil tun je z Číny, 350 mil tun z Japonska, Indie, USA a Ruska. Česká republika produkuje v Třineckých železárnách a v Liberty Ostrava kolem 5 milionů tun oceli ročně. V současnosti Evropská unie podporuje levné dovozy oceli na úkor vlastních výrobců. Ti jsou navíc ovlivněni emisními limity, které jinde ve světě nejsou vyžadovány. Budeme dovážet i ocel? Chceme ztratit soběstačnost?
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak a já na příspěvek navážu. Ocel nás provází na každém kroku, je pro náš život v podstatě nepostradatelná. Současné železo a ocel zatím nelze vyrobit bez zanechání uhlíkové stopy. Má ta situace řešení? Dá se octa a železo vyrábět ekologičtěji?. Je to otázka pro všechny.
Ing. Ivo Žižka, ředitel pro personalistiku a vnější vztahy Třinecké železárny: Tak momentálně už jsme to trošku zmínili. Jiné pochody neexistují. Potřebujeme čas na například redukcí vodíkovými technologiemi a pokud zněla otázka. Budeme dovážet i ocel, my jí dovážíme a ty dovozy stále stoupají z ekologicky řekněme "špinavých", dovolím-li si užití tohoto výrazu, výrobců a zemí a Evropská unie proto nečiní zatím nic, ba naopak je snaha tzv. saveguard nebo nějaká cla snižovat a tomu dovozů bránit méně. A k technologiím ještě jednou. Technologie jsou, ale jsou ve fázi teprve vývojů, takže momentálně jinak nemáme. Můžeme snižovat energetickou náročnost, můžeme vysazovat zeleň, o té už tady pan kolega hovořil. Jenom pro zajímavost, zhruba 40 tisíc stromů na území Třineckých železáren váže asi 120 tisíc tun CO2 ročně.
Petr Baranek, ředitel pro životní prostředí Liberty Ostrava: Tak nevím, jestli je k tomu co dodat. Já bych chtěl teda obrátit pozornost divákům, zda tedy ukončit výrobu a dovážet veškerou ocel. Což je také jedna z variant, která přichází. Já myslím, že nás poučila tady nedávná situace ohledně koronaviru a jak to bylo s rouškami. Já si myslím, že ztratit alespoň částečnou soběstačnost ve výrobě oceli by bylo jaksi značně naivní a neprozřetelné. Můj názor je, že řekněme tu současnou úroveň jestli to je 5 nebo 4 miliony tun, to už není jaksi rozhodující. Ale vyrábět ocel v České republice v každém případě bychom měli vyrábět.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Otázka zněla jestli lze ještě ekologičtější vyrábět ocel.
Petr Baranek, ředitel pro životní prostředí Liberty Ostrava: Já už jsem to zmínil v předcházejícím vstupu. Já si myslím, že obě společnosti jsou vlastně na technologickém maximu nebo minimu, jak se to vezme. Plní veškeré požadavky těch tzv. nejlepších dostupných evropských technik a se současnou technologií k výraznému kvantitativnímu pokroku nemůže dojít.
Ing. Václav Daněk, předseda Správní rady společnosti Ridera a.s. a viceprezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje: Já nebudu dlouho zdržovat, ale myslím si, že to je otázka tzv. že rozbíjíme otevřené dveře. Protože bez oceli, bez železa třeba české stavebnictví, které ročně provádí objem přes 400 miliard korun se bez oceli, betonářských ocelí, nosných prvků prostě neobejde. A ta naše kvalita českých výrobků. Když vezmu Třinecké železárny jejich kolejnice jsou světovým produktem a tohle vše bychom si měli spíše hájit než dovážet odněkud s pochybnou kvalitou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Zmiňujete dovoz. Otázka spíš zněla na to, jestli nejde vyrábět ekologičtěji, ale i tak Vám děkuji za odpověď.
Pavel Woznica, ekonomický ředitel OKK Koksovny a.s.: Tak já se nechci opakovat, protože všechno důležité a podstatné tady řekli kolegové a odborníci z ocelářství. Já chci říct jen jednu věc. Ono je dobré neustálé pracovat nad tím, abychom řešili ten dopad průmyslu na životní prostředí a snažili se opravdu ty dopady snižovat. Nicméně je samozřejmě důležité, aby do těch expertních týmů Evropské komise EU byly zapojeni i opravdu odborníci z řad průmyslu, kterých se tady tahle opatření dotýkají a aby následná opatření, která budou přijata opravdu nebyly v rozporu s nějakými fyzikálními zákony. Protože, jak už bylo řečeno, opravdu i my na koksovnách použijeme nejlepší dostupné technologie. My už emise CO2 nejsme schopni snížit nějak výrazně níž, aniž bychom snížili samotnou výrobu. Takže je potřeba mít opravdu nějaký konsenzus cílů versus opravdu co je v reálu. Jak je toho v reálu možné dosáhnout a další věc, co se týče toho dovozu oceli. Mi to připadá celkem takové pokrytecké, že na jedné straně Evropská unie tlačí domácí producenty výrazně snižovat emise, což je správně. Pokud to má nějaké opodstatnění. Respektive je to postaveno na nějakém reálném základu. Na druhou stranu nechápu, proč se zcela zvyšují limity nebo zvyšuje se dovoz oceli právě ze zemí, kde takovéhle limity tak přísné limity v průmyslu nejsou nastaveny. Je to daleko benevolentnější. Takže je to zvláštní.
Ing. Radim Tabášek, výkonný ředitel OKD: No já jako zastupující firmu, která produkuje koksovatelné uhlí spíše dobře, že zatím nikdo na to nepřišel že se dá vyrábět železo nějak jinak než z koksu.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A jak to vidíte vy pane Unucko?
Ing. Jakub Unucka, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje : Když se na ten proces podíváme jako na celek. Tak co je ekologické? Vozit uhlí do koksovny z Brazílie nebo z Austrálie a nebo to vzít ze šachty, která je 15 km daleko od koksovny? Čili dá se. Ale určitě to není založeno na tom, že zavřeme OKD a budeme to vozit Brazílie. To je opravdu celý komplex věcí, které spolu souvisí.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Zmínili jsme ekologii, zmínili jsme dovoz, zmínili jsme to, jak je kvalitní naše ocel. Čeho jsme se nedotkly jsou investice a zaměstnanost.
Ing. Ivo Žižka, ředitel pro personalistiku a vnější vztahy Třinecké železárny: Investice samozřejmě plánujeme na dlouhou dobu dopředu. Myslím si, že tady nemohu jaksi prozrazovat strategické záměry Třineckých železáren ale uvažujeme o investicích do výroby o další samozřejmě zekologičtění včetně zapojení fotovoltaiky. A co se týká zaměstnanosti. Zaměstnanost budeme plánovat takovou, aby naše výroba byla produktivní a konkurenceschopná.
Petr Baranek, ředitel pro životní prostředí Liberty Ostrava: Já myslím, že k tomu není co dodat. U nás je ta situace obdobná. Také plánujeme modernizaci výroby. Prvním krokem by měla být modernizace ocelárny, dalšími kroky by pak měla být výrazné investice do tzv. downstreamu. To znamená, hotovních tratí, abychom zvýšili přidanou hodnotu našich produktů.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Děkuji zatím za odpověď. Máme druhé téma za sebou a teď nás čeká koksárenský průmysl v Moravskoslezském kraji.
Reportáž: Významným ekologickým tématem pro Moravskoslezský kraj je množství černého uhlí požadované koksárenským průmyslem. Koks se používá jako palivo a redukční činidlo ve vysokých pecích Třineckých železáren a Liberty Ostrava pro výrobu surového železa a následně oceli. Koks z OKK je nedílnou součástí metalurgického a chemického průmyslu České republiky a střední Evropy. Jeho produkce v našem kraji vyžaduje více, než 3 miliony tun uhlí ročně. Lze ocel vyrábět jinak, ekologicky šetrněji? Co obnáší dovoz koksu?
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A já zase mám otázku pro vás všechny. Jak vnímáte koks. Je strategickou surovinou?
Pavel Woznica, ekonomický ředitel OKK Koksovny a.s.: Pro nás určitě koks strategická surovina je. Už tady bylo řečeno, koks je základní komodita k výrobě surového železa. Koks se vyrábí nebo se používá k výrobě litiny, ze které se vyrábí komponenty pro automotive, pro producenty stavebních strojů, letectví. Co se týče toho automotive tak, je vysoce pravděpodobné, že v každém autě ve kterém jsme tady přijeli, tak se nachází nějaký komponent, který byl vyráběn díky koksu nebo byl vyroben díky koksu pocházejícího z OKK. Takže ten koks hraje opravdu nezastupitelnou roli v průmyslu. Používá se například i pro výrobu kamenné vlny, která slouží jako tepelná izolace a vlastně jejím používáním dochází ke snižování energetické náročnosti provozu civilních a průmyslových objektů a defakto v konečném důsledku i ke snižování emisí CO2.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane Daňku, jak vidíte vy koks jako strategickou surovinu?
Ing. Václav Daněk, předseda Správní rady společnosti Ridera a.s. a viceprezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje: Já si myslím, že to, co tady řekl odborník z OKK je premisa tady toho pohledu. Protože řekněme si upřímně, to uhlí, které přichází do koksovny se zkvalitní. Je to produkt vyšší kategorie, vyšší kvality a přináší taky vyšší přidanou hodnotu. To znamená, já jsem přesvědčen, že je to cesta.
Ing. Radim Tabášek, výkonný ředitel OKD: Můžu zopakovat to, co říkali kolegové. Pro nás je samozřejmě strategickou surovinou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pánové má ještě někdo co dodat k této otázce?
Ing. Ivo Žižka, ředitel pro personalistiku a vnější vztahy Třinecké železárny: Bavíme se o koksu, ale pojďme si říct i to uhlí, protože při výrobě koksu vznikají i jiné výrobky z toho uhlí, které jsou zase strategickou surovinou pro jiná odvětví toho průmyslu. Teď mluvíme o dehtu, benzolu a dalších produktech. Takže z toho uhlí jednak koks pro ocelářství ale v rámci toho koksovacího procesu i výrobky pro jiné oblasti průmyslu. Takže to bych chtěl jenom dodat.
Ing. Jakub Unucka, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje : Možná fakt i ta nejzelenější budoucnost jakou si můžeme představit, kde všichni jezdíme v elektro autech, kde jsou jenom solární elektrárny. Prostě ta budoucnost je ocelová. Stožáry na elektřinu, i to auto samotné, prostě všude je potřeba ocel a bez koksu zatím nikdo neumí udělat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak a přejdeme k další otázce. Za jakých podmínek lze do Moravskoslezského kraje koks dovážet. Otázka pro pana Daňka.
Ing. Václav Daněk, předseda Správní rady společnosti Ridera a.s. a viceprezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje: Tak koks se dá samozřejmě dovážet z nejbližší lokality a to je Polsko. Polsko disponuje vlastně největší kapacitou koksových baterií a zároveň disponuje největší kapacitou koksovatelného uhlí. Polsko ročně produkuje řádově 13 milionů tun koksovatelného uhlí, ale v podstatě majoritně používá pro své vlastní koksovny. Takže on se dovážet dá, ale to co dělají tady třeba OKK, to je takový Mercedes mezi koksem. To je slevárenský koks, který opravdu v evropském měřítku patří mezi tu TOP klasu a to je třeba taky uvést.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pánové, dovedete si představit, že by se koks vyráběl pouze na jednom místě tedy v jedné koksovně?
Ing. Ivo Žižka, ředitel pro personalistiku a vnější vztahy Třinecké železárny: Nedovedu, protože pro zachování výroby v Třineckých železárnách v současné výši, což je o něco více než polovina ze zde uvedeného množství. Zbytek mají kolegové v Liberty. Tak my jsme soběstační ve výrobě koksu, protože jsme část koksu nahradili přímým foukáním prachové uhlí. Takže, pro nás ne, my svojí koksovnu potřebujeme pro sebe.
Petr Baranek, ředitel pro životní prostředí Liberty Ostrava: My jsme na tom obdobně. Ta specifická spotřeba koksu, to znamená na tunu surového železa je potřeba 480 kilo. To znamená, ty dva miliony tun surového železa my potřebujeme milion tun koksu, což je kapacita naší koksovny. Třinec má svoji koksovny pro sebe, my máme svoji koksovnu pro sebe.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A pak je tady jedna koksovna v Ostravě a nedá se domluvit tak, že by byla jenom ta jedna a vám by dodávala?
Pavel Woznica, ekonomický ředitel OKK Koksovny a.s.: Naše stěžejní výrobní program je slévárenský koks. To je právě ten Mercedes mezi koksem, který právě dodáváme do slévárny, výrobcům kamenné vlny a tak dále a tak dále. A tady kolegové potřebují vysokopecní koks, my ten vysokopecní koks taky vyrábíme, ale je to řekněme takový náš vedlejší výrobní program. A jak už bylo řečeno, pokud by tady měla být jedna koksovna, která by měla de facto vykrýt potřeby všech zákazníků z Třince, Liberty a koksovny jakoby nás. Tak by musela být postavena nějaká nová s X bateriemi.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Nedošlo by náhodou k úspoře uhlí kdyby se jenom na jednom místě vyráběl koks?
Pavel Woznica, ekonomický ředitel OKK Koksovny a.s.: Ne, nelze.
Ing. Radim Tabášek, výkonný ředitel OKD: Můžu ještě podotknout, že ten koks se nevyrábí z jednoho uhlí. To jsou určité směsi, procedury, procesy, to je něco jako vaření když to hodně zjednoduším. Já nejsem koksař ale samozřejmě historicky to je tak, že zase taková úplně jednoduchá věc to není a chápu samozřejmě kolegy, že to je určitý proces, a každá taková koksovna byla nastavena na určitý typ a parametr těch produktů. To se nedá jakoby realizovat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Kdybychom opět zmínili životní prostředí dá se koks vyrábět tak, aby se ještě něco vylepšilo na našem Moravskoslezském životním prostředí?
Už jsem zmiňoval. Opravdu, my děláme maximum a co se týče těch emisí CO2, tak ty jsou dány de facto způsobem výroby koksu. Používá nejmodernější technologie. Takže v téhle oblasti si asi nedovedu představit, že by se měly nějak výrazně emise CO2 snížit. Pak je to samozřejmě o emisích prachu. A na tom se neustále pracuje. Investuje se do opatření abychom ty emise prachu snižovali. Nicméně i to má své limity. Díky dostupným technologiím, které jsou. Musíme si říct na rovinu, že pokud budeme fungovat, bude fungovat ocelářství a tak tam vždycky nějaké emise budou. Cílem je samozřejmě snížit na nějaké rozumné minimum, které opravdu i technicky dosažitelné.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Souhlasíte s tím pánové?
Ing. Jakub Unucka, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje : Zaznělo něco o vaření, tak je možná jiný příměr. Asi všichni ví. Zabíjačka, to prase se spotřebuje úplně celé. Všechno maso, kůže, kostí a u té koksovny je to podobné. Protože když je uvnitř podniku, tak spotřebují veškeré odpadní teplo - z toho pohání, jednak děláte teplo pro lidi, jednak z toho děláte teplo pro výrobní procesy, plyn se spotřebovává v ocelářských pecích. Takže opravdu ta koksovna je navázána na ten hutní podnik, takže není možné oddělit úplně pryč, protože pak by to nefungovalo.
Pavel Woznica, ekonomický ředitel OKK Koksovny a.s.: U nás ta návaznost je ještě v tom, že přebytečný koksárenský plyn dodáváme do teplárny Veolia Energie ČR, která je v Přívoze a teplárna ten náš plyn potřebuje pro výrobu tepla, které pak dodává ostravským domácnostem. Takže de facto ta naše koksovna stejně asi jako všechny ostatní jsou de fakto bez odpadové. Všechno co vyprodukujeme, tak dále užíváme a prodáváme. Při výrobě koksu nevyrábíme jenom koks, ale jejich chemické deriváty, které jsou nezbytnou součástí pak pro další výrobu.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Děkuji a další téma je. Těžba uhlí v OKD versus dovoz.
Reportáž: Uhlí se nepoužívá jen k topení. Při zplyňování uhlí vzniká celá řada chemických produktů, které se dále využívají – například hnědouhelný generátorový dehet, surový benzín, fenolový koncentrát, kapalný čpavek a kyselina sírová. Uhlí jako surovina samo o sobě nepředstavuje problém, ten je až s jeho využitím v energetice. Těžba uhlí je sice invazivní, ale technologie rekultivací může problém řešit. Přibližně ½ černého uhlí zatím pochází z lokální těžby v OKD, ½ je z dovozu. Aktuální je rozhodnutí, kdy OKD zastaví těžbu a dovoz uhlí bude dominovat. Dozrál čas na zastavení těžby vlastního uhlí? Kolik uhlí potřebujeme?
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak já tu otázku pro vás zopakuji. Dozrál čas pro zastavení těžby vlastní?
Ing. Radim Tabášek, výkonný ředitel OKD: Nedozrál, žádné rozhodnutí o útlumu těžby v rámci OKD přijato nebylo.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Už padala nějaká léta, nějaké hranice.
Ing. Radim Tabášek, výkonný ředitel OKD: Když to řeknu hodně jednoduše, tenhle byznys s černým uhlím samozřejmě je hodně citlivý na některé věci a nejvyšší citlivost je samozřejmě cena uhlí. Možnost realizace ceny uhlí. Je třeba přiznat, že současná doba s tou cenou příliš není pozitivně nastavená, když to řeknu takhle jednoduše, ale musíme s tím pracovat a jedeme dál.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Kolik ještě máte zásob uhlí?
Ing. Radim Tabášek, výkonný ředitel OKD: Já vždy parafrázuji: řekněte mi kolik uhlí bude stát a já vám řeknu kolik máme zásob. Protože de facto navazuji na to, co jsem řekl předtím. Cena uhlí a ekonomika dobývání je prioritní v tomto byznysu.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: O budoucnosti OKD se jedná intenzivně. Je možné zmínit nějaký aktuální časový horizont?
Ing. Radim Tabášek, výkonný ředitel OKD: Ne, není možno zmínit žádný aktuální časový horizont v současné doby.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaký byste si přál aby to byl rok?
Ing. Radim Tabášek, výkonný ředitel OKD: Osobně bych si přál ať je to do mého důchodu samozřejmě ale jinak opravdu bych spekuloval.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pánové měli bychom myslet na energetickou bezpečnost a tím narážím na soběstačnost. Poslední týdny se častěji než kdykoliv jindy toto téma zmiňovalo.
Ing. Jakub Unucka, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje : Kraj zpracoval dopadovou studií, která jednoduše říká, co by se stalo, kdyby uhlí z OKD skončilo teď a opravdu tady kdyby skončil teď, tak tady máme stovky tisíc lidí bez tepla. Máme tady stovky tisíc lidí bez práce protože není možné přivést tři miliony tun uhlí ani Liberty, ani do Veolie, ani do Třince, protože nedostanete povolení na skládkování. Nemáte vagóny, aby se to přivezlo a není kde to koupit. Takže prostě to má opravdu dopady, které si málokdo uvědomuje, jak je to provázané. Takže za mě musí OKD těžit do doby, kdy se ti ostatní nechystají na to, že to uhlí se dá nějakým způsobem nahradit. To bude trvat řádově roky nebo desítky let.
Ing. Václav Daněk, předseda Správní rady společnosti Ridera a.s. a viceprezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje: Velmi rád, já navážu na to, co tady pan náměstek říkal a musím to potvrdit. Ten pohled je třeba vidět z několika prizmatů. První je třeba ekonomický. To že cena uhlí je dneska dole neznamená, že zítra bude nahoře. Před rokem byla cena uhlí tak extrémní, že jsme skoro hledali dodavatele, který by byl ochoten za nějakou cenu dodat. A je třeba si říct i to, že de facto je to spojené se sociálními dopady, že je to spojené s technickou likvidací celého prostoru, že všude jinde to trvalo 20 - 30 let a my teď lusknutím prstu nemůžeme zastavit tuhle produkci. Jenom takový příklad. Polská vláda schválila neutralitu ovzduší, to znamená CO2 do roku 2050 a vyčlenila pro to 390 miliard zlotých. Zmínil jsem se i o Německu, které je pro nás zářným příkladem. Tak ti zastavovali těžbu černého uhlí, ne tak kvalitního jak má OKD. To je třeba zdůraznit. 11 let. Dnes těží 160 milionů tun hnědého uhlí, což je proti našemu hnědému uhlí opravdu výrazně nekvalitní produkt, tak až do roku 2038. Takže všude ten rozum ekonomický je vyvážen tou ekologií. Kdo by nechtěl mít zelenější trávu a čistější vodu a lépe zpívající vrabčáky, všichni to chceme. Takže nikdo už nezpochybňuje že cesta směřuje do jednoho cíle. Akorát musíme si vytyčit tu časovou osu a taky na co máme. Nepadlo tady, ale on to generální ředitel OKD v podstatě naznačil. Cenám uhlí, to znamená té energetické jednotky je výrazně nižší než jsou ceny alternativních paliv. Štěpky a pelety stojí dvakrát tolik. To znamená, kdo to bude platit? Ti lidé? Dají dvakrát tolik? Nestačí nám jedna fotovoltaika na kterou doplácíme všichni 27 miliard ročně a stát ještě také? To znamená, já se osobně domnívám, že tady je to taková určitá směs, že neexistuje černá a bílá. A že by mělo zavládnout více parametrů, které samozřejmě jsou jedním směrem a to je ukončení. Vidíte, bavili jsme se o tuhých alternativních paliv, že to bude náhrada. Už se 3x odložilo skládkování odpadu. Teď do roku 2030.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak to už přecházíme do jiného tématu. Já se ještě zeptám. Potřebuje průmysl Moravskoslezského kraje uhlí z OKD?
Ing. Ivo Žižka, ředitel pro personalistiku a vnější vztahy Třinecké železárny: Potřebuje v každém případě.
Pavel Woznica, ekonomický ředitel OKK Koksovny a.s.: My bychom chtěli více uhlí z OKD, které bude mít požadovanou kvalitu pro výrobu slévárenského koksu. Takže my jsme určitě pro zachování těžby a hlavně abychom měli toho uhlí více.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co vás tak rozesmálo?
Ing. Radim Tabášek, výkonný ředitel OKD: Protože jsme jim ho víc nedodali. Samozřejmě z hlediska kvalitativní, ale i z hlediska objemu. Protože jak jsem říkal, ta koksovna je postavena na určitou směs uhlí a OKK samozřejmě využívaly uhlí z jižní části revíru, což je Paskov - Staříč a ta se utlumila. Takže to byl ten důvod proč si pan Woznica postěžoval na OKD. Já to beru samozřejmě, je to v pořádku.
Pavel Woznica, ekonomický ředitel OKK Koksovny a.s.: My jsme rádi za každou tunu, kterou dostaneme z OKD. Protože z hlediska logistiky na tom není co řešit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pokud bychom uhlí dováželi, pak to vidíte odkud?
Ing. Václav Daněk, předseda Správní rady společnosti Ridera a.s. a viceprezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje: Dneska je svět otevřený. Globalizace světa dává možnost dovézt ho odkudkoliv. Ale náš nejbližší soused je Polsko, to těží k dnešku kolem šedesáti milionů tun uhlí. Jak jsem řekl, z toho 13 milionů koksovatelného. Ale samo Polsko má 70 milionů spotřebu, takže dováží z Ruska. Takže ten svět je bilančně nevyrovnaný. A já bych chtěl jen apelovat trochu na energetickou bezpečnost tohohle regionu. Ten koronavir. My teď děláme jakoby se nic nestalo, ale všichni jsme vylezli ze svého úkrytu a byli jsme rádi, že topíme, svítíme a že nenastal nějaký extrémní blackout. Ale jenom možná díky tomu, že máme vlastní energie. Vlastní zdroje a mezi ně patří černé uhlí ale i hnědé uhlí.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pánové Vám všem děkuji za odpověď. Diskuzní fórum končí pro tuto chvíli. Věřím, že jsme téma jen otevřeli a že budeme mít možnost se k nim vrátit. Děkuji vám.
Redakčně upraveno / zkráceno.
