Ovzduší v Ostravě se dlouhodobě zlepšuje

Ostrava pokračuje v trendu posledních let a kvalitou ovzduší nijak nevybočuje ve srovnání s jinými velkými městy. V některých částech, jako je třeba Poruba, je dokonce lepší. Vyplývá to z analýzy Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě, který provádí kontinuální měření na pěti stanicích.

Lucie Hellebrandová, ZÚ se sídlem v Ostravě, oddělení ovzduší: "Co se týče prašnosti, tak si myslím, že můžeme být klidní. Ty koncentrace jsou nízké poslední tři roky."Blanka Krejčí, vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: „Koncentrace, které měříme v reálném čase, to znamená suspendované částice PM10 do velikosti 10 mikrometrů, PM2,5 do velikosti 2,5 mikrometrů. Oxidu siřičitého oxidu dusičitého nebo přízemního ozonu byly většinou podlimitní. Tuto příznivou situaci si ovzduší v našem kraji udržuje už zhruba někdy od roku 2020.

Po zrušení prvovýroby v Nové Huti se natolik zlepšilo ovzduší v jejím okolí, že měřící stanice v Radvanicích byla překvalifikována z průmyslové na městskou. Množství škodlivých látek v ovzduší ale klesá všude. Výjimkou je jen benzo(a)pyren. I ten je ale pod zákonným limitem.

Lucie Hellebrandová, ZÚ se sídlem v Ostravě, oddělení ovzduší: "Nicméně když se podíváme zpětně do těch dat, tak opravdu jsme se o nějakých 75 % dostali níže než původně u benzo(a)pyrenu. Třeba v Radvanicích bývali na 8, 9."

I když se ovzduší za posledních 10 let výrazně vyčistilo, stále je ještě prostor pro další zlepšování. Nejhůře je na tom Hrušov, kde má výrazný vliv chemička a koksovny.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Před námi a Ostravou je pořád modernizace průmyslu. Jsou to další nové výzvy i z hlediska zaměstnanosti."

Od roku 2030 začne platit nová směrnice Evropské unie a limity budou ještě přísnější. V naší zemi by nové limity měly začít platit od konce letošního roku.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy, Ovzduší se v Ostravě stále zlepšuje

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A na téma kvality ovzduší, které je v Ostravě dlouhodobě jedním z nejdiskutovanějších témat, navážeme i ve studiu, ve kterém už vítám Aleše Boháče, náměstka primátora Ostravy. Dobrý den, vítejte u nás, pane náměstku. Ostrava je dlouhodobě sledovaná kvůli kvalitě ovzduší. Kde jsme teď?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Tak je pravdou, že Ostrava byla skloňovaná jako město, které je znečištěné z hlediska ovzduší. Teď se ale nacházíme ve stavu, kdy už je to historie, je to minulost. Opravdu i výsledky za rok 2025, které oznámil Zdravotní ústav, stejně jako výsledky z roku 2024, potvrzují, že Ostrava se stává standardním metropolitním městem se všemi plusy i mínusy. Už v podstatě nepřekračuje zákonné limity. Opravdu v roce 2025 většinu limitů dodržela u většiny látek, a to dokonce tak, že jsme byli na polovičních hodnotách, než zákon dovoluje.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co je podle vás tedy v tuto chvíli největší výzvou v boji za další zlepšení kvality ovzduší tady u nás v Ostravě?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Tak možná v kontextu je třeba říct, že se bavíme o posledních letech, kdy jsme se dostali ke splnění těchto limitů. Kdybychom se podívali ještě deset let zpátky, tak jsme je bohužel překračovali. Byli jsme na černé listině, byli jsme na prvních místech mezi nejhoršími v České republice. Toto je naštěstí pro mě jako náměstka minulostí. Ukazuje se, že ať už to byla lokální topeniště, průmysl nebo doprava, tak všechny tyto oblasti bylo potřeba řešit. Ostrava si podle mě nemohla dovolit věnovat se jen jedné oblasti, ale věnovala se všem těmto oblastem. Nedají se ani vyjmenovat všechna opatření, která byla provedena, ale významně se projevila i ve výsledcích měření, a to i v souvislosti s ukončením provozu některých průmyslových provozů. Dnes jsme tedy ve stavu, kdy plníme zákonné limity. Je to dobrá zpráva pro občany, protože splnění zákonných limitů není jen nějaké číslo. Je to dopad na naše zdraví, na délku dožití a na řadu nemocí, kterým se díky lepšímu ovzduší můžeme vyhnout.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Můžeme zmínit, jak se vyvíjejí hlavní znečišťující látky v posledních měsících ve srovnání s minulými lety?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Tak právě u těch suspendovaných částic, to znamená prašnosti, ať už jde o frakci PM2,5 nebo PM10, tedy mikrogramů na metr krychlový, tak tady opravdu ty hodnoty klesly. Dříve jsme se pohybovali na hodnotách 80 až 60 mikrogramů a bohužel jsme i překračovali těch průměrných 50, které jsou v daném roce povoleny. Nyní ale žádná stanice tyto limity nepřekročila. Skončili jsme někde na 18 až 20 průměrných hodnotách, což znamená zhruba poloviční hodnoty oproti zákonnému limitu, takže je to opravdu velmi dobrý výsledek. Z hlediska benzo[a]pyrenu a benzenu tam bohužel pořád překračujeme limit 1 nanogramu. Ten byl splněn například v oblasti Poruby, kde byly hodnoty pod touto hranicí. Velmi výrazně se ale zlepšila situace ve Slezské Ostravě a Radvanicích, kde po ukončení výroby v Nové huti (dříve Liberty) došlo k výraznému poklesu. Z původních hodnot 13, 9, 8, 7 jsme se za minulý rok dostali na 1,8. To znamená desetinásobné zlepšení u rakovinotvorné látky, což je asi jeden z největších posunů. Pokud bychom se bavili o tom, která z měřicích stanic Zdravotního ústavu dopadla v rámci Ostravy nejhůře, tak je to stanice v Hrušově. Naopak nejvýraznější až „wow efekt“ byl opravdu v Radvanicích. Průměrné hodnoty v oblastech Ostrava-Jih, Mariánské Hory nebo Poruba si drží v posledních letech podobnou úroveň. Tam už bude každé další zlepšení o malý krok velmi složité a bude také ekonomicky náročné.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Proč Hrušov má nejhorší kvalitu ovzduší?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Tak když pomineme pozadí znečištění, které tu je, a bavíme se přece jen o vlivu Polska, který neovlivníme, stejně jako meteorologické podmínky, tak pokud by přišla nějaká tuhá zima nebo by dlouho trvaly mrazy, tak by se to bohužel projevilo i zhoršením situace z hlediska lokálních topenišť. Nicméně v oblasti Hrušova se stále projevuje vliv chemičky, koksovny v Přívoze a také OKK, Heřmanické haldy. V minulém roce tam navíc probíhala poměrně velká výstavba v oblasti nově vznikajících hal směrem k dálnici. I tato výstavba, která trvá déle než rok, má významný vliv na zvýšení prašnosti v této oblasti.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A pojďme ještě také říct, jestli podle vás fungují přijatá opatření, alespoň ta zásadní, například dotace na výměnu kotlů nebo regulace průmyslu. Co by mělo přijít dál a jestli tato opatření, byť jich je daleko více, než jsme zmínili, skutečně fungují?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Dá se říct, že teď je to pořád tak, že třetinu tvoří doprava, třetinu lokální topeniště a třetinu průmysl. Do toho samozřejmě vstupují i klimatické jevy a povětrnostní podmínky. Já jsem celkem rád, že Ostrava vynaložila více než 17 milionů korun na podporu a dotace v rámci všech pěti kotlíkových výzev a vyměnilo se více než dva tisíce lokálních topenišť. Je to číslo, kde ještě nejsme u konce, ale určitě má významný vliv na zlepšení ovzduší v Ostravě. A je třeba říci, že za celý rok 2025 v Ostravě nebyla ani jedna smogová epizoda.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: K jakému zlepšení můžeme ještě realisticky dojít?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: To je složitá otázka, protože víme, že se nejen zlepšuje životní prostředí, ale zároveň se klade větší a větší důraz na to, aby byly hodnoty nižší a nižší. Momentálně už byla v Evropském parlamentu schválena nová směrnice, která s velkou pravděpodobností zpřísní limity zhruba o polovinu. Ne u každého limitu dochází k omezení, ale Česká republika by ji měla implementovat do roku 2030. Takže teď jsme, řekněme, v dobrých číslech, limity plníme, a po nové směrnici zase budeme muset bojovat s novou legislativou. Nicméně není důležité, jestli je číslo černé nebo červené. Důležité je ty hodnoty dlouhodobě snižovat. Myslím si, že pořád před námi stojí výzva lokálních topenišť, modernizace průmyslu, ale za cenu toho, abychom ho zachovali, abychom tady měli pracovní místa. Další oblastí je doprava. Ta se postupně zlepšuje z hlediska motorových vozidel a jejich emisí, takže věřím, že se k tomu cíli dostat dá. A Ostrava podniká další desítky kroků – výsadba zeleně, nadlimitní čištění komunikací, snižování emisí. To všechno jsou dílčí kroky do té mozaiky opatření, aby Ostrava zůstala městem s důstojným prostředím pro život a nezkracoval se zde věk dožití.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Krásná tečka za naším rozhovorem. Děkuji za něj. A vám děkuji za pozornost. Dnešní díl EKO magazínu končí. Už teď pro vás připravujeme další. Na viděnou!

Redakčně upraveno / zkráceno.