Červencem odstartovala Centrální evidence psů

1. července začal ostrý provoz Centrální evidence psů chovaných v Česku. Registr usnadní nalezení zatoulaného psa, bude obsahovat spolehlivé informace o zvířatech i jejich chovatelích a poslouží také k ověření, zda je pes očkován proti vzteklině.

Psí majitelé by měli zpozornět. Od prvního července funguje centrální registr psů, který je povinný. V současnosti existuje několik soukromých databází psů, kde může mít chovatel své zvíře zaregistrované – ty jsou ale nestátní a nepropojené.

Tereza Málková, veterinářka: „V té centrální evidenci budou vlastně všichni pejsci pod jejich unikátním číslem podle toho čipu. Budou tam registrovaní, včetně jejich majitelů. Pokud například třeba dojde k ztrátě pejska, sám majitel si může zakliknout, že došlo ke ztrátě toho pejska a může tak dojít k rychlejšímu návratu toho psa domů. Je to zase krok i k zábraně nelegálním, jak se říká, množírnám."

Štěňata bývají nejčastěji očipována, do dvou měsíců stáří.

Tereza Málková, veterinářka: „Nejvíce to bude samozřejmě zajímat majitelé pejsku, kteří mají od 1.7. povinnost přes veterináře požádat o registraci do té centrální evidence. Čas na tom mají do přeočkování na vzteklinu."

Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství ČR: „V případě, že chovatel registraci svého psa neprovede, hrozí mu pokuta až do výše 50 tisíc u fyzických osob a až do výše 300 tisíc korun u právnických a podnikajících fyzických osob.“

Podle předpokladu bude celá evidence kompletní do tří let od jejího spuštění. V České republice je aktuálně chováno zhruba 2,5 milionu psů.

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje, Chráněné přírodní lokality v MS kraji

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Moravskoslezský kraj je známý průmyslem, ale zároveň nabízí mimořádně cenné přírodní lokality – od Jeseníků a Beskyd až po mokřady, lužní lesy nebo přírodní rezervace. Jak se daří tato území chránit a zároveň je zpřístupňovat veřejnosti? O tom si budeme povídat s krajským radním pro životní prostředí Pavlem Staňkem. Dobrý den, vítejte u nás.

Pavel Staněk, radní MS kraje: Dobrý den a děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Když se řekne chráněná území Moravskoslezského kraje, co si pod tím mohou lidé představit?

Pavel Staněk, radní MS kraje: Teď už se mi bude odpovídat trochu těžko, protože jste v úvodu vyjmenovala téměř všechno. Ale pro doplnění – na území Moravskoslezského kraje se nacházejí tři chráněné krajinné oblasti, které všichni dobře známe, a to Jeseníky, Beskydy a Poodří. Dále jsou zde národní přírodní rezervace, například Mionší nebo Praděd. Máme také národní přírodní památky, jako jsou Landek, Šipka nebo Velký Roudný. Mezi přírodní rezervace patří například Mokřady Štěpán nebo Skalské rašeliniště. A v neposlední řadě jsou to přírodní památky, například Hukvaldy nebo Turkov. Moravskoslezský kraj, respektive krajský úřad, spravuje přírodní rezervace a přírodní památky. Chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace a národní přírodní památky jsou ve správě Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Řekněme si, v čem spočívá ta jejich hodnota.

Pavel Staněk, radní MS kraje: Příroda v Moravskoslezském kraji je pestrá a rozmanitá. Máme zde horské masivy, které se prolínají s lučními oblastmi. V horách najdeme smrkové lesy, rašeliniště, lužní lesy i květnaté louky. Nechybějí ani stepní lokality. Právě tato rozmanitost umožňuje výskyt řady vzácných a chráněných druhů, ať už jsou to velké šelmy, ptáci, různé druhy obojživelníků nebo hmyzu. Zajímavá je ale také krajina bývalé hornické oblasti Ostravsko-Karvinska. I ta nabízí cenná přírodní stanoviště. V poklesových kotlinách a mokřadech žijí obojživelníci, zatímco na haldách a odvalech nacházejí útočiště motýli, vážky a další druhy hmyzu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme si říct, jaká platí pravidla pro chráněná území. Co se tam musí dodržovat? A chce vlastně kraj, aby lidé tato chráněná území ve větší míře navštěvovali?

Pavel Staněk, radní MS kraje: Tak ze zákona o ochraně přírody a krajiny je pro každou kategorii chráněného území stanoven určitý režim. Ten může být ještě doplněn příslušným prováděcím předpisem. V praxi se jedná především o omezení pohybu, vymezení pohybu po značených stezkách nebo o dočasné zpřístupnění či znepřístupnění některých lokalit, zejména v období hnízdění ptáků nebo rozmnožování živočichů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaké problémy chráněná území nejčastěji řeší? Nebo s čím se při jejich správě nejčastěji setkáváte?

Pavel Staněk, radní MS kraje: Co se týče atraktivních a hojně navštěvovaných lokalit, tam nejčastěji dochází ke střetu mezi turistikou, ekonomickými zájmy a ochranou přírody. V menších chráněných územích, například na květnatých loukách, se naopak potýkáme s nezájmem o extenzivní zemědělství. Právě díky tomuto způsobu hospodaření byla tato území chráněna a druhy, které zde žijí, jsou na něm existenčně závislé. Společným problémem je ale především klimatická změna, znečištění a nevhodné hospodaření v okolní krajině. A samozřejmě, jako v každém jiném odvětví, i zde hrají významnou roli finanční prostředky a personální kapacity.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Navážu na finance. Kolik peněz dává kraj do ochrany chráněných území? A možná ještě jedna otázka – daří se na ochranu těchto území získávat také dotace z Evropské unie?

Pavel Staněk, radní MS kraje: Moravskoslezský kraj při péči o svá chráněná území spolupracuje jak s vlastníky, tak s nájemci těchto pozemků. Pokud zde provádíme odborné zásahy, děje se to ve spolupráci se specializovanými firmami. Jedná se především o kosení travních porostů, odstraňování náletových dřevin a likvidaci invazních druhů rostlin. Významnou roli hrají také dotace. V poslední době se krajskému úřadu podařilo získat prostředky z Operačního programu Životní prostředí například na revitalizaci Děhylovského potoka nebo mokřadu a rybníku Štěpán. Další dotace směřovaly na obnovu zámeckých parků a alejí, například v Paskově, Šilheřovicích nebo Hukvaldské oboře.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já Vám děkuji za vaše odpovědi. Vám děkuji za pozornost. Dnešní EKO magazín končí. Už teď pro vás připravujeme další témata, tak si na EKO magazín opět najděte čas. Na viděnou.

Pavel Staněk, radní MS kraje: Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.