Renáta Eleanora Orlíková: Zdravím diváky Eko magazínu. Tentokrát se dozvíte, které trávníky jsou vhodné založit v centrech měst a kterým prospívají okrajové části.. v CHKO Poodří se revitalizují rybníky, ukážeme vám, co se tam aktuálně děje, v Ostravě Porubě uhynula 180 letá lípa, stane se domovem brouků….a v besedě se podrobně zabýváme plánovanou třídírnou odpadu, kterou postaví v Havířově. 

Luční trávníky konkurují v údržbě parkovým

Renáta Eleanora Orlíková: Města bojují proti suchu a úbytku hmyzu nesečenými trávníky i výsevem květnatých luk. Jen v centru Ostravy je takových míst okolo patnácti. Mají zabránit vysušování zelených ploch a poskytnout útočiště hmyzu a dalším živočichům. Ovšem pro posezení, pikniky, cvičení i venčení psů jsou vhodné spíše pobytové trávníky.

Renáta Eleanora Orlíková: Výhoda květnatých luk je, že jsou odolné vůči výkyvům počasí, mají nízké náklady na péči a jsou druhově pestré. Ovšem vypěstovat louku vyžaduje trpělivost. První rok vyrostou většinou jen plevele a trávy. Teprve v dalších letech se začnou prosazovat kvetoucí byliny jako kopretiny, hvozdíky, silenky nebo chrpy. Jen v centru Ostravy se luční trávníky pěstují asi na 15 místech. Odborníci doporučili přesnou skladbu bylin, které pomohou odstranit nežádoucí vysokou trávu a naopak podpoří rozmanitost květů druhý rok po výsevu..

Martina Kittnerová, Technické služby Moravská Ostrava a Přívoz: Je to poměrně náročné, my jsme si směs objednali. Speciální firma nám ji podle našich požadavků namíchala

Renáta Eleanora Orlíková: Luční trávníky jsou v centru Ostravy založeny ve středu lokality s přesným ohraničením od dalšího území. Také proto kokrhel lučenec technické služby vysévají do středu louky. Bylina se pak sama rozšíří i do dalších míst. Nejdříve se ale musí půda rozhrábnout radlicí, teprve potom se semena správně v půdě usadí.

Stanislav Flek, člen sdružení zahradních architektů: Teď se nacházíme v nově založeném lesoparku na kraji města. A zde se můžeme podívat na louku, kterou bychom si všichni přáli. Plnou motýlů a je to přesně ten biotop o kterém se dnes mluví a který mají lidé strašně rádi.

Renáta Eleanora Orlíková: Luční trávníky hýří rozmanitosti květů hmyzu a přispívají k udržení ekologické rovnováhy ve městě. Péče o ně je téměř bezúdržová, jinak je tomu ale u pobytových trávníků. Najdeme je zejména ve vnitroblocích a na sídlištích. Parkový neboli pobytový trávník je určený k pravidelnému sekání.

Jiří Skládanka, vedoucí Ústavu výživy zvířat a pícninářství Mendelovy univerzity:: Toto jsou prostory, kde očekáváme od těch trávníků nejen funkci, řekněme biodiverzita, ale i funkce rekreační, možnost pohybu a o takové trávníky je potřeba se pravidelně starat. Základem je pravidelné sečení těch trávníků.

Stanislav Flek, člen sdružení zahradních architektů: Parkové trávníky musíme sekat, musíme je pravidelně sekat, nejvíce na jaře, tedy v době, kdy ty trávníky mají ještě vláhu, jim to prospívá, oni odnožují a v době letního sucha ty trávníky přestaneme sekat.

Renáta Eleanora Orlíková: Parkové trávníky se nejvíce sečou na jaře, kdy ještě mají vláhu a potom na podzim.

Jiří Skládanka, vedoucí Ústavu výživy zvířat a pícninářství Mendelovy univerzity:: Ten důvod je ten, že ty trávy se dokáží přizpůsobit této pravidelnosti a dokáží rychle po tom sečení regenerovat. Zůstávají tam listy, díky nim není přerušena fotosyntéza, díky tomu ty trávy nadále odnožují a rostou .

Renáta Eleanora Orlíková: Zatímco o parkové trávníky je třeba pravidelně pečovat, fungující louka to nepotřebuje. Stačí ji dvakrát až třikrát ročně posekat. Na druhou stranu se ale květnaté louky všude nehodí. Podle odborníků jsou uživatelsky nevhodné pro bytové domy, sídliště a většinu ploch uvnitř měst. Na tato místa jsou pak lepší volbou už zmíněné parkové trávníky.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

V Porubě uhynula 180 letá lípa, bude z ní broukoviště

Renáta Eleanora Orlíková: V Porubě uhynul jeden z nejstarších stromů. Lípa u kostela svatého Mikuláše, která zde byla vysázena zhruba před 180 lety. Teď se stane útočištěm pro různé druhy brouků.

Martin Tomášek, místostarosta MOb Ostrava-Poruba: Že se jich nemusí bát, že to není něco ošklivého, co by měl úřad odstranit, ale že to je přirozená součást přírody. a života. Pokud je skutečně pravda, že lípa byla vysázena v roce 1836, tak se dá říct, že pamatuje Karla Hynka Máchu Myslím si, že by bylo dobré tuto památku zachovat.

Renáta Eleanora Orlíková: Torzo stromu bude sloužit pro hmyz, houby a další živočichy, kteří tady najdou své útočiště v podobě biotopu. Už teď jich je tady spousta. Přesvědčily se o tom i děti z MŠ.

Anketa: děti z MŠ Čs. exilu

Dana Schönová, ředitelka MŠ Čs. exilu: Naše děti jsou zvídavé. Ptají se na všechno, pozorují všechno, tak je učíme, aby se dívali a vidí věci, které jsou kolem nás. Aby si všímali, že i ten starý strom má svoji krásu. Takže dneska se přišli kouknout, jestli jsou tady nějaká zvířátka, jestli jsou tady nějací brouci. A viděli jste, že jich tady je hromada

Renáta Eleanora Orlíková: Původní lipová alej vedla až do Klimkovic. V současné době z ní zůstaly pouhé 4 lípy u kostela. Před 4 lety dokonce prošly unikátní makro injektáží, která jim dodala potřebnou výživu.

V rezervaci Bažantula revitalizují rybníky

Renáta Eleanora Orlíková: V rezervaci Bažantula, která je součástí CHKO Poodří, se kvůli špatnému stavu břehů revitalizují rybníky. Práce začaly loni v lednu, aktuálně vrcholí a těžká technika tak zřejmě přírodní rezervaci už v létě opustí.

Jan Klečka, ředitel správy CHKO Poodří: V posledních letech byl vůbec problém rybníky udržet na vodě. Rybník, když je bez vody, tak se nedá udržovat a nefunguje. Ani pro druhy, které bychom jako ochrana přírody rádi v rybnících měli, není použitelný. Podařilo se nám dát dohromady projekt zhruba za 50 milionů, který je hrazený z evropských peněz.

Zdeňka Hrdá, zaměstnankyně správy CHKO: Nyní probíhají ještě práce na vnitřní hrázi mezi Velkým a Malým Oklukem, kde je realizována berma do úrovně hladiny. Ta bude mírně přelita vodou, zhruba 4 až pět centimetrů, a vznikne tam takový malý biotop pro obojživelníky a mokřadní společenstva.

Renáta Eleanora Orlíková: Rybník Kozák, na kterém se opravovaly vnitřní hráze, je už hotový. Na Bažantule těžká technika odbahňuje a těží sediment. Ve špatném stavu jsou i další rybníky CHKO Poodří, také ty projdou v následujících letech revitalizací.

------------------------------------------------------------------------------------------------

Projekt třídičky odpadu na Karvinsku

Renáta Eleanora Orlíková: Hostem magazínu je Václav Zyder, ředitel společnosti Cevyko. Dobrý den, vítejte pane řediteli.

Václav Zyder, ředitel společnosti Cevyko: Dobrý den z Havířova.

Renáta Eleanora Orlíková: Naším tématem je zařízení na zpracování komunálního odpadu. To zařízení už jsme představovali a říkali jsme, že se něco takového chystá. Mají zájem i další obce na Karvinsku aby se připojily k vynikajícímu projektu a měli tak garantováno, že jejich komunální odpad bude zpracováván ekologicky a dále využíván?

Václav Zyder, ředitel společnosti Cevyko: Problematika komunálního odpadu je z velké části i politická. Takže ta jednání nejsou jednoduchá a jsou zde různé směry i různé tlaky. Ta jednání vedeme, v tom projektu je už oficiálně město Havířov, Rychvald, Orlová a obec Stonava. Což jsou zakládající obce z Karvinska ve společnosti CEVYKO a vedeme další jednání s dalšími obcemi a městy, které samozřejmě projevují zájem.

Renáta Eleanora Orlíková: Když už jste zmínil samotnou legislativu, ta se asi týká zákona o odpadech. Vás to nemůže ovlivnit?

Václav Zyder, ředitel společnosti Cevyko: Tady se bavíme o tom, že současná legislativa obsahuje část, že je zakázáno skládkování komunálního odpadu od roku 2024. Přijetím nového zákona o odpadech s největší pravděpodobností dojde k posunu omezení zákazu skládkování využitelných odpadů mezi které patří i komunální odpady do roku 2030. Pro nás to není tolik významné protože i přesto je tam důležitá pasáž o navyšování poplatků za skládkování těchto odpadů. A to je asi to nejdůležitější, protože sypání odpadů na jednu hromadu a zahrabávání do země je cenově nesrovnatelné s jakýmkoliv technologickým zpracováním. Ale pořád je to znečišťování životního prostředí. Existují ale ekologičtější a přínosnější způsoby pro společnost.

Renáta Eleanora Orlíková: Ještě popíšeme našim divákům, jak třídicí linka bude fungovat. Vy tam budete svážet veškerý komunální odpad už nějak roztřízený a nebo to třídění budete zajišťovat vy?

Václav Zyder, ředitel společnosti Cevyko: My jsme vytvořili velký koncept právě tak, aby se pokryla co nejširší škála odpadu z měst a obcí. Všichni se všude momentálně zaměřují jenom na směsný komunální odpad. Ten je nejvíc viditelný a je to velmi významný problém, ale není jediný. Další problém je, jestli separované odpady, které jsou produkovány, jako plasty, papíry. Ty jezdí na ruční dotřizovací linky. Jejich efektivita je mizerná, je velmi nákladná protože se jedná o ruční manuální práci.

Renáta Eleanora Orlíková: Znamená to, že k vám do třídící linky se naveze veškerý odpad z území, které ještě v tuto chvíli není jasné. Minimálně z Havířova a obcí, které se připojí k projektu a vy ho potom dále zpracujete. Něco přeměníte v teplo a úplně nějaké minimum dáte na skládku. Dá se to takhle zjednodušeně říct?

Václav Zyder, ředitel společnosti Cevyko: Ne úplně přesně, já si dovolím vás trošku opravit. Náš projekt je koncipovaný tak, aby pokryl potřeby Karvinska a Novojičínska. Počítám s tím, že ty svozy budou zachovány tak, jak jsou města a obce zvyklé. Akorát se změní to, že nebudou jezdit na skládku ale budou jezdit do toho nového zařízení společnosti Cevyko. Tam se bude navážet jak směsný komunální odpad, tak například separované odpady, plast, papír. Na příslušné technologii se tento odpad zpracuje s cílem, aby maximum možného bylo předáno do recyklace. Co nelze recyklovat ale má energetický potenciál, tak bude upraveno na alternativní palivo a bude dodáváno do vhodného energetického zařízení k výrobě energie. To zařízení nebudeme provozovat ani budovat my, protože nemáme zajištěné odběry energie a na skládku půjde jenom opravdu to, co nelze využít, ale bude splňovat předpisy.

Renáta Eleanora Orlíková: Závěrečná otázka, říkáte že na skládku půjde jen to, co nepůjde použít. Umíte procentuálně vyjádřit jaké procento z celkového toho objemu odpadu by to mohlo být?

Václav Zyder, ředitel společnosti Cevyko: Snažíme se docílit toho, aby se na skládku umisťovalo max 10% toho vstupního materiálu.

Renáta Eleanora Orlíková: Pane řediteli, já vám děkuji za rozhovor a za váš čas, který jste věnoval dnešnímu dílu eko magazínu.

Václav Zyder, ředitel společnosti Cevyko: Taky děkuji, na viděnou.

Redakčně zkráceno/ upraveno.