Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dobrý den u sledování ekomagínu na Polaru. Tentokrát se vrátíme v čase a ukážeme vám některé zajímavosti z historie kunínského zámeckého parku...dozvíte se jak dopadla analýza odpadů v NJ ...také vám ukážeme jak probíhá revitalizace parku v Ostravě - Porubě a dozvíte se, co se plánuje v CHKO Poodří.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kunínský zámek je jedním z nejcennějších barokních zámků severní Moravy a Slezska. Byl navržen architektem Johannem Lucasem von Hildebrandtem. Největšího rozkvětu se dočkal na přelomu 18. a 19. století za Marie Walburgy. Ta v zámku vybudovala moderní vzdělávací ústav. Nejznámějším žákem byl František Palacký. Součástí zámku je i rozlehlá zahrada s nejstarším stromem, který byl zasazen před více jak 250 lety.
V kunínském parku je strom, který pamatuje hraběnku Walburgu
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na přelomu století, v roce 1999 získala zdevastovaný zámek do svého majetku obec Kunín. Ve spolupráci s Muzeem Novojičínska se začal zámek rekonstruovat a o pár let později už byl zpřístupněn veřejnosti. Zámku se brzy vrátila jeho někdejší podoba a díky neúnavné mravenčí práci kastelána Jaroslava Zezulčíka se do zámku postupně vrací původní historické sbírky. Právem se proto o Kunínském zámku říká, že vstal jako Fénix z popela.
Jaroslav Zezulčík, kastelán Kunínského zámku, Muzeum Novojičínska: Návštěvníci obdivují velice bohaté sbírky, které shromažďujeme nejen od nás, ale také ze zahraničí od rodin, které kdysi obývaly Kunínský zámek. Prohlídka zámku končí ve žlutém pokoji. Před několika lety jsme dovezli pozůstalost od majitelky zámku Marie Walburgy, ty věci se po 150 letech vrátily na Kunínský zámek. Zbývá ještě mnoho set sbírek, které jsou v depozitáři, čekají na své zpracování, jako fotografie zámeckého parku. Ty ukazují park v dobách jeho největší slávy.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Za dob hraběnky Walburgy byl zámek plný květin. Říká se, že mívala v pokojích až sto sklenic s růžemi, které milovala. Květiny zdobí interiéry i dnes a na počest hraběnky se v zámku pořádají slavnosti růží a také jiřinek.
Jaroslav Zezulčík, kastelán Kunínského zámku: František Palacký vzpomíná na svého učitele kaplana Josefa Turka, říká se, že to byl milostník paní hraběnky. Po odchodu z Kunína působil ve východní Čechách a tam dovezl poprvé z Holandska jiřiny a stojí u pěstování této nádherné rostlinky a jiřinkových slavností.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zatímco se zámecký interiér vrátil do původního stavu, park to teprve čeká. Jedna z budov, které byly v 60. letech zbourány byla zámecká orangerie. Je zachycena na 150 let starém portrétu nevěsty dědice zámku Emila Schindlera. V parku už nejsou ani původní stromy, některé se tam ale opět vracejí. Jako například tulipánovník, který byl kdysi jeho ozdobou.
Jaroslav Zezulčík, kastelán Kunínského zámku, Muzeum Novojičínska: V roce 2012, kdy jsme slavili hraběnčiny narozeniny - 250 let - ho zasadila čestná občanka Kunína, paní Anny Fridrychová z Německa za přítomnosti našeho pana biskupa Lobkowicze a vnuka císaře a jsme rádi, že ten se tady opět vrátil. Jeden z mála stromů, které se v zámeckém parku dochovaly je tento nádherný strom, který má přes 200 let a pamatuje dobu slavné kunínské hraběnky Marie Walburgy. V té době její zámecký park ožíval hrami malých dětí, které na zámku vyrůstaly, včetně malého Františka Palackého. Hraběnka tehdy zavedla vůbec poprvé v rámci rakouských zemí do výuky gymnastiku - tedy tělocvik. Kunínský zámek vybudovali hrabata Harrachové a stavitel který ho vybudoval, patří mezi nejslavnější v Evropě - Jan Lukáš Hildebrandt. Projektoval podobu zámeckého parku. Ta dnešní podoba už není barokní, chybí borderie, dnešní podoba pochází z 2. poloviny 19. století a byla budována podle historických fotografií. V další části parku je stavba, která tak často v zámeckých parcích není vidět, a to je zámecký kuželník. Patrně ho také kdysi projektoval Hildebrandt. Kuželna zanikla v 50. letech minulého století. Nám se podařilo vykopat základy stavby ze země a podle historických fotografií, které nám poskytli poslední majitelé zámku, pak nechala obec Kunín zbudovat repliku této stavby. Podobu zámeckým zahradám vtiskl až Emil Schindler. Je to podoba romantického parku 19. století s krásným jezírkem a ostrůvkem. Zbudované vodoteče dodnes protékají zámeckým parkem a jedna ze staveb, která se dodnes dochovala je tzv. švýcárna na kopečku na konci samotného zámeckého parku. Má připomínat cestu hraběnky Walburgy do Švýcarska v roce 1808. Bohužel vyhořela a dochovala se jen její kamenná část. Snad také na ni přijde řada a ožije stejně jako kuželna a bude ozdobou zámeckých zahrad.
-------------------------------------------------------------------------------
V novojičínských kontejnerech zůstává 70% tříditelného odpadu
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nový Jičín zná výsledky analýzy směsného odpadu, která proběhla přímo na ploše náměstí. Analýza, kterou lidem na očích dělali členové Institutu Cirkulární Ekonomiky ukázala, že v kontejnerech zůstává více než 70 procent odpadků, které by nemusely skončit na skládce.
Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Nechali jsme si navézt čtyři kontejnery o celkové hmotnosti zhruba 400 kilogramů. Byly to kontejnery ze sídliště, nikoliv od rodinných domů. Tento odpad se pak přímo na náměstí na připravené plachtě vytřídil.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Z výsledné zprávy vyplynulo, že 413 kilogramů směsného komunálního odpadu, který prošel kontrolou, ze 73 procent tvořily dále využitelné složky. Největší zastoupení měl odpad ze zahrady a zbytky potravin z kuchyně.
Marta Kiššová, Odbor životního prostředí, MěÚ Nový Jičín: “Chtěla bych říct, že jsme byli také velmi překvapeni, že toto množství je poměrně dost vysoké, čekali jsme, že ta čísla budou nižší. Ale jak jsme později zjišťovali, je to běžná cifra, které se vyskytuje v rámci celé republiky.”
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Obyvatelé NJ vyprodukují ročně kolem 9 tisíc tun odpadu, z toho směsný komunální odpad se pohybuje kolem čtyř tisíc tun.
----------------------------------------------------------
Ostrava-Poruba revitalizuje zámecký park
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ostrava-Poruba dlouhodobě pracuje na projektu Revitalizace zámeckého parku Prvním krokem byl výkup nevzhledných objektů určených k demolici. Odstraněna už byla sběrna u rybníka a teď postupně padá k zemi budova autoservisu vedle zámku.
Loni byl uložen do země horkovod, který byl původně nad zemí, letos padla k zemi polorozpadlá sběrna a teď přišla na řadu budova autoservisu u zámku.
Petra Brodová (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Poruba: “Odstraňování těch jednotlivých objektů jsou ale samozřejmě jen dílčími kroky v celém tom procesu revitalizace zámeckého parku. Tím hlavním a zásadním je samozřejmě určení celkové podoby té revitalizace.”
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ta by měla vzejít z výsledku architektonické soutěže, kterou porubská radnice vyhlásila letos v červenci pro vybrané ateliéry a studia. Termín pro podání návrhů je do 24. listopadu, porota z návrhů bude vítězný vybírat v prosinci.
BESEDA: Jan Klečka, ředitel regionálního pracoviště, AOPK ČR, CHKO Poodří
V CHKO Poodří se revitalizují rybníky
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kvůli špatnému technickému stavu rybníků v Poodří konkrétně u Studénky probíhá revitalizace území už druhým rokem. Jak práce pokračují a jaké jsou plány ochránců přírody se budou ptát Jana Klečky, ředitel regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny Ostrava. Tak už jsem řekla pane řediteli, že se pracuje v katastru města Studénky. Tam se už pracuje na rybnících snad dva roky. Jak vypadají na začátek možná rybníky o kterých řeknete, že jsou ve špatném technickém stavu.
Jan Klečka, ředitel regionálního pracoviště AOPK ČR: Ty rybníky byly po desetiletí bez jakékoliv údržby a jako technické dílo, tak samozřejmě údržbu potřebují. Takže bez té údržby postupně přestávají fungovat. Hlavní problém byl s hrázema, které přestávaly těsnit a to až do takové míry, že ty rybníky nebylo možné udržet na vodě.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na jak velkém území jste se pohybovali? Protože se tam pohybovala těžká technika, káceli se stromy, tak jak velká území pro představu pro diváky to bylo?
Jan Klečka, ředitel regionálního pracoviště AOPK ČR: My v rámci té soustavy spravujeme čtyři rybníky. Je to přírodní rezervaci Bažantova a má výměru 30 hektarů.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A už jsem řekla, že se v té lokalitě pohybovala těžká technika a kácely se stromy. To bylo nezbytné, že jste museli odstranit i stromy?
Jan Klečka, ředitel regionálního pracoviště AOPK ČR: Toho jsme si byli naprosto vědomi a hodně jsme zvažovali kdy a kdy ne. Úplně co bylo nejnutnější, to bylo zajistit ten přístup, protože na ty hráze i do budoucna je potřeba tou technikou čas od času zajet a průběžně opravovat drobné nedostatky, které tam vzniknou. Takže ta technika tam musí opakovaně najíždět. Když tam pojede jednou za třicet let, tak potom ty opravy je potřeba dělat mnohem větší. Takže uvolnit si tu cestu, to byla primárně nutnost. Další věc hráze, tím že byly netěsné a různě nerovné, někdy vyšší, někdy nižší. Tak neposkytovali ochranu těm rybníkům před zaplavením když se vylije Odra z koryta, takže se navyšovaly, rozšiřovaly. Což je zase zásah do hrází, které stromy samozřejmě nemůžou vydržet. No a třetí potom takový faktor, který byl proti stromům stávajícím bylo onemocnění jasanu, kdy v Poodří hromadně hynou jasany a v rámci těch zásahů stavebních, tak jsme řešili i tady toto a jasany, které umíraly a byly nestabilní. To znamená hrozily pádem. Tak se z větší míry odstranily.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Než se na rybnících pracovalo logicky musely se vypustit. Musely se ale vypustit snad rok dopředu. Proč tam musela být taková dlouhá doba než se tam začalo pracovat?
Jan Klečka, ředitel regionálního pracoviště AOPK ČR: Na rybnících se hospodaří tak, že se vypouští každý rok na podzim, aby se slovili a během zimy se potom postupně napustí, aby zase na jaře byli připraveni pro hospodaření další. Jedna z nejcennějších věcí, které chráníme, tak jsou rozsáhlé literární porosty a mokřadní vegetace, která je hnízdiště pro ptáky. Mít tak velký ritorál jako plánujeme teďka zřídit nemáme nikde jinde v Poodří, takže slibujeme si od toho, že nám pomůže podpořit populaci jednak motáka pochopa a Bukače velkého, to jsou ptáci, kteří jsou nároční právě na rozlohu těchto porostů. Jedna se konkrétně o rákosí.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na co si stěžovali a jak jste to řešili?
Jan Klečka, ředitel regionálního pracoviště AOPK ČR: Problém byl v tom, že my jsme na začátku té akce, která měla harmonogram dvouletý. Provedli kácení, které skončilo někdy na jaře a poté ta stavba stála. Technika odjela a celé léto se nic nedělo. Stroje přijeli až potom zase někdy v zimě. Takže třičtvrtě roku na té stavbě nebyl žádný pohyb. Čili vypadalo to jako zdevastované území rozježděné technikou, která těžila dřevo. Rybníky vypuštěné, takže bylo více nějakých dotazů na nás včetně třeba města Studénky, co se to v tom území děje. Takže to jsme vysvětlili, že jde o technologickou přestávku, kdy se dořešují některé věci organizační.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Máte ještě na to území nějaké plány třeba v příštím roce nebo tím pádem se přesouváte někde jinde?
Jan Klečka, ředitel regionálního pracoviště AOPK ČR: Bude probíhat její rekonvalescence. Chceme citlivě a pomalu rozvoj těch společenstev a těch hodnot pro které jsou země stavěné. To znamená měli by se jen pomalu napouštět.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, já vám děkuji za užitečné informace pro diváky Eko magazínu. Mějte se hezky a zdravý den.
Jan Klečka, ředitel regionálního pracoviště AOPK ČR: Já vám děkuji, těším se na viděnou, na shledanou.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dobrý den u sledování ekomagínu na Polaru. Tentokrát se vrátíme v čase a ukážeme vám některé zajímavosti z historie kunínského zámeckého parku...dozvíte se jak dopadla analýza odpadů v NJ ...také vám ukážeme jak probíhá revitalizace parku v Ostravě - Porubě a dozvíte se, co se plánuje v CHKO Poodří.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kunínský zámek je jedním z nejcennějších barokních zámků severní Moravy a Slezska. Byl navržen architektem Johannem Lucasem von Hildebrandtem. Největšího rozkvětu se dočkal na přelomu 18. a 19. století za Marie Walburgy. Ta v zámku vybudovala moderní vzdělávací ústav. Nejznámějším žákem byl František Palacký. Součástí zámku je i rozlehlá zahrada s nejstarším stromem, který byl zasazen před více jak 250 lety.
V kunínském parku je strom, který pamatuje hraběnku Walburgu
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na přelomu století, v roce 1999 získala zdevastovaný zámek do svého majetku obec Kunín. Ve spolupráci s Muzeem Novojičínska se začal zámek rekonstruovat a o pár let později už byl zpřístupněn veřejnosti. Zámku se brzy vrátila jeho někdejší podoba a díky neúnavné mravenčí práci kastelána Jaroslava Zezulčíka se do zámku postupně vrací původní historické sbírky. Právem se proto o Kunínském zámku říká, že vstal jako Fénix z popela.
Jaroslav Zezulčík, kastelán Kunínského zámku, Muzeum Novojičínska: Návštěvníci obdivují velice bohaté sbírky, které shromažďujeme nejen od nás, ale také ze zahraničí od rodin, které kdysi obývaly Kunínský zámek. Prohlídka zámku končí ve žlutém pokoji. Před několika lety jsme dovezli pozůstalost od majitelky zámku Marie Walburgy, ty věci se po 150 letech vrátily na Kunínský zámek. Zbývá ještě mnoho set sbírek, které jsou v depozitáři, čekají na své zpracování, jako fotografie zámeckého parku. Ty ukazují park v dobách jeho největší slávy.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Za dob hraběnky Walburgy byl zámek plný květin. Říká se, že mívala v pokojích až sto sklenic s růžemi, které milovala. Květiny zdobí interiéry i dnes a na počest hraběnky se v zámku pořádají slavnosti růží a také jiřinek.
Jaroslav Zezulčík, kastelán Kunínského zámku: František Palacký vzpomíná na svého učitele kaplana Josefa Turka, říká se, že to byl milostník paní hraběnky. Po odchodu z Kunína působil ve východní Čechách a tam dovezl poprvé z Holandska jiřiny a stojí u pěstování této nádherné rostlinky a jiřinkových slavností.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zatímco se zámecký interiér vrátil do původního stavu, park to teprve čeká. Jedna z budov, které byly v 60. letech zbourány byla zámecká orangerie. Je zachycena na 150 let starém portrétu nevěsty dědice zámku Emila Schindlera. V parku už nejsou ani původní stromy, některé se tam ale opět vracejí. Jako například tulipánovník, který byl kdysi jeho ozdobou.
Jaroslav Zezulčík, kastelán Kunínského zámku, Muzeum Novojičínska: V roce 2012, kdy jsme slavili hraběnčiny narozeniny - 250 let - ho zasadila čestná občanka Kunína, paní Anny Fridrychová z Německa za přítomnosti našeho pana biskupa Lobkowicze a vnuka císaře a jsme rádi, že ten se tady opět vrátil. Jeden z mála stromů, které se v zámeckém parku dochovaly je tento nádherný strom, který má přes 200 let a pamatuje dobu slavné kunínské hraběnky Marie Walburgy. V té době její zámecký park ožíval hrami malých dětí, které na zámku vyrůstaly, včetně malého Františka Palackého. Hraběnka tehdy zavedla vůbec poprvé v rámci rakouských zemí do výuky gymnastiku - tedy tělocvik. Kunínský zámek vybudovali hrabata Harrachové a stavitel který ho vybudoval, patří mezi nejslavnější v Evropě - Jan Lukáš Hildebrandt. Projektoval podobu zámeckého parku. Ta dnešní podoba už není barokní, chybí borderie, dnešní podoba pochází z 2. poloviny 19. století a byla budována podle historických fotografií. V další části parku je stavba, která tak často v zámeckých parcích není vidět, a to je zámecký kuželník. Patrně ho také kdysi projektoval Hildebrandt. Kuželna zanikla v 50. letech minulého století. Nám se podařilo vykopat základy stavby ze země a podle historických fotografií, které nám poskytli poslední majitelé zámku, pak nechala obec Kunín zbudovat repliku této stavby. Podobu zámeckým zahradám vtiskl až Emil Schindler. Je to podoba romantického parku 19. století s krásným jezírkem a ostrůvkem. Zbudované vodoteče dodnes protékají zámeckým parkem a jedna ze staveb, která se dodnes dochovala je tzv. švýcárna na kopečku na konci samotného zámeckého parku. Má připomínat cestu hraběnky Walburgy do Švýcarska v roce 1808. Bohužel vyhořela a dochovala se jen její kamenná část. Snad také na ni přijde řada a ožije stejně jako kuželna a bude ozdobou zámeckých zahrad.
-------------------------------------------------------------------------------
V novojičínských kontejnerech zůstává 70% tříditelného odpadu
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nový Jičín zná výsledky analýzy směsného odpadu, která proběhla přímo na ploše náměstí. Analýza, kterou lidem na očích dělali členové Institutu Cirkulární Ekonomiky ukázala, že v kontejnerech zůstává více než 70 procent odpadků, které by nemusely skončit na skládce.
Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Nechali jsme si navézt čtyři kontejnery o celkové hmotnosti zhruba 400 kilogramů. Byly to kontejnery ze sídliště, nikoliv od rodinných domů. Tento odpad se pak přímo na náměstí na připravené plachtě vytřídil.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Z výsledné zprávy vyplynulo, že 413 kilogramů směsného komunálního odpadu, který prošel kontrolou, ze 73 procent tvořily dále využitelné složky. Největší zastoupení měl odpad ze zahrady a zbytky potravin z kuchyně.
Marta Kiššová, Odbor životního prostředí, MěÚ Nový Jičín: “Chtěla bych říct, že jsme byli také velmi překvapeni, že toto množství je poměrně dost vysoké, čekali jsme, že ta čísla budou nižší. Ale jak jsme později zjišťovali, je to běžná cifra, které se vyskytuje v rámci celé republiky.”
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Obyvatelé NJ vyprodukují ročně kolem 9 tisíc tun odpadu, z toho směsný komunální odpad se pohybuje kolem čtyř tisíc tun.
----------------------------------------------------------
Ostrava-Poruba revitalizuje zámecký park
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ostrava-Poruba dlouhodobě pracuje na projektu Revitalizace zámeckého parku Prvním krokem byl výkup nevzhledných objektů určených k demolici. Odstraněna už byla sběrna u rybníka a teď postupně padá k zemi budova autoservisu vedle zámku.
Loni byl uložen do země horkovod, který byl původně nad zemí, letos padla k zemi polorozpadlá sběrna a teď přišla na řadu budova autoservisu u zámku.
Petra Brodová (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Poruba: “Odstraňování těch jednotlivých objektů jsou ale samozřejmě jen dílčími kroky v celém tom procesu revitalizace zámeckého parku. Tím hlavním a zásadním je samozřejmě určení celkové podoby té revitalizace.”
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ta by měla vzejít z výsledku architektonické soutěže, kterou porubská radnice vyhlásila letos v červenci pro vybrané ateliéry a studia. Termín pro podání návrhů je do 24. listopadu, porota z návrhů bude vítězný vybírat v prosinci.
BESEDA: Jan Klečka, ředitel regionálního pracoviště, AOPK ČR, CHKO Poodří
V CHKO Poodří se revitalizují rybníky
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kvůli špatnému technickému stavu rybníků v Poodří konkrétně u Studénky probíhá revitalizace území už druhým rokem. Jak práce pokračují a jaké jsou plány ochránců přírody se budou ptát Jana Klečky, ředitel regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny Ostrava. Tak už jsem řekla pane řediteli, že se pracuje v katastru města Studénky. Tam se už pracuje na rybnících snad dva roky. Jak vypadají na začátek možná rybníky o kterých řeknete, že jsou ve špatném technickém stavu.
Jan Klečka, ředitel regionálního pracoviště AOPK ČR: Ty rybníky byly po desetiletí bez jakékoliv údržby a jako technické dílo, tak samozřejmě údržbu potřebují. Takže bez té údržby postupně přestávají fungovat. Hlavní problém byl s hrázema, které přestávaly těsnit a to až do takové míry, že ty rybníky nebylo možné udržet na vodě.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na jak velkém území jste se pohybovali? Protože se tam pohybovala těžká technika, káceli se stromy, tak jak velká území pro představu pro diváky to bylo?
Jan Klečka, ředitel regionálního pracoviště AOPK ČR: My v rámci té soustavy spravujeme čtyři rybníky. Je to přírodní rezervaci Bažantova a má výměru 30 hektarů.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A už jsem řekla, že se v té lokalitě pohybovala těžká technika a kácely se stromy. To bylo nezbytné, že jste museli odstranit i stromy?
Jan Klečka, ředitel regionálního pracoviště AOPK ČR: Toho jsme si byli naprosto vědomi a hodně jsme zvažovali kdy a kdy ne. Úplně co bylo nejnutnější, to bylo zajistit ten přístup, protože na ty hráze i do budoucna je potřeba tou technikou čas od času zajet a průběžně opravovat drobné nedostatky, které tam vzniknou. Takže ta technika tam musí opakovaně najíždět. Když tam pojede jednou za třicet let, tak potom ty opravy je potřeba dělat mnohem větší. Takže uvolnit si tu cestu, to byla primárně nutnost. Další věc hráze, tím že byly netěsné a různě nerovné, někdy vyšší, někdy nižší. Tak neposkytovali ochranu těm rybníkům před zaplavením když se vylije Odra z koryta, takže se navyšovaly, rozšiřovaly. Což je zase zásah do hrází, které stromy samozřejmě nemůžou vydržet. No a třetí potom takový faktor, který byl proti stromům stávajícím bylo onemocnění jasanu, kdy v Poodří hromadně hynou jasany a v rámci těch zásahů stavebních, tak jsme řešili i tady toto a jasany, které umíraly a byly nestabilní. To znamená hrozily pádem. Tak se z větší míry odstranily.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Než se na rybnících pracovalo logicky musely se vypustit. Musely se ale vypustit snad rok dopředu. Proč tam musela být taková dlouhá doba než se tam začalo pracovat?
Jan Klečka, ředitel regionálního pracoviště AOPK ČR: Na rybnících se hospodaří tak, že se vypouští každý rok na podzim, aby se slovili a během zimy se potom postupně napustí, aby zase na jaře byli připraveni pro hospodaření další. Jedna z nejcennějších věcí, které chráníme, tak jsou rozsáhlé literární porosty a mokřadní vegetace, která je hnízdiště pro ptáky. Mít tak velký ritorál jako plánujeme teďka zřídit nemáme nikde jinde v Poodří, takže slibujeme si od toho, že nám pomůže podpořit populaci jednak motáka pochopa a Bukače velkého, to jsou ptáci, kteří jsou nároční právě na rozlohu těchto porostů. Jedna se konkrétně o rákosí.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na co si stěžovali a jak jste to řešili?
Jan Klečka, ředitel regionálního pracoviště AOPK ČR: Problém byl v tom, že my jsme na začátku té akce, která měla harmonogram dvouletý. Provedli kácení, které skončilo někdy na jaře a poté ta stavba stála. Technika odjela a celé léto se nic nedělo. Stroje přijeli až potom zase někdy v zimě. Takže třičtvrtě roku na té stavbě nebyl žádný pohyb. Čili vypadalo to jako zdevastované území rozježděné technikou, která těžila dřevo. Rybníky vypuštěné, takže bylo více nějakých dotazů na nás včetně třeba města Studénky, co se to v tom území děje. Takže to jsme vysvětlili, že jde o technologickou přestávku, kdy se dořešují některé věci organizační.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Máte ještě na to území nějaké plány třeba v příštím roce nebo tím pádem se přesouváte někde jinde?
Jan Klečka, ředitel regionálního pracoviště AOPK ČR: Bude probíhat její rekonvalescence. Chceme citlivě a pomalu rozvoj těch společenstev a těch hodnot pro které jsou země stavěné. To znamená měli by se jen pomalu napouštět.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, já vám děkuji za užitečné informace pro diváky Eko magazínu. Mějte se hezky a zdravý den.
Jan Klečka, ředitel regionálního pracoviště AOPK ČR: Já vám děkuji, těším se na viděnou, na shledanou.
Redakčně upraveno / zkráceno.
