Dobrovolníci sázeli v Beskydech stromky

Na Javorníku v Beskydech už roky pomáhají se zalesňováním desítky žáků a studentů. Projekt Stromy pro Javorník má za cíl obnovit les druhově pestřejší a odolnější vůči změnám klimatu.

Desítky žáků a studentů, ale také veřejnost se zapojily do zalesňování na beskydském Javorníku. Místo původního smrkového lesa tam postupně vzniká druhově pestřejší a odolnější porost. Akci Stromy pro Javorník pořádají Biskupské lesy spolu s Moravskoslezským krajem.

Martin Konvičný, lesní hospodář, Biskupské lesy: "Pořádáme tuto akci proto, aby si mládež vyzkoušela, jaká je práce v lese. Jednak tedy po té fyzické stránce, že to opravdu není žádná legrace, ale také i proto, aby viděli, jak ta naše hospodářská činnost funguje."

anketa: "Dneska tady sedíme u lesa, stromy a sedíme tu jedle, borovice, modřín a buky. Pravděpodobně jako většina jsme tu dobrovolně."

Zatímco v pátek pomáhají hlavně studenti, v sobotu je akce otevřená i široké veřejnosti. Lesníci navíc účastníkům přibližují správné chování v přírodě i život lesní zvěře.

Krajští úředníci uklízeli přírodní rezervaci Štěpán

Zaměstnanci krajského úřadu uklidili u příležitosti Dne Země sedmikilometrovou trasu od Třebovic po Děhylov včetně okolí přírodní rezervace Štěpán. Zhruba 35 dobrovolníků nasbíralo během několika hodin plnou dodávku odpadu, nejčastěji lahve, plechovky a plastové obaly. Akce má podle vedení kraje nejen ekologický, ale i osvětový a týmový význam a navazuje na podobné úklidy z minulých let.

Teva splnila ekozávazky

Teva Czech Industries i Moravskoslezský kraj splnily dobrovolnou dohodu zaměřenou na zlepšení životního prostředí v regionu. Kraj financoval například nadlimitní čištění silnic, výměnu kotlů, monitoring ovzduší a projekty pro lepší nakládání s vodou. Teva investovala do čištění odpadních vod, zvýšila energetickou efektivitu a využívala elektřinu z obnovitelných zdrojů.

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Modulární reaktory jako náhrada za uhlí

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Moravskoslezský kraj čeká zásadní energetická proměna po útlumu uhlí. Jednou z možností jsou malé modulární reaktory, které slibují čistší a stabilní zdroj energie, ale vyvolávají i řadu otázek, zda jde o reálné řešení pro region. Budu o tom mluvit s radním Pavlem Staňkem. Dobrý den, vítejte u nás.

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane radní, proč kraj sází právě na malé modulární reaktory jako náhradu za uhlí?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Nevím, zda je slovo „sázka“ to správné, protože musíme posuzovat všechny zdroje v rámci energetického mixu. Dva největší výrobci v kraji, tedy společnosti ČEZ a Veolia, svým odchodem od uhlí a přechodem na jiné zdroje, konkrétně zemní plyn a biomasu, hledají další alternativy. A jaderná energie je jednou z možností, která se může podílet na energetickém mixu a zajištění života obyvatel Moravskoslezského kraje.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: V čem je tato energetika ekologičtější než ta současná? Vy jste to už trochu naznačil.

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Tak v každém případě jaderné zařízení nemá téměř žádné emise. Když to vezmeme, neprodukuje, nebo jen minimálně, skleníkové plyny jako CO₂. A vzhledem k tomu, že se tam nespalují fosilní paliva, tak ani žádné jiné škodlivé látky. V podstatě každý obyvatel České republiky, který vidí jaderné zařízení, jako je elektrárna Temelín nebo Dukovany, a vidí stoupat k obloze nějaký „dým“, tak jde o obyčejnou vodní páru.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Je to pro kraj reálný projekt? Myslím tím malé modulární reaktory, nebo je to spíš zatím plán?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: V každém případě je to běh na delší trať, protože výrobci a konstruktéři těchto zařízení je zatím nemají v běžném provozu, stále je vyvíjejí. Pro kraj jako bývalý uhelný a průmyslový region je to ale jedna z variant, jak zajistit dostatek energie jak pro průmysl, tak pro zásobování teplem pro obyvatele Moravskoslezského kraje, kteří jsou napojeni na robustní soustavy centrálního zásobování teplem. Zároveň nesmíme opomenout přínos v oblasti pracovních míst, protože už při výstavbě vzniká potřeba tisíců pracovních míst a po realizaci pak na každý blok připadá zhruba 100 až 300 vysoce kvalifikovaných zaměstnanců a další minimálně trojnásobek lidí v navazujících profesích. Důležitá je také spolupráce s akademickou sférou v oblasti výzkumu a vývoje a rozšíření technických programů na středních i vysokých školách v kraji.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane Staňku, proběhne k tomu proces EIA a veřejná diskuze s obyvateli?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Musí být vypracována. Toto zařízení musí mít povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a veřejná komunikace musí proběhnout už z toho důvodu, abychom překonali tzv. černobylský komplex, který v očích veřejnosti znehodnocuje jadernou energetiku. Je ale potřeba se na to dívat reálně a komplexně, aby zde byla šance zachovat lidský rod na této planetě, a v tomto duchu směřovat k pochopení užitečnosti a potřebnosti jaderné energetiky. Technický pokrok se prosazuje obtížně a někdy přináší i své problémy, například energetická krize je do určité míry daní za tento pokrok, je to rub a líc jedné mince. My tu minci musíme přijmout takovou, jaká je, i když se nám ten rub nelíbí, protože jiná cesta není, nebo by nás zavedla zpět do jeskyní.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Řekli jsme, že malé modulární reaktory jsou bezemisní, ale jak bychom řešili jaderný odpad?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Musíme v prvé řadě upřesnit pojem jaderný odpad, protože tím se z valné části myslí vyhořelé palivo. To ale stále obsahuje minimálně 2 % štěpných látek, které lze dále využít v modernějších reaktorech. Toto vyhořelé jaderné palivo je ukládáno ve speciálních kontejnerech v meziskladech, které jsou součástí jaderných elektráren. Například v Dukovanech tento mezisklad je po více než 40 letech provozu zaplněn zhruba z jedné třetiny. V poslední době byl navíc provoz jaderné elektrárny Dukovany prodloužen až do roku 2067, tedy na 80 let, a přesto je sklad po polovině této doby zaplněn pouze z jedné třetiny.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: V Dětmarovicích se o malých modulárních reaktorech hovoří jako o jedné z hlavních lokalit. V jaké fázi je tento projekt dnes konkrétně?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Tak v současné době společnost ČEZ provádí průzkum toho místa, zda je vhodné, aby tam jaderné energetické zařízení bylo. Je to jedna z vybraných lokalit v České republice, protože lokalita, kde takové zařízení může vzniknout, musí splňovat přísné bezpečnostní podmínky a hlavní důraz je kladen na geologický průzkum.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A kdy tedy podle Vás, pokud máte ty informace, padne finální rozhodnutí, že Dětmarovice splňují všechny podmínky a může se začít stavět?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Zatím ještě nepadlo, protože podle informací, které mám, společnost nemá pro žádnou lokalitu v České republice zatím definitivně zpracovaný posudek, že právě tato konkrétní lokalita je vhodná.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A mapuje se případně i jiná lokalita, kdyby to nebyly Dětmarovice?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Samozřejmě společnost ČEZ zvažuje více lokalit. V úvahu připadá například nedostavěný Temelín, kde by mohly vyrůst dva velké bloky, ale ani tam zatím nebylo rozhodnuto, že by vznikl modulární reaktor. Dále jsou to prostory po bývalé elektrárně Tušimice, kde také probíhá průzkum, ale ani zde zatím nepadlo konečné rozhodnutí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane Staňku, já Vám děkuji za Vaše odpovědi a vám děkuji za pozornost. Dnešní díl EKO magazínu končí. Už nyní pro vás připravujeme další, tak se na nás nezapomeňte dívat. Na viděnou.

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.