Kdo je nejlepší v třídění odpadu…, proč hasiči zasahovali v Bludovicích na Novojičínsku...na Jablunkovsku mají novou cyklostezku a v rozhovoru s Jindřichem Petrlíkem se dozvíte, kdo loni vypustil do ovzduší a vody nebo vyvezl v odpadech nejvíce toxických látek…, to jsou témata nového Ekomagazínu, tak se dívejte.

Kraj předával ceny za třídění odpadu

Vítejte u nového dílu Ekomagazínu, dobrý den všem, které zajímá jaká témata jsme do dnešního dílu připravili….představíme vám nejlepší obce v třídění odpadu …, dozvíte se, proč hasiči zasahovali v Bludovicích na Novojičínsku…, na Jablunkovsku mají novou cyklostezku a v rozhovoru s Jindřichem Petrlíkem se dozvíte, kdo loni v kraji nejvíce znečistil životní prostředí …, to jsou témata nového Ekomagazínu, tak se dívejte.

Odpadoví Oskaři jsou rozdaní. Obce, jejichž občané nejlépe třídí komunální odpad a vysloužilé elektrozařízení, získávají každoročně prestižní ocenění... Keramickou popelnici, Keramické sluchátko a Elektrooskara. Díky skvěle třídícím občanům Fulneka má MS kraj prvenství v celém Česku. Každý člověk tam vytřídí 99 kilogramů odpadu za rok, přičemž 55 procent dokážou fulnečtí znovu využít.

Kampaň na podporu třídění odpadu vyvrcholila vyhlášením výsledků soutěží O keramickou popelnici a Elektrooskara. V rámci Moravskoslezského kraje bodovala například města Karviná, Bohumín a Nový Jičín.

Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje: "Tato soutěž už má 17. ročník a musím říct, že každým rokem je vidět jak se obcei celý kraj zlepšují a mám z toho velkou radost. Slyšeli jsme jak třeba ve sběru elektrozařízení .., to, co se kdysi sesbíralo v celém Česku, teď se sbírají lidé v MS kraji. Z důvodu legislativy bude nyní na obcích, aby zvýšily své cíle a ještě více motivovaly občany a zároveň jim musí vysvětlit, že to bude dražší. Já se ale nebojím, protože i tady je vidět, že když se chce, tak to jde.”

Do ekologické soutěže, kterou každoročně pořádá Moravskoslezský kraj se společností EKO-KOM, bylo zapojeno všech 300 obcí a měst regionu. První místo v kategorii obcí s rozšířenou působností obsadil Frýdlant nad Ostravicí následovaný Jablunkovem a Bohumínem. V obcích nad 2 000 obyvatel dominovaly Hukvaldy, druhé byly Trojanovice a třetí Kozlovice. V další kategorii patří první příčka obci Morávka, druhé místo obsadil Milíkov a třetí příčku Metylovice. Mezi malými obcemi do 800 obyvatel nejlépe třídili obyvatelé obcí Tvrdkov, Nové Pláně a Krásné. Absolutním vítězem se stal Příbor.

Martina Filipová, ředitelka oddělení regionálního provozu EKO- KOM:4:47..”Letošní rok byl úspěšný. MS kraj se umístil zhruba uprostřed., v kontextu nového odpadového zákona jsou odpady důležitou součástí našeho života. A starostové se budou muset zamyslet jak ještě lépe precizovat systém tak, aby neprodělali kalhoty, aby měli dostatek nádob v dostatečné vzdálenosti, aby mohli třídit. Legislativa je nastavena a my se musíme snažit tak, abychom obstáli. MS kraj má velkou pochvalu, protože se zlepšil a jeho výsledky jsou výborné.”..5:44

Helena Pešatová (BEZPP), starostka Frýdlantu nad Ostravicí: “Já jsem opravdu překvapená, loňský rok byl velmi náročný díky covidu. Díky tomu, že v našem katastru máme hodně chat, tak jsme měli hodně odpadu a tek bylo třeba třídit. My jsme pro občany udělali maximum, doplnili jsme sběrné dvory o další nádoby a zvýšili jsme četnost odvozu. Snažíme se toho udělat hodně, nicméně víme, že pro přírodu je toho nutné udělat hodně. Takže teď budeme motivovat školáky děti, aby to přenášeli na rodiče.”

Lidé v Moravskoslezském kraji s odpady nakládají rok od roku lépe. Zatímco v roce 2004 vytřídil jeden občan ročně v průměru 20 kilogramů odpadu, před třemi roky to bylo 47 kilogramů.

Za rok 2020 se vytřídilo v Moravskoslezském kraji více než 2 300 tun elektroodpadu. Ceny získaly obce Tvrdkov, Ostravice a Hlučín. A do třetice se každoročně vyhodnocují i města a obce za třídění elektrospotřebičů. V soutěži o sošku „Elektrooskara“ zabodoval Havířov, stal se Skokanem roku a Tvrdkov a Frenštát pod Radhoštěm jsou města, ve kterých lidé odevzdali loni elektrospotřebičů jako jsou lednice, pračky nebo sporáky a bojlery.

Luděk Bujnošek (Hukvaldy 20+10), starosta Hukvald: “Samozřejmě si ocenění moc vážíme, je to zásluha především našich lidí a také naší místostarostky, která má velký podíl na hospodaření s odpady. Všechny města a obce to děláme podobně, je to hlavně zásluha občanů, kteří třídí.

Jan Žédek (BEZPP), starosta obce Tvrdkov: “Bylo to pro mě překvapení, obec Tvrdov je nejzápadnější obec, leží na pomezí Olomouckého a MS kraje. Snažili jsme se motivovat lidi, aby třídili tak, jak se mám.

Obyvatelé České republiky v průměru ročně vyhodí 270 kg odpadu, je to o 170 kilo více než v nejlépe třídícím Fulneku. Na jednoho obyvatele MS regionu v roce 2020 připadlo něco málo přes 21 kg vytříděného papíru, 16,5 kg plastů, bezmála 14,5 kg skla a více než čtvrt kilogramu nápojových kartonů. V součtu je to tedy průměrně 52,3 kilogramu vytříděného odpadu na jednoho občana kraje.

Ekologická havárie v Bludovicích

Na silnici v Bludovicích, části Nového Jičína, došlo počátkem října k úniku kyseliny chlorovodíkové z poškozeného kamionu. Na místě zasahovalo 14 jednotek hasičů. Po prvotní likvidaci havárie město muselo zajistit sanaci zasaženého místa odbornou firmou.

Jakub Kozák, mluvčí HZS MS kraje: "Nasazeny byly jednotky se speciální předurčeností pro zásah s únikem chemických látek, s velkoobjemovými cisternami kvůli potřebě uniklou kyselinu ředit a jednotky určené pro obsluhu mobilních sirén pro varování obyvatelstva. V poškozené cisterně bylo dle průzkumu více než 20 tun kyseliny. Prasklinu zasahující hasiči v protichemických oděvech utěsnili a pravidelně prováděli kontrolu těsnosti popřípadě uchycení ucpávky upravili."

Případ ekologické havárie dále šetří Policie ČR, vodoprávní úřad a Povodí Odry.

Nová cyklostezka na Jablukovsku

Několik kilometrů kvalitních cyklostezek dokončují v těchto dnech v Dolní a Horní Lomné. Na trase bylo nutné postavit mosty a v jednom případě také vybudovat tunel skrz svah pod silnicí. Při stavbě cyklostezky v horách se projektanti a stavbaři museli vypořádat s mnoha úskalími.

Kamil Kawulok, starosta Horní Lomné: “Hlavně zástupci CHKO měli podmínku, že nesmíme vstoupit do toku dříve než v srpnu. To znamená, že stavaři na to měli něco málo přes půl roku, ale z toho 4 měsíce nemohli začít ty nejnáročnější části stavby. A to je ta mostní konstrukce, kdy bylo třeba dělat patky a pak samozřejmě mostní konstrukci na to. A dalším úsekem byla opěrná zeď 50 metrů, která také zasahuje do toku a také tam se stavaři mohli vrhnout až poslední dva měsíce. Takže ty dva měsíce měli opravdu napilno, ale zvládli to.”

Zámek Kunín rozkvetl na počest hraběnky

Vrcholem sezony na Zámku Kunín na Novojičínsku je tradiční slavnost růží na počest jeho nejslavnější majitelky. Květinové dekorace zdobí pokoje, chodby i schodiště. Zámek na týden rozkvetl díky floristovi Slávku Rabušicovi.

Slávek Rabušic, florista: “My jsme ty květiny pojali z období rokoka a následného klasicismu, protože to je doba osvícenská. My jsme na zámek přivezli přes tisíc květů, z toho je polovina těch krásných růží.”

Jaroslav Zezulčík, kastelán Zámku Kunín: “Letos paní hraběnku chceme ještě více zdůraznit, a to proto, že letošní rok je věnován šlechtě v době osvícenství a naše hraběnka je ikonou nejen celé Moravy, ale ve své době také celé střední Evropy.”

Renáta Eleonora Orlíkova, TV Polar: Kdo loni vypustil do ovzduší a vody nebo vyvezl v odpadech nejvíce toxických látek a kdo se polepšil, ale také jaká jsou nastavená kritéria měření a kteří znečišťovatele vypouští do ovzduší v Moravskoslezském kraji nejvíce karcinogenní látek. Téma pro mého dnešního stav Jindřicha Petrlíka, vedoucího programu Toxické látky a odpady spolku Arnika. Dobrý den vítejte.

Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady, Arnika: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíkova, TV Polar: Pane docente, na začátek, jakým způsobem má Arnika nastavené to měření a z jakých dat vycházíte?

Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady, Arnika: My vycházíme v podstatě z dat, která ohlašují samotné podniky do Integrovaného registru znečišťování. To je databáze spravovaná ministerstvem životního prostředí.

Renáta Eleonora Orlíkova, TV Polar: A já na vás hned navážou, můžete z těch dat nebo z těch vypouštěných látek říct, které jsou pro zdraví člověka nejškodlivější?

Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady, Arnika: V podstatě asi látky, které mohou způsobovat rakovinu čili látky karcinogenní, ale pak to jsou i látky, které negativně ovlivňují třeba rozmnožování, takže pro ty máme žebříček protoxických látek nebo látky poškozující plod v těle matky. To je ten žebříček karcinogenních látek, ale pak ty látky ještě mohou působit negativně na hormonální systém a ovlivňovat tak celou řadu funkcí v lidském těle. Z hlediska dopadů na životní prostředí jsou docela důležité skleníkové plyny, které přispívají ke globálnímu oteplování anebo látky poškozující ozonovou vrstvu Země, případně látky, které způsobují kyselé deště, takže vlastně přispívají třeba k oslabování lesů.

Renáta Eleonora Orlíkova, TV Polar: Než se budeme věnovat konkrétním znečišťovatelům, porovnejte Moravskoslezský kraj s ostatními.

Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady, Arnika: Moravskoslezský kraj společně s Ústeckým patří k už setrvalému domovu těch největších znečišťovatelů v České republice. Je fakt, že v během doby se ta situace trošku zlepšila a vyvinula se víc v jiných krajích. Například více znečišťovatelů látkami, které mohou způsobovat rakovinu, tak jsou třeba v kraji Středočeském anebo v Kraji Vysočina.

Renáta Eleonora Orlíkova, TV Polar: Můžete tedy říct, když Moravskoslezský kraj společně s Ústeckým krajem zaujímají první pozice z pohledu znečištěného ovzduší, které ty firmy v našem kraji vedou?

Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady, Arnika: Z hlediska látek jak tedy toxických, tak látek poškozující životní prostředí jsou v Moravskoslezském kraji nejvýznamnějšími znečišťovateli hutě, konkrétně Liberty Ostrava nebo Třinecké železárny. Ale do těch žebříčků zasahují i třeba takové provozy jako na Bohumínsku a další podniky. Letos se do výše v těch žebříčcích opět dostala i Farmaceutická firma Teva z Opavy, která byla vlastně nechvalným vítězem úplně v první hoře žebříčku sestavovaného v roce 2005.

Renáta Eleonora Orlíkova, TV Polar: Ať se nebavíme jenom v obecné rovině, můžete konkrétně u těch firem, které jste uváděl říct množství vypouštěných látek? Ať už do ovzduší anebo v odpadech.

Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady, Arnika: Myslím, že konkrétní čísla lidem tolik neřeknou, ale pokusím se to porovnat. Liberty Ostrava a Třinecké železárny patří k největším zdrojům třeba skleníkových plynů, takže vypouštějí hodně oxidu uhličitého. Současně jsou to velké zdroje prachových částic, i když ty se jim podařilo v průběhu let výrazně snížit, ale pořád patří k největším zdrojům v kraji jako v takovém. Potom docela velký problém představují dioxiny, což jsou látky, které jsou toxické už v mezních koncentracích, zatímco Liberty Ostrava jich vypouští nejvíce do ovzduší, ale také je předávají v odpadech, tak Třinecké železárny už několikátý rokem přidávají obrovské množství dioxinů v odpadech a bylo by dobré, kdyby se tady na ten problém zaměřili. Byť se to za poslední tři roky také snížilo, pořád ho to staví jako největšího znečišťovatele v České republice.

Renáta Eleonora Orlíkova, TV Polar: Já na vás navážu, teď jsme vyjmenovali ty firmy nebo ty společnosti, které vypouštějí ať už do ovzduší nebo v rámci odpadů nejvíce škodlivých látek, ale jsou mezi nimi i takové a vy už jste tak naznačil, že je to třeba firma Liberty nebo Třinecké železárny, které se v tom žebříčku zlepšují. To znamená, dělají něco pro to, aby nepouštěli tolik znečišťujících látek do ovzduší nebo v rámci odpadů? Je to tak?

Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady, Arnika: Ano je to tak. Obě dvě tady ty společnosti, když se podíváme na ten časový vývoj, tak to množství látek vypouštěných do životního prostředí se snížil. Nicméně by v některých ohledech, hlavně třeba, co se týče těch dioxinů předávaných v odpadech mohli udělat ještě více.

Renáta Eleonora Orlíkova, TV Polar: Pane docent, já Vám děkuji za užitečné informace i za Váš čas, který jste věnoval Eko magazínu televize Polar.

Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady, Arnika: Já také děkuji za pozvání a přeji hezký den.

Redakčně upraveno / zkráceno.