Startuje prázdninový díl Eko magazínu, vítejte u televizních obrazovek. Dnes se zaměříme na jezy a ukážeme vám, jakými ochrannými prvky jsou některé z nich vybaveny a dozvíte se také, že cyklostezky jsou častokrát na pozemcích Povodí Odry. Vodohospodáři se proto podílejí na jejich vzniku a následně provádí jejich údržbu.
Vodohospodáři vybavují jezy bezpečnostními prvky
Začalo léto a s ním i koupání. Lidé často k osvěžení využívají splavy na řekách, které mohou být někdy i nebezpečné. Vodohospodáři považují zákaz koupání za poslední možnost, jak tragickým událostem předcházet, a proto některé jezy vybavují záchrannými prostředky. Pomáhají jim v tom i hasiči.
Koupání v přírodě lidé občas podceňují a riskují. Vystavují se tak nebezpečí úrazu a v horším případě i utonutí. Zvláštní kategorii koupání ve volné přírodě tvoří jezy, u kterých hrozí nebezpečí zejména při zvýšených průtocích a také při nízkých teplotách.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry s. p.: “Státní podnik Povodí Odry se už v roce 2015 rozhodl, že některé jezy vybaví bezpečnostními prvky, proto společně s hasičským záchranným sborem MS kraje vytipoval několik míst, kde jsme tyto bezpečnostní prvky instalovali. Jedná se o to, aby hasiči a záchranáři měli možnost lépe zachraňovat v případě tonoucích lidí. Nacházíme se na Staroměstském stupni ve Frýdku-Místku, kde jsou takové prvky instalovány.”
Petr Kůdela, mluvčí HZS MSK: “Ve spolupráci s Povodím Odry jsme se zaměřili především na to, abychom měli na obou stranách jezů kotevní body. Protože pro nás je nejlépe zasahovat tak, abychom mohli vytvořit tzv. lanovku, protože i pro zasahující hasiče je ten proud a ten buben v tom jezu velmi nebezpečný, takže je nejjednodušší pomocí lanovky dopravit raft přímo až k místu, kde je topící osoba.”
U některých jezů v MS kraji jsou umístěny záchranné prostředky, konstrukční prvky a informační tabule s technickým popisem jezu, ale i návodem jak pomoci tonoucímu a zejména, jak přivolat pomoc. Součástí stojanu je také záchranná podkova, kterou je možné použít okamžitě při záchraně tonoucího.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry s. p.: “Teď jsme v centru Ostravy, kde jsou dva jezy, tzv Jamborovy prahy, které jsou také vybaveny bezpečnostními prvky, stejně tak jako na řece Opavě, Moravici, Odře i Ostravici. Na území Povodí Odry se nachází 900 jezů, které mají výšku nad jeden metr. Každý jez má různé konstrukční vlastnosti. Některé jezy mají lichoběžníkovou přelivnou hranu, některé podtlakovou neboli smetanovou přelivnou plochu, jaká se například nachází na jezu ve Frýdlantu nad Ostravicí, kde se během letošních Velikonoc stala tragická událost.”
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry s. p.: “Tento jez funguje tak, že voda, která přepadá přes hranu, nevytváří žádný odpor a dopadá dolů do spadiště, kde se vytváří velký vodní skok, tedy vír. Ten člověk je prakticky vtahován pod jez. Současně vodní skok vytváří bublinky, v kterých se nedá plavat.”
K tragédii při koupání ve splavu došlo na začátku dubna v Kamenci ve Frýdlantu nad Ostravicí. Utopili se tři mladí muži. Jeden se začal topit a další dva ho pak chtěli zachránit. Bohužel nemohli využít záchrannou podkovu na laně, kterou byl původně splav zabezpečen, protože ji někdo ukradl.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry s. p.: “Máme velmi smutnou zkušenost. Právě tyto záchranné prvky, které v některých případech mohou zachránit život nám lidé ničí nebo kradou. Už jen když se podíváme na tabuli v splavu Kamenec, vidíme, že je znehodnocena a velmi často se kradou i záchranné podkovy.”
Petr Kůdela, mluvčí HZS MSK: “Pokud hasiči skákají přímo bez pomoci raftu přímo do vody, pak jim hrozí dvě nebezpečí. Za prvé, že vodní válec je tak silný, že i pro hasiče je nebezpečný a potom jim hrozí zranění z kusů dřeva nebo větví. Proto je způsob záchrany lanovkou nejbezpečnější.”
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry s. p.: “Co se týče bezpečnosti jezů, tak je možné říct, že když jsou průtoky nízké, teplota je dostatečná, pak koupání v jezech není nebezpečné. Je třeba ale dodržovat určité zásady. To znamená, že je vždy podstatný průtok vody, je podstatná teplota vody, také je nutné zdůraznit, že děti by se kolem splavů neměly pohybovat bez dozoru dospělých.”
Vodohospodáři v MS kraji doposud na vlastní náklady vybavili kolem 15 nejfrekventovanějších vodních děl informačními tabulemi a záchrannými prostředky. Počet takto vybavených jezů chtějí postupně zvyšovat a dokonce plánují už vybavené objekty doplnit záchranným boxem. V něm budou základní pomůcky, lano a plovoucí podkova ještě lépe chráněny před povětrnostními podmínkami a vandalismem.
Cyklostezky na hrázích vyžaují speciální údržbu
Vodohospodáři Povodí Odry se významně podílejí na vzniku nových cyklostezek a jejich údržbě. Stezky pro cyklisty se totiž často budují podél vodních toků a na ochranných říčních hrázích. V MS kraji jich jsou stovky kilometrů a ty, které vznikly na hrázích, vyžadují speciální péči. Zachování jejich ochranné funkce, je totiž pro vodohospodáře prioritou.
Podél řek, kde je minimální převýšení, na blízku příroda a také příhodná morfologie terénu, se obvykle staví cyklostezky. Tyto pozemky jsou v majetku státního podniku Povodí Odry, který nejen že pomáhá s jejich realizaci, ale následně provádí údržbu.
“Koryta vodních svádí vodu a v jejich blízkosti jsou terény vhodné pro cykloturistiku. Vznikají cyklostezky kolem řek. Vznikají nejen v přirozeném terénu, ale i v těch ochranných hrázích, které jsou součástí koryt vodních toků i v městských částech.Na nich jsou cyklstezky příjemné pro cyklisty, ale zároveň nám, jako správcům vodních toků a firmě, která udržuje ty hráze přináší nějaké povinnosti. Je to kosení, oprava hrází a potom je to konstrukce cyklostezky, která musí být upravena tak, umožňovala pojezd techniky. Technika je velmi různá, záleží na sklonu hráze, je to od velkých traktorů až po ruční zpracování, po křovinořezy, kdy to pracovníci dokosují ručně.”
“Technika je mnohdy těžká, jsou to traktory, které kosí hráz, pak technika, která vyváží materiál a je tedy nezbytná součinnost měst a obcí, které cyklostezky plánují a budují.”
Kolem řek je MS kraji na stovky kilometrů cyklostezek, které jsou ve správě Povodí Odry. Nejsložitější údržba je právě kolem cyklostezek vybudovaných na hrázích.
“Tím, že hráz kopíruje sklon řeky, tak je mírně svažitá, pro toho cyklistu je v podstatě ale rovná. Kdyby tam ta stezka nebyla, tak přirozeně se ti lidí i tak po ní pohybovat budou. My se tak potřebujeme pohybovat s technikou, takže ten povrch je pro ni upraven. Takže je tam nějaká štěrkodrť, která není vhodná pro cyklisty. Proto města budují upravené cyklostezky, ale povrch musí být upraven se zátěží pro techniku. Z hlediska pohybu turistů - cyklistů je nejfrekventovanější úsek z Ostravy směrem do Beskyd, podél řeky Ostravice, podobně frekventovaný úsek je z Opavy do Děhylova a nemálo lidí se pohybuje i podél Odry z Bohumína až po Polanku, kde cyklostezka vede z části po hrázích.”
“Pro nás je primární hráz, která chrání obyvatel za hrází, ta by měla mít kvalitní travní drn, neměla by mít viditelné poškození, ale od toho jsou ti pracovníci vyškolení, musí si to kontrolovat a nesvěřoval bych to laické veřejnosti.”
Četnost kosení je odvislá od místa, kde se cyklostezky nachází. Pokud je to v obcích, pak se kosí až 5x ročně, mimo ně je to méně. Dalším faktorem, který ovlivní četnost seče je roční období, na jaře totiž roste tráva rychleji.
Rekonstrukce přehrady Morávka
Zkapacitnění bezpečnostního přelivu a skluzu tak, aby mohl převést průtok vody 300 kubíků za sekundu. To je hlavní cíl prací na vodním díle Morávka v Beskydech. Znamená to, že přehrada po rekonstrukci odolá desetitisícileté vodě a zajistí bezpečnost díla před povodněmi.
Igor Fryč: “Jen pro ilustraci. Tady bude zabudováno 4680 kubíků betonu a 400 tun betonářské oceli.”
Vodní dílo bylo vybudováno v 60. letech minulého století jako shromaždiště zásob pro výrobu pitné vody a ochrana před povodněmi. Práce na modernizaci Morávky potrvají do podzimu 2023 a zadavatel státní podnik Povodí Odry za rekonstrukci zaplatí zhruba 150 milionů korun.
Suchá nádrže Jelení odolá stoleté vodě
Suchá nádrž Jelení, která byla dobudována v roce 2019, je bezpečná. Prokázala to jednak dvouletá zkušební měření a obstála i krátkou povodňovou epizodu na Kobylím potoku v červnu 2020.
Nádrž Jelení je součástí protipovodňových opatření na řece Opavě. Přispívá k tlumení regionálních povodní, přívalových srážek a je klíčovým prvkem škály kroků, které vedou ke stavbě přehrady Nové Heřminovy. Vodohospodáři po celou dobu zkušebního provozu nádrže Jelení sledovali denní průsaky v měrných šachticích patního drénu, sedání a pohyby hráze a objektů a provedli také zkoušku spodních výpustí. Když porovnali výsledky měření monitorovacích bodů, zjistili, že sedání hráze dosáhlo hodnoty maximálně 30 mm, což je u hráze o výšce bezmála 15 metrů zcela adekvátní. Nádrž Jelení je provozována jako suchá, což znamená, že veškerý její objem o velikosti asi 865 tisíc m3 je za běžného provozu prázdný a retenční prostor odolá stoleté povodni.
II. ochranné pásmo na Slezské Hartě
Ochranné pásmo se rozšířilo o bezmála 1000 hektarů. Cílem Povodí Odry je zlepšit kvalitu vody pro vodárenskou nádrž Kružberk, která slouží jako zdroj pitné vody a se kterou nádrž Slezská Harta aktivně spolupracuje.
Petr Poledna, hrázný na Slezské Hartě: „Kružberk vlastně posílá přivaděčem tlakovým surovou vodu na úpravnu vody na Podhradí a ta musí být v co nejvyšší kvalitě. Proto my chceme tady na Slezské Hartě tím druhým ochranným pásmem docílit toho, ať my máme tady co nejkvalitnější surovou vodu.“
Největšími znečišťovateli jsou podle dlouhodobých průzkumů rybáři.
Petr Poledna, hrázný na Slezské Hartě: „Rybáři vlastně tady nejezdí sami, ale jezdí tady celé rodiny, které tady vlastně pobývají 8, někdy 10 dní a tím vlastně zatěžují ty naše břehové pozemky a tím pádem to znečištění se promítá na kvalitě té surové vody.“
Hartu ročně navštíví na 70 tisíc rybářů. Když k tomu připočteme přátelé, nebo rodinné příslušníky, počet znečišťovatelů stoupne až na trojnásobek
Územní řízení na výstavbu přehrady Nové Heřminovy
Stavební úřad v Krnově zahájil v lednu proces územního řízení na výstavbu vodního díla Nové Heřminovy. Přehrada patří do souboru protipovodňových opatření na horní Opavě, o kterých rozhodla usnesením Vláda ČR v roce 2008. Dokument je důležitý pro začátek přípravy projektové dokumentace pro stavební povolení pro hráz nového vodního díla. Přibližně ve stejné fázi územního řízení je přeložka silnice 1/45 Zátor - Nové Heřminovy. Nyní se připravuje projekt protipovodňových opatření v úseku Krnova. Zároveň budou břehy řeky Opavy přizpůsobeny volnočasovým aktivitám.
Celý projekt protipovodňových opatření na horní Opavě včetně přehrady Nové Heřminovy je financován státem. Nádrž bude řešit oba hydrologické extrémní jevy, povodně i sucho. Za běžného provozu bude hloubka u hráze dosahovat 12 m a objem akumulované vody bude kolem 3 mil. m3. Za povodní dojde k zachycení velké vody, kdy hladina v nádrži může stoupat až do objemu okolo 14 a půl mil. m3. Naopak za období sucha zajistí přehrada díky vypouštění naakumulované vody potřebnou část a v řece se tak zajistí voda pro vodní živočichy a zachová se její kvalita až po soutok s Moravicí.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Startuje prázdninový díl Eko magazínu, vítejte u televizních obrazovek. Dnes se zaměříme na jezy a ukážeme vám, jakými ochrannými prvky jsou některé z nich vybaveny a dozvíte se také, že cyklostezky jsou častokrát na pozemcích Povodí Odry. Vodohospodáři se proto podílejí na jejich vzniku a následně provádí jejich údržbu.
Vodohospodáři vybavují jezy bezpečnostními prvky
Začalo léto a s ním i koupání. Lidé často k osvěžení využívají splavy na řekách, které mohou být někdy i nebezpečné. Vodohospodáři považují zákaz koupání za poslední možnost, jak tragickým událostem předcházet, a proto některé jezy vybavují záchrannými prostředky. Pomáhají jim v tom i hasiči.
Koupání v přírodě lidé občas podceňují a riskují. Vystavují se tak nebezpečí úrazu a v horším případě i utonutí. Zvláštní kategorii koupání ve volné přírodě tvoří jezy, u kterých hrozí nebezpečí zejména při zvýšených průtocích a také při nízkých teplotách.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry s. p.: “Státní podnik Povodí Odry se už v roce 2015 rozhodl, že některé jezy vybaví bezpečnostními prvky, proto společně s hasičským záchranným sborem MS kraje vytipoval několik míst, kde jsme tyto bezpečnostní prvky instalovali. Jedná se o to, aby hasiči a záchranáři měli možnost lépe zachraňovat v případě tonoucích lidí. Nacházíme se na Staroměstském stupni ve Frýdku-Místku, kde jsou takové prvky instalovány.”
Petr Kůdela, mluvčí HZS MSK: “Ve spolupráci s Povodím Odry jsme se zaměřili především na to, abychom měli na obou stranách jezů kotevní body. Protože pro nás je nejlépe zasahovat tak, abychom mohli vytvořit tzv. lanovku, protože i pro zasahující hasiče je ten proud a ten buben v tom jezu velmi nebezpečný, takže je nejjednodušší pomocí lanovky dopravit raft přímo až k místu, kde je topící osoba.”
U některých jezů v MS kraji jsou umístěny záchranné prostředky, konstrukční prvky a informační tabule s technickým popisem jezu, ale i návodem jak pomoci tonoucímu a zejména, jak přivolat pomoc. Součástí stojanu je také záchranná podkova, kterou je možné použít okamžitě při záchraně tonoucího.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry s. p.: “Teď jsme v centru Ostravy, kde jsou dva jezy, tzv Jamborovy prahy, které jsou také vybaveny bezpečnostními prvky, stejně tak jako na řece Opavě, Moravici, Odře i Ostravici. Na území Povodí Odry se nachází 900 jezů, které mají výšku nad jeden metr. Každý jez má různé konstrukční vlastnosti. Některé jezy mají lichoběžníkovou přelivnou hranu, některé podtlakovou neboli smetanovou přelivnou plochu, jaká se například nachází na jezu ve Frýdlantu nad Ostravicí, kde se během letošních Velikonoc stala tragická událost.”
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry s. p.: “Tento jez funguje tak, že voda, která přepadá přes hranu, nevytváří žádný odpor a dopadá dolů do spadiště, kde se vytváří velký vodní skok, tedy vír. Ten člověk je prakticky vtahován pod jez. Současně vodní skok vytváří bublinky, v kterých se nedá plavat.”
K tragédii při koupání ve splavu došlo na začátku dubna v Kamenci ve Frýdlantu nad Ostravicí. Utopili se tři mladí muži. Jeden se začal topit a další dva ho pak chtěli zachránit. Bohužel nemohli využít záchrannou podkovu na laně, kterou byl původně splav zabezpečen, protože ji někdo ukradl.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry s. p.: “Máme velmi smutnou zkušenost. Právě tyto záchranné prvky, které v některých případech mohou zachránit život nám lidé ničí nebo kradou. Už jen když se podíváme na tabuli v splavu Kamenec, vidíme, že je znehodnocena a velmi často se kradou i záchranné podkovy.”
Petr Kůdela, mluvčí HZS MSK: “Pokud hasiči skákají přímo bez pomoci raftu přímo do vody, pak jim hrozí dvě nebezpečí. Za prvé, že vodní válec je tak silný, že i pro hasiče je nebezpečný a potom jim hrozí zranění z kusů dřeva nebo větví. Proto je způsob záchrany lanovkou nejbezpečnější.”
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry s. p.: “Co se týče bezpečnosti jezů, tak je možné říct, že když jsou průtoky nízké, teplota je dostatečná, pak koupání v jezech není nebezpečné. Je třeba ale dodržovat určité zásady. To znamená, že je vždy podstatný průtok vody, je podstatná teplota vody, také je nutné zdůraznit, že děti by se kolem splavů neměly pohybovat bez dozoru dospělých.”
Vodohospodáři v MS kraji doposud na vlastní náklady vybavili kolem 15 nejfrekventovanějších vodních děl informačními tabulemi a záchrannými prostředky. Počet takto vybavených jezů chtějí postupně zvyšovat a dokonce plánují už vybavené objekty doplnit záchranným boxem. V něm budou základní pomůcky, lano a plovoucí podkova ještě lépe chráněny před povětrnostními podmínkami a vandalismem.
Cyklostezky na hrázích vyžaují speciální údržbu
Vodohospodáři Povodí Odry se významně podílejí na vzniku nových cyklostezek a jejich údržbě. Stezky pro cyklisty se totiž často budují podél vodních toků a na ochranných říčních hrázích. V MS kraji jich jsou stovky kilometrů a ty, které vznikly na hrázích, vyžadují speciální péči. Zachování jejich ochranné funkce, je totiž pro vodohospodáře prioritou.
Podél řek, kde je minimální převýšení, na blízku příroda a také příhodná morfologie terénu, se obvykle staví cyklostezky. Tyto pozemky jsou v majetku státního podniku Povodí Odry, který nejen že pomáhá s jejich realizaci, ale následně provádí údržbu.
“Koryta vodních svádí vodu a v jejich blízkosti jsou terény vhodné pro cykloturistiku. Vznikají cyklostezky kolem řek. Vznikají nejen v přirozeném terénu, ale i v těch ochranných hrázích, které jsou součástí koryt vodních toků i v městských částech.Na nich jsou cyklstezky příjemné pro cyklisty, ale zároveň nám, jako správcům vodních toků a firmě, která udržuje ty hráze přináší nějaké povinnosti. Je to kosení, oprava hrází a potom je to konstrukce cyklostezky, která musí být upravena tak, umožňovala pojezd techniky. Technika je velmi různá, záleží na sklonu hráze, je to od velkých traktorů až po ruční zpracování, po křovinořezy, kdy to pracovníci dokosují ručně.”
“Technika je mnohdy těžká, jsou to traktory, které kosí hráz, pak technika, která vyváží materiál a je tedy nezbytná součinnost měst a obcí, které cyklostezky plánují a budují.”
Kolem řek je MS kraji na stovky kilometrů cyklostezek, které jsou ve správě Povodí Odry. Nejsložitější údržba je právě kolem cyklostezek vybudovaných na hrázích.
“Tím, že hráz kopíruje sklon řeky, tak je mírně svažitá, pro toho cyklistu je v podstatě ale rovná. Kdyby tam ta stezka nebyla, tak přirozeně se ti lidí i tak po ní pohybovat budou. My se tak potřebujeme pohybovat s technikou, takže ten povrch je pro ni upraven. Takže je tam nějaká štěrkodrť, která není vhodná pro cyklisty. Proto města budují upravené cyklostezky, ale povrch musí být upraven se zátěží pro techniku. Z hlediska pohybu turistů - cyklistů je nejfrekventovanější úsek z Ostravy směrem do Beskyd, podél řeky Ostravice, podobně frekventovaný úsek je z Opavy do Děhylova a nemálo lidí se pohybuje i podél Odry z Bohumína až po Polanku, kde cyklostezka vede z části po hrázích.”
“Pro nás je primární hráz, která chrání obyvatel za hrází, ta by měla mít kvalitní travní drn, neměla by mít viditelné poškození, ale od toho jsou ti pracovníci vyškolení, musí si to kontrolovat a nesvěřoval bych to laické veřejnosti.”
Četnost kosení je odvislá od místa, kde se cyklostezky nachází. Pokud je to v obcích, pak se kosí až 5x ročně, mimo ně je to méně. Dalším faktorem, který ovlivní četnost seče je roční období, na jaře totiž roste tráva rychleji.
Rekonstrukce přehrady Morávka
Zkapacitnění bezpečnostního přelivu a skluzu tak, aby mohl převést průtok vody 300 kubíků za sekundu. To je hlavní cíl prací na vodním díle Morávka v Beskydech. Znamená to, že přehrada po rekonstrukci odolá desetitisícileté vodě a zajistí bezpečnost díla před povodněmi.
Igor Fryč: “Jen pro ilustraci. Tady bude zabudováno 4680 kubíků betonu a 400 tun betonářské oceli.”
Vodní dílo bylo vybudováno v 60. letech minulého století jako shromaždiště zásob pro výrobu pitné vody a ochrana před povodněmi. Práce na modernizaci Morávky potrvají do podzimu 2023 a zadavatel státní podnik Povodí Odry za rekonstrukci zaplatí zhruba 150 milionů korun.
Suchá nádrže Jelení odolá stoleté vodě
Suchá nádrž Jelení, která byla dobudována v roce 2019, je bezpečná. Prokázala to jednak dvouletá zkušební měření a obstála i krátkou povodňovou epizodu na Kobylím potoku v červnu 2020.
Nádrž Jelení je součástí protipovodňových opatření na řece Opavě. Přispívá k tlumení regionálních povodní, přívalových srážek a je klíčovým prvkem škály kroků, které vedou ke stavbě přehrady Nové Heřminovy. Vodohospodáři po celou dobu zkušebního provozu nádrže Jelení sledovali denní průsaky v měrných šachticích patního drénu, sedání a pohyby hráze a objektů a provedli také zkoušku spodních výpustí. Když porovnali výsledky měření monitorovacích bodů, zjistili, že sedání hráze dosáhlo hodnoty maximálně 30 mm, což je u hráze o výšce bezmála 15 metrů zcela adekvátní. Nádrž Jelení je provozována jako suchá, což znamená, že veškerý její objem o velikosti asi 865 tisíc m3 je za běžného provozu prázdný a retenční prostor odolá stoleté povodni.
II. ochranné pásmo na Slezské Hartě
Ochranné pásmo se rozšířilo o bezmála 1000 hektarů. Cílem Povodí Odry je zlepšit kvalitu vody pro vodárenskou nádrž Kružberk, která slouží jako zdroj pitné vody a se kterou nádrž Slezská Harta aktivně spolupracuje.
Petr Poledna, hrázný na Slezské Hartě: „Kružberk vlastně posílá přivaděčem tlakovým surovou vodu na úpravnu vody na Podhradí a ta musí být v co nejvyšší kvalitě. Proto my chceme tady na Slezské Hartě tím druhým ochranným pásmem docílit toho, ať my máme tady co nejkvalitnější surovou vodu.“
Největšími znečišťovateli jsou podle dlouhodobých průzkumů rybáři.
Petr Poledna, hrázný na Slezské Hartě: „Rybáři vlastně tady nejezdí sami, ale jezdí tady celé rodiny, které tady vlastně pobývají 8, někdy 10 dní a tím vlastně zatěžují ty naše břehové pozemky a tím pádem to znečištění se promítá na kvalitě té surové vody.“
Hartu ročně navštíví na 70 tisíc rybářů. Když k tomu připočteme přátelé, nebo rodinné příslušníky, počet znečišťovatelů stoupne až na trojnásobek
Územní řízení na výstavbu přehrady Nové Heřminovy
Stavební úřad v Krnově zahájil v lednu proces územního řízení na výstavbu vodního díla Nové Heřminovy. Přehrada patří do souboru protipovodňových opatření na horní Opavě, o kterých rozhodla usnesením Vláda ČR v roce 2008. Dokument je důležitý pro začátek přípravy projektové dokumentace pro stavební povolení pro hráz nového vodního díla. Přibližně ve stejné fázi územního řízení je přeložka silnice 1/45 Zátor - Nové Heřminovy. Nyní se připravuje projekt protipovodňových opatření v úseku Krnova. Zároveň budou břehy řeky Opavy přizpůsobeny volnočasovým aktivitám.
Celý projekt protipovodňových opatření na horní Opavě včetně přehrady Nové Heřminovy je financován státem. Nádrž bude řešit oba hydrologické extrémní jevy, povodně i sucho. Za běžného provozu bude hloubka u hráze dosahovat 12 m a objem akumulované vody bude kolem 3 mil. m3. Za povodní dojde k zachycení velké vody, kdy hladina v nádrži může stoupat až do objemu okolo 14 a půl mil. m3. Naopak za období sucha zajistí přehrada díky vypouštění naakumulované vody potřebnou část a v řece se tak zajistí voda pro vodní živočichy a zachová se její kvalita až po soutok s Moravicí.
Redakčně upraveno / zkráceno.
