Komunální odpad z 57 obcí bude zpracovávat Cevyko

V Havířově-Prostřední Suché odstartovaly práce na dopravní a technické infrastruktuře v nové průmyslové zóně Burianovka. Ta vzniká na území po bývalých kalových nádržích mezi doly Dukla a František, které prošly náročnou rekultivací. Lokalita tak dostává úplně nový význam a má se stát jedním z klíčových rozvojových území nejen pro město, ale i pro celý Moravskoslezský kraj.

První etapa budování průmyslové zóny zahrnuje stavbu kompletní technické infrastruktury. Stavba se realizuje na poddolovaném území, což klade vysoké nároky na technologické postupy i samotné provedení. I přesto by měla být infrastruktura dokončena do konce letošního roku.

Jiří Hrdina, stavbyvedoucí: "Součástí technické infrastruktury bude vybudování splaškové kanalizace, dešťové kanalizace, vodovodu a přívodu vysokého napětí. Bude tady i autobusová zastávka a také i sítě, jako například elektronické komunikace. Nacházíme se na poddolovaném území, což je technicky náročné, ale nebojíme se toho a zvládneme to."

Na připravené území pak navážou konkrétní investoři. Klíčovým projektem má být Centrum pro využití komunálních odpadů, které se zaměří na moderní zpracování a třídění odpadu. Zahájení jeho výstavby se předpokládá v roce 2027, a to bezprostředně po dokončení inženýrských sítí.

Václav Zyder, ředitel společnosti CEVYKO: "My už prakticky máme projektovou dokumentaci připravenou. Jsme nachystaní. Jakmile uvidíme, že se stavba inženýrských sítí chýlí ke konci, tak budeme připraveni. Co se týče smluvních závazků s dodavateli, na to abychom mohli zahájit práce a vlastně navazovat hned poté, co se to tady uvede do provozu."

Průmyslová zóna ale nebude sloužit jen jedné společnosti. Město jedná i s dalšími investory, kteří by měli na projekt navázat a rozšířit jeho využití. Vzniknout by tak mohl ucelený průmyslový areál zaměřený na environmentální technologie a odpadové hospodářství.

Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: "Jsem moc rád, že se podařilo rozjet stavbu infrastruktury v rámci průmyslové zóny, protože je to obecně problém Moravskoslezského kraje, že není dostatek průmyslových zón, které by byly připraveny na příchod investorů. A Burianovka je jedna z prvních, která bude, doufám, připravena velmi brzy a bude schopna hostit investory, kteří přijedou do Moravskoslezského kraje. A samozřejmě je výhoda, že tady je přímo projekt CEVYKO, který má zajistit nakládání s odpady pro 57 obcí. Takže to je samozřejmě přidaná hodnota celého toho projektu."

Iveta Kočí Palkovská (ANO), primátorka Havířova: "Já jsem ráda samozřejmě za každou průmyslovou zónu, která může vzniknout. A Burianovka je pro nás opravdu strategickou investicí, protože když tady vybudujeme infrastrukturu, tak samozřejmě můžeme přivést sem do města různé investory."

S rozvojem zóny jsou spojena také nová pracovní místa. V první fázi by jich mělo vzniknout minimálně 200, do budoucna se ale může jejich počet ještě zvýšit podle dalších investic. Město Havířov do vybudování infrastruktury investuje přibližně 100 milionů korun.

Dům přírody Jeseníků v Karlově Studánce nejspíše stát nebude

Plánovaný Dům přírody Jeseníků v lázních Karlova Studánka pravděpodobně nevznikne. Přestože smlouva mezi Agenturou ochrany přírody, MS krajem a horskými lázněmi byla již podepsána, situace se změnila a lázně od ní nyní ustoupily.

Tomáš Kocman, balneolog: „Ten projekt tady skutečně vzniknout nemůže. Tady se nacházíme přímo v místě toho plánovaného Domu přírody Jeseníků, ale zároveň to je ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů uhličitých vod, kde je podle vyhlášky zakázáno dělat výkopové práce do větší hloubky něž 1m, nesmí se sčerpávat voda z důvodu právě ochrany jedinečných uhličitých vod v Karlově Studánce. Zároveň také jsme v ložisku peloidu, osvědčeného přírodního zdroje léčivého. Není žádný důvod, aby ten zdroj peloidu, který se tady tvoří tisíce let, abychom ho tady tou stavbou v podstatě znehodnotili a někam dál převáželi.“

Riziko ohrožení zdrojů minerálních vod i lázeňského klimatu stavbou je podle lázní příliš vysoké. Hrozí zásah do zřídelní struktury uhličitých vod a ložiska rašeliny.

Martin Voženílek, ředitel horských lázní Karlova Studánka: “Navrhované řešení stavby nerespektuje ochranu přírodních léčivých zdrojů, tady v místě a samozřejmě jsme ochotni kdykoli se k jednání vrátit, pokud to řešení bude respektovat místní vyhlášky, které jsou platné.“

O takovém řešení jsou lázně ochotny vést další případná jednání.

Pavel Staněk (SPD), radní kraje, Čeká heřmanickou haldu osud Emy? Diamo odstupuje od sarkofágu

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: EKO magazín pokračuje dalším tématem. Heřmanická halda je dlouhodobý problém Ostravy, ale teď přišla zásadní změna – sarkofág, o kterém se roky mluvilo, nakonec nebude. Téma pro krajského radního Pavla Staňka. Dobrý den.

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme říct ty zásadní důvody, proč sarkofág nebude?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Sarkofág byl jednou z možných variant sanace Heřmanické haldy. A vzhledem k tomu, že v loňském roce, jak víme, bylo vypsáno výběrové řízení na projektovou dokumentaci na zhotovení toho sarkofágu, které nakonec bylo zrušeno, následně došlo k volbám v České republice, kdy se změnilo vedení na všech ministerstvech, a následně došlo k přehodnocení, protože opravdu ten sarkofág by byla velká stavba, vyžadující mnoho úsilí i finančně nákladná. A ty varianty, nebo ten návrat v podstatě k jedné z prvních variant, té vzdušné oddělovací stěně, s tím, že se do tělesa haldy bude co nejméně zasahovat, tu byl už dříve, než se začalo uvažovat o sarkofágu. Takže jsme se v podstatě vrátili, když to řekneme takhle, k základu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A z pohledu také života lidí je to šetrnější metoda i z pohledu životního prostředí. Je to tak? Než sarkofág.

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: V každém případě, protože to množství materiálu, které by muselo být naváženo, by se muselo odněkud dovézt, někam zavézt a na tu haldu vlastně rozprostřít. A každá lidská činnost, kdy něco děláme, s sebou samozřejmě přináší i negativní dopady, což znamená zejména zvýšenou prašnost. V tom okolí by v každém případě byla.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Také cena v mnoha miliardách.

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Samozřejmě vzhledem k tomu, že sarkofág, když ta myšlenka přišla, tak to už je také řádově nějaký pátek zpátky, a než by došlo k jeho dobudování, tak by ty ceny byly někde jinde a mnohonásobně výš, než se původně předpokládalo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Srovnává se Heřmanická halda s haldou Ema. Ema hoří už desítky let, lidé ji mají jako výletní místo, tak proč je najednou Heřmanická halda, byť je násobně větší, takový problém? Nemůže se stát, že to bude srovnatelné, že to také bude do budoucna výletní místo?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Otázkou bude, jak se mediálně prodá obraz haldy Ema, která je opravdu turistickou atrakcí. Když to tak vezmeme, Heřmanická halda a halda Ema jsou totožné, ale s Heřmanickou haldou se opravdu táhne kauza ekologické zátěže. V územním plánu u haldy Ema není v jejím okolí další pozemek, kde je skládka chemického odpadu, a ta termicky aktivní část – pokud by tam hořela, tak by samozřejmě došlo k problému.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme tedy vysvětlit funkci vzdušných stěn, které vlastně teď jsou na pořadu dne. Sarkofág, jak jsme řekli, nebude. Vzdušné stěny mají zajistit bezpečnost Heřmanické haldy.

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Když to vezmeme zjednodušeně, tak ta oddělovací vzdušná stěna je prostor. Mohli bychom si to představit jako jakýsi špunt, tak jako jsme to měli kdysi opravdu v dolech, aby oheň, který vznikne v nějaké části, nepostoupil někam dál. Takže je to vlastně taková oddělovací stěna, abychom zabránili tomu termickému hoření, a v podstatě je to podkopání té hlušiny, kde jsou materiály, které by mohly hořet, až na podloží, které je nehořlavé, a vyplnění té části materiálem, který je inertní, nehořlavý.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tuto vzdušnou stěnu bude zajišťovat státní podnik DIAMO?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Ano.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jakou funkci v celém tématu Heřmanické haldy a její likvidaci nebo sanaci má kraj?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Kraj tady v tomto nemá žádnou zásadní roli. V podstatě, když to shrnu, tak jakousi kontrolní činnost, aby práce, které tam budou provedeny, splnily svůj účel. A to je z toho, co již bylo řečeno – aby se ta termická část nešířila do dalších částí, kde by nám mohla způsobit škodu, a aby byly použity všechny postupy k tomu, že oddělovací vzdušná stěna opravdu plnila svoji roli a funkci.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Teď je rozhodnuto, že se budou stavět oddělovací vzdušné stěny. Kdy by se mělo začít? Máte tu informaci?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Od společnosti DIAMO zaznělo, že jsou samozřejmě na všechno různé právní výklady. Byly rozptýleny všechny pochybnosti do budoucna, takže se rozhodli, že půjdou cestou stavebního řízení. To znamená, že si musí projít tímto procesem, aby bylo vydáno stavební povolení.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já Vám děkuji za Vaše odpovědi. Dnešní EKO magazín končí. Vám děkuji za pozornost. Mějte se moc hezky.

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.