Dobrý den u sledování ekologického pořadu Televize Polar. Začíná Eko magazín, který vám tentokrát přináší téma budování ekoduktů. Na cestách totiž každoročně zemřou stovky zvířat…, dozvíte se proč Povodí Odry plánuje rekonstrukci jezu Riviéra, ukážeme vám revitalizované zahrady bruntálského zámku a v rozhovoru se dozvíte, jaké podmínky mají pro své hospodaření ekozemědělci. Čeká nás toho hodně, tak pojďme na to.
Nový ekodukt na hranicích u Jablukova
V MS kraji od roku 2018 do července letošního roku zahynulo na cestách přes pět tisíc kusů zvěře. Podle statistik MS dopravní policie jsou nejčastěji hlášené střety se zvěří na Opavsku. Například v roce 2018 tam zemřelo 367 kusů. Proto se staví přechody pro zvěř Jeden takový vznikne na česko-slovenské hranici. Využívat ho budou podle ochránců přírody zejména šelmy.
Podle dat Dopravní policie MS kraje končí pod koly aut nejčastěji srnci, divoká prasata a bažanti, ale nedávno přímo v Ostravě zemřela pod koly auta losí samice. Sražené zvíře si řidič nesmí nechat. Je ve vlastnictví toho subjektu, který má právo v dané honitbě vykonávat myslivost.
LUMÍR KOLÁR, hospodář Mysliveckého sdružení Karviná-Ráj :Pokud by si řidič sražené zvíře ponechal, dopustil by se trestného činu krádeže, za který jej soud může poslat za mříže až na dva roky. A je tady ještě jedno riziko. Sražené zvíře by totiž mohlo být nemocné například chorobou přenosnou na člověka.
Lumír Kolár, hospodář Mysliveckého sdružení Karviná-Ráj: Dopravní policie MS kraje eviduje počet nahlášených nehod, způsobených srážkou se zvěří. Přehled je volně k dispozici na stránkách www.srazenazver.cz
RENÉ KLÍMEK, vrchní komisař, KŘP MSK: “Za rok 2020 eviduje policie v Moravskoslezském kraji 1618 srážek s lesní zvěří. Letos je to za období od ledna do července 910 případů. V MS kraji je hodně míst, kde ke srážkám dochází, záleží také na sledovaném období nebo okrese. Nejčastěji bývá sražená srna nebo srnec, méně často pak divoké prase, bažant, zajíc, liška a zřídkakdy např. jezevec, mýval apod.” Jednou z možností jak eliminovat množství zvěře pohybující se na silnicích, jsou přechody. Zvířata se díky nim bezpečně dostanou přes frekventovanou silnici a nemají tak omezené teritorium. Jeden takový přechod vznikne na Česko-slovenské hranici. Zásluhu na jeho vzniku má projekt Connect green, který sdružuje partnery takzvaných Karpatských zemí, kde se vyskytují velké šelmy. A právě těm umožní přechod bezpečnou cestu za rozmnožováním i potravou.
“Projekt má za cíl navrhnout mapu průchodnosti pro velké šelmy. Je to mapa ekologické sítě pro tyto zvířata, která jsou ve všech zemích chráněna a je třeba jim zajistit průchodnost přes bariéry. Lidská civilizace se roztahuje, staví silnice, dálnice a podobně, ale zvěř také potřebuje využívat také nějaké cesty mezi svými okrsky, kde se rozmnožují, kde hledají potravu.”
Odborníci navrhli mapu možných přechodů pro zvěř a jejich úkolem je nechat je zapracovat do územních plánů. Jen tak se migrační koridory dostanou do povědomí lidí, kteří rozhodují o výstavbě silniční a dálniční sítě, ale i domů či průmyslových zón. V MS kraji odborníci našli asi 40 kritických míst, ale téměř všude jsou už silnice postavené takže ekodukt nenavrhli. Jiná situace je na česko-slovenských hranicích nedaleko Mostů u Jablunkova. Nad frekventovanou silnicí se ekodukt už brzy začne stavět.
MARTIN STRNAD, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: “My máme za cíl velké šelmy rysa, vlka, medvěda a také jelena a losa, kteří tady na hranici se Slovenskem nejvíce migrují. Na Slovensku je větší populace a ta nás zásobuje defakto těmi mladými jedinci, kteří přicházejí. Okolo hranic migrují a mají problém překonat silnice.”
Jeden z nejčerstvějších případů, kdy auto srazilo losí samici, je srpnová nehoda z Ostravy-Bartovic. Nehoda se stala asi 500 metrů od místa, kde srážku s autem v roce 2018 nepřežil losí samec. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny žije v Česku pouze 20 losů. V Beskydech se vyskytuje asi 12 jedinců rysa, dvě smečky vlků a medvědi tady bývají maximálně tři, ale ti migrují a nežijí zde nastálo.
Martin Strnad, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: “Tady prochází jeden z posledních ekoduktů v takzvané jablunkovské brázdě. Mezi hranicemi se Slovenskem a Ostravou byly vytipovány pouze dva tyto migrační koridory pro velké samce. Jeden je v blízkosti hranic a druhý v katastru obce Jablunkov a jinde už nemohou směrem na Ostravu projít. Je to totiž souvislá zástavba, silnice, dálnice, železnice, nikde už se nedá projít.”
“Tady je první vizualizace, jak by ten ekodukt mohl vypadat. Je to dvoj tubus, monolitický prefabrikát, který se bude za provozu umisťovat. Bude 47 m široký a 66 metrů dlouhé. Ústit by to mělo před tímto potokem.”
Zatímco se už v roce 2006 hovořilo o bezpečném přechodu pro zvěř na hranicích se Slovenskem, teprve v roce 2018 vzniká návrh ekoduktu a v letošním roce se zpracovávají podklady pro území a stavební řízení. Naštěstí daleko rychleji vznikl průchod pod železnicí, která se nedaleko hraničního přechodu u Jablunkova stavěla v roce 2011. I tehdy CHKO Beskydy navrhovala zmírňující opatření pro zvěř, aby bez ohrožení života mohla zdolat území protnuté železnicí. Vznikl podchod, kterým teď volně procházejí rysi, jeleni, srnci, divoká prasata, ale i třeba zajíci a bažanti.
Povodí Odry připravuje rekonstrukci jezu Riviéra
Povodí Odry připravuje rozsáhlou rekonstrukci jezu Riviéra na řece Ostravici ve Frýdku-Místku. Současný jez bude zbourán a za ním bude vybudován úplně nový. Na březích pak vznikne odpočinková zóna.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: "Nový stupeň je navržen bezprostředně pod stávajícím objektem, který zanikne. Jeho výška bude 2,8 m, délka 44,1 m včetně nového rybochodu s největší hloubkou ve vývaru 1,3 m. Při vodácké plavbě bude spádový stupeň překonáván přenesením lodi. Pro tento případ bude upraven pravý břeh nad stupněm a pod stupněm jako nástupní a výstupní místo."
Výsledkem bude ještě lepší protipovodňová ochrana, více ochranných prvků pro případ nutnosti zásahu členů integrovaného záchranného systému a celkově lepší odpočinkové prostředí.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: "Součástí navrženého spádového stupně bude také nový rybochod, který významným způsobem pomůže k migrační prostupnosti řeky Ostravice a umocní celkový efekt s již zprůchodněným Staroměstským stupněm v ichtyologicky zajímavém území soutoku dvou velkých řek Ostravice a Morávky."
Začít stavět by se mohlo nejdříve za čtyři až pět let s předpokládanými náklady kolem osmdesáti milionů korun.
Zahrady bruntálského zámku jsou po revitalizaci přístupné
Zahrady bruntálského zámku jsou významným přírodním i architektonickým prvkem s bohatou historií. Prošly během staletí mnoha velkými úpravami. Před několika týdny byla dokončena téměř dva roky trvající revitalizace celého komplexu a parky i objekty byly zpřístupněny veřejnosti.
EMA HAVELKOVÁ, útvar marketingu a vnějších vztahů: „Jednalo se celkem o 11 stavebních prvků, mezi ně patří například nové oplocení, jezírko, dále bašty, schodiště a z těch drobnějších staveb je to například CO kryt. Chodníky a veškeré cestičky byly opětovně upraveny tak, aby vlastně zajistily bezbariérovou přístupnost tady parku.“
Celkové náklady na revitalizaci parku dosáhly bezmála 29 mil Kč, z toho větší část zaplatil MS kraj ze svého rozpočtu, zhruba 10 mil korun šlo z evropských fondů a 600 tis korun ze státního rozpočtu.
Složitosti hospodaření ekozemědělců, Kateřina Urbánková, výkonná manažerka Svazu ekologických zemědělců PRO BIO
Redakčně upraveno / zkráceno.
Dobrý den u sledování ekologického pořadu Televize Polar. Začíná Eko magazín, který vám tentokrát přináší téma budování ekoduktů. Na cestách totiž každoročně zemřou stovky zvířat…, dozvíte se proč Povodí Odry plánuje rekonstrukci jezu Riviéra, ukážeme vám revitalizované zahrady bruntálského zámku a v rozhovoru se dozvíte, jaké podmínky mají pro své hospodaření ekozemědělci. Čeká nás toho hodně, tak pojďme na to.
Nový ekodukt na hranicích u Jablukova
V MS kraji od roku 2018 do července letošního roku zahynulo na cestách přes pět tisíc kusů zvěře. Podle statistik MS dopravní policie jsou nejčastěji hlášené střety se zvěří na Opavsku. Například v roce 2018 tam zemřelo 367 kusů. Proto se staví přechody pro zvěř Jeden takový vznikne na česko-slovenské hranici. Využívat ho budou podle ochránců přírody zejména šelmy.
Podle dat Dopravní policie MS kraje končí pod koly aut nejčastěji srnci, divoká prasata a bažanti, ale nedávno přímo v Ostravě zemřela pod koly auta losí samice. Sražené zvíře si řidič nesmí nechat. Je ve vlastnictví toho subjektu, který má právo v dané honitbě vykonávat myslivost.
LUMÍR KOLÁR, hospodář Mysliveckého sdružení Karviná-Ráj :Pokud by si řidič sražené zvíře ponechal, dopustil by se trestného činu krádeže, za který jej soud může poslat za mříže až na dva roky. A je tady ještě jedno riziko. Sražené zvíře by totiž mohlo být nemocné například chorobou přenosnou na člověka.
Lumír Kolár, hospodář Mysliveckého sdružení Karviná-Ráj: Dopravní policie MS kraje eviduje počet nahlášených nehod, způsobených srážkou se zvěří. Přehled je volně k dispozici na stránkách www.srazenazver.cz
RENÉ KLÍMEK, vrchní komisař, KŘP MSK: “Za rok 2020 eviduje policie v Moravskoslezském kraji 1618 srážek s lesní zvěří. Letos je to za období od ledna do července 910 případů. V MS kraji je hodně míst, kde ke srážkám dochází, záleží také na sledovaném období nebo okrese. Nejčastěji bývá sražená srna nebo srnec, méně často pak divoké prase, bažant, zajíc, liška a zřídkakdy např. jezevec, mýval apod.” Jednou z možností jak eliminovat množství zvěře pohybující se na silnicích, jsou přechody. Zvířata se díky nim bezpečně dostanou přes frekventovanou silnici a nemají tak omezené teritorium. Jeden takový přechod vznikne na Česko-slovenské hranici. Zásluhu na jeho vzniku má projekt Connect green, který sdružuje partnery takzvaných Karpatských zemí, kde se vyskytují velké šelmy. A právě těm umožní přechod bezpečnou cestu za rozmnožováním i potravou.
“Projekt má za cíl navrhnout mapu průchodnosti pro velké šelmy. Je to mapa ekologické sítě pro tyto zvířata, která jsou ve všech zemích chráněna a je třeba jim zajistit průchodnost přes bariéry. Lidská civilizace se roztahuje, staví silnice, dálnice a podobně, ale zvěř také potřebuje využívat také nějaké cesty mezi svými okrsky, kde se rozmnožují, kde hledají potravu.”
Odborníci navrhli mapu možných přechodů pro zvěř a jejich úkolem je nechat je zapracovat do územních plánů. Jen tak se migrační koridory dostanou do povědomí lidí, kteří rozhodují o výstavbě silniční a dálniční sítě, ale i domů či průmyslových zón. V MS kraji odborníci našli asi 40 kritických míst, ale téměř všude jsou už silnice postavené takže ekodukt nenavrhli. Jiná situace je na česko-slovenských hranicích nedaleko Mostů u Jablunkova. Nad frekventovanou silnicí se ekodukt už brzy začne stavět.
MARTIN STRNAD, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: “My máme za cíl velké šelmy rysa, vlka, medvěda a také jelena a losa, kteří tady na hranici se Slovenskem nejvíce migrují. Na Slovensku je větší populace a ta nás zásobuje defakto těmi mladými jedinci, kteří přicházejí. Okolo hranic migrují a mají problém překonat silnice.”
Jeden z nejčerstvějších případů, kdy auto srazilo losí samici, je srpnová nehoda z Ostravy-Bartovic. Nehoda se stala asi 500 metrů od místa, kde srážku s autem v roce 2018 nepřežil losí samec. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny žije v Česku pouze 20 losů. V Beskydech se vyskytuje asi 12 jedinců rysa, dvě smečky vlků a medvědi tady bývají maximálně tři, ale ti migrují a nežijí zde nastálo.
Martin Strnad, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: “Tady prochází jeden z posledních ekoduktů v takzvané jablunkovské brázdě. Mezi hranicemi se Slovenskem a Ostravou byly vytipovány pouze dva tyto migrační koridory pro velké samce. Jeden je v blízkosti hranic a druhý v katastru obce Jablunkov a jinde už nemohou směrem na Ostravu projít. Je to totiž souvislá zástavba, silnice, dálnice, železnice, nikde už se nedá projít.”
“Tady je první vizualizace, jak by ten ekodukt mohl vypadat. Je to dvoj tubus, monolitický prefabrikát, který se bude za provozu umisťovat. Bude 47 m široký a 66 metrů dlouhé. Ústit by to mělo před tímto potokem.”
Zatímco se už v roce 2006 hovořilo o bezpečném přechodu pro zvěř na hranicích se Slovenskem, teprve v roce 2018 vzniká návrh ekoduktu a v letošním roce se zpracovávají podklady pro území a stavební řízení. Naštěstí daleko rychleji vznikl průchod pod železnicí, která se nedaleko hraničního přechodu u Jablunkova stavěla v roce 2011. I tehdy CHKO Beskydy navrhovala zmírňující opatření pro zvěř, aby bez ohrožení života mohla zdolat území protnuté železnicí. Vznikl podchod, kterým teď volně procházejí rysi, jeleni, srnci, divoká prasata, ale i třeba zajíci a bažanti.
Povodí Odry připravuje rekonstrukci jezu Riviéra
Povodí Odry připravuje rozsáhlou rekonstrukci jezu Riviéra na řece Ostravici ve Frýdku-Místku. Současný jez bude zbourán a za ním bude vybudován úplně nový. Na březích pak vznikne odpočinková zóna.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: "Nový stupeň je navržen bezprostředně pod stávajícím objektem, který zanikne. Jeho výška bude 2,8 m, délka 44,1 m včetně nového rybochodu s největší hloubkou ve vývaru 1,3 m. Při vodácké plavbě bude spádový stupeň překonáván přenesením lodi. Pro tento případ bude upraven pravý břeh nad stupněm a pod stupněm jako nástupní a výstupní místo."
Výsledkem bude ještě lepší protipovodňová ochrana, více ochranných prvků pro případ nutnosti zásahu členů integrovaného záchranného systému a celkově lepší odpočinkové prostředí.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: "Součástí navrženého spádového stupně bude také nový rybochod, který významným způsobem pomůže k migrační prostupnosti řeky Ostravice a umocní celkový efekt s již zprůchodněným Staroměstským stupněm v ichtyologicky zajímavém území soutoku dvou velkých řek Ostravice a Morávky."
Začít stavět by se mohlo nejdříve za čtyři až pět let s předpokládanými náklady kolem osmdesáti milionů korun.
Zahrady bruntálského zámku jsou po revitalizaci přístupné
Zahrady bruntálského zámku jsou významným přírodním i architektonickým prvkem s bohatou historií. Prošly během staletí mnoha velkými úpravami. Před několika týdny byla dokončena téměř dva roky trvající revitalizace celého komplexu a parky i objekty byly zpřístupněny veřejnosti.
EMA HAVELKOVÁ, útvar marketingu a vnějších vztahů: „Jednalo se celkem o 11 stavebních prvků, mezi ně patří například nové oplocení, jezírko, dále bašty, schodiště a z těch drobnějších staveb je to například CO kryt. Chodníky a veškeré cestičky byly opětovně upraveny tak, aby vlastně zajistily bezbariérovou přístupnost tady parku.“
Celkové náklady na revitalizaci parku dosáhly bezmála 29 mil Kč, z toho větší část zaplatil MS kraj ze svého rozpočtu, zhruba 10 mil korun šlo z evropských fondů a 600 tis korun ze státního rozpočtu.
Složitosti hospodaření ekozemědělců, Kateřina Urbánková, výkonná manažerka Svazu ekologických zemědělců PRO BIO
Redakčně upraveno / zkráceno.
