Vítejte u sledování Eko magazínu, ve kterém vám ukážeme rozkvetlý Frýdek-Místek, s arboristou prověříme škody na stromech, které způsobili vandalové v Karviné. Pozveme vás do KouParku v Radvanicích a Bartovicích. Od včelaře Václava Sciskaly se dozvíte, kolik bude letos medu a proč.
Někdejší letní koupaliště v Ostravě-Radvanicích desítky let chátralo. Teď se stává oblíbeným místem pro relaxaci a zábavu. Radnice obvodu proměnila celý areál v unikátní KouPark. Nadčasové dětské hřiště je na dně betonového bazénu a bruslařská dráha po jeho obvodu.
Z bývalého koupaliště je v Radvanicích atraktivní KouPark
V areálu bývalého radvanického koupaliště proběhla v r. 2020 I. etapa revitalizace za 30 milionů korun. Vzniklo centrum relaxace s moderním hřištěm, 430 metrů dlouhou in-line dráhou, grilovacím koutkem, odpočinkovými plochami a naučnou stezkou. Lidé si proměněné části KouParku užívají od září.
Aleš Boháč (SNK Radvanice a Bartovice), starosta Radvanic a Bartovic: “Po zborcení částí staveb a zavezení odpadem se už ani z tohoto bývalého areálu zpět koupaliště vybudovat nedá. I kdybychom chtěli, tak chybí přítok vody a čističky, které byly už všechny zdevastované. V roce 2016 jsme začali z bouráním bývalých budov. Části bazénu se zpevnily a vznikla in-line dráha.”
Multifunkční hřiště vzniklo v útrobách bazénu. Tvoří ho dva kopce o výšce dva a půl a jeden a půl metru plné skluzavek a prvků, které pomáhají zvyšovat dětem mobilitu. Zatím zabírá pouze desetinu starého betonového bazénu.
Aleš Boháč (SNK Radvanice a Bartovice), starosta Radvanic a Bartovic: “Kolem parku je kromě občerstvení, WC a cestiček přiznivých pro biodiverzitu z hlediska životního prostředí jako broučkoviště, plaziště, čekají pro lidi odpočinkové zóny. Dále tady je workoutové hřiště, lanovky a nezapomněli jsme ani na psí miláčky, kteří v jedné části mají své hřiště.”
Andrej Babiš, předseda vlády ČR: "Jsem rád, že ten projekt pokračuje. V rámci regionu je velice důležitá spolupráce mezi průmyslem a občany a životním prostředím."
Na parkové úpravy získal obvod dotaci přes 12 milionů z Evropské unie. Teď plánuje další úpravy dna bývalého bazénu s finanční podporou města. Vzniknout tam mají hrací různě vysoké kopce, fotbalové, basketbalové a tenisové hřiště. Trampolíny, desetimetrové skluzavky a také skoro desetimetrový nerezový tobogán. S bazénem pro plavce se nepočítá kvůli ztrátě přirozeného přítoku vody.
Aleš Boháč (SNK Radvanice a Bartovice), starosta Radvanic a Bartovic: “Budou tam mlhoviště, budeme se tam snažit tvarovat velryby, protože jsme v bývalém koupališti. Počítáme i s fontánkami, takže nějakou vodu tady mít budeme.”
Zeleně a stromů bude jen na dně bývalého koupaliště za skoro čtyři miliony korun. Pestrobarevný KouPark navrhli berlínští specialisté. Zatím projekt počítá s investicemi až do výše 60 milionů korun. Měly by je pokrýt zdroje obvodu, města a dotace.
O sekání trávy se už v Porubě stará nová firma
Poruba se proměnila v jednu velkou louku. Firma, která loni vyhrála veřejnou zakázku na sečení trávy totiž neplnila své závazky. Nejenže měla málo zaměstnanců, ale ke kosení používala zahradní sekačky. Tráva tak byla místy vysoká více než půl metru.
Loni měla Poruba počátkem června za sebou už první seč. Letos se lidé brodili trávou, která jim místy sahala až k pasu. To, co nezvládla firma, která loni vyhrála veřejnou zakázku, teď dohání jiná.
Miroslav Otisk, místostarosta MOb Ostrava-Poruba: “Hrozili jsme ji sankcemi, různé další hrozby. Nic nepomáhalo, tudíž jsme byli nuceni ukončit smlouvu a od tohoto týdne máme podepsanou smlouvu s novou firmou, která seká ve všech obvodech v rámci Poruby. Stále navyšuje techniku. Samozřejmě v rámci veřejných zakázek není až tak jednoduché ukončit smlouvu s původním zhotovitelem a podepsat novou. Nám se to však podařilo v rekordním termínu do 5 dnů.”
Anketa: obyvatelé Poruby: “To bylo špatné jako. Mám psa a kvůli klíšťatům jsme se báli, tak jsem ráda, že už tu trávu konečně posekali.”
“Hlavně, když jsem tu s dětma, tak to bylo takové dost vysoké už, takže jsme rádi.”
“Nám to vadilo, ale zvládli jsme to v pohodě. Jsme rádi, že už je to posečené.”
Lípa na Podborčí získala mimořádné ocenění. Vlastivědný spolek Pestré vrstvy chce z více než 200 let starého stromu udělat opět solitéra. Poté, co byla přihlášen do soutěže Strom roku a neuspěla, tak porotu přesto jen zaujala a ta se jí rozhodla udělit titul Strom hrdina.
FM pokryjí rozkvetlé koberce letniček
Opožděné jaro způsobilo, že se ve městech můžeme v jeden čas kochat kombinacemi květinových záhonů, které by jinak nakvétaly postupně. Frýdek-Místek se tak rozzářil záplavou květin.
JAROMÍR KOHUT, ředitel TS F-M: "Naši pracovníci provozu Zeleň mají celkem na starosti 5 609 metrů čtverečních květinových záhonů. Z toho 632 metrů jsou letničkové. V letošním roce kvůli klimatickým podmínkám jsme zahájili ty práce trochu později. Už v druhé polovině měsíce května se realizovaly květinové pyramidy, které byly rozmístěny standardně na místeckém náměstí svobody a u polikliniky na ulici 8. pěšího pluku."
Letos v nich budou růžové surfinie a pelargonie. Ty bude možné vidět i v závěsech na sloupech veřejného osvětlení od magistrátu až po celé frýdecké náměstí.
Jaromír Kohut, ředitel TS F-M: "Dá se říct, že od 1. června jsme zahájili přípravu místeckých květinových záhonů. Tam dochází k prokypření půdy, k odstranění cibulovin a osazení zahradnického substrátu s tím, že se dělají v částech Místku na kruhovém objezdu na ulici Nádražní, u obchodního centra Ještěr, u autobusového stanoviště u památníku na ulici Hlavní."
Vandalové poničili v Karviné devět mladých stromů
V Karviné-Novém Městě někdo úmyslně zničil 18. května devět mladých stromů. Okrasné jabloně, lípy a sakury si osobně prohlédl soudní znalec, aby odhadl a vyčíslil způsobenou škodu na majetku. Ta bude zajímat policii, která po vandalech pátrá.
JAROSLAV KOLAŘÍK, arborista, soudní znalec v oboru: "Došlo ke strhání krycích pletiv, strhání lýka a kůry kolem celého kmene. Došlo i k poškození velkých stromů, kde ta škoda není totální, ale na druhou stranu se jedná o jedince, jejichž hodnota se pohybuje v desítkách tisíc někdy ve stovkách tisíc korun. Můj odhad je, že to byl bojový pes, protože s podobným typem poškození jsme se už setkali. Ty drápance na tom stromu jsou docela signifikantní, je to ale nezávazný názor."
Poškozené stromy mají sníženou životnost, některé se budou muset pokácet.
TOMÁŠ TRAMPLER, správce zeleně: “Budeme to plánovat až na příští rok, zatím to je zelené. Ten úhyn nepůjde vidět hned, ale příští rok je budeme muset.
Včelám nepřálo počasí, ve velkém uhynuly: Václav Sciskala, předseda, Včelařský spolek Moravy a Slezska odstranit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Letošní počasí nenahrává včelám, medu bude zřejmě málo a podraží, podrobnosti už předseda Včelařů spolku Moravy a Slezska Václav Sciskala. Dobrý den, vítejte.
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy s Slezska: Dobrý den, děkuji za pozvání.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak mám pravdu, bude medu málo a bude dražší?
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy s Slezska: No víte, musíme začít nejdříve, jestli bude nebo nebude. Když nebude tak bude drahej.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak jak fungují včely v tom letošním počasí? Prší, je zima.
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy s Slezska: Včely nefungují jak člověk, že se ráno probudím, podívám se jaké počasí, podle toho se obleču a jdu do práce. Včely bohužel fungují trochu jinak, tam to musíme brát v nějakých algoritmech čtyřiceti dnů zpátky, abychom věděli, jestli za těch 40 dnů budou včely, nebo nebudou včely. Letošní druhá polovina února byla neúměrně teplá. Včely se krásně rozjely, rozpracovaly, vypadalo to velice nadějně. Březen ale byl už takový chladný, duben ještě chladnější, no a květen byl takový jaký byl. Takže opravdu ta včelstva se rozvíjela podle našich představ. A nemluvě o tom ona se asi rozvíjela proto, protože věděli jaké bude počasí, a že ta květena jim nic nedá, protože když je zima, tak květiny nerodí nektar, nedozrává pyl a ty včely prostě nemají, co sbírat, takže byly jak na houpačce. Pro sebe si něco nasbíraly, ale pro nás zatím ještě nenasbírali, takže zatím medu není.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak to teda vypadá v úlu, když taková včela vyrazí a vlastně nic asi nepřinese, a jestli se vůbec vrátí?
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy s Slezska: No ona přinese to, co ony potřebují, tak ona přinese. Ony zaprvé tam mají nějaké zásoby, které jsme jim my třeba v loňském roce dali, musíme tolik, aby přežily a potom ony chodí podle potřeby, hlavně na vodu. No a pokud je příjemnější počasí, tak přinesou i nektar nebo pyl. Takže obyčejně ta včela, která jde záměrně za prací ven, tak přinese, ale z úlu odchází i včely, které do záměrně umřít ven. Takže opravdu v jarních měsících nám umírají postupně ty dlouholeté včely, které přežily zimu a ony potom na jaře umírají. Pro nás je škoda že umírají, aniž bychom využili jejich maximální efektivitu, protože ony umřou, když je zima, nejdou ven a potom se oteplí, tak jdou umřít a nic nepřinesou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A kdyby ta zima nebyla, tak se ještě vrátí do úlu? Nebo jak to funguje?
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy s Slezska: Ty, které mají umřít, tak už se nevrátí. To jsou jak Indiáni jdou do přírody a tam umřou, tam zůstanou a včely taky. A to si vemte, že to jsou tisíce včel denně, které z toho úlu odejdou a umřou venku. Takže ony ty dělnice, které pracují ty se vrátí a ty, které nepracují, které mají umřít, jdou ven a umřou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste zmínil tisíce, možná taková laická otázka, tak neumím si představit kolik jich v tom úlu je a kolik jich každý rok zemře?
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy s Slezska: No tak, když to vezmete, královna v době vrcholové sezóny, kdy klade ty dlouhověké včely, klade denně 2 tisíce vajíček i víc. Denně jich položí a z toho dejme tomu dvě třetiny jsou ty, které vydrží až do příštího roku. Takže na jaře zase po jarním slunovratu královna začíná plodovat. Plodů je 100, 200, 500 až 1 000 teďka možná tak těch 1 520 vajec denně. Z toho se vyvíjejí zase kolik se jich denně rodí. No a ony potom po těch čtyřiceti až šedesáti dnech musí umřít, takže jsou to opravdu tisíce, které umírají potom denně.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A souvisí to chladné počasí s tím jak jsou zabezpečeny úly pro včely?
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy s Slezska: No, chladné počasí s úly nemá nic společného. Chladné počasí spíš ovlivňuje tam ty vlivy, které jsou nahoře. Úly máme tzv. teplodržné a tenkostěnné. Ty úly teď zase nemají tak obrovský vliv, mají spíš v zimě vliv na spotřebu toho medu nebo těch zásob, protože to včelstvo ty zásoby bere a vytváří energii vlastním tělem. Takže když je moc zima, tak musí vytvořit hodně energie, tak je včelaři zateplují různě a tak dále, aby té spotřeby bylo co nejmíň, aby to včelstvo přežilo v nějakém komfortní stavu.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jsme na začátek řekl, že zatím včely mají tolik nektaru, kolik samy spotřebují. Kolik tedy bude medu pro nás?
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy s Slezska: No, musíme poprosit, aby přinesli víc. Ale to souvisí s tím počasím zase. Takže pokud je teplo, opravdu těch třiadvacet, pětadvacet stupňů, není studený vítr, kvete to krásně venku. Tak ony denně přinesou i dva až pět kilo, přinesou a ony spotřebují si pro sebe možná denně tak půl kila, ani ne. Takže tam ty nadbytky ony tvoří, ale potom zase přijde škaredá počasí a to, co přinesli spotřebují. Opravdu letos byly případy, že někteří včelaři zjistili v květnu, že jim umřely včely hladem, protože hlavně ve vyšších nadmořských výškách v horách, tam ještě nic pořádně nekvetlo a oni zkrátka zemřeli. Jel jsem se tam podívat no a prostě byly oči pro pláč.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Doženou včely to letošní deštivé a studené jaro v té své snůšce?
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy s Slezska: Květové medy už nám zbývají pouze akát, který ještě víceméně neraší. Končí teďka kaštan, to je taková taky vydatná květová plodina a potom čekáme už pouze na lípu. A jak ještě i ta zklame, tak letos budeme opravdu bez medu, takže zatím opravdu jsme ještě netočili. Není co, protože ty včely pokud si něco přinesou, tak jim to nemůžeme sebrat, protože by ony opravdu strádaly a musíme jim to nechat a počkat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kdy vlastně končí ta včelařská sezóna nebo respektive to, kdy včely končí se snůškou?
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy s Slezska: No, u nás v našem regionu tady Moravskoslezském obyčejně to končí lípou, jak lípa malokvětá, protože těch líp je zase několik druhů, tak lípa malokvětá skončí s kvetením, to je někdy kolem desátého července do poloviny července, tak se vybere med a začneme včely krmit, protože už potom tady snůšky nejsou. Jsou dneska tady takové ty cizokrajné plodiny jako je zlatobýl a netykavka a tak dál. To co všichni likvidují. Tyto dávají nektar i později, ještě i v září, ale na to nemůžeme spoléhat. My ty včely musíme také, jak já říkám: "do konce července včely musí být připravené na zimu".
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste řekl, že sezóna včelstvu končí lípou tady nás, kdy končí ta sezóna včelařovi? Kdy končí ta sezona.
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy s Slezska: Včelař ji má trošičku delší, protože on musí včely zakrmit, potom udělat nějaké ozdravné opatření tedy kontrolovat v jakém stavu má ty včelstva, i když to kontroluje v průběhu sezony, podat nějaká léčiva, aby do té zimy včelstva šla poměrně zdravá. No a potom to může zapíchnout někdy v září, v říjnu, může jet třeba na dovolenou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já vám děkuji za rozhovor, za vaše odpovědi a přeji Vám i Vašim včelám ať se jim daří.
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy s Slezska: Já vám mockrát děkuji, já jim to vyřídím.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Vítejte u sledování Eko magazínu, ve kterém vám ukážeme rozkvetlý Frýdek-Místek, s arboristou prověříme škody na stromech, které způsobili vandalové v Karviné. Pozveme vás do KouParku v Radvanicích a Bartovicích. Od včelaře Václava Sciskaly se dozvíte, kolik bude letos medu a proč.
Někdejší letní koupaliště v Ostravě-Radvanicích desítky let chátralo. Teď se stává oblíbeným místem pro relaxaci a zábavu. Radnice obvodu proměnila celý areál v unikátní KouPark. Nadčasové dětské hřiště je na dně betonového bazénu a bruslařská dráha po jeho obvodu.
Z bývalého koupaliště je v Radvanicích atraktivní KouPark
V areálu bývalého radvanického koupaliště proběhla v r. 2020 I. etapa revitalizace za 30 milionů korun. Vzniklo centrum relaxace s moderním hřištěm, 430 metrů dlouhou in-line dráhou, grilovacím koutkem, odpočinkovými plochami a naučnou stezkou. Lidé si proměněné části KouParku užívají od září.
Aleš Boháč (SNK Radvanice a Bartovice), starosta Radvanic a Bartovic: “Po zborcení částí staveb a zavezení odpadem se už ani z tohoto bývalého areálu zpět koupaliště vybudovat nedá. I kdybychom chtěli, tak chybí přítok vody a čističky, které byly už všechny zdevastované. V roce 2016 jsme začali z bouráním bývalých budov. Části bazénu se zpevnily a vznikla in-line dráha.”
Multifunkční hřiště vzniklo v útrobách bazénu. Tvoří ho dva kopce o výšce dva a půl a jeden a půl metru plné skluzavek a prvků, které pomáhají zvyšovat dětem mobilitu. Zatím zabírá pouze desetinu starého betonového bazénu.
Aleš Boháč (SNK Radvanice a Bartovice), starosta Radvanic a Bartovic: “Kolem parku je kromě občerstvení, WC a cestiček přiznivých pro biodiverzitu z hlediska životního prostředí jako broučkoviště, plaziště, čekají pro lidi odpočinkové zóny. Dále tady je workoutové hřiště, lanovky a nezapomněli jsme ani na psí miláčky, kteří v jedné části mají své hřiště.”
Andrej Babiš, předseda vlády ČR: "Jsem rád, že ten projekt pokračuje. V rámci regionu je velice důležitá spolupráce mezi průmyslem a občany a životním prostředím."
Na parkové úpravy získal obvod dotaci přes 12 milionů z Evropské unie. Teď plánuje další úpravy dna bývalého bazénu s finanční podporou města. Vzniknout tam mají hrací různě vysoké kopce, fotbalové, basketbalové a tenisové hřiště. Trampolíny, desetimetrové skluzavky a také skoro desetimetrový nerezový tobogán. S bazénem pro plavce se nepočítá kvůli ztrátě přirozeného přítoku vody.
Aleš Boháč (SNK Radvanice a Bartovice), starosta Radvanic a Bartovic: “Budou tam mlhoviště, budeme se tam snažit tvarovat velryby, protože jsme v bývalém koupališti. Počítáme i s fontánkami, takže nějakou vodu tady mít budeme.”
Zeleně a stromů bude jen na dně bývalého koupaliště za skoro čtyři miliony korun. Pestrobarevný KouPark navrhli berlínští specialisté. Zatím projekt počítá s investicemi až do výše 60 milionů korun. Měly by je pokrýt zdroje obvodu, města a dotace.
O sekání trávy se už v Porubě stará nová firma
Poruba se proměnila v jednu velkou louku. Firma, která loni vyhrála veřejnou zakázku na sečení trávy totiž neplnila své závazky. Nejenže měla málo zaměstnanců, ale ke kosení používala zahradní sekačky. Tráva tak byla místy vysoká více než půl metru.
Loni měla Poruba počátkem června za sebou už první seč. Letos se lidé brodili trávou, která jim místy sahala až k pasu. To, co nezvládla firma, která loni vyhrála veřejnou zakázku, teď dohání jiná.
Miroslav Otisk, místostarosta MOb Ostrava-Poruba: “Hrozili jsme ji sankcemi, různé další hrozby. Nic nepomáhalo, tudíž jsme byli nuceni ukončit smlouvu a od tohoto týdne máme podepsanou smlouvu s novou firmou, která seká ve všech obvodech v rámci Poruby. Stále navyšuje techniku. Samozřejmě v rámci veřejných zakázek není až tak jednoduché ukončit smlouvu s původním zhotovitelem a podepsat novou. Nám se to však podařilo v rekordním termínu do 5 dnů.”
Anketa: obyvatelé Poruby: “To bylo špatné jako. Mám psa a kvůli klíšťatům jsme se báli, tak jsem ráda, že už tu trávu konečně posekali.”
“Hlavně, když jsem tu s dětma, tak to bylo takové dost vysoké už, takže jsme rádi.”
“Nám to vadilo, ale zvládli jsme to v pohodě. Jsme rádi, že už je to posečené.”
Lípa na Podborčí získala mimořádné ocenění. Vlastivědný spolek Pestré vrstvy chce z více než 200 let starého stromu udělat opět solitéra. Poté, co byla přihlášen do soutěže Strom roku a neuspěla, tak porotu přesto jen zaujala a ta se jí rozhodla udělit titul Strom hrdina.
FM pokryjí rozkvetlé koberce letniček
Opožděné jaro způsobilo, že se ve městech můžeme v jeden čas kochat kombinacemi květinových záhonů, které by jinak nakvétaly postupně. Frýdek-Místek se tak rozzářil záplavou květin.
JAROMÍR KOHUT, ředitel TS F-M: "Naši pracovníci provozu Zeleň mají celkem na starosti 5 609 metrů čtverečních květinových záhonů. Z toho 632 metrů jsou letničkové. V letošním roce kvůli klimatickým podmínkám jsme zahájili ty práce trochu později. Už v druhé polovině měsíce května se realizovaly květinové pyramidy, které byly rozmístěny standardně na místeckém náměstí svobody a u polikliniky na ulici 8. pěšího pluku."
Letos v nich budou růžové surfinie a pelargonie. Ty bude možné vidět i v závěsech na sloupech veřejného osvětlení od magistrátu až po celé frýdecké náměstí.
Jaromír Kohut, ředitel TS F-M: "Dá se říct, že od 1. června jsme zahájili přípravu místeckých květinových záhonů. Tam dochází k prokypření půdy, k odstranění cibulovin a osazení zahradnického substrátu s tím, že se dělají v částech Místku na kruhovém objezdu na ulici Nádražní, u obchodního centra Ještěr, u autobusového stanoviště u památníku na ulici Hlavní."
Vandalové poničili v Karviné devět mladých stromů
V Karviné-Novém Městě někdo úmyslně zničil 18. května devět mladých stromů. Okrasné jabloně, lípy a sakury si osobně prohlédl soudní znalec, aby odhadl a vyčíslil způsobenou škodu na majetku. Ta bude zajímat policii, která po vandalech pátrá.
JAROSLAV KOLAŘÍK, arborista, soudní znalec v oboru: "Došlo ke strhání krycích pletiv, strhání lýka a kůry kolem celého kmene. Došlo i k poškození velkých stromů, kde ta škoda není totální, ale na druhou stranu se jedná o jedince, jejichž hodnota se pohybuje v desítkách tisíc někdy ve stovkách tisíc korun. Můj odhad je, že to byl bojový pes, protože s podobným typem poškození jsme se už setkali. Ty drápance na tom stromu jsou docela signifikantní, je to ale nezávazný názor."
Poškozené stromy mají sníženou životnost, některé se budou muset pokácet.
TOMÁŠ TRAMPLER, správce zeleně: “Budeme to plánovat až na příští rok, zatím to je zelené. Ten úhyn nepůjde vidět hned, ale příští rok je budeme muset.
Včelám nepřálo počasí, ve velkém uhynuly: Václav Sciskala, předseda, Včelařský spolek Moravy a Slezska odstranit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Letošní počasí nenahrává včelám, medu bude zřejmě málo a podraží, podrobnosti už předseda Včelařů spolku Moravy a Slezska Václav Sciskala. Dobrý den, vítejte.
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy s Slezska: Dobrý den, děkuji za pozvání.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak mám pravdu, bude medu málo a bude dražší?
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy s Slezska: No víte, musíme začít nejdříve, jestli bude nebo nebude. Když nebude tak bude drahej.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak jak fungují včely v tom letošním počasí? Prší, je zima.
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy s Slezska: Včely nefungují jak člověk, že se ráno probudím, podívám se jaké počasí, podle toho se obleču a jdu do práce. Včely bohužel fungují trochu jinak, tam to musíme brát v nějakých algoritmech čtyřiceti dnů zpátky, abychom věděli, jestli za těch 40 dnů budou včely, nebo nebudou včely. Letošní druhá polovina února byla neúměrně teplá. Včely se krásně rozjely, rozpracovaly, vypadalo to velice nadějně. Březen ale byl už takový chladný, duben ještě chladnější, no a květen byl takový jaký byl. Takže opravdu ta včelstva se rozvíjela podle našich představ. A nemluvě o tom ona se asi rozvíjela proto, protože věděli jaké bude počasí, a že ta květena jim nic nedá, protože když je zima, tak květiny nerodí nektar, nedozrává pyl a ty včely prostě nemají, co sbírat, takže byly jak na houpačce. Pro sebe si něco nasbíraly, ale pro nás zatím ještě nenasbírali, takže zatím medu není.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak to teda vypadá v úlu, když taková včela vyrazí a vlastně nic asi nepřinese, a jestli se vůbec vrátí?
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy s Slezska: No ona přinese to, co ony potřebují, tak ona přinese. Ony zaprvé tam mají nějaké zásoby, které jsme jim my třeba v loňském roce dali, musíme tolik, aby přežily a potom ony chodí podle potřeby, hlavně na vodu. No a pokud je příjemnější počasí, tak přinesou i nektar nebo pyl. Takže obyčejně ta včela, která jde záměrně za prací ven, tak přinese, ale z úlu odchází i včely, které do záměrně umřít ven. Takže opravdu v jarních měsících nám umírají postupně ty dlouholeté včely, které přežily zimu a ony potom na jaře umírají. Pro nás je škoda že umírají, aniž bychom využili jejich maximální efektivitu, protože ony umřou, když je zima, nejdou ven a potom se oteplí, tak jdou umřít a nic nepřinesou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A kdyby ta zima nebyla, tak se ještě vrátí do úlu? Nebo jak to funguje?
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy s Slezska: Ty, které mají umřít, tak už se nevrátí. To jsou jak Indiáni jdou do přírody a tam umřou, tam zůstanou a včely taky. A to si vemte, že to jsou tisíce včel denně, které z toho úlu odejdou a umřou venku. Takže ony ty dělnice, které pracují ty se vrátí a ty, které nepracují, které mají umřít, jdou ven a umřou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste zmínil tisíce, možná taková laická otázka, tak neumím si představit kolik jich v tom úlu je a kolik jich každý rok zemře?
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy s Slezska: No tak, když to vezmete, královna v době vrcholové sezóny, kdy klade ty dlouhověké včely, klade denně 2 tisíce vajíček i víc. Denně jich položí a z toho dejme tomu dvě třetiny jsou ty, které vydrží až do příštího roku. Takže na jaře zase po jarním slunovratu královna začíná plodovat. Plodů je 100, 200, 500 až 1 000 teďka možná tak těch 1 520 vajec denně. Z toho se vyvíjejí zase kolik se jich denně rodí. No a ony potom po těch čtyřiceti až šedesáti dnech musí umřít, takže jsou to opravdu tisíce, které umírají potom denně.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A souvisí to chladné počasí s tím jak jsou zabezpečeny úly pro včely?
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy s Slezska: No, chladné počasí s úly nemá nic společného. Chladné počasí spíš ovlivňuje tam ty vlivy, které jsou nahoře. Úly máme tzv. teplodržné a tenkostěnné. Ty úly teď zase nemají tak obrovský vliv, mají spíš v zimě vliv na spotřebu toho medu nebo těch zásob, protože to včelstvo ty zásoby bere a vytváří energii vlastním tělem. Takže když je moc zima, tak musí vytvořit hodně energie, tak je včelaři zateplují různě a tak dále, aby té spotřeby bylo co nejmíň, aby to včelstvo přežilo v nějakém komfortní stavu.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jsme na začátek řekl, že zatím včely mají tolik nektaru, kolik samy spotřebují. Kolik tedy bude medu pro nás?
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy s Slezska: No, musíme poprosit, aby přinesli víc. Ale to souvisí s tím počasím zase. Takže pokud je teplo, opravdu těch třiadvacet, pětadvacet stupňů, není studený vítr, kvete to krásně venku. Tak ony denně přinesou i dva až pět kilo, přinesou a ony spotřebují si pro sebe možná denně tak půl kila, ani ne. Takže tam ty nadbytky ony tvoří, ale potom zase přijde škaredá počasí a to, co přinesli spotřebují. Opravdu letos byly případy, že někteří včelaři zjistili v květnu, že jim umřely včely hladem, protože hlavně ve vyšších nadmořských výškách v horách, tam ještě nic pořádně nekvetlo a oni zkrátka zemřeli. Jel jsem se tam podívat no a prostě byly oči pro pláč.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Doženou včely to letošní deštivé a studené jaro v té své snůšce?
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy s Slezska: Květové medy už nám zbývají pouze akát, který ještě víceméně neraší. Končí teďka kaštan, to je taková taky vydatná květová plodina a potom čekáme už pouze na lípu. A jak ještě i ta zklame, tak letos budeme opravdu bez medu, takže zatím opravdu jsme ještě netočili. Není co, protože ty včely pokud si něco přinesou, tak jim to nemůžeme sebrat, protože by ony opravdu strádaly a musíme jim to nechat a počkat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kdy vlastně končí ta včelařská sezóna nebo respektive to, kdy včely končí se snůškou?
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy s Slezska: No, u nás v našem regionu tady Moravskoslezském obyčejně to končí lípou, jak lípa malokvětá, protože těch líp je zase několik druhů, tak lípa malokvětá skončí s kvetením, to je někdy kolem desátého července do poloviny července, tak se vybere med a začneme včely krmit, protože už potom tady snůšky nejsou. Jsou dneska tady takové ty cizokrajné plodiny jako je zlatobýl a netykavka a tak dál. To co všichni likvidují. Tyto dávají nektar i později, ještě i v září, ale na to nemůžeme spoléhat. My ty včely musíme také, jak já říkám: "do konce července včely musí být připravené na zimu".
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste řekl, že sezóna včelstvu končí lípou tady nás, kdy končí ta sezóna včelařovi? Kdy končí ta sezona.
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy s Slezska: Včelař ji má trošičku delší, protože on musí včely zakrmit, potom udělat nějaké ozdravné opatření tedy kontrolovat v jakém stavu má ty včelstva, i když to kontroluje v průběhu sezony, podat nějaká léčiva, aby do té zimy včelstva šla poměrně zdravá. No a potom to může zapíchnout někdy v září, v říjnu, může jet třeba na dovolenou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já vám děkuji za rozhovor, za vaše odpovědi a přeji Vám i Vašim včelám ať se jim daří.
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy s Slezska: Já vám mockrát děkuji, já jim to vyřídím.
Redakčně upraveno / zkráceno.
