Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vítejte u Ekomagazínu, který na obrazovky polaru přináší zajímavosti ze světa ekologie. V dnešním díle zavítáme do Opavy, kde se děti ze základní školy zasadily o to, že park Joe Adamsonové projde zásadní obměnou. V Palkovicích pěstovali technické konopí, projekt byl úspěšný, a proto chtějí pokračovat i v dalším roce, a od Hynka Medřického se dozvíte, jak náš život ovlivňuje svět, témat je připraveno více, tak jdeme na to.
Opavské děti navrhují podobu parku Joy Adamasonové
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Děti a studenti navrhovali, jak by se mohl změnit nevzhledný park, který nese jméno opavské rodačky, spisovatelky a ochranářky Joy Adamsonové. která ale velkou část svého života prožila v Keni. Vytvořili na 150 skic, které se stanou předlohou pro vypsání architektonické soutěže.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR:Tento nevelký park kousek od centra Opavy nese jméno po Joy Adamsonové, kterou svět zná jako spoluzakladatelku několika národních keňských parků, dokumentaristku afrických kmenů či autorku slavných Příběhů lvice Elsy. Žádná zmínka tady ale o ní není. Tuto osobnost připomíná jen pamětní deska na nedalekém rodném domě.
S návrhem přeměnit nevzhledný park na místo, které by na slavnou rodačku upozornilo, přišly děti z přilehlé školy. A tak byla vyhlášena výtvarná soutěž, aby si budoucí podobu parku mohly samy navrhnout.
Kateřina Hnátová, odb. Rozvoje a strategického plánování, Magistrát města Opavy: Jedinou podmínkou bylo, aby návrh korespondoval s životem a prací rodačky J. Adamsonové.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR:Na 150 návrhů je teď vystaveno v opavském Obchodním centru Breda &Weinstein. Malí architekti vyprojektovali prolézačky, klouzačky i průlezky připomínající mnohá africká zvířata. A nechybí ani socha Joy Adamsonové a její lvice Elsy, o kterou se starala a také o ní napsala knížku.
Své vize přidali také studenti Ústavu zahradní a krajinářské architektury Mendelovy univerzity. Podle jejich představ by v parku neměl chybět např. travnatý amfiteátr či rostliny připomínající africkou step. Návrhy se nyní stanou inspirací pro vyhlášení architektonické soutěže na úpravu parku.
--------------------------------------------------------------------------------------------
Kraj požaduje analýzu vlivu útlumu těžby na region
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ministerstvo průmyslu a obchodu naplánovalo na příští jaro útlum těžby v OKD, kromě dolu ČSM. Už se ale příliš nezabývá dopady, které to bude mít na náš region. Podle odborníků kraji hrozí vysoká nezaměstnanost, ale také nedostatek uhlí na vytápění i pro průmysl.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: V srpnu poslalo ministerstvo průmyslu a obchodu vládě plán útlumu těžby v OKD. Podle něj se začne v březnu na dolech Darkov a ČSA. Rubat se bude pouze na dole ČSM. Tam se ukončení těžby plánuje na konec roku 2022. Pomoci by mohly evropské dotace z fondu na pomoc uhelným regionům. Česká republika by z něj mohla získat více než 14 miliard korun. Krajští radní chtějí po ministerstvu, aby nechalo vypracovat analýzu, která by měla řešit dopad útlumu těžby uhlí na region. Vznikne ve spolupráci Moravskoslezského kraje, ministerstev a OKD.
---------------------------------------------------------------------------------------------
V Palkovicích se pustili do pěstování technického konopí
Přibližně dva hektary technického konopí letos vypěstovali zemědělci z Palkovic. Vyzkoušeli odrůdu z Finska, která se pěstuje zejména pro olejnatá semena.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: V Palkovicích se domluvilo pár lidí, že vyzkouší na dvou hektarech vysadit technické konopí. Jsou přesvědčeni, že rostlina čistí půdu, semínka prospívají zdraví a při opylování získávají včely větší imunitu. Se sklizní jsou zemědělci spokojení. Lány konopí prošly několika kontrolami, při kterých se ověřovalo, zda neobsahuje nadlimitní množství látky THC. Palkovští průkopníci výsadby technického konopí mají v plánu v příštím roce rozšířit osevní plochy. Chtěli by následně zpracovávat i stonek, který má velké využití v textilním průmyslu.
----------------------------------------------------------------------------------------------
Atrium se v relaxační zónu mění za provozu školy
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Atrium novojičínské základní školy Komenského 66 se mění v zónu relaxace a odpočinku. Nejrušnější stavební zásahy tu měly proběhnout během prázdnin, nicméně firma práce v srpnu kvůli nedostatku dělníků zastavila. Teď v září těžká technika školáky vyrušuje.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Velkorysý projekt mění původní rozpraskané asfaltovo-betonové plochy v atriu novojičínské Základní školy Komenského 66 v prostředí vhodné pro hru a relaxaci. Rušné stavební práce, které měly proběhnout především v době prázdnin, teď ale komplikují výuku.
Jitka Hanzelková, ředitelka ZŠ Komenského 66, Nový Jičín: “Máme tady denně těžkou techniku, je tady opravu velký hluk, takže z toho důvodu se nám opravdu nežije dobře, ale protože se strašně těšíme, až to bude hotové, tak skoro bych řekla, že jsme schopni to strpět.”
Zdeněk Judl, zástupce stavební firmy: “Jako asi většina stavebních firem jsme byli částečně postižení koronavirem a z toho důvodu jsme přišli o některé pracovníky. Z toho důvodu jsme museli pozastavit některé stavby, nicméně už jsme to rozpohybovali a myslím si, že bychom měli zvládnout stavbu jak termínově tak kvalitně dokončit.”
žáci školy:
“Jak to bude, tak se moc těším, jak tam budeme s kamarády dovádět.”
“Být zavřený ve škole není moc zábava.”
“Já se těším hlavně na ty průlezky.”
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Za 6,5 milionu korun z rozpočtu města tu vznikají hřiště, odpočinková zóna, čítárna pod stromy a venkovní učebna. Dominantou prostoru budou zelené plochy a vysázené už vzrostlé stromy. Vše má být hotovo do konce listopadu.
-------------------------------------------------------------------------------
Nové osvětlení v Karviné sníží světelný smog
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR:V Karviné se pracovníci technických služeb pustili do obnovy veřejného osvětlení, konkrétně na ulici Rudé Armády. Zaručí úsporu elektřiny a snížení světelného smogu. V plánu má Karviná obnovit postupně osvětlení i v dalších lokalitách.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR:Pracovníci technických služeb v současné době pracují na obnově a optimalizaci veřejného osvětlení na ulici Rudé Armády, od kruhového objezdu až po křižovatku v centru města. Vyměněny budou všechny sloupy, veškeré vedení, výzbroj a svítidla budou spotřebovávat méně energie. V některých městských částech je veřejné osvětlení staré 40-50 let, město proto chystá další projekty, které proběhnou během následujících let.
Martin Rebro, pracovník Odboru Komunálních služeb MMK: “Mělo by to vést k úsporám elektřiny a zabránění vzniku světelného smogu v takovém měřítku, jako je to nyní.”
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Karviná bude obnovu veřejného osvětlení hradit z rozpočtu, počítá se ale i s žádostmi o dotace, chce využít například program Efekt.
BESEDA: Hynek Medřický, světelný technik, propagátor zdravého svícení
téma: Jak umělé světlo ovlivňuje přírodu?
Lukáš Zavadil, TV Polar: Hostem dnešního EKO magazínu je Hynek Medřický a budeme mluvit o vlivu světla na přírodu, zvířata a svět kolem nás. Dobrý den.
Hynek Medřický,propagátor zdravého svícení : Dobrý den.
Lukáš Zavadil, TV Polar: Světelné znečištění, odborně se tomu říká také světelný smog, je čím dál významnější civilizační problém, ovlivňuje spoustu oblastí od lidského zdraví, ekonomiku, až právě po ekologii. Takhle to vidí materiál připravený pro vládu ČR. Vidíte to stejně jako úředníci?
Hynek Medřický,propagátor zdravého svícení : Vidím to úplně stejně, akorát světelní technici teď tomu říkají rušivé světlo, ne světelné znečištění, ale rušivé světlo. Ono je to jedno jak se to nazve, ale je to prostě světlo, které by v přírodě, a především v noci, nemělo být.
Lukáš Zavadil, TV Polar: V dávných dobách bylo vlastně jediným zdrojem světla slunce, měsíc, hvězdy, možná blesk. Takhle nějak to příroda zařídila, ale s jistotou můžeme říct, že dnes už se svítí jinak. V čem je tedy ten největší problém? Je to intenzita světla, množství světelných zdrojů nebo právě to spektrum, o kterém se často mluví?
Hynek Medřický,propagátor zdravého svícení : Je to mix příčin, a je to jak intenzita, tak světelné spektrum, tak odkud se svítí. Protože když si vezmeme, že měsíc v úplňku, na který byla příroda zvyklá a každých 29 dní vytvářel poměrně silné světlo, tak vytvoří osvětlenost maximálně 0,25 luxu a přírodu to řídí, a my vytváříme ve městech jednotky až nízké desítky luxů veřejným osvětlením. Dokud svítily vodíkové výbojky, tzn. to oranžové světlo, které známe, tak řekněme, že to spektrální složení nebylo tak špatné, jako když přišla LED technologie a začala se používat ta bílá světla, která v těch katalozích je napsána jako denní bílá. Už jenom ten název "denní světlo" přece nepatří do noci, to musí být každému jasné. Ty zdroje se začaly vyměňovat kvůli účinnosti, protože sodíková výbojka a svůj zdroj má 120 lumenů na watt, ale jakmile to vyzařuje z toho svítidla, tak se to samozřejmě sníží. Příkon LED svítidel byl hned na začátku nižší, a tudíž se šlo primárně po úsporách elektrické energie. Prodlouží se samozřejmě životnost, protože LED technologie má delší životnost než sodíkové výbojky, ale nikdo si neuvědomil, že je i negativní strana, a to že energie, kterou vyzařují ty LED zdroje, tak je buzena v modrém spektru a ta do přírody v noci nepatří.
Lukáš Zavadil, TV Polar: Jaké jsou konkrétní příklady toho, jak svícení v noci ovlivňuje přírodu, živočichy, hmyz?
Hynek Medřický,propagátor zdravého svícení : Hmyzu ubylo za posledních 27 let 75 procent, ne že by ubylo těch jednotlivých kusů, ale měřilo se to jako biomasa. To znamená, že do sítě se na různých stanovištích chytal hmyz, pak se ta síť změří, a na začátku v roce 89, když začínal ten experiment, tak tam naměřili 8 gramů hmyzu, a když po 27 letech na těch stejných stanovištích končili tu studii, tak tam naměřili jenom dva gramy hmyzu. Takže ta biomasa klesla o tři čtvrtiny. A takhle to bude pokračovat zřejmě dál. A samozřejmě nerad bych, aby někdo si udělal závěr, že za to může pouze světlo. Je to mix příčin, je to sucho, je to změna stanovišť, je to ale i to světlo a s tím bychom měli začít něco dělat. Německá spolková vláda vyčlenila už minulý rok 20 milionů euro a letos 100 milionů eur, tak oni to zjistí a my se jenom přidáme potom v těch regulacích.
Lukáš Zavadil, TV Polar: Když tedy přijedete na vesnici, kde je nasvícený kostel, všechny ulice, a v podstatě jsou prázdné, tak co si o tom myslíte? A co byste doporučil starostům, lidem, jak mohou předejít tomu světelného znečištění, nadměrnému světlu?
Hynek Medřický,propagátor zdravého svícení : Mluvilo se ze začátku, někdy od osmdesátých let, že jenom vyzařováním se vytváří světelné znečištění, ale nejenom vyzařováním, tzn. aby to nesvítilo zbytečně nahoru, tam kde nepotřebujeme, ale to spektrum to se začalo proměňovat řekněme posledních deset let, a ta proměna je tak obrovská, že jediné co se dá poradit, je dávat co možná nejteplejší, protože i ti velcí výrobci například Siteco, jsem o víkendu našel, že v celém svém katalogu má 2200 Kelvina teplotu chromatičnosti a dokonce tam doporučuje, na místa s konfliktní zónou, i 1750, jako náhradu za sodíkové výbojky. Takže i ti největší a nejlepší výrobci dávají do svých katalogů to spektrum, které má nízkou teplotu chromatičnosti. Takže buď si můžeme počkat, a oni to tam dají. To byly takové zkoušky, vlastně byl to jenom takový experiment, na který nikdo nedohlížel. Chtěli jsme pouze uspořit elektrickou energii a nikdo nekoukal na vedlejší účinky světla v noci. Teď už se o tom mluví, začali o tom astronomové, pak se přidali biologové, entomologové a najednou se zjistilo, že vlastně to světlo večer nám vadí a my si můžeme zatáhnout. Zatáhneme si žaluzie, záclony, ale co si zatáhne ten hmyz? Hmyz si nezatáhne nic, a my ho potřebujeme, jsou to významní opylovači. My potřebujeme hmyz.
Lukáš Zavadil, TV Polar: Některé příklady právě zahrnují, jak jste zmínil, to přetahování hmyzu ke světelným zdrojům nebo taky dezorientaci ptáků. Na druhou stranu kritici nebo takoví ti pochybovači, mluví o tom, že příroda si s tím poradí sama. Jak tento argument vnímáte?
Hynek Medřický,propagátor zdravého svícení : Samozřejmě příroda i člověk má poměrně velkou míru adaptace, ale podle entomologů a chronobiologů se dotýkáme skla. Tzn. dotkli jsme se skleněného stropu, kdy ta adaptace už nemá kam zajít a kolik stojí třeba živočišný druh když vyhyne? Kolik to stojí, to se nedá penězi vyjádřit, takže já bych se hlásil k předběžné opatrnosti. A i když ještě přesně nevíme, co způsobuje třeba uhynutí tak velkého množství hmyzu, tak když už víme, že v přírodě světlo v noci nemá být, tak bych s ním nakládal velmi opatrně a pokud možno, tak svítit co nejmíň, jenom tam kde je to třeba, jenom tolik kolik je třeba, a jenom tolik času kolik je třeba. Takže když jste zmiňoval ty kulturní památky, tak proč má svítit kostel po dvacáté druhé hodině? Už jenom ten institut "noční klid", tak noční klid neznamená pouze aby se nehlučelo, ale aby se i nesvítilo, protože my si zatáhneme rolety a záclony, ale ty naše volně žijící druhy tak ty si nic nezasáhnou, ty teď potřebují tu přirozenou tmu ke svému životu.
Lukáš Zavadil, TV Polar: Dnešním hostem EKO magazínu byl světlonoš a světelný technik Hynek Medřický. Díky za Váš čas.
Hynek Medřický,propagátor zdravého svícení : Díky za pozvání.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vítejte u Ekomagazínu, který na obrazovky polaru přináší zajímavosti ze světa ekologie. V dnešním díle zavítáme do Opavy, kde se děti ze základní školy zasadily o to, že park Joe Adamsonové projde zásadní obměnou. V Palkovicích pěstovali technické konopí, projekt byl úspěšný, a proto chtějí pokračovat i v dalším roce, a od Hynka Medřického se dozvíte, jak náš život ovlivňuje svět, témat je připraveno více, tak jdeme na to.
Opavské děti navrhují podobu parku Joy Adamasonové
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Děti a studenti navrhovali, jak by se mohl změnit nevzhledný park, který nese jméno opavské rodačky, spisovatelky a ochranářky Joy Adamsonové. která ale velkou část svého života prožila v Keni. Vytvořili na 150 skic, které se stanou předlohou pro vypsání architektonické soutěže.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR:Tento nevelký park kousek od centra Opavy nese jméno po Joy Adamsonové, kterou svět zná jako spoluzakladatelku několika národních keňských parků, dokumentaristku afrických kmenů či autorku slavných Příběhů lvice Elsy. Žádná zmínka tady ale o ní není. Tuto osobnost připomíná jen pamětní deska na nedalekém rodném domě.
S návrhem přeměnit nevzhledný park na místo, které by na slavnou rodačku upozornilo, přišly děti z přilehlé školy. A tak byla vyhlášena výtvarná soutěž, aby si budoucí podobu parku mohly samy navrhnout.
Kateřina Hnátová, odb. Rozvoje a strategického plánování, Magistrát města Opavy: Jedinou podmínkou bylo, aby návrh korespondoval s životem a prací rodačky J. Adamsonové.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR:Na 150 návrhů je teď vystaveno v opavském Obchodním centru Breda &Weinstein. Malí architekti vyprojektovali prolézačky, klouzačky i průlezky připomínající mnohá africká zvířata. A nechybí ani socha Joy Adamsonové a její lvice Elsy, o kterou se starala a také o ní napsala knížku.
Své vize přidali také studenti Ústavu zahradní a krajinářské architektury Mendelovy univerzity. Podle jejich představ by v parku neměl chybět např. travnatý amfiteátr či rostliny připomínající africkou step. Návrhy se nyní stanou inspirací pro vyhlášení architektonické soutěže na úpravu parku.
--------------------------------------------------------------------------------------------
Kraj požaduje analýzu vlivu útlumu těžby na region
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ministerstvo průmyslu a obchodu naplánovalo na příští jaro útlum těžby v OKD, kromě dolu ČSM. Už se ale příliš nezabývá dopady, které to bude mít na náš region. Podle odborníků kraji hrozí vysoká nezaměstnanost, ale také nedostatek uhlí na vytápění i pro průmysl.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: V srpnu poslalo ministerstvo průmyslu a obchodu vládě plán útlumu těžby v OKD. Podle něj se začne v březnu na dolech Darkov a ČSA. Rubat se bude pouze na dole ČSM. Tam se ukončení těžby plánuje na konec roku 2022. Pomoci by mohly evropské dotace z fondu na pomoc uhelným regionům. Česká republika by z něj mohla získat více než 14 miliard korun. Krajští radní chtějí po ministerstvu, aby nechalo vypracovat analýzu, která by měla řešit dopad útlumu těžby uhlí na region. Vznikne ve spolupráci Moravskoslezského kraje, ministerstev a OKD.
---------------------------------------------------------------------------------------------
V Palkovicích se pustili do pěstování technického konopí
Přibližně dva hektary technického konopí letos vypěstovali zemědělci z Palkovic. Vyzkoušeli odrůdu z Finska, která se pěstuje zejména pro olejnatá semena.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: V Palkovicích se domluvilo pár lidí, že vyzkouší na dvou hektarech vysadit technické konopí. Jsou přesvědčeni, že rostlina čistí půdu, semínka prospívají zdraví a při opylování získávají včely větší imunitu. Se sklizní jsou zemědělci spokojení. Lány konopí prošly několika kontrolami, při kterých se ověřovalo, zda neobsahuje nadlimitní množství látky THC. Palkovští průkopníci výsadby technického konopí mají v plánu v příštím roce rozšířit osevní plochy. Chtěli by následně zpracovávat i stonek, který má velké využití v textilním průmyslu.
----------------------------------------------------------------------------------------------
Atrium se v relaxační zónu mění za provozu školy
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Atrium novojičínské základní školy Komenského 66 se mění v zónu relaxace a odpočinku. Nejrušnější stavební zásahy tu měly proběhnout během prázdnin, nicméně firma práce v srpnu kvůli nedostatku dělníků zastavila. Teď v září těžká technika školáky vyrušuje.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Velkorysý projekt mění původní rozpraskané asfaltovo-betonové plochy v atriu novojičínské Základní školy Komenského 66 v prostředí vhodné pro hru a relaxaci. Rušné stavební práce, které měly proběhnout především v době prázdnin, teď ale komplikují výuku.
Jitka Hanzelková, ředitelka ZŠ Komenského 66, Nový Jičín: “Máme tady denně těžkou techniku, je tady opravu velký hluk, takže z toho důvodu se nám opravdu nežije dobře, ale protože se strašně těšíme, až to bude hotové, tak skoro bych řekla, že jsme schopni to strpět.”
Zdeněk Judl, zástupce stavební firmy: “Jako asi většina stavebních firem jsme byli částečně postižení koronavirem a z toho důvodu jsme přišli o některé pracovníky. Z toho důvodu jsme museli pozastavit některé stavby, nicméně už jsme to rozpohybovali a myslím si, že bychom měli zvládnout stavbu jak termínově tak kvalitně dokončit.”
žáci školy:
“Jak to bude, tak se moc těším, jak tam budeme s kamarády dovádět.”
“Být zavřený ve škole není moc zábava.”
“Já se těším hlavně na ty průlezky.”
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Za 6,5 milionu korun z rozpočtu města tu vznikají hřiště, odpočinková zóna, čítárna pod stromy a venkovní učebna. Dominantou prostoru budou zelené plochy a vysázené už vzrostlé stromy. Vše má být hotovo do konce listopadu.
-------------------------------------------------------------------------------
Nové osvětlení v Karviné sníží světelný smog
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR:V Karviné se pracovníci technických služeb pustili do obnovy veřejného osvětlení, konkrétně na ulici Rudé Armády. Zaručí úsporu elektřiny a snížení světelného smogu. V plánu má Karviná obnovit postupně osvětlení i v dalších lokalitách.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR:Pracovníci technických služeb v současné době pracují na obnově a optimalizaci veřejného osvětlení na ulici Rudé Armády, od kruhového objezdu až po křižovatku v centru města. Vyměněny budou všechny sloupy, veškeré vedení, výzbroj a svítidla budou spotřebovávat méně energie. V některých městských částech je veřejné osvětlení staré 40-50 let, město proto chystá další projekty, které proběhnou během následujících let.
Martin Rebro, pracovník Odboru Komunálních služeb MMK: “Mělo by to vést k úsporám elektřiny a zabránění vzniku světelného smogu v takovém měřítku, jako je to nyní.”
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Karviná bude obnovu veřejného osvětlení hradit z rozpočtu, počítá se ale i s žádostmi o dotace, chce využít například program Efekt.
BESEDA: Hynek Medřický, světelný technik, propagátor zdravého svícení
téma: Jak umělé světlo ovlivňuje přírodu?
Lukáš Zavadil, TV Polar: Hostem dnešního EKO magazínu je Hynek Medřický a budeme mluvit o vlivu světla na přírodu, zvířata a svět kolem nás. Dobrý den.
Hynek Medřický,propagátor zdravého svícení : Dobrý den.
Lukáš Zavadil, TV Polar: Světelné znečištění, odborně se tomu říká také světelný smog, je čím dál významnější civilizační problém, ovlivňuje spoustu oblastí od lidského zdraví, ekonomiku, až právě po ekologii. Takhle to vidí materiál připravený pro vládu ČR. Vidíte to stejně jako úředníci?
Hynek Medřický,propagátor zdravého svícení : Vidím to úplně stejně, akorát světelní technici teď tomu říkají rušivé světlo, ne světelné znečištění, ale rušivé světlo. Ono je to jedno jak se to nazve, ale je to prostě světlo, které by v přírodě, a především v noci, nemělo být.
Lukáš Zavadil, TV Polar: V dávných dobách bylo vlastně jediným zdrojem světla slunce, měsíc, hvězdy, možná blesk. Takhle nějak to příroda zařídila, ale s jistotou můžeme říct, že dnes už se svítí jinak. V čem je tedy ten největší problém? Je to intenzita světla, množství světelných zdrojů nebo právě to spektrum, o kterém se často mluví?
Hynek Medřický,propagátor zdravého svícení : Je to mix příčin, a je to jak intenzita, tak světelné spektrum, tak odkud se svítí. Protože když si vezmeme, že měsíc v úplňku, na který byla příroda zvyklá a každých 29 dní vytvářel poměrně silné světlo, tak vytvoří osvětlenost maximálně 0,25 luxu a přírodu to řídí, a my vytváříme ve městech jednotky až nízké desítky luxů veřejným osvětlením. Dokud svítily vodíkové výbojky, tzn. to oranžové světlo, které známe, tak řekněme, že to spektrální složení nebylo tak špatné, jako když přišla LED technologie a začala se používat ta bílá světla, která v těch katalozích je napsána jako denní bílá. Už jenom ten název "denní světlo" přece nepatří do noci, to musí být každému jasné. Ty zdroje se začaly vyměňovat kvůli účinnosti, protože sodíková výbojka a svůj zdroj má 120 lumenů na watt, ale jakmile to vyzařuje z toho svítidla, tak se to samozřejmě sníží. Příkon LED svítidel byl hned na začátku nižší, a tudíž se šlo primárně po úsporách elektrické energie. Prodlouží se samozřejmě životnost, protože LED technologie má delší životnost než sodíkové výbojky, ale nikdo si neuvědomil, že je i negativní strana, a to že energie, kterou vyzařují ty LED zdroje, tak je buzena v modrém spektru a ta do přírody v noci nepatří.
Lukáš Zavadil, TV Polar: Jaké jsou konkrétní příklady toho, jak svícení v noci ovlivňuje přírodu, živočichy, hmyz?
Hynek Medřický,propagátor zdravého svícení : Hmyzu ubylo za posledních 27 let 75 procent, ne že by ubylo těch jednotlivých kusů, ale měřilo se to jako biomasa. To znamená, že do sítě se na různých stanovištích chytal hmyz, pak se ta síť změří, a na začátku v roce 89, když začínal ten experiment, tak tam naměřili 8 gramů hmyzu, a když po 27 letech na těch stejných stanovištích končili tu studii, tak tam naměřili jenom dva gramy hmyzu. Takže ta biomasa klesla o tři čtvrtiny. A takhle to bude pokračovat zřejmě dál. A samozřejmě nerad bych, aby někdo si udělal závěr, že za to může pouze světlo. Je to mix příčin, je to sucho, je to změna stanovišť, je to ale i to světlo a s tím bychom měli začít něco dělat. Německá spolková vláda vyčlenila už minulý rok 20 milionů euro a letos 100 milionů eur, tak oni to zjistí a my se jenom přidáme potom v těch regulacích.
Lukáš Zavadil, TV Polar: Když tedy přijedete na vesnici, kde je nasvícený kostel, všechny ulice, a v podstatě jsou prázdné, tak co si o tom myslíte? A co byste doporučil starostům, lidem, jak mohou předejít tomu světelného znečištění, nadměrnému světlu?
Hynek Medřický,propagátor zdravého svícení : Mluvilo se ze začátku, někdy od osmdesátých let, že jenom vyzařováním se vytváří světelné znečištění, ale nejenom vyzařováním, tzn. aby to nesvítilo zbytečně nahoru, tam kde nepotřebujeme, ale to spektrum to se začalo proměňovat řekněme posledních deset let, a ta proměna je tak obrovská, že jediné co se dá poradit, je dávat co možná nejteplejší, protože i ti velcí výrobci například Siteco, jsem o víkendu našel, že v celém svém katalogu má 2200 Kelvina teplotu chromatičnosti a dokonce tam doporučuje, na místa s konfliktní zónou, i 1750, jako náhradu za sodíkové výbojky. Takže i ti největší a nejlepší výrobci dávají do svých katalogů to spektrum, které má nízkou teplotu chromatičnosti. Takže buď si můžeme počkat, a oni to tam dají. To byly takové zkoušky, vlastně byl to jenom takový experiment, na který nikdo nedohlížel. Chtěli jsme pouze uspořit elektrickou energii a nikdo nekoukal na vedlejší účinky světla v noci. Teď už se o tom mluví, začali o tom astronomové, pak se přidali biologové, entomologové a najednou se zjistilo, že vlastně to světlo večer nám vadí a my si můžeme zatáhnout. Zatáhneme si žaluzie, záclony, ale co si zatáhne ten hmyz? Hmyz si nezatáhne nic, a my ho potřebujeme, jsou to významní opylovači. My potřebujeme hmyz.
Lukáš Zavadil, TV Polar: Některé příklady právě zahrnují, jak jste zmínil, to přetahování hmyzu ke světelným zdrojům nebo taky dezorientaci ptáků. Na druhou stranu kritici nebo takoví ti pochybovači, mluví o tom, že příroda si s tím poradí sama. Jak tento argument vnímáte?
Hynek Medřický,propagátor zdravého svícení : Samozřejmě příroda i člověk má poměrně velkou míru adaptace, ale podle entomologů a chronobiologů se dotýkáme skla. Tzn. dotkli jsme se skleněného stropu, kdy ta adaptace už nemá kam zajít a kolik stojí třeba živočišný druh když vyhyne? Kolik to stojí, to se nedá penězi vyjádřit, takže já bych se hlásil k předběžné opatrnosti. A i když ještě přesně nevíme, co způsobuje třeba uhynutí tak velkého množství hmyzu, tak když už víme, že v přírodě světlo v noci nemá být, tak bych s ním nakládal velmi opatrně a pokud možno, tak svítit co nejmíň, jenom tam kde je to třeba, jenom tolik kolik je třeba, a jenom tolik času kolik je třeba. Takže když jste zmiňoval ty kulturní památky, tak proč má svítit kostel po dvacáté druhé hodině? Už jenom ten institut "noční klid", tak noční klid neznamená pouze aby se nehlučelo, ale aby se i nesvítilo, protože my si zatáhneme rolety a záclony, ale ty naše volně žijící druhy tak ty si nic nezasáhnou, ty teď potřebují tu přirozenou tmu ke svému životu.
Lukáš Zavadil, TV Polar: Dnešním hostem EKO magazínu byl světlonoš a světelný technik Hynek Medřický. Díky za Váš čas.
Hynek Medřický,propagátor zdravého svícení : Díky za pozvání.
