Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Eko magazín

Eko magazín

  • Nejoblíbenější vánoční stromek: kavkazská jedle a smrk stříbrný
  • Silný déšť už některé části Nového Jičína neohrozí
  • V Havířově odstraňují autovraky z parkovišť
  • Záchrana brouka páchníka v Poodří pokračuje
  • Petr Orel (SZ), ved. Záchranné stanice Bartošovice: Záchranná stanice v Bartošovicích oslavila 37. sezonu

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je čas na Eko magazín, u kterého vás vítám, dobrý den… a jaká témata jsme vám tentokrát připravili? ..Ukážeme vám, jak vypadají plantáže plné vánočních stromků...zavítáme do Novojičínské Žiliny, kde zavedli protipovodňová opatření a také se dozvíte, jak se letos dařilo záchranářům v Bartošovicích.

Nejoblíbenější vánoční stromek: kavkazská jedle a smrk stříbrný

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vánoce už klepu na dveře a na plantážích už prodávají vánoční stromky. Vybírat je z čeho. Najdete v nich nejen klasické smrky, jedličky a borovice, ale také unikáty. Výhodou plantáží je, že vám stromky z nich doma daleko déle vydrží.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Desítky tisíc různých jehličnanů, jeden krásnější než druhý, teď nabízejí lidem plantáže. Zájem je velký. Nejčastěji si vybírají vánoční stromky, které se vejdou do bytu.

      Anketa: “Já asi smrčky. Voní úžasně a fakt jako dlouho vydrží. Krásně dlouho vydrží, jsou pořád zelené až do půlky února někdy."

      “Já mám nejradši jedličky, protože moc pěkně voní, mají opravdu pěknou figuru a je to vždycky takový opravdu nádech vánoc.”

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nejoblíbenějším stromem je kavkazská jedle a smrk stříbrný, naopak dnes už téměř nikdo nechce klasický smrk ztepilý, který brzy opadává.

      Radovan Jílka, pěstitel vánočních stromů: “A pak je to vždycky pár kusů nějakých exotů. Může to být třeba borovice Jeffersonova a ještě smrk Omorika.”

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vypěstovat nádherně hustý vánoční strom není jednoduché. Musí se nejen pravidelně zastřihávat, ale také tvarovat.

      Radovan Jílka, pěstitel vánočních stromů: “Chodíme s desítkami metrů drátu, za rok toho spotřebujeme kilometry.”

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na plantáži škodí nejen kůrovec a srny, ale také kupodivu bobr, který už letos okousal desítky stromů.

      Radovan Jílka, pěstitel vánočních stromů: "To, co historie nezná, že by bobr mohl vzít jehličnan, tak vám můžu ukázat řádek, který si bobr pokácel, natahal přes plot do řeky a tam si ho vesele zkousal. Myslím si, že to je takový malý unikát. Naše stromky jim vyloženě chutnají.”

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Největší výhodou plantáží je to, že si svůj vysněný strom vyberete předem a přijedete si ho uřezat třeba až na Štědrý den. Odvážíte si tak strom v plné kondici.

      Silný déšť už některé části Nového Jičína neohrozí

        Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kdykoliv zasáhne Nový Jičín vytrvalý déšť, nejvíce obav z velké vody mají obyvatelé místní části Žilina. Pravidelně tu zaplavuje dvě místa. Prvním z nich jsou bytové domy a mateřská škola na ulici Beskydská. Situace se tu zhoršila i poté, co byly ve svahu nad nimi postaveny rodinné domy a dešťová voda se tu hůře vsakuje.

        Jaroslav Perútka (KDU-ČSL), předseda Osadního výboru Žilina: “Když byla velká voda, tak se nahrnula na tyto pozemky a okamžitě vyplavovala školku. Jediné řešení vždycky bylo zajít sem a nadzvednout poklop té šachty. Tím pádem se ta voda ztratila do kanalizace. Nicméně laguna tady vždycky stála, a to byl problém jak pro nájemníky těch bytovek, tak pro školku.”

        Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Navíc otevřený poklop do kanalizace nebyl bezpečný. Město se svou školku snažilo před vodou chrání tím, že nad pozemkem zahrady vytvořilo zátaras z pytlů s pískem. Došlo ale k tomu, že voda vytvořila větší lagunu kolem bytových domů, které jsou majetkem Stavebního bytového družstva Venkov. Situaci v lokalitě komplikovalo to, že dotčené pozemky obhospodařuje více vlastníků. Město už ale některé kroky ke zlepšení podniklo. Na odtok dešťové vody nechalo namontovat propustné víko, pročištěn byl také kanál směrem od parkoviště.

        Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “No a to nejzásadnější nás čeká, to je ta příčina všeho, nad těmi bytovými domy se nalézá koryto, kde se ta voda vždy během chvilinky shromáždí a poté přetéká přes louku k těm bytovým domům. Tam jsme zjistili, že je ucpaný propoj do kanalizace, která vede pod cestou. Tam ve spolupráci s Veterinární a farmaceutickou univerzitou, které tento pozemek patří, o to je to komplikovanější, že to není města, tak tam už chystáme nějakou dohodu o spolupráci při řešení této věc tak, abychom kanál pročistili a voda odtékala pryč.”

        V Havířově odstraňují autovraky z parkovišť

        Automobilů stále přibývá a parkovacích stání je málo. Často místa blokují autovraky, vozidla bez registrační značky, nebo s prošlou technickou známkou. V Havířově, ale letos radnice zakročila.

        Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “30.4. byl novela zákona č. 13 z roku 1997 o pozemních komunikacích, kde nám městům umožňuje tento problém řešit. A já jsem vděčný odboru komunálních služeb i městské policii, občanům, kteří dávají podněty na autovraky a my je můžeme odstraňovat. Takových podnětů už jsme měli 60 a 40 z nich už je v řešení a ta auta byla stažena z komunikací. Teď jsme viděli názorně příklad, jakým způsobem to probíhá a jsem za to rád, protože parkování je problém, my ho chceme řešit a teď k němu máme nástroj, kterým ho řešit můžeme.”

        Záchrana brouka páchníka v Poodří pokračuje

        Studénečtí ochránci přírody vysázeli tisíce stromů. Kvůli pandemickým opatřením tentokrát bohužel bez pomoci dobrovolníků. Zároveň pokračují v záchraně brouka Páchníka.

        Petr Libosvár, ochránce přírody: „V rámci tohoto projektu vysadíme asi dva tisíce stromů, ořežeme asi 600 vrb a také nějaké lípy a další stromy od jmelí. Stejně tak budeme pokračovat ještě tři roky. Projekt za 25 milionů je dotovaný Evropskou unii a Ministerstvem životního prostředí. Stále budeme ořezávat, stále budeme sadit a pokud korona dovolí, rádi bychom pracovali i s veřejností ať na výsadbách, nebo ořezech.“

        Petr Orel (SZ), ved. Záchranné stanice Bartošovice: Záchranná stanice v Bartošovicích oslavila 37. sezonu

        Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Z Ostravského studia televize Polar zdravím na dálku do Prahy Petra Orla, vedoucího záchranné stanice v Bartošovicích, dobrý den, vítejte.

        Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice Bartošovice: Dobrý den Vám i divákům.

        Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: My se budeme bavit o tom co jste prožili v letošním roce. Máte za sebou nebo pomalu končí třicátá sedmá sezóna záchranné stanice v Bartošovicích...

        Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice Bartošovice: Tento rok je, když to řeknu, podivný poněkud, protože ta pandemická situace samozřejmě zasáhla i nás a to jak z pohledu záchranné stanice tak z pohledu našeho návštěvnického střediska, protože jsme v podstatě museli mít zavřeno, kromě prázdninových měsíců a září, takže jsme zaznamenali poměrně velký propad návštěvníků. Díky tomu, že bylo více návštěvníků o prázdninách než minulé roky, tak jsme se nakonec dostali na nějakých 80 procent, ale co se týká třeba EKOvýchovných programů, které jsou gró té naší práce, tak v loňském roce u nás absolvovalo programy asi 8 tisíc dětí a v letošním roce to bylo něco přes dva tisíce. Takže velký propad a to znamená i velký propad finanční, ten se pohybuje v řádu 200, 300 tisíc, ještě to nemáme spočítané. Co se týká záchranné stanice, tak taky v podstatě ten provoz byl velmi narušen. Takový ten běžný provoz myslím. Samozřejmě stíháme všechny věci dělat, co se týká péče o živočichy, výjezdy pro živočichy a podobně. Na druhou stranu minimálně polovinu roku jedeme v nějakém nouzovém režimu to znamená, že jsme museli rozdělit náš personál na dvě skupiny, takže dva vždycky dělají dva jsou doma anebo prostě mají nějaké úkoly v terénu, tak aby se nepotkávali a je to z toho důvodu samozřejmě, aby jsme mohli zajistit provoz v případě, že by naskočila nějaká karanténa nebo něco podobného, protože nedovedu si představit jak by jinak jsme zajišťovali péči o ty živočichy. Takže jsou to velké provozní problémy zvláště teď na podzim, kdy zajišťujeme velké zoo hygienická opatření a prostě ti lidé chybí. Nemohli jsme organizovat brigády, které nám tady v těchto věcech pomáhaly. Na druhou stranu opět se navýšil příjem, my máme k prvnímu prosinci nějaký 2250 přijatých zvířat, a to je zase nárůst oproti loňskému roku zhruba o pět šest procent. Takže práce neubylo, přibyly komplikace.

        Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Když Vám teď peníze chybí, kdo Vám pomůže, kde je seženete nebo kde budete muset škrtat?

        Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice Bartošovice: No my jsme si vytvořili určitou rezervu, protože bez toho se nedá žít, protože ty finanční prostředky každoročně sháníme nanovo. To není tak, že by nám padaly z nebe, my musíme o ně jednat se státem, s kraji, obcemi a samozřejmě máme dárce u fyzických osob, takže nikdy člověk neví jak ten rok dopadne. Takže máme určitou malou rezervu a ta nám zhruba pokrývá tady ten propad a uvidíme, co bude příští rok. Jako moc si ho nemalujeme, protože tím jak se teď budou krátit veřejné rozpočty tak to pravděpodobně dopadne na nás a budeme to muset nějakým způsobem řešit. Samozřejmě už vymýšlíme jak, ale tím diváky nebudu zatěžovat.

        Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Dobrou zprávou je, že se Vám podařilo získat 100 tisíc na stavbu voliéry pro čápy, to je výsledek spolupráce s organizací Harcovka, která Vás delší dobu pro různé projekty oslovuje a podporuje finančně...

        Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice Bartošovice: Ano je to nadační fond Lidé a zvířata, který nám už dlouhodobě pomáhá. Pomohl nám s vybudováním vydrária, pomohl nám v letošním roce také s novou bránou do stanice, která se nám rozpadla a pomohl nám s celou řadou dalších projektů, s nákupem vysílaček a podobně. Tu voliéru chceme postavit někdy na jaře příštího roku, měla by být velká asi 24x18 metrů. My potřebujeme prostě takovéto zařízení na rehabilitaci těch velkých ptáků jako jsou čápi případně některé velké druhy dravců. To nám chybí a uvidíme ona bude stát trochu více než těch 100 tisíc, ale jsme za to nadaci velmi velmi vděčni, protože to jsou obrovské peníze pro nás a my si nemůžeme dovolit vystavět voliéry v řádu desítek milionů, které jsou třeba v zoologických zahradách k těm expozičním účelům. Nám stačí postavit tu voliéru z lešenářských trubek a bude plnit ty funkce, které po ní potřebujeme, to znamená rehabilitaci některých těch velkých druhů ptáků.

        Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Koncem srpna jste vypustili zrehabilitované mládě volavky popelavé, teď ji sledujete pomocí vysílačky, jak už je u vás zvykem. Na sociálních sítích uvádíte, že právě tato volavka si oblíbila Olomoucko...

        Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice Bartošovice: Je to poprvé, co jsme dali vysílačku na tento druh ptáka, na volavku popelavou, a celkem jsme byli zvědaví jak se bude pohybovat, protože ona jako mládě pochází z oblasti Orlové, ale vypouštěli jsme ji samozřejmě u nás v Poodří, protože je zbytečné třeba zajíždět s některými druhy tam, odkud byly přijaty. Sledujeme teď pozorně ten její pohyb, chtěli jsme vědět samozřejmě jak se do přírodního procesu zapojí, protože to je jaksi pro nás gró vědět, jestli jsme úspěšní, jestli ti ptáci přežívají nebo jestli ta zvířata po vypuštění přežívají.

        Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A také jste uvedli, že letošním vzácným pacientem stanice byl Jeřáb popelavý, kterého jste za celou historii snad ošetřovali pouze dvakrát?

        Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice Bartošovice: To je letošní mládě, které jako velmi mladé, řádově několikadenní prodělalo frakturu loketní kosti v blízkosti ramenního kloubu a srostlo to křivě. Mládě je hendikepované, může jenom poletovat, nemůže jít v žádném případě do podzimního tahu, takže nezbývalo nic jiného než ho odchytit, posoudit jeho zdravotní stav, udělali jsme rentgen a nevypadá to tak, že by se to dalo nějak reoperovat a bylo by velké riziko, že by se to nemuselo povést.

        Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Na závěr bych vás chtěla poprosit, už udeřily mrazy, lidé často chtějí krmit ptáky. Co by jim měli dát do krmítek, tak aby jim prospěli a aby jim naopak nějak neuškodili tím, že jim tam dávají něco, co by je ptáci jíst neměli?

        Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice Bartošovice: Gró je určitě slunečnice, ta je prostě důležitá nebo tu berou všichni ti drobní ptáci, samozřejmě proso. Určitě by se tam neměly dávat žádné zbytky z kuchyně a podobně. Prostě zrniny, které jsou obsaženy v těch směsích, protože ti lidé si to stejně musí někde koupit. A důležité pakliže už se začne krmit, tak skutečně krmit, zvláště těch mrazech, protože ti ptáci si na to zvyknou a pakliže se tam vynechává několik dnů tak můžou strádat, protože už odvykli si už hledat potravu v přírodě. Takže v podstatě krmit nepřetržitě. Je důležité taky, aby samozřejmě to krmení bylo chráněno před deštěm větrem, aby to bylo krmítko zastřešené a ne nějaké volné, protože pak se tam objevují plísně a další možnosti, které by mohly mít negativní dopad na ty ptáky, kteří tam to krmení berou. A pokud to je třeba na zahradě to krmítko umístěné, tak je vždycky dobré, když je u nějakého keře nebo stromu, kde se můžou ti ptáci slítnout, schovat, protože oni samozřejmě sledují ten pohyb kolem sebe a ta krmítka se můžou stát taky krmítkem pro predátory.

        Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pne Orle, já Vám děkuji za Vaše odpovědi a přeji Vám i všem v Záchranné stanici v Bartošovicích krásný advent a konec roku.

        Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice Bartošovice: Já taky a děkuji za pozvání a všem přeji pohodové adventní dny.


          Redakčně upraveno / zkráceno.

          Mohlo by Vás také zajímat

          Pořad: Eko magazín
          15. prosince 2020, 17:40

          Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je čas na Eko magazín, u kterého vás vítám, dobrý den… a jaká témata jsme vám tentokrát připravili? ..Ukážeme vám, jak vypadají plantáže plné vánočních stromků...zavítáme do Novojičínské Žiliny, kde zavedli protipovodňová opatření a také se dozvíte, jak se letos dařilo záchranářům v Bartošovicích.

          Nejoblíbenější vánoční stromek: kavkazská jedle a smrk stříbrný

            Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vánoce už klepu na dveře a na plantážích už prodávají vánoční stromky. Vybírat je z čeho. Najdete v nich nejen klasické smrky, jedličky a borovice, ale také unikáty. Výhodou plantáží je, že vám stromky z nich doma daleko déle vydrží.

              Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Desítky tisíc různých jehličnanů, jeden krásnější než druhý, teď nabízejí lidem plantáže. Zájem je velký. Nejčastěji si vybírají vánoční stromky, které se vejdou do bytu.

              Anketa: “Já asi smrčky. Voní úžasně a fakt jako dlouho vydrží. Krásně dlouho vydrží, jsou pořád zelené až do půlky února někdy."

              “Já mám nejradši jedličky, protože moc pěkně voní, mají opravdu pěknou figuru a je to vždycky takový opravdu nádech vánoc.”

              Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nejoblíbenějším stromem je kavkazská jedle a smrk stříbrný, naopak dnes už téměř nikdo nechce klasický smrk ztepilý, který brzy opadává.

              Radovan Jílka, pěstitel vánočních stromů: “A pak je to vždycky pár kusů nějakých exotů. Může to být třeba borovice Jeffersonova a ještě smrk Omorika.”

              Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vypěstovat nádherně hustý vánoční strom není jednoduché. Musí se nejen pravidelně zastřihávat, ale také tvarovat.

              Radovan Jílka, pěstitel vánočních stromů: “Chodíme s desítkami metrů drátu, za rok toho spotřebujeme kilometry.”

              Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na plantáži škodí nejen kůrovec a srny, ale také kupodivu bobr, který už letos okousal desítky stromů.

              Radovan Jílka, pěstitel vánočních stromů: "To, co historie nezná, že by bobr mohl vzít jehličnan, tak vám můžu ukázat řádek, který si bobr pokácel, natahal přes plot do řeky a tam si ho vesele zkousal. Myslím si, že to je takový malý unikát. Naše stromky jim vyloženě chutnají.”

              Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Největší výhodou plantáží je to, že si svůj vysněný strom vyberete předem a přijedete si ho uřezat třeba až na Štědrý den. Odvážíte si tak strom v plné kondici.

              Silný déšť už některé části Nového Jičína neohrozí

                Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kdykoliv zasáhne Nový Jičín vytrvalý déšť, nejvíce obav z velké vody mají obyvatelé místní části Žilina. Pravidelně tu zaplavuje dvě místa. Prvním z nich jsou bytové domy a mateřská škola na ulici Beskydská. Situace se tu zhoršila i poté, co byly ve svahu nad nimi postaveny rodinné domy a dešťová voda se tu hůře vsakuje.

                Jaroslav Perútka (KDU-ČSL), předseda Osadního výboru Žilina: “Když byla velká voda, tak se nahrnula na tyto pozemky a okamžitě vyplavovala školku. Jediné řešení vždycky bylo zajít sem a nadzvednout poklop té šachty. Tím pádem se ta voda ztratila do kanalizace. Nicméně laguna tady vždycky stála, a to byl problém jak pro nájemníky těch bytovek, tak pro školku.”

                Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Navíc otevřený poklop do kanalizace nebyl bezpečný. Město se svou školku snažilo před vodou chrání tím, že nad pozemkem zahrady vytvořilo zátaras z pytlů s pískem. Došlo ale k tomu, že voda vytvořila větší lagunu kolem bytových domů, které jsou majetkem Stavebního bytového družstva Venkov. Situaci v lokalitě komplikovalo to, že dotčené pozemky obhospodařuje více vlastníků. Město už ale některé kroky ke zlepšení podniklo. Na odtok dešťové vody nechalo namontovat propustné víko, pročištěn byl také kanál směrem od parkoviště.

                Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “No a to nejzásadnější nás čeká, to je ta příčina všeho, nad těmi bytovými domy se nalézá koryto, kde se ta voda vždy během chvilinky shromáždí a poté přetéká přes louku k těm bytovým domům. Tam jsme zjistili, že je ucpaný propoj do kanalizace, která vede pod cestou. Tam ve spolupráci s Veterinární a farmaceutickou univerzitou, které tento pozemek patří, o to je to komplikovanější, že to není města, tak tam už chystáme nějakou dohodu o spolupráci při řešení této věc tak, abychom kanál pročistili a voda odtékala pryč.”

                V Havířově odstraňují autovraky z parkovišť

                Automobilů stále přibývá a parkovacích stání je málo. Často místa blokují autovraky, vozidla bez registrační značky, nebo s prošlou technickou známkou. V Havířově, ale letos radnice zakročila.

                Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “30.4. byl novela zákona č. 13 z roku 1997 o pozemních komunikacích, kde nám městům umožňuje tento problém řešit. A já jsem vděčný odboru komunálních služeb i městské policii, občanům, kteří dávají podněty na autovraky a my je můžeme odstraňovat. Takových podnětů už jsme měli 60 a 40 z nich už je v řešení a ta auta byla stažena z komunikací. Teď jsme viděli názorně příklad, jakým způsobem to probíhá a jsem za to rád, protože parkování je problém, my ho chceme řešit a teď k němu máme nástroj, kterým ho řešit můžeme.”

                Záchrana brouka páchníka v Poodří pokračuje

                Studénečtí ochránci přírody vysázeli tisíce stromů. Kvůli pandemickým opatřením tentokrát bohužel bez pomoci dobrovolníků. Zároveň pokračují v záchraně brouka Páchníka.

                Petr Libosvár, ochránce přírody: „V rámci tohoto projektu vysadíme asi dva tisíce stromů, ořežeme asi 600 vrb a také nějaké lípy a další stromy od jmelí. Stejně tak budeme pokračovat ještě tři roky. Projekt za 25 milionů je dotovaný Evropskou unii a Ministerstvem životního prostředí. Stále budeme ořezávat, stále budeme sadit a pokud korona dovolí, rádi bychom pracovali i s veřejností ať na výsadbách, nebo ořezech.“

                Petr Orel (SZ), ved. Záchranné stanice Bartošovice: Záchranná stanice v Bartošovicích oslavila 37. sezonu

                Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Z Ostravského studia televize Polar zdravím na dálku do Prahy Petra Orla, vedoucího záchranné stanice v Bartošovicích, dobrý den, vítejte.

                Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice Bartošovice: Dobrý den Vám i divákům.

                Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: My se budeme bavit o tom co jste prožili v letošním roce. Máte za sebou nebo pomalu končí třicátá sedmá sezóna záchranné stanice v Bartošovicích...

                Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice Bartošovice: Tento rok je, když to řeknu, podivný poněkud, protože ta pandemická situace samozřejmě zasáhla i nás a to jak z pohledu záchranné stanice tak z pohledu našeho návštěvnického střediska, protože jsme v podstatě museli mít zavřeno, kromě prázdninových měsíců a září, takže jsme zaznamenali poměrně velký propad návštěvníků. Díky tomu, že bylo více návštěvníků o prázdninách než minulé roky, tak jsme se nakonec dostali na nějakých 80 procent, ale co se týká třeba EKOvýchovných programů, které jsou gró té naší práce, tak v loňském roce u nás absolvovalo programy asi 8 tisíc dětí a v letošním roce to bylo něco přes dva tisíce. Takže velký propad a to znamená i velký propad finanční, ten se pohybuje v řádu 200, 300 tisíc, ještě to nemáme spočítané. Co se týká záchranné stanice, tak taky v podstatě ten provoz byl velmi narušen. Takový ten běžný provoz myslím. Samozřejmě stíháme všechny věci dělat, co se týká péče o živočichy, výjezdy pro živočichy a podobně. Na druhou stranu minimálně polovinu roku jedeme v nějakém nouzovém režimu to znamená, že jsme museli rozdělit náš personál na dvě skupiny, takže dva vždycky dělají dva jsou doma anebo prostě mají nějaké úkoly v terénu, tak aby se nepotkávali a je to z toho důvodu samozřejmě, aby jsme mohli zajistit provoz v případě, že by naskočila nějaká karanténa nebo něco podobného, protože nedovedu si představit jak by jinak jsme zajišťovali péči o ty živočichy. Takže jsou to velké provozní problémy zvláště teď na podzim, kdy zajišťujeme velké zoo hygienická opatření a prostě ti lidé chybí. Nemohli jsme organizovat brigády, které nám tady v těchto věcech pomáhaly. Na druhou stranu opět se navýšil příjem, my máme k prvnímu prosinci nějaký 2250 přijatých zvířat, a to je zase nárůst oproti loňskému roku zhruba o pět šest procent. Takže práce neubylo, přibyly komplikace.

                Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Když Vám teď peníze chybí, kdo Vám pomůže, kde je seženete nebo kde budete muset škrtat?

                Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice Bartošovice: No my jsme si vytvořili určitou rezervu, protože bez toho se nedá žít, protože ty finanční prostředky každoročně sháníme nanovo. To není tak, že by nám padaly z nebe, my musíme o ně jednat se státem, s kraji, obcemi a samozřejmě máme dárce u fyzických osob, takže nikdy člověk neví jak ten rok dopadne. Takže máme určitou malou rezervu a ta nám zhruba pokrývá tady ten propad a uvidíme, co bude příští rok. Jako moc si ho nemalujeme, protože tím jak se teď budou krátit veřejné rozpočty tak to pravděpodobně dopadne na nás a budeme to muset nějakým způsobem řešit. Samozřejmě už vymýšlíme jak, ale tím diváky nebudu zatěžovat.

                Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Dobrou zprávou je, že se Vám podařilo získat 100 tisíc na stavbu voliéry pro čápy, to je výsledek spolupráce s organizací Harcovka, která Vás delší dobu pro různé projekty oslovuje a podporuje finančně...

                Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice Bartošovice: Ano je to nadační fond Lidé a zvířata, který nám už dlouhodobě pomáhá. Pomohl nám s vybudováním vydrária, pomohl nám v letošním roce také s novou bránou do stanice, která se nám rozpadla a pomohl nám s celou řadou dalších projektů, s nákupem vysílaček a podobně. Tu voliéru chceme postavit někdy na jaře příštího roku, měla by být velká asi 24x18 metrů. My potřebujeme prostě takovéto zařízení na rehabilitaci těch velkých ptáků jako jsou čápi případně některé velké druhy dravců. To nám chybí a uvidíme ona bude stát trochu více než těch 100 tisíc, ale jsme za to nadaci velmi velmi vděčni, protože to jsou obrovské peníze pro nás a my si nemůžeme dovolit vystavět voliéry v řádu desítek milionů, které jsou třeba v zoologických zahradách k těm expozičním účelům. Nám stačí postavit tu voliéru z lešenářských trubek a bude plnit ty funkce, které po ní potřebujeme, to znamená rehabilitaci některých těch velkých druhů ptáků.

                Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Koncem srpna jste vypustili zrehabilitované mládě volavky popelavé, teď ji sledujete pomocí vysílačky, jak už je u vás zvykem. Na sociálních sítích uvádíte, že právě tato volavka si oblíbila Olomoucko...

                Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice Bartošovice: Je to poprvé, co jsme dali vysílačku na tento druh ptáka, na volavku popelavou, a celkem jsme byli zvědaví jak se bude pohybovat, protože ona jako mládě pochází z oblasti Orlové, ale vypouštěli jsme ji samozřejmě u nás v Poodří, protože je zbytečné třeba zajíždět s některými druhy tam, odkud byly přijaty. Sledujeme teď pozorně ten její pohyb, chtěli jsme vědět samozřejmě jak se do přírodního procesu zapojí, protože to je jaksi pro nás gró vědět, jestli jsme úspěšní, jestli ti ptáci přežívají nebo jestli ta zvířata po vypuštění přežívají.

                Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A také jste uvedli, že letošním vzácným pacientem stanice byl Jeřáb popelavý, kterého jste za celou historii snad ošetřovali pouze dvakrát?

                Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice Bartošovice: To je letošní mládě, které jako velmi mladé, řádově několikadenní prodělalo frakturu loketní kosti v blízkosti ramenního kloubu a srostlo to křivě. Mládě je hendikepované, může jenom poletovat, nemůže jít v žádném případě do podzimního tahu, takže nezbývalo nic jiného než ho odchytit, posoudit jeho zdravotní stav, udělali jsme rentgen a nevypadá to tak, že by se to dalo nějak reoperovat a bylo by velké riziko, že by se to nemuselo povést.

                Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Na závěr bych vás chtěla poprosit, už udeřily mrazy, lidé často chtějí krmit ptáky. Co by jim měli dát do krmítek, tak aby jim prospěli a aby jim naopak nějak neuškodili tím, že jim tam dávají něco, co by je ptáci jíst neměli?

                Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice Bartošovice: Gró je určitě slunečnice, ta je prostě důležitá nebo tu berou všichni ti drobní ptáci, samozřejmě proso. Určitě by se tam neměly dávat žádné zbytky z kuchyně a podobně. Prostě zrniny, které jsou obsaženy v těch směsích, protože ti lidé si to stejně musí někde koupit. A důležité pakliže už se začne krmit, tak skutečně krmit, zvláště těch mrazech, protože ti ptáci si na to zvyknou a pakliže se tam vynechává několik dnů tak můžou strádat, protože už odvykli si už hledat potravu v přírodě. Takže v podstatě krmit nepřetržitě. Je důležité taky, aby samozřejmě to krmení bylo chráněno před deštěm větrem, aby to bylo krmítko zastřešené a ne nějaké volné, protože pak se tam objevují plísně a další možnosti, které by mohly mít negativní dopad na ty ptáky, kteří tam to krmení berou. A pokud to je třeba na zahradě to krmítko umístěné, tak je vždycky dobré, když je u nějakého keře nebo stromu, kde se můžou ti ptáci slítnout, schovat, protože oni samozřejmě sledují ten pohyb kolem sebe a ta krmítka se můžou stát taky krmítkem pro predátory.

                Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pne Orle, já Vám děkuji za Vaše odpovědi a přeji Vám i všem v Záchranné stanici v Bartošovicích krásný advent a konec roku.

                Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice Bartošovice: Já taky a děkuji za pozvání a všem přeji pohodové adventní dny.


                  Redakčně upraveno / zkráceno.

                  Zdroj: https://polar.cz/index.php/porady/eko-magazin/eko-magazin-15-12-2020-17-40