Renáta Eleanora Orlíková: Dobrý den u sledování Ekomagazínu. V dnešním prvním příspěvku zavítáme do Kopřivnice, kde Severomoravské vodovody a kanalizace modernizují čistírnu odpadních vod, Arnika hledá nejkrásnější alej roku, ve Studénce likvidují přemnožené komáry, kolik vody je v MS kraji, na to jsme se ptali Šárky Vlčkové z Povodí Odry a pokud nevíte, kam s použitými pneumatikami, pak vám poradíme. Severomoravské vodovody a kanalizace modernizují v Kopřivnici čistírnu odpadních vod. Staví třetí dosazovací nádrž za 39 milionů korun, která zvýší současnou kapacitu čistírny asi o jednu třetinu. Ve vedlejším Štramberku už rekonstrukce čistírenského provozu v části Kanada končí. Díky navýšení kapacity se mohou v případě potřeby napojit i další lokality.
---------------------------------------------------------------------------------
Kopřivnici staví SMVaK čistírnu odpadních vod
Renáta Eleanora Orlíková: V areálu kopřivnické čistírny odpadních vod jsou v současnosti dvě dosazovací nádrže. Mají rozdílný objem a technické parametry už nesplňují požadavky na objem čištěných vod. Proto tam Severomoravské vodovody a kanalizace staví nádrž třetí.
Petr Bakeš, vedoucí střediska ČOV Nový Jičín: V současné době zde probíhá výstavba dosazovací nádrže. Měla by probíhat do konce roku. Dosazovací nádrž slouží k odsazení směsí aktivovaného kalu od již vyčištěné vody. V podstatě do nádrž nateče směs, kde těžší část v podobě kalu sedimentuje, odtahuje se zpátky do čistícího procesu a vyčištěná voda odtéká zpět do odtoku.
Marek Síbrt, mluvčí SMVaK: Tady v Kopřivnici budujeme novou dosazovací nádrž protože všechny tři dokážou vodu v čistírenském procesu déle zadržet a tím bude kvalita vody, která odtéká do Kopřivničky, ještě vyšší. Budeme také lépe využívat aktivační nádrže, které tady máme a které nečistotu z odpadní vody odstraňují.
Renáta Eleanora Orlíková: Kapacita čistírny odpadních vod v Kopřivnici je 8,5 tisíce kubíků vody za den. Díky nové dosazovací nádrži se množství přitékající vody může o jednu třetinu navýšit. Zároveň se povýší spolehlivost linky a vylepší provádění údržby.
Marek Síbrt, mluvčí SMVaK: Každý rok realizujeme desítky stavebních prací, kdy investujeme do infrastruktury. Například od roku 1995 jsme investovali 11, 5 mld korun a letos to bude dalších 700 milionů korun, těch projektů je zhruba sto. Tady jsme v Kopřivnici, ale začali jsme rozšiřovat čistírnu odpadních vod pro Bílovec, kde zvyšujeme její kapacitu z 5 na 9 tisíc obyvatel. No a tady vedle ve Štramberku jsme loni dokončili rekonstrukci jedné čistírny a nyní dokončujeme rekonstrukci druhé pro město Štramberk.
Renáta Eleanora Orlíková: Společnost Severomoravské vodovody a kanalizace provozuje čistírny odpadních vod zhruba v 80 městech a obcích MS kraje. Ročně do infrastruktury investuje desítky milionů korun, letos se společnost zaměřila zejména na investice do čistíren odpadních vod a na kanalizační sítě.
Na pneumatiky vztahuje povinnost zpětného odběru
Renáta Eleanora Orlíková: Povinností výrobců a dovozců pneumatik je zřizování míst zpětného odběru. Konečný uživatel má ze zákona možnost pneumatiky bezplatně odevzdat na místech zpětného odběru. Přitom nemusí brát ohled na to, jestli tam pneumatiky koupil nebo si je tam nechal přezout. Je třeba pouze respektovat otevírací dobu a kapacitu místa.
Jan Pončík, majitel autoservisu: U nás je to tak, že pneumatiky bereme. Ať už od našich zákazníků, kteří jdou přezouvat, nebo z něčím jiným přijedou, tak ty gumy jim bereme. Pokud to není člověk, který jen přijede s vozíkem pneumatik, nic jiného nechce a chtěl by je tady uskladnit, tak to my jako sběrný dvůr nefungujeme. Ale pro zákazníky naše ano.
Iveta Grzonková, vedoucí odboru komunálních služeb: Se nám množí dotazy na to, že pneuservisy neodebírají od občanů v rámci zpětného odběru použité pneumatiky. Chceme trochu upřesnit to, že samozřejmě na sběrných dvorech města je možné pneumatiky odložit, ale pokud občan využívá službu, nebo pneumatiky odveze do místa zpětného odběru, třeba autoservisu, který tuto službu zajišťuje, tak je autoservis povinen pneumatiky odebrat.
Renáta Eleanora Orlíková: Výrobce nebo dovozce je povinen vysbírat minimálně 35% pneumatik, které ten rok uvedl na trh. Ukončit zpětný odběr je možné pouze po dosažení maximální hranice.
V Beskydech sčítali ohrožené chřástaly polní
Renáta Eleanora Orlíková: Chřástal polní je celosvětově ohrožený druh. Ornitologové v Beskydech aktuálně chřástaly počítají a odchycené kusy kroužkují. Právě v této době jim hrozí největší nebezpečí od žacích strojů.
Daniel Křenek, ornitolog: V té době, kdy většina samiček sedí na vejcích, tak probíhají seče a velká část ptáků je prostě vysečena. Protože se jedná o poměrně malého ptáka, který má velmi dobré ochranné zbarvení a když vlastně jede traktor, tak on se jenom přičapne k zemi a spoustu chřástalů je takto vysečeno. Tím, že vlastně se snažíme chránit chřástala, tak chráníme i ostatní druhy, takže pokud vlastně na té louce se ten chřástal zjistí a podaří se nějak posunout dobu seče, tak vlastně ochráníme celou řadu dalších druhů živočichů, protože do té trávy kladou srny srnčata, jsou tady malí zajíci a další druhy ptáků.
Renáta Eleanora Orlíková: Podle výsledků mapování hnízdního rozšíření ptáků v letech 2001 až 2003 je na území CHKO Beskydy jedna z nejsilnějších populací chřástala na našem území.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ve Studénce hubí komáry speciálním přípravkem
Renáta Eleanora Orlíková: Studénka získala povolení k dlouhodobému používání preventivního přípravku na hubení komárů. Aplikuje se do lokalit, kde jsou hnízdiště komárů. Působí preventivně a používá se pouze za určitých podmínek. Přípravek hubí pouze komáří larvy ve vodě a jeho účinnost je při správné aplikaci vysoká.
Milan Kyjovský, vedoucí odboru místního hospodářství a údržby majetku: Můžeme jej použít jen v případě, kdy dojde k vytvoření tůněk nebo k vylití Odry v záplavových stavech. Máme jasně stanovená místa, kde tento přípravek můžeme aplikovat a také za jakých podmínek Samozřejmě stav tůněk monitorujeme. Vzhledem k tomu, že máme teď období, kdy je velmi sucho, i z hlediska hladina spodní vody, tak nedochází k tvorbě tůněk.
Ivan Bartoš z ČSOP Studénka: Když se aplikace dělá odborně, věřím, že výsledky budou dobré. Jde o to, že je to bakterie, která cíleně hubí larvy tam, kde jsou pohromadě. Když se pak hubí komáři, kteří už vyletěli, to známe, chytat komára je problém. Bude-li kvalitně aplikováno, máme se na co těšit. Komáru bude samozřejmě z menších zdrojů přiměřeně, jak jsme zvyklí, ale velká kalamita by nemusela přijít.
Beseda:
Renáta Eleanora Orlíková: V ekomagazínové besedě vítám Šárku Vlčkovou, mluvčí Povodí Odry, našim tématem je aktuální hydrologická situace v MS kraji. Tak paní Vlčková, kolik vody je v Moravskoslezském kraji, máme ji dost?
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s.p.: Já začnu od zimy. Letošní zima byla chudá na sněhové srážky a v dubnu, kdy srážky dešťové nebyly vůbec tak jsme se začali potýkat s krajním suchem a také začalo hydrologické sucho. To se však v průběhu měsíce května změnilo protože hlavně na beskydské straně spadly srážky o velikosti 150 až 260 milimetrů za měsíc. A ta situace se podstatně zlepšila. Můžeme říci, že hydrologické sucho tím skončilo a další srážky, které nás potkaly koncem května a začátkem června na jesenické straně byly kolem osmdesáti až sto deseti milimetrů srážek. Pak se situace zlepšila také na jesenické straně. Ta však měla jenom lokální charakter. A co se týče krajinného sucha, tak musím konstatovat, že lepší situace je zřejmě na beskydské straně, ta jesenické strana ještě stále není v pořádku, ale co se týče měření podzemních vod to je záležitostí českého hydrometeorologického ústavu, kteří mají přesné informace.
Renáta Eleanora Orlíková: Můžeme vysvětlit jaký je rozdíl mezi hydrologickým a krajním suchem?
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s.p.: Právě jak jsem říkala jedná se o povrchovou a podzemní vodu. My sledujeme to hydrologické sucho nebo hydrolickou situaci a to je povrchová voda, která zásobuje Moravskoslezský kraj z 88 procent. To znamená je to povrchová voda, která se zadrží ve vodních nádržích a z toho probíhá zásobování vody obyvatelstva a průmyslu.
Renáta Eleanora Orlíková: Kolik vody je v tocích?
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s.p.: V současné době můžeme říci že na beskydské straně se jedná o zvýšené průtoky kolem devadesáti denních vod, které předpokládáme budou nějakou delší dobu protože podloží je nasycené. Co se týče jesenické strany tam jsou průtoky kolem třiceti až devadesáti denní vody. Ale je předpoklad, že pokud nebudou další deště tak ty toky budou klesat.
Renáta Eleanora Orlíková: To samé asi je i v přehrada.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s.p.: Ano můžeme říci, že je to dobrá zpráva. Podařilo se nám doplnit všechny přehrady ve správě státního podniku Povodí Odry. A v tuto chvíli máme plnou naplněnost tedy skoro sto procent a můžeme říci, že zásobování vody pro obyvatelstvo i průmysl pro letošní rok je zajištěno.
Renáta Eleanora Orlíková: Teď se bavíme, že je vody dostatek. Hodně prší nicméně předpověď je taková, že nás čeká horké léto. Jak se na to připravujete kdyby opravdu to horké léto bylo?
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s.p.: Samozřejmě nejsme schopni předvídat, co nám příroda připraví a jaké budou nadcházející měsíce. Ale vzhledem k tomu, že naše přehrady jsou naplněné a v rámci vodohospodářské soustavy naše manipulační řády jsou připraveny na oba extrémy to znamená sucho i povodně si dovoluji říci, že zásobování vodou pro letošní rok je zajištěno.
Renáta Eleanora Orlíková: Tak hovoří se také o zadržování vody v krajině, souvisí toto téma s státním podnikem Povodí Odr?
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s.p.: Ano, Povodí Odry dlouhodobě podporuje zadržení vody v krajině a v rámci komplexních pozemkových úprav. A teď to v těchto dnech jste určitě zaznamenali, že se hovoří o akumulaci vody pro další období nebo případné příští generace a jedná se o hájená území, která v případě potřeby našich příštích generací budou moci na těchto místech vystavět vodní nádrže. My v tuto chvíli v rámci těchto hájných území realizujeme právě přehradu Nové Heřmínovy. Je to víceúčelová vodní nádrž, která nejenom v rámci souboru opatření na horní Opavě bude sloužit jako protipovodňová nádrž, ale současně od počátku je projektována jako nádrž se zadržením vody, která bude nalepšovat průtoky v řece Opavě a v případě potřeby může poskytnout povrchovou vodu i pro některé odběratele.
Renáta Eleanora Orlíková: Když jste zmínila přehradu Nové Heřminovy. To je velké téma. Několik let se hovoří o tom, že se stavět bude nicméně jaká je aktuální situace?
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s.p.: V současnosti příprava přehrady Nové Heřminovy běží. A v rámci této stavby probíhá i další realizace opatření na horní Opavě. Takže mohu zmínit, že byly postaveny suché nádrže a v rámci těchto opatření se připravují úpravy toku a samozřejmě se připravuje i příprava výstavby přehrady, která je v tuto chvíli v územním řízení. Ve chvíli kdy bude pravomocné rozhodnutí územního řízení můžeme pokračovat dále v přípravě.
Renáta Eleanora Orlíková: Já se ještě zeptám Vy jste zmínila takzvané hájené území. Co to je?
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s.p.: Hájené území je lokalita, kde je vhodné postavit vodní nádrž. Ne každé území je vhodné pro vybudování vodní nádrže. Z hlediska geologického, z hlediska umístění proto je potřeba tato území hájit, aby v budoucnu další generace neměly znemožněn přístup k těmto lokalitám a výstavbu třeba potřebných nádrží, které v budoucnu ohledně klimatické změny budou potřeba. Já bych chtěla zmínit, že my v tuto chvíli přistoupíme v jednání s obcí Stěbořice, kde je plánována malá vodní nádrž. Je to vodní nádrž do jednoho milionu kubíků vody, pro představu Nové Heřmínovy mají 15 milionů kubíků vody a třeba Slezská Harta 200 milionů kubíků vody, takže jedná se o malou vodní nádrž, která by měla mít protipovodňový účinek, ale měla by být také krajinotvorným prvkem a prostorem pro zadržení vody.
Renáta Eleanora Orlíková: V oblasti Nových Heřmínov plánujete vytipovat další hájené území v rámci Moravskoslezského kraje?
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s.p.: V rámci Moravskoslezského kraje máme ještě další čtyři vytipované místa. Ty však budou sloužit pro zřejmě další generace.
Renáta Eleanora Orlíková: Já vám děkuji za rozhovor.
Redakčně upraveno / zkráceno
Renáta Eleanora Orlíková: Dobrý den u sledování Ekomagazínu. V dnešním prvním příspěvku zavítáme do Kopřivnice, kde Severomoravské vodovody a kanalizace modernizují čistírnu odpadních vod, Arnika hledá nejkrásnější alej roku, ve Studénce likvidují přemnožené komáry, kolik vody je v MS kraji, na to jsme se ptali Šárky Vlčkové z Povodí Odry a pokud nevíte, kam s použitými pneumatikami, pak vám poradíme. Severomoravské vodovody a kanalizace modernizují v Kopřivnici čistírnu odpadních vod. Staví třetí dosazovací nádrž za 39 milionů korun, která zvýší současnou kapacitu čistírny asi o jednu třetinu. Ve vedlejším Štramberku už rekonstrukce čistírenského provozu v části Kanada končí. Díky navýšení kapacity se mohou v případě potřeby napojit i další lokality.
---------------------------------------------------------------------------------
Kopřivnici staví SMVaK čistírnu odpadních vod
Renáta Eleanora Orlíková: V areálu kopřivnické čistírny odpadních vod jsou v současnosti dvě dosazovací nádrže. Mají rozdílný objem a technické parametry už nesplňují požadavky na objem čištěných vod. Proto tam Severomoravské vodovody a kanalizace staví nádrž třetí.
Petr Bakeš, vedoucí střediska ČOV Nový Jičín: V současné době zde probíhá výstavba dosazovací nádrže. Měla by probíhat do konce roku. Dosazovací nádrž slouží k odsazení směsí aktivovaného kalu od již vyčištěné vody. V podstatě do nádrž nateče směs, kde těžší část v podobě kalu sedimentuje, odtahuje se zpátky do čistícího procesu a vyčištěná voda odtéká zpět do odtoku.
Marek Síbrt, mluvčí SMVaK: Tady v Kopřivnici budujeme novou dosazovací nádrž protože všechny tři dokážou vodu v čistírenském procesu déle zadržet a tím bude kvalita vody, která odtéká do Kopřivničky, ještě vyšší. Budeme také lépe využívat aktivační nádrže, které tady máme a které nečistotu z odpadní vody odstraňují.
Renáta Eleanora Orlíková: Kapacita čistírny odpadních vod v Kopřivnici je 8,5 tisíce kubíků vody za den. Díky nové dosazovací nádrži se množství přitékající vody může o jednu třetinu navýšit. Zároveň se povýší spolehlivost linky a vylepší provádění údržby.
Marek Síbrt, mluvčí SMVaK: Každý rok realizujeme desítky stavebních prací, kdy investujeme do infrastruktury. Například od roku 1995 jsme investovali 11, 5 mld korun a letos to bude dalších 700 milionů korun, těch projektů je zhruba sto. Tady jsme v Kopřivnici, ale začali jsme rozšiřovat čistírnu odpadních vod pro Bílovec, kde zvyšujeme její kapacitu z 5 na 9 tisíc obyvatel. No a tady vedle ve Štramberku jsme loni dokončili rekonstrukci jedné čistírny a nyní dokončujeme rekonstrukci druhé pro město Štramberk.
Renáta Eleanora Orlíková: Společnost Severomoravské vodovody a kanalizace provozuje čistírny odpadních vod zhruba v 80 městech a obcích MS kraje. Ročně do infrastruktury investuje desítky milionů korun, letos se společnost zaměřila zejména na investice do čistíren odpadních vod a na kanalizační sítě.
Na pneumatiky vztahuje povinnost zpětného odběru
Renáta Eleanora Orlíková: Povinností výrobců a dovozců pneumatik je zřizování míst zpětného odběru. Konečný uživatel má ze zákona možnost pneumatiky bezplatně odevzdat na místech zpětného odběru. Přitom nemusí brát ohled na to, jestli tam pneumatiky koupil nebo si je tam nechal přezout. Je třeba pouze respektovat otevírací dobu a kapacitu místa.
Jan Pončík, majitel autoservisu: U nás je to tak, že pneumatiky bereme. Ať už od našich zákazníků, kteří jdou přezouvat, nebo z něčím jiným přijedou, tak ty gumy jim bereme. Pokud to není člověk, který jen přijede s vozíkem pneumatik, nic jiného nechce a chtěl by je tady uskladnit, tak to my jako sběrný dvůr nefungujeme. Ale pro zákazníky naše ano.
Iveta Grzonková, vedoucí odboru komunálních služeb: Se nám množí dotazy na to, že pneuservisy neodebírají od občanů v rámci zpětného odběru použité pneumatiky. Chceme trochu upřesnit to, že samozřejmě na sběrných dvorech města je možné pneumatiky odložit, ale pokud občan využívá službu, nebo pneumatiky odveze do místa zpětného odběru, třeba autoservisu, který tuto službu zajišťuje, tak je autoservis povinen pneumatiky odebrat.
Renáta Eleanora Orlíková: Výrobce nebo dovozce je povinen vysbírat minimálně 35% pneumatik, které ten rok uvedl na trh. Ukončit zpětný odběr je možné pouze po dosažení maximální hranice.
V Beskydech sčítali ohrožené chřástaly polní
Renáta Eleanora Orlíková: Chřástal polní je celosvětově ohrožený druh. Ornitologové v Beskydech aktuálně chřástaly počítají a odchycené kusy kroužkují. Právě v této době jim hrozí největší nebezpečí od žacích strojů.
Daniel Křenek, ornitolog: V té době, kdy většina samiček sedí na vejcích, tak probíhají seče a velká část ptáků je prostě vysečena. Protože se jedná o poměrně malého ptáka, který má velmi dobré ochranné zbarvení a když vlastně jede traktor, tak on se jenom přičapne k zemi a spoustu chřástalů je takto vysečeno. Tím, že vlastně se snažíme chránit chřástala, tak chráníme i ostatní druhy, takže pokud vlastně na té louce se ten chřástal zjistí a podaří se nějak posunout dobu seče, tak vlastně ochráníme celou řadu dalších druhů živočichů, protože do té trávy kladou srny srnčata, jsou tady malí zajíci a další druhy ptáků.
Renáta Eleanora Orlíková: Podle výsledků mapování hnízdního rozšíření ptáků v letech 2001 až 2003 je na území CHKO Beskydy jedna z nejsilnějších populací chřástala na našem území.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ve Studénce hubí komáry speciálním přípravkem
Renáta Eleanora Orlíková: Studénka získala povolení k dlouhodobému používání preventivního přípravku na hubení komárů. Aplikuje se do lokalit, kde jsou hnízdiště komárů. Působí preventivně a používá se pouze za určitých podmínek. Přípravek hubí pouze komáří larvy ve vodě a jeho účinnost je při správné aplikaci vysoká.
Milan Kyjovský, vedoucí odboru místního hospodářství a údržby majetku: Můžeme jej použít jen v případě, kdy dojde k vytvoření tůněk nebo k vylití Odry v záplavových stavech. Máme jasně stanovená místa, kde tento přípravek můžeme aplikovat a také za jakých podmínek Samozřejmě stav tůněk monitorujeme. Vzhledem k tomu, že máme teď období, kdy je velmi sucho, i z hlediska hladina spodní vody, tak nedochází k tvorbě tůněk.
Ivan Bartoš z ČSOP Studénka: Když se aplikace dělá odborně, věřím, že výsledky budou dobré. Jde o to, že je to bakterie, která cíleně hubí larvy tam, kde jsou pohromadě. Když se pak hubí komáři, kteří už vyletěli, to známe, chytat komára je problém. Bude-li kvalitně aplikováno, máme se na co těšit. Komáru bude samozřejmě z menších zdrojů přiměřeně, jak jsme zvyklí, ale velká kalamita by nemusela přijít.
Beseda:
Renáta Eleanora Orlíková: V ekomagazínové besedě vítám Šárku Vlčkovou, mluvčí Povodí Odry, našim tématem je aktuální hydrologická situace v MS kraji. Tak paní Vlčková, kolik vody je v Moravskoslezském kraji, máme ji dost?
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s.p.: Já začnu od zimy. Letošní zima byla chudá na sněhové srážky a v dubnu, kdy srážky dešťové nebyly vůbec tak jsme se začali potýkat s krajním suchem a také začalo hydrologické sucho. To se však v průběhu měsíce května změnilo protože hlavně na beskydské straně spadly srážky o velikosti 150 až 260 milimetrů za měsíc. A ta situace se podstatně zlepšila. Můžeme říci, že hydrologické sucho tím skončilo a další srážky, které nás potkaly koncem května a začátkem června na jesenické straně byly kolem osmdesáti až sto deseti milimetrů srážek. Pak se situace zlepšila také na jesenické straně. Ta však měla jenom lokální charakter. A co se týče krajinného sucha, tak musím konstatovat, že lepší situace je zřejmě na beskydské straně, ta jesenické strana ještě stále není v pořádku, ale co se týče měření podzemních vod to je záležitostí českého hydrometeorologického ústavu, kteří mají přesné informace.
Renáta Eleanora Orlíková: Můžeme vysvětlit jaký je rozdíl mezi hydrologickým a krajním suchem?
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s.p.: Právě jak jsem říkala jedná se o povrchovou a podzemní vodu. My sledujeme to hydrologické sucho nebo hydrolickou situaci a to je povrchová voda, která zásobuje Moravskoslezský kraj z 88 procent. To znamená je to povrchová voda, která se zadrží ve vodních nádržích a z toho probíhá zásobování vody obyvatelstva a průmyslu.
Renáta Eleanora Orlíková: Kolik vody je v tocích?
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s.p.: V současné době můžeme říci že na beskydské straně se jedná o zvýšené průtoky kolem devadesáti denních vod, které předpokládáme budou nějakou delší dobu protože podloží je nasycené. Co se týče jesenické strany tam jsou průtoky kolem třiceti až devadesáti denní vody. Ale je předpoklad, že pokud nebudou další deště tak ty toky budou klesat.
Renáta Eleanora Orlíková: To samé asi je i v přehrada.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s.p.: Ano můžeme říci, že je to dobrá zpráva. Podařilo se nám doplnit všechny přehrady ve správě státního podniku Povodí Odry. A v tuto chvíli máme plnou naplněnost tedy skoro sto procent a můžeme říci, že zásobování vody pro obyvatelstvo i průmysl pro letošní rok je zajištěno.
Renáta Eleanora Orlíková: Teď se bavíme, že je vody dostatek. Hodně prší nicméně předpověď je taková, že nás čeká horké léto. Jak se na to připravujete kdyby opravdu to horké léto bylo?
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s.p.: Samozřejmě nejsme schopni předvídat, co nám příroda připraví a jaké budou nadcházející měsíce. Ale vzhledem k tomu, že naše přehrady jsou naplněné a v rámci vodohospodářské soustavy naše manipulační řády jsou připraveny na oba extrémy to znamená sucho i povodně si dovoluji říci, že zásobování vodou pro letošní rok je zajištěno.
Renáta Eleanora Orlíková: Tak hovoří se také o zadržování vody v krajině, souvisí toto téma s státním podnikem Povodí Odr?
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s.p.: Ano, Povodí Odry dlouhodobě podporuje zadržení vody v krajině a v rámci komplexních pozemkových úprav. A teď to v těchto dnech jste určitě zaznamenali, že se hovoří o akumulaci vody pro další období nebo případné příští generace a jedná se o hájená území, která v případě potřeby našich příštích generací budou moci na těchto místech vystavět vodní nádrže. My v tuto chvíli v rámci těchto hájných území realizujeme právě přehradu Nové Heřmínovy. Je to víceúčelová vodní nádrž, která nejenom v rámci souboru opatření na horní Opavě bude sloužit jako protipovodňová nádrž, ale současně od počátku je projektována jako nádrž se zadržením vody, která bude nalepšovat průtoky v řece Opavě a v případě potřeby může poskytnout povrchovou vodu i pro některé odběratele.
Renáta Eleanora Orlíková: Když jste zmínila přehradu Nové Heřminovy. To je velké téma. Několik let se hovoří o tom, že se stavět bude nicméně jaká je aktuální situace?
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s.p.: V současnosti příprava přehrady Nové Heřminovy běží. A v rámci této stavby probíhá i další realizace opatření na horní Opavě. Takže mohu zmínit, že byly postaveny suché nádrže a v rámci těchto opatření se připravují úpravy toku a samozřejmě se připravuje i příprava výstavby přehrady, která je v tuto chvíli v územním řízení. Ve chvíli kdy bude pravomocné rozhodnutí územního řízení můžeme pokračovat dále v přípravě.
Renáta Eleanora Orlíková: Já se ještě zeptám Vy jste zmínila takzvané hájené území. Co to je?
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s.p.: Hájené území je lokalita, kde je vhodné postavit vodní nádrž. Ne každé území je vhodné pro vybudování vodní nádrže. Z hlediska geologického, z hlediska umístění proto je potřeba tato území hájit, aby v budoucnu další generace neměly znemožněn přístup k těmto lokalitám a výstavbu třeba potřebných nádrží, které v budoucnu ohledně klimatické změny budou potřeba. Já bych chtěla zmínit, že my v tuto chvíli přistoupíme v jednání s obcí Stěbořice, kde je plánována malá vodní nádrž. Je to vodní nádrž do jednoho milionu kubíků vody, pro představu Nové Heřmínovy mají 15 milionů kubíků vody a třeba Slezská Harta 200 milionů kubíků vody, takže jedná se o malou vodní nádrž, která by měla mít protipovodňový účinek, ale měla by být také krajinotvorným prvkem a prostorem pro zadržení vody.
Renáta Eleanora Orlíková: V oblasti Nových Heřmínov plánujete vytipovat další hájené území v rámci Moravskoslezského kraje?
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s.p.: V rámci Moravskoslezského kraje máme ještě další čtyři vytipované místa. Ty však budou sloužit pro zřejmě další generace.
Renáta Eleanora Orlíková: Já vám děkuji za rozhovor.
Redakčně upraveno / zkráceno
