Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dobrý den u sledování Eko magazínu. Skoro polovina komunálního odpadu v Česku stále míří na skládky. Je to nejlevnější a zároveň nejhorší způsob jak se zbavit odpadu. Zákaz skládkování byl naposledy ve sněmovně odsunut na rok 2030. Do třídění a následného využití odpadů se zapojují jednotlivci, firmy, města, ale i kraje. Například ve Zlínském se vyplatila malá spalovna přímo v areálu nemocnice. Olomoucký kraj vyzrál na zpracování gastro odpadu a v našem regionu se má postavit zařízení pro energetické využití odpadu.

Recyklace odpadů v kombinaci s energetickým využitím

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Model cirkulární ekonomiky, někdy také nazývaný oběhové hospodářství počítá s důsledným využíváním odpadů a jejich případným návratem znovu do oběhu. Cílem je snížit produkci a více brát zřetel na cykly přírodních ekosystémů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Model cirkulární ekonomiky, někdy také nazývaný oběhové hospodářství počítá s důsledným využíváním odpadů a jejich případným návratem znovu do oběhu. Cílem je snížit produkci a více brát zřetel na cykly přírodních ekosystémů.

Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Zatím odpady byly takové tabu. Zatím jsme je dávali pod zem a na skládky a hlavně jsme neřešili žádný odpad. Ale v dnešní situaci se pojďme vážně bavit, co s tím odpadem, jak ho energeticky využít. A tady je spousta variant. Někteří říkají: "Popelnice máme. Tak to vysypeme do kotle". Druzí říkají: "Ne, přetřídíme to, to, co hoří víc, to, co hoří míň a hodíme to do kotle". Třetí říkají: "Neházejme to do kotle, dejme to do zázračné černé krabičky a z ní na konci vyleze teplo a elektřina". Ono kdybychom energeticky zužitkovali všechny odpady, které vzniknou v kraji. Nemusí Karvinská teplárna topit, nemusí topit uhlím, tolik energie je v tom odpadu. My ho zatím zbůhdarma dáváme na skládku. Ale nepalme je zbytečně, zkusme se bavit o možnostech, jak je nespálit, ale jak je využít energeticky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaký způsob likvidace komunálního odpadu by byl podle vedení kraje pro náš region nejlepší?

Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Zatím to vypadá, že nejlepší, nejefektivnější je odpadky přetřídit na to, co hoří dobře, to, co hoří méně, dobře vysušit s gratulovat a spálit v kotli při vysoké teplotě, aby z toho nebyl žádný čmoud. To se zatím jeví jako nejlepší. To jsou řekněme ty komunální odpady. Pak je spousta odpadu průmyslových, uhelné kaly, kaly z čističek. To všechno zatím není vůbec vyřešeno, protože zatím to někde leží v zemi, ale máme to tady, pojďme to využít a nekopejme uhlí a nevozme plyn z Ruska.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jinými slovy, v Moravskoslezském regionu se postaví zřejmě dvě spalovny, respektive zařízení pro energetické využívání odpadů. Ta první by mohla začít fungovat už v roce 2027. K plynu se bude přimíchávat část zgranulovaného odpadu. Podobný systém využívají v Přerově.

Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Toho odpadu opravdu zase není tolik, abychom stavili spaloven hodně, ale vždycky je lepší mít jeden velký zdroj, který je pod zákonem hlídaný. Jsou tam čidla, nechat to spalovat v každém domácím malinká pec. Tedy myslím si, že v kraji více než dvě spalovny nevzniknou.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Olomoucký kraj má dobré zkušenosti s využitím gastro odpadu. Zavedená bioplynka v Rapotíně spolupracuje nejen s blízkými obcemi, ale také s Olomoucí a zapojují se i další města a obce Olomouckého kraje.

Josef Suchánek (ANO), hejtman Olomouckého kraje: Za Olomoucký kraj se můžeme pochlubit zpracováním gastro odpadů, protože naše bioplynová stanice na zpracování gastro odpadu v Rapotíně je opravdu velmi výkonná a funguje. Dnes je napevno na ní navázán gastro odpad i z domácností, města Šumperka. Tam je mimochodem zajímavé, že tato bioplynka, protože má na konci toho svého procesu účinné čistící zařízení, tak je schopná vláčet již čistý plyn do standardních rozvodů zemního plynu. Ten příspěvek do toho energetického mixu a do toho mixu zpracování. Odpad je velký a tady mohu říct, že Olomoucký kraj, jsem přesvědčen o tom, že je ve srovnání s ostatními kraji na špici.

Radim Holiš (ANO), hejtman Zlínského kraje : Odpady jsou velká výzva a navíc se situací, která přichází. Je to poměrně zajímavý energetický zdroj a myslím si, že to bude mít vliv na to, kam kraj bude směřovat práci s odpady. Nejsme v situaci, kdy bychom jako kraj měli odpady jako kompletně pod kontrolou. To bude výzva těch budoucích let, kdy si kraj musí říct jestli a co s odpady bude dělat. Zatím nám běží několik skládek, zatím máme pouze takové malé vlaštovky v kraji ohledně spaloven. Mohu vzpomenout jednu malou, která dělá tři sta padesát tun v nemocnici, která se nám podařila teď nově vyřídit, aby mohla spalovat deset tisíc tun. Takže bude tam postavená modernější i uprostřed nemocnice a vůbec nikomu to nevadí. Plní všechny limity, takže s odpadem se dá pracovat. Já bych chtěl mít tady jenom ty odpady, ty podpořené odpady, se kterými se potom dá pracovat. To je velká výzva pro všechny řekněme vývojáře, pro vysoké školy, aby nám vymysleli takové materiály, které budou toto plnit. Pak by ten odpad nebyl odpad, ale byla by to příležitost. Byl by to materiál k dalšímu použití.

Dotace na podporu třídění odpadu

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dotace na podporu třídění odpadů ze Státního fondu životního prostředí budou už brzy zveřejněny, města a obce, ale i odpadové společnosti mohou žádat o peníze na své projekty. Další očekávanou novinkou nejbližších týdnů je nová legislativa, která by měla pomoct redukovat množství jednorázových plastových výrobků. Plastová brčka, nádobí, příbory nebo tyčinky do uší z českého trhu brzy nadobro zmizí. Podle resortu životního prostředí se tak ročně sníží spotřeba daných plastových výrobků o zhruba jednu miliardu a 77 miliónů kusů. Pokud vše půjde podle plánu, zákon začne platit od července.

Jan Maršák, ředitel odboru odpadů, MŽP: Po vstoupení v činnost tohoto zákona se tyto výrobky už nebudou moci uvádět na trh a nebudou tím pádem končit v odpadech případně někde pohozené v přírodě. My dlouhodobě o této problematice informujeme, takže i výrobci by měli tyto informace mít, že se zákaz uvádí na trh, připravuje a měli by se na to chystat a neměly by už si vytvářet velké zásoby těchto těchto výrobků, protože pak jim skončí ve skladech.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Více jak 7 miliard korun je alokováno do roku 2027 na odpadové hospodářství, a to konkrétně na projekty, které řeší předcházení vzniku odpadů, recyklaci, úpravu materiálového využití nebo odstraňování vybraných ekologických zátěží. Pro Moravskoslezský kraj a Karlovarský kraj jsou připraveny další peníze z národních programů pro regiony zasažené těžbou uhlí.

Jaromír Manhart, projektový manažer odpadového hospodářství SFŽP: Pevně věříme, že Evropská komise podpoří v ČR projekty na energetické využívání tuhých alternativních paliv. Případně, a to se víme, to už víme dnes jistě, je to podpora úpravy čistíren, těžkých kalů v bioplynových stanicích nebo úprava a zpracování biologicky rozložitelných odpadů také prostřednictvím bioplynových stanic. Spalovny neboli zařízení pro energetické využívání odpadu v ČR nebudou podpořeny z dotačních projektů Evropské unie. ČR je však může stavět nebo rekonstruovat z vlastních zdrojů ať už soukromých nebo veřejných.

Václav Zyder, náměstek ředitele Technických služeb Havířov: Má klesat skládkování, ale musí to jít ruku v ruce s novými technologiemi, co s těmi odpady budeme dělat. Takže prakticky tam už nám vzniká jenom do toho energetika, která je schopna využít ty ne recyklovatelné odpady. Primární pořád nám zůstává recyklace. Ano, recyklujme to, co dává nějaký smysl, to, co jsme schopni technicky, ekonomicky z recyklovat a to, co nemůžeme s recyklovat, neumíme, je to zatím nevýhodné pro trh a tak dále, ale má to energetický potenciál, tak to využijme pro výrobu energie. Emise, které vycházejí z tohoto využití energetických odpadů jsou mnohonásobně čistší než je například výroba energie z uhlí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Současná legislativa ukládá, co nejvíce odpady využít k recyklaci, to znamená k materiálového využití. Co nelze vrátit do oběhu, využít energeticky. Komunální odpady tedy přeměnit v surovinových zdrojů jako částečnou náhradu za neobnovitelné zdroje.

Václav Zyder, náměstek ředitele Technických služeb Havířov: Když se budeme bavit o energetice v dnešní době, že mají vzniknout nové energetické koncovky, nové kotle, které by byly schopné využívat jak palivo, odpady nebo paliva vyrobená z odpadu, tak k tomu musí ale předcházet nějaké přetřídění.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Havířov měl původně v plánu, že provoz velké a moderní řídicí linky za zhruba 450 milionů korun spustí v roce 2024. To ale nestihne. Za zpoždění v jednáních je podle společnosti covidové období a také legislativa.

Václav Zyder, náměstek ředitele Technických služeb Havířov: Do dnešních dnů nemáme schválena přesná pravidla ohledně přidělování dotací z evropských fondů. O tom, jestli postavíme takové zařízení za vlastní finanční prostředky nebo ho budeme spolufinancovat z dotačních prostředků je velmi významný rozdíl. Zejména potom pro budoucí provozování a cenu, za kterou budeme schopni ty odpady tam zpracovávat.

Vladimír Lapčík, Katedra ochr. životního prostředí, Hornicko-geolog. fakulta, VŠB-TUO: Je třeba pochopitelně třídit. Není možné zvláště v dnešní složité době suroviny, které jsou použitelné jenom nějak například využívat po tepelné stránce a získávat z ní energii. To opravdu by možné nebylo. Čili třídit ano. Stupeň třídění je ostatně dán v roce 2025 bychom měli dosáhnout padesáti pěti procent třídění, ale vždycky nám zůstane nějaký zbytek. Ten zbytek de facto je nepoužitelný. Kdyby to zařízení fungovalo, tak by asi dávalo například 33 megawattů v teple, což ve své podstatě by byl podstatný přínos pro vytápění města. Myslím centrální zásobování teplem. Nemuseli by se spalovat jiná paliva, která navíc teďka budou silně nedostatkové, jako třeba zemní plyn.

20. ročník Konference Odpady 21

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Množství vytříděného odpadu každý rok stoupá. Základní podmínkou pro jeho další využití je správné třídění. Aby tato snaha nebyla zbytečná je nutné vytříděný odpad v nejvyšší možné míře znovu využít jednak recyklací, vrátit do oběhu a jednak využít energeticky. O tom jak co nejefektivněji nakládat s odpady se odborníci radili na konferenci Odpady dvacet jedna.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V Ostravě proběhla už po 25. Odborná konference zaměřená na nakládání s komunálními odpady a jejich energetickým využitím. U zrodu konference stál Pavel Bartoš, dlouholetý prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje.

Radúz Mácha, ředitel, Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje z. s.: Musím vzpomenout osobu našeho bývalého prezidenta Pavla Bartoše. Pavel Bartoš byl prezidentem Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje deset let. Opustil nás v covidové době v loňském roce a my jsme do podkresu dnešní dvacáté konference dali právě in memoriam Pavla Bartoše a všichni jsme tady vzpomněli na jeho aktivity související s tímto tématem a s touto konferencí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Letos poprvé se téma odpadového hospodářství diskutovalo v rodině třech krajů Moravskoslezského, Zlínského a Olomouckého.

Radúz Mácha, ředitel, Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje z. s.: Letošní konference Odpady 21 je jubilejní. My se scházíme na této konferenci již po dvacáté. Letos je to poprvé, kdy spolu organizátory celé té akce, toho jubilejního ročníku, je nejen Moravskoslezský kraj, ale rovněž kraj Zlínský a kraj Olomoucký. Co se týče té spolupráce, musím říct, že naším hlavním partnerem při přípravě toho jubilejního dvacátého ročníku je univerzita čili Vysoká škola báňská Technická univerzita.

Radim Holiš (ANO), hejtman Zlínského kraje : S odpadem se dá pracovat a věřím, že i tato konference, která je pro mě zajímavá v tom, že jsou u ní tři kraje, to znamená Zlínský, Moravskoslezský i Olomoucký, tak je jenom důkazem toho, že spolupráce napříč kraji i mezi odpady musí být, protože samotný kraj si s tím neporadí.

Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Možná jestli za pár set let se budou nazývat nějaké období lidské, tak možná bude naše doba zvaná jako doba "odpadová", ale pevně doufáme, že takovéto konference přispějí k tomu, že se ty odpadky podaří zlikvidovat a jinak než energeticky to prostě nepůjde. Ale nepalme je zbytečně, zkusme se pobavit o možnostech jak je nespálit, ale jak je využít energeticky, plazma o tom všem, co tady bude hovořit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Odborné diskuse. Dvoudenní konference byly věnovány strategickým národním dokumentům dotacím, které vyhlašuje Státní fond životního prostředí, ale i možnostem využívání komunálních odpadů jako surovinové zdroje.

Radúz Mácha, ředitel, Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje z. s.: Dneska to je hodně o energetice, je to hodně o odpadech. My jsme dokonce i do okresu tady letošního ročníku dali energetické využití odpadů. Čili jak po stránce s tou vědeckou základnou, která tady je či akademiky, kteří se účastní naší konference, tak se zástupci obcí a měst, diskutujeme, jak v budoucnu nakládat s odpady. Směřuje to zcela zjevně tam, že my nemůžeme tak, jak je tomu dneska skladovat polovinu toho, co vyprodukuje. Ale ty směry jsou dány. Ty směry jsou dány energetickou a energetickým využitím a jsou dány směrem k recyklaci.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To je pro tentokrát vše. Do dalšího dílu připravujeme reportáž o jabloňovém Sadu v Sosnové, kde zavedli účinné zavlažování a soustředí se na ekologickou výchovu. Mějte dny plné sluníčka v rovnováze s deštěm, na viděnou.

Redakčně upraveno / zkráceno.