Dobrý den všem, kteří se zajímají o ekologii, právě začíná patnáct minut s novinkami z této oblasti. Dnes uvidíte, jak si některá města v kraji poradila s novým zákonem o odpadech….od září už se nesmí používat kotle 1. a 2. emisní třídy, ale lidé mohou získat na výměnu dotace,…MS kraji podepsal Evropskou dotační smlouvu na projekty za téměř čtvrt miliardy korun a v rozhovoru s Marcelou Klemensovou se dozvíte, jaký význam v krajině mají aleje.

Nový zákon o odpadech nutí obce důsledněji třídit

Loni v lednu začal platit nový zákon o odpadech, který ukládá obcím povinnost více třídit. Poplatek za odpad, který obce vyvážejí na skládku, se bude v následujících letech zvyšovat. Množství tohoto odpadu má snížit důsledné třídění. V pandemickém období se produkce odpadu zvýšila. Jedním z důvodů je i to, že lidé častěji nakupují kvůli zavřeným obchodům na e-shopech.

Český Těšín v letošním roce nezvyšuje poplatky za svoz komunálního odpadu. Poplatek ve výši 540 korun tak zůstává stejný jako v loňském roce. Město ale apeluje na občany, aby více odpad třídili a snížili tak množství komunálního odpadu, který končí na skládkách.

Tomáš Pavelek, místostarosta Českého Těšína: “Město velice významným způsobem doplácí odpady, konkrétně na jednoho občana u nás jsou 1112 korun, ten rozdíl doplácí město, celkové náklady na odpady v našem městě jsou 34 milionů korun ročně."

Miroslava Szemlová, referentka místních poplatků Odboru finančního Českého Těšína: "Občané můžou platit poplatek za komunální odpad převodem z účtu, hotově v KB na pokladně, za platbu poštovní poukázkou na poště nebo prostřednictvím SIPA."

A zatímco Český Těšín nechává poplatek stejný jako loni, tak v Čeladné přistoupili k razantnímu zdražení. V roce 2019 obec doplácela za likvidaci odpadů necelé dva miliony korun, za loňský rok to je zhruba o další milion navíc, a to byl hlavní důvod zvýšení poplatku.

Martina O’Reilly (nezávislá za DOBROU VOLBU 2016), zastupitelka Čeladné: “Protože se za poslední rok počet svozů navýšil, toho odpadu přibývá, proto obec byla nucena roční poplatky za osobu zvýšit, čili v letošním roce to bude 700 korun na osobu.”

Taxa se tedy oproti loňsku zvýšila o 160 korun.

anketa: obyvatelé Čeladné

“Myslím si, že to není žádná tragédie, že by to tak odpovídalo.”

“Pokud se lidé nenaučí opravdu třídit a opravdu dávat do odpadu jen nezbytně nutné věci, tak ať platí.”

V turisticky atraktivní Čeladné musí stejnou částku platit také majitelé chat a chalup. Osvobozeni od poplatku jsou lidé nad 65 let.

MS kraj podepsal s EU dotační smlouvu na 10 milionů eur

1.Moravskoslezský kraj podepsal s Evropskou komisí dotační smlouvu na 10 milionů eur.. V rámci desetiletého projektu LIFE COALA bude kraj přispívat na adaptační plány i konkrétní opatření, jako je využívání dešťové vody, zelené střechy nebo úprava veřejných prostranství ve městech. Celkové náklady projektu LIFE COALA jsou vyčísleny na 410 milionů korun, z Evropy na ně kraj získal skoro čtvrt miliardy korun. Kraj letos zpracuje první studie zaměřené na zeleň v krajině a ve městech. Spuštěn bude informační systém o klimatických změnách. 

Na výměnu neekologických kotlů získají lidé dotace

2. Rostoucí ceny energií a nutnost vyměnit do letošního září starý kotel 1. a 2. emisní třídy za moderní přiměly nejednu českou domácnost k úvahám o změně technologie vytápění. S investicemi do nového kotle i letos pomohou dotace. Například lidem s nízkými příjmy stát zaplatí téměř celý nový kotel. Na pořízení nových zdrojů tepla lidem přispívají i někteří dodavatelé plynu a o dotaci mohou lidé žádat také v rámci programu Nová zelená úsporám.

Aleje patří ke zdravé fungující krajině: Marcela Klemensová, odbornice na ochranu stromů a krajiny, Arnika

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tisíce kilometrů našich silnic a cest od nepaměti lemují aleje stromů. Lidé obdivují jejich krásu v každém ročním období, a navíc je mnohdy za nimi i stoletá historie. Aleje nám poskytují místo k procházkách i k odpočinku a patří ke zdravé a fungující krajině. Podrobnosti už od doktorky Marcely Klemensové z Arniky. Dobrý den, vítejte.

Marcela Klemensová, odbornice na ochranu stromů a krajiny, Arnika: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní doktorko, souhlasíte s tím, co jsem řekla, že tedy aleje patří ke zdravé a fungující krajině.

Marcela Klemensová, odbornice na ochranu stromů a krajiny, Arnika: S tím se nedá nesouhlasit. Hlavně tedy ty aleje v polích, které se rozdělují o velké širé lány. Některé dostávají v podstatě do té naší intenzivně zemědělsky využívané krajiny něco zeleného, něco, kde mohou žít živočichové, něco, co i na pohled je pěkné v té jinak docela monotónní krajině. Ale stejně významné jsou třeba i aleje kolem krajských silnic, protože právě ty silnice druhé a třetí třídy vedou volnou krajinou. Tak je velice důležité, aby kolem nich byla takzvaná silniční zeleň, jak říkají silničáři. Aby tam vznikla nějaká zelená síť, která jakoby zmírňuje ten technický účinek silnice v krajině.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vyjmenujte možná některé aleje, například nejstarší nebo něčím výjimečné tady u nás v Moravskoslezském kraji.

Marcela Klemensová, odbornice na ochranu stromů a krajiny, Arnika: Je to strašně těžké vybrat, ale dobře. Některá stromořadí nebo aleje jsou chráněny zvlášť, mají zvláštní statut ochrany. Jsou to tzv. památné stromy podle našeho zákona o ochraně přírody a krajiny. U nás v Moravskoslezském kraji k nim patří třeba lipová alej na Uhlířském vrchu na Bruntále. Je to taková asi nejznámější a také jedna z největších a nejkrásnějších památných alejí. Musím ještě zmínit tedy například alej také líp shodou okolnosti mezi Radkovem a Dubou to je na Vítkovsku. Ta má také zvláštní statut ochrany, je to tzv. významný krajinný prvek, což kromě alejí můžou být třeba i lesy, remízky, vodní toky nebo rybníky, jsou to prostě ty prvky v krajině, které mají významnou ekologickou funkci. Ta alej mezi Radkovem a Dubovem určitě má. Ona je ale třeba významná také tím, že o její záchranu se zasadili místní lidé, nejenom spolky, ale třeba i vlastníci půdy. Možná je také významná nebo zajímavá tím, že dokumentuje jak těžké je alej zachránit. Totiž uvědomme si, že ta alej je zachráněna až v tom okamžiku, kdy má nějakou perspektivu, že na tom místě, kde ty stromy rostou, ty stromy budou růst i za desítky, stovky let. To znamená, že ta stará alej je pod dozorem odborníků, že se jí dostává náležité péče a že třeba ty stromy tak, jak vypadávají, stárnou, jsou nahrazovány novými. To třeba zrovna u toho Radkova trvalo strašně dlouho, protože my jsme se o tu alej začali zajímat někdy už kolem roku 2010. Od té doby spolupracujeme s místními lidmi a spolky. Uskutečnilo se spousta akcí a aktivit na záchranu aleje, ale teprve v roce 2018 se podařilo, že Krajský úřad Moravskoslezského kraje vykoupil pozemky blízko silnice, kolem které rostou ty staré stromy významné a začalo se tam sázet, začala ta alej mít nějakou perspektivu. Dostala mladou krev, jsou tam nové stromky, které ty staré postupně nahrazují.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Sází se i kompletně nové aleje? Ne tak, jak Vy říkáte, na záchranu a doplnění, za staré stromy, ale sází se kompletně nové aleje a kde?

Marcela Klemensová, odbornice na ochranu stromů a krajiny, Arnika: Sází se, jakkoliv můžeme říct, že by to chtělo ještě víc, ještě mnohem víc. Chceme aby se scházelo, aby vzniklo nových alejí. Ale pravdou je, že v současné době nám k tomu hodně napomohla taková ta celospolečenské diskuse o klimatické změně a o tom, jak stromy nám mohou pomoci tu klimatickou změnu zmírnit. Takže se sázejí i aleje například na pozemcích obcí. Sázejí se tam, kde se obnovují staré cesty nebo se sázejí nové aleje k zachráněným obnoveným kapličkám. Anebo taková krásná věc, obnovují se takové tradice jako aleje prvňáčků nebo nově narozených dětí v obcích. Na některých místech se sázejí i nové aleje podél silnic. Souvisí to s tím, že také správy silnic cítí tu potřebu vystupovat jako společensky aktivní subjekt, přispět nějak k té, oni tomu říkají ekologii v krajině. Také s tím, že se. Objevují některé výhodné dotační tituly, které silničáři mohou využívat a mohou tak získat finance i na výsadbu stromů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Arnika každoročně vyhlašuje soutěž "Alej roku", ve které lidé upozorňují na nejkrásnější z nich, ale mohou také upozornit na ty, kterým hrozí zánik. Proč Arnika soutěž vyhlašuje?

Marcela Klemensová, odbornice na ochranu stromů a krajiny, Arnika: Je nutno říct, že loni už proběhl jedenáctý ročník. Ten první celorepublikový proběhl už v roce 2011. Ale my jsme v Arnice to téma stromů, ochrany stromů, ochrany alejí a stromořadí zvedli už poněkud dříve, asi kolem roku 2008, 2009 a nás k tomu přivedlo tenkrát takové masivní kácení stromů u silnic napříč celou republikou. Bylo to tenkrát velice ožehavé i mediálně významné téma. Od té doby se datuje taková širší celospolečenské diskuse a další aktivity na ochranu stromů a alejí. Pravdou je, že anketa vznikla úplně pro tu nejširší veřejnost. Chtěli jsme lidi přitáhnout k alejím. Chtěli jsme aby když cestují pěšky, na kole i auty těmi našimi alejemi, aby si jich všímali. Aby si všímali především jejich krásy. To vám spadne do oka dříve, ale zároveň, aby si i všímali toho v jaké jsou kondici a postupně si ti lidi začali uvědomovat, že jsou aleje nejen krásné, ale také ohrožené a to jsem strašně ráda, že spousta spolků, jednotlivých občanů vystupuje na jejich záchranu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Letošní ročník vrcholí. Teď se už začínají sčítat hlasy. Pomalu se ví kdo asi nebo která alej zvítězí. Můžete odtajnit nebo alespoň naznačit jak dopadl Moravskoslezský kraj? Případně které aleje letos lidé přihlásili?

Marcela Klemensová, odbornice na ochranu stromů a krajiny, Arnika: Přiznám se, že jak dopadla letošní anketa ještě nevím ani já. Protože teď zrovna se finalizují výsledky. Snažíme se to zpracovat tak, aby to odpovídalo pravidlům naší ankety a oficiální tisková zpráva vyjde tuto středu v pravé poledne. Takže dovíme se konečně jak to dopadlo. Ale něco snad přece jenom mohu naznačit. My jsme totiž v prosinci asi na dva týdny odtajnili hlasování a lidé rázem viděli kolik, která alejí získala hlasů. No a ta dobrá zpráva je, že mezi těmi nejlepšími se objevily hned dvě aleje z Moravskoslezského kraje. Na druhém místě byla v prosinci alej červených dubů u Šilheřovic a na čtvrtém místě byla Tyršova alej v Orlové. Takže já doufám, že se jim i dál vedlo velice dobře, protože za těch čtrnáct dní jsme zase dostali nových asi osmnáct set hlasů. Takže já doufám, že tyhle dvě aleje na těch svých předních pozicích zůstaly. Kromě těch dvou v Moravskoslezském kraji byly ještě nominovány další tři a to kaštanová alej ve Frenštátě, potom javorová alej mezi Držkovicemi a Vávrovicemi. Ta třetí to je alej u Janovického lesa u Rýmařova.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Budeme našim alejím v Moravskoslezském kraji držet palce ať uspějí, co nejlépe. Já Vám děkuji za rozhovor.

Marcela Klemensová, odbornice na ochranu stromů a krajiny, Arnika: Děkuji za pozvání, mějte se hezky.

Redakčně upraveno / zkráceno.