Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Eko magazín

Eko magazín

Nová huť a její další kapitola s novým vlastníkem, Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy, Radek Strouhal, generální ředitel, NOVÁ HUŤ, s. r. o.

Nová huť a její další kapitola s novým vlastníkem, Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy, Radek Strouhal, generální ředitel, NOVÁ HUŤ, s. r. o.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ostravská huť po insolvenčním řízení vstupuje do nové etapy pod vedením nového vlastníka. Mluví se o Nové huti. Jde ale jen o změnu názvu nebo o zásadní proměnu fungování podniku? Ve studiu už vítám náměstka primátora Aleše Boháče. Dobrý den, vítejte.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Pěkný den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A generálního ředitele Radka Strouhala. Dobrý den, vítejte také.

Radek Strouhal, generální ředitel, NOVÁ HUŤ s.r.o.: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vás diváky vítám u nového dílu EKO magazínu. Pane generální řediteli, po insolvenčním řízení huť převzal nový vlastník. To už tady padlo a mluví se o Nové huti. Co s tím se má změnit nebo co se tím mění? Je to jen název nebo i způsob fungování podniku?

Radek Strouhal, generální ředitel, NOVÁ HUŤ s.r.o.: Tak je to samozřejmě i to, že to využití starého názvu, který tady všichni znají, přece jenom všichni byli zvyklí jezdit na "en háčko", ať se to jmenovalo Ispat, Arcelor, Liberty. Většinou se pořád používalo "en háčko". Takže samozřejmě byl by nesmysl nevrátit se k tradičnímu názvu, který v Ostravě má, řekl bych, dobré renomé. Na druhou stranu samozřejmě, chtěli jsme ukázat i to, že došlo k nějaké výraznější změně. Nebude to jenom změna v názvu, ale bude to změna ve fungování a nový vlastník a nový management přichází s úkoly a cílí znovu oživit fungování v Nové huti. Nastartovat ji, vrátit ji tam, kde si myslím, že Nová Huť dlouhodobě patří mezi přední ocelářské výrobce v Evropské unii. Zatím nám běží jenom tzv. druho výroba, tzn. zpracování oceli. Dovážíme suroviny ze zahraničí a převálcováváme je. Nicméně samozřejmě bavíme se s nějakými dalšími rozvojovými plány. Ta největší změna, kterou bychom chtěli dosáhnout, je to, že se bavíme dneska o tom, abychom byli schopni vyrábět i za nějakých rozumných ekonomických podmínek, protože historicky v podstatě zájem předchozího vlastníka byl spíš takový, řekněme čistě vlastnický. Vytáhnout z fabriky, co co to půjde, a to aby byla nějaká dlouhodobá kontinuita, aby tam byla nějaká ekonomická udržitelnost a podobně, to nikdo moc neřešil a to je věc, kterou dneska chceme po svých nových spolupracovnících. Chceme to po managementu, který tam zůstal, protože značná část lidí jsou tradiční zaměstnanci.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Než se dostaneme k podrobnostem a k zaměstnancům, v jakém stavu jste huť převzali od původního vlastníka?

Radek Strouhal, generální ředitel, NOVÁ HUŤ s.r.o.: My jsme přebírali huť od insolvenčního správce a nikoliv od původního vlastníka. A tak, jak jsme ji převzali, tak fungovala rourovna, fungovala válcovna svitků, byť ta zrovna vlastně v září, když jsem přebíral huť, tak stála, protože neměla dostatek materiálu. Dneska bych řekl, že ty hlavní provozy jsou materiálově zabezpečené a povedlo se nám tam navýšit výrobu, daří se nám tam růst a i nyní v lednu bychom chtěli udělat rekordní výrobu na těchto dvou tratích. Co se týká té středojemné válcovny, tak tam ještě se malinko trápíme s tím, abychom sehnali vhodné soukolí pro válcování. Nicméně myslím si, že během tří, čtyř měsíců budeme schopni tento problém vyřešit a v té chvíli předpokládám, že bychom se měli dostat někde na nějakých 100 000 tun zpracované oceli měsíčně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Budoucnost Nové huti je tedy zajištěna.

Radek Strouhal, generální ředitel, NOVÁ HUŤ s.r.o.: Já věřím, že ano. To byl ten důvod, proč jsem tam šel.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane náměstku, jaké dopady na Ostravu má to znovu-zrození Nové huti?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: My už jsme byli v kontaktu s insolvenčním správcem poměrně aktivně i při jeho fungování a tam bylo důležité v podstatě povypínat některá ta zařízení a vypnout prvovýrobu, což není běžný proces, protože po desítkách let se některé technologie a zařízení zastavovaly. Tam jsem rád, že se nic ekologického, žádný významný dopad to nemělo na Ostravu a na její ovzduší. Nicméně jsou to technologie, které už se s velkou pravděpodobností už nikdy nerozjedou. A tato prvovýroba, hlavně koksovna, byla velkým emitentem tuhých znečišťujících látek a benzo(a)pyrenu. Takže tohle je samozřejmě pozitivní dopad na Ostravu. Nicméně, jak už bylo řečeno, ta huť byla předávána v podstatě trošičku vykradená a technologicky zaostalá. Já jsem rád, že se podařilo i v těch rukách insolvenčního správce udržet tu zaměstnanost a ten provoz, že se neprodávala jenom jako železo, jako prázdný areál, ale s přidanou hodnotou. Jsem rád, že tam dneska jsme ve spolupráci a je český vlastník a má chuť to ocelářství tam zanechat a vlastně rozjet samotný areál. A je to dneska velká výzva pro Ostravu z hlediska zaměstnanosti, protože ten areál je opravdu velký. Byla to integrovaná huť, která si uměla poradit sama, a dneska v podstatě je tam ještě a je tak trochu prázdnotou. A je to velká výzva i pro development. Je to v podstatě i brownfield. Je tam hodně ekologických zátěží, takže ještě se s tím budeme nějakou chvilku určitě a několik let potýkat. Ale Ostrava, pokud se to podaří a pokud do toho půjdou opravdu svým vlastním rozvojem, tak se možná dočká, že ta Nová Huť bude mít zpátky těch 30 tisíc lidí a že tam ten areál bude dávat práci, a potom ta Ostrava bude někde jinde.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane generální řediteli, jak se Vám to poslouchá? Plánujete, že byste měli mít třicet tisíc zaměstnanců? Kolik je stávající počet?

Radek Strouhal, generální ředitel, NOVÁ HUŤ s.r.o.: Stávající počet zaměstnanců je dva tisíce u nás v Nové huti. Samozřejmě jsou tam ještě i další firmy, které budou dohromady zaměstnávat možná nějakých patnáct set lidí. Já si myslím, že třicet tisíc zaměstnanců už teď v Ostravě asi ani není, takže to by bylo složité se tady k tomuhle tomu vrátit. Na druhou stranu, vnímám tam opravdu ten potenciál toho a souhlasím s panem náměstkem, že cítíme, že je tam potenciál k tomu, aby potom, co se vyčistí ten areál, to znamená, odstraní se staré stavby, vyřeší se případně ekologické zátěže, protože opravdu pod částí toho areálu ty ekologické zátěže jsou a jsou významné. To se týká hlavně koksovny. Tak poté, co se to vyřeší, tak si myslím, že jsme schopni, respektive už dneska vidíme investory, kteří mají zájem tam vstoupit a potom ta zaměstnanost určitě půjde nahoru. Jestli to budou stovky lidí, tisíce lidí, to nikdo neví, protože bude záviset samozřejmě na charakteru výroby, který tam bude. Nicméně určitě se bude jednat o nějakou průmyslovou výrobu, protože ten areál je pro tohle stavěný a dneska je to v podstatě jako největší průmyslová zóna, která je minimálně v České republice. Myslím si, že i v širém okolí, která je perfektně zásobována vodou, ať už provozní nebo pitnou, která má dostatek energií, která má železniční vlečku, kterou se dá využívat. Takže je to areál, který je perfektně připravený.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak velký areál to je? Zhruba alespoň, kolik toho využíváte a budete využívat a jak velký pozemek budete nabízet?

Radek Strouhal, generální ředitel, NOVÁ HUŤ s.r.o.: Bavíme se řádově o nějakých pěti kilometrech čtverečních areálu. My budeme používat pro svoji výrobu zhruba polovinu, to znamená, druhá půlka je připravena k nějakému developmentu do budoucna.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Bude Ostrava nápomocna v tom, aby se ten areál obsadil?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Já myslím, že už teď jsme v dobré komunikaci a hledáme cestu tak, aby v podstatě byla vždycky dostupnost, protože byli všichni zvyklí, že chodili jenom tou hlavní bránou, což už do budoucna nebude tak možné, aby někdo šel kilometr do práce. Ten areál je opravdu velký. To, co zbývá, těch dva a půl kilometru čtverečních je v podstatě rozloha 2 až 3 krát větší než dneska je průmyslová zóna v Hrabové, kde pracuje 11 tisíc lidí. Takže opravdu jenom na porovnání toho, co už Ostrava má, by to mohly být další dvě průmyslové zóny, které dneska v Hrabové jsou, takže je to velkou výzvou. Je opravdu velkou výhodou, že je napojena a je napojena na jednu z nejlepších dostupností z hlediska MHD, tzn. tramvajovou trasu, je v blízkosti Rudné a i v územním plánu se počítá dostavbou dalších komunikací a obchvatů. A myslím si, že právě když se takhle ten areál bude do budoucna rozvíjet a půjde napomoci jak město, tak kraj i hlavně Česká republika z hlediska vládních zdrojů, tak potom se může ta zaměstnanost v Ostravě a Moravskoslezském kraji opravdu měnit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane generální řediteli, jaká je nejbližší budoucnost Nové huti? Co se teď v letošním roce bude dít a měnit?

Radek Strouhal, generální ředitel, NOVÁ HUŤ s.r.o.: Ten hlavní úkol je ekonomicky stabilizovat společnost, tzn. navýšit výrobu tak, aby nám to vlastně odpovídalo počtu zaměstnanců, které máme, abychom začali vytvářet nějaký ekonomický efekt i pro majitele a hlavně abychom vytvářeli zdroje na investice, protože majitel je připravený nám další zdroje poskytnout, respektive pomoci nám k získávání nových zdrojů na investice. Ale tak, jak už bylo řečeno na začátku, ta huť byla hodně podinvestovaná. To znamená, my dneska máme vytipovanou první řadu takových technologických vychytávek, které bychom potřebovali rychle uvést k životu. A pak máme samozřejmě i nějaké dlouhodobější technologické projekty.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Technologické vychytávky, co by to mohlo být?

Radek Strouhal, generální ředitel, NOVÁ HUŤ s.r.o.: Typicky se bavíme o tom, že bychom chtěli udělat třeba indukční ohřev na rourovně. Už dokončujeme i defektomat, který hlídá kvalitu. Máme tam další věci, které máme takhle identifikované a vidíme tam i rychlou návratnost. Plus je to samozřejmě i o nějaké ekologii, protože jestliže my dneska vyhodí stará mašina dobrou trubku jako špatnou, tak za prvé proděláváme peníze a za druhé dobrý produkt dáváme zbytečně do šrotu. To znamená, bavíme se i o tom, aby to mělo nějaký ekonomický přínos, ale zároveň se díváme na to, aby to bylo i trošičku udržitelnější.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Zaměstnanci mají naději, že budete přijímat nové?

Radek Strouhal, generální ředitel, NOVÁ HUŤ s.r.o.: Ono je to v podstatě o té skladbě zaměstnanců. My jsme museli v prvním kole udělat propouštění, které bylo nutné k tomu, abychom byli ekonomicky schopni přežít s tím, že na druhou stranu ale jsme hledali zároveň i zaměstnance do výroby, protože tam, kde jsme rostli typicky právě ta rourovna, tak tam zaměstnanci chyběli. Snažili jsme se převést ty zaměstnance i z jednotlivých úseků tak, aby to flexibilně fungovalo. Ta flexibilita pro nás bude hrozně důležitá i do budoucna, aby uměli dělat na více úsecích tak, abychom byli schopni reagovat na poptávku, protože ty tratě jsou značně odlišné. Vždycky něco funguje, něco funguje hůř, ale co se týká celkového počtu zaměstnanců, tak určitě naděje na navyšování zaměstnanců tady je. Ale musím přiznat úplně na rovinu, že se strašně těžko hledají.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane generální řediteli, pane náměstku, já vám děkuji za vaše odpovědi. Náš čas vypršel. Bohužel téma je široké, ale určitě se tady s tímto tématem ještě potkáme třeba za pár týdnů. Vám děkuji za pozornost. Mějte se hezky.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Eko magazín
Nová huť a její další kapitola s novým vlastníkem, Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy, Radek Strouhal, generální ředitel, NOVÁ HUŤ, s. r. o.
20. ledna 2026, 17:40

Nová huť a její další kapitola s novým vlastníkem, Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy, Radek Strouhal, generální ředitel, NOVÁ HUŤ, s. r. o.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ostravská huť po insolvenčním řízení vstupuje do nové etapy pod vedením nového vlastníka. Mluví se o Nové huti. Jde ale jen o změnu názvu nebo o zásadní proměnu fungování podniku? Ve studiu už vítám náměstka primátora Aleše Boháče. Dobrý den, vítejte.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Pěkný den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A generálního ředitele Radka Strouhala. Dobrý den, vítejte také.

Radek Strouhal, generální ředitel, NOVÁ HUŤ s.r.o.: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vás diváky vítám u nového dílu EKO magazínu. Pane generální řediteli, po insolvenčním řízení huť převzal nový vlastník. To už tady padlo a mluví se o Nové huti. Co s tím se má změnit nebo co se tím mění? Je to jen název nebo i způsob fungování podniku?

Radek Strouhal, generální ředitel, NOVÁ HUŤ s.r.o.: Tak je to samozřejmě i to, že to využití starého názvu, který tady všichni znají, přece jenom všichni byli zvyklí jezdit na "en háčko", ať se to jmenovalo Ispat, Arcelor, Liberty. Většinou se pořád používalo "en háčko". Takže samozřejmě byl by nesmysl nevrátit se k tradičnímu názvu, který v Ostravě má, řekl bych, dobré renomé. Na druhou stranu samozřejmě, chtěli jsme ukázat i to, že došlo k nějaké výraznější změně. Nebude to jenom změna v názvu, ale bude to změna ve fungování a nový vlastník a nový management přichází s úkoly a cílí znovu oživit fungování v Nové huti. Nastartovat ji, vrátit ji tam, kde si myslím, že Nová Huť dlouhodobě patří mezi přední ocelářské výrobce v Evropské unii. Zatím nám běží jenom tzv. druho výroba, tzn. zpracování oceli. Dovážíme suroviny ze zahraničí a převálcováváme je. Nicméně samozřejmě bavíme se s nějakými dalšími rozvojovými plány. Ta největší změna, kterou bychom chtěli dosáhnout, je to, že se bavíme dneska o tom, abychom byli schopni vyrábět i za nějakých rozumných ekonomických podmínek, protože historicky v podstatě zájem předchozího vlastníka byl spíš takový, řekněme čistě vlastnický. Vytáhnout z fabriky, co co to půjde, a to aby byla nějaká dlouhodobá kontinuita, aby tam byla nějaká ekonomická udržitelnost a podobně, to nikdo moc neřešil a to je věc, kterou dneska chceme po svých nových spolupracovnících. Chceme to po managementu, který tam zůstal, protože značná část lidí jsou tradiční zaměstnanci.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Než se dostaneme k podrobnostem a k zaměstnancům, v jakém stavu jste huť převzali od původního vlastníka?

Radek Strouhal, generální ředitel, NOVÁ HUŤ s.r.o.: My jsme přebírali huť od insolvenčního správce a nikoliv od původního vlastníka. A tak, jak jsme ji převzali, tak fungovala rourovna, fungovala válcovna svitků, byť ta zrovna vlastně v září, když jsem přebíral huť, tak stála, protože neměla dostatek materiálu. Dneska bych řekl, že ty hlavní provozy jsou materiálově zabezpečené a povedlo se nám tam navýšit výrobu, daří se nám tam růst a i nyní v lednu bychom chtěli udělat rekordní výrobu na těchto dvou tratích. Co se týká té středojemné válcovny, tak tam ještě se malinko trápíme s tím, abychom sehnali vhodné soukolí pro válcování. Nicméně myslím si, že během tří, čtyř měsíců budeme schopni tento problém vyřešit a v té chvíli předpokládám, že bychom se měli dostat někde na nějakých 100 000 tun zpracované oceli měsíčně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Budoucnost Nové huti je tedy zajištěna.

Radek Strouhal, generální ředitel, NOVÁ HUŤ s.r.o.: Já věřím, že ano. To byl ten důvod, proč jsem tam šel.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane náměstku, jaké dopady na Ostravu má to znovu-zrození Nové huti?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: My už jsme byli v kontaktu s insolvenčním správcem poměrně aktivně i při jeho fungování a tam bylo důležité v podstatě povypínat některá ta zařízení a vypnout prvovýrobu, což není běžný proces, protože po desítkách let se některé technologie a zařízení zastavovaly. Tam jsem rád, že se nic ekologického, žádný významný dopad to nemělo na Ostravu a na její ovzduší. Nicméně jsou to technologie, které už se s velkou pravděpodobností už nikdy nerozjedou. A tato prvovýroba, hlavně koksovna, byla velkým emitentem tuhých znečišťujících látek a benzo(a)pyrenu. Takže tohle je samozřejmě pozitivní dopad na Ostravu. Nicméně, jak už bylo řečeno, ta huť byla předávána v podstatě trošičku vykradená a technologicky zaostalá. Já jsem rád, že se podařilo i v těch rukách insolvenčního správce udržet tu zaměstnanost a ten provoz, že se neprodávala jenom jako železo, jako prázdný areál, ale s přidanou hodnotou. Jsem rád, že tam dneska jsme ve spolupráci a je český vlastník a má chuť to ocelářství tam zanechat a vlastně rozjet samotný areál. A je to dneska velká výzva pro Ostravu z hlediska zaměstnanosti, protože ten areál je opravdu velký. Byla to integrovaná huť, která si uměla poradit sama, a dneska v podstatě je tam ještě a je tak trochu prázdnotou. A je to velká výzva i pro development. Je to v podstatě i brownfield. Je tam hodně ekologických zátěží, takže ještě se s tím budeme nějakou chvilku určitě a několik let potýkat. Ale Ostrava, pokud se to podaří a pokud do toho půjdou opravdu svým vlastním rozvojem, tak se možná dočká, že ta Nová Huť bude mít zpátky těch 30 tisíc lidí a že tam ten areál bude dávat práci, a potom ta Ostrava bude někde jinde.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane generální řediteli, jak se Vám to poslouchá? Plánujete, že byste měli mít třicet tisíc zaměstnanců? Kolik je stávající počet?

Radek Strouhal, generální ředitel, NOVÁ HUŤ s.r.o.: Stávající počet zaměstnanců je dva tisíce u nás v Nové huti. Samozřejmě jsou tam ještě i další firmy, které budou dohromady zaměstnávat možná nějakých patnáct set lidí. Já si myslím, že třicet tisíc zaměstnanců už teď v Ostravě asi ani není, takže to by bylo složité se tady k tomuhle tomu vrátit. Na druhou stranu, vnímám tam opravdu ten potenciál toho a souhlasím s panem náměstkem, že cítíme, že je tam potenciál k tomu, aby potom, co se vyčistí ten areál, to znamená, odstraní se staré stavby, vyřeší se případně ekologické zátěže, protože opravdu pod částí toho areálu ty ekologické zátěže jsou a jsou významné. To se týká hlavně koksovny. Tak poté, co se to vyřeší, tak si myslím, že jsme schopni, respektive už dneska vidíme investory, kteří mají zájem tam vstoupit a potom ta zaměstnanost určitě půjde nahoru. Jestli to budou stovky lidí, tisíce lidí, to nikdo neví, protože bude záviset samozřejmě na charakteru výroby, který tam bude. Nicméně určitě se bude jednat o nějakou průmyslovou výrobu, protože ten areál je pro tohle stavěný a dneska je to v podstatě jako největší průmyslová zóna, která je minimálně v České republice. Myslím si, že i v širém okolí, která je perfektně zásobována vodou, ať už provozní nebo pitnou, která má dostatek energií, která má železniční vlečku, kterou se dá využívat. Takže je to areál, který je perfektně připravený.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak velký areál to je? Zhruba alespoň, kolik toho využíváte a budete využívat a jak velký pozemek budete nabízet?

Radek Strouhal, generální ředitel, NOVÁ HUŤ s.r.o.: Bavíme se řádově o nějakých pěti kilometrech čtverečních areálu. My budeme používat pro svoji výrobu zhruba polovinu, to znamená, druhá půlka je připravena k nějakému developmentu do budoucna.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Bude Ostrava nápomocna v tom, aby se ten areál obsadil?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Já myslím, že už teď jsme v dobré komunikaci a hledáme cestu tak, aby v podstatě byla vždycky dostupnost, protože byli všichni zvyklí, že chodili jenom tou hlavní bránou, což už do budoucna nebude tak možné, aby někdo šel kilometr do práce. Ten areál je opravdu velký. To, co zbývá, těch dva a půl kilometru čtverečních je v podstatě rozloha 2 až 3 krát větší než dneska je průmyslová zóna v Hrabové, kde pracuje 11 tisíc lidí. Takže opravdu jenom na porovnání toho, co už Ostrava má, by to mohly být další dvě průmyslové zóny, které dneska v Hrabové jsou, takže je to velkou výzvou. Je opravdu velkou výhodou, že je napojena a je napojena na jednu z nejlepších dostupností z hlediska MHD, tzn. tramvajovou trasu, je v blízkosti Rudné a i v územním plánu se počítá dostavbou dalších komunikací a obchvatů. A myslím si, že právě když se takhle ten areál bude do budoucna rozvíjet a půjde napomoci jak město, tak kraj i hlavně Česká republika z hlediska vládních zdrojů, tak potom se může ta zaměstnanost v Ostravě a Moravskoslezském kraji opravdu měnit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane generální řediteli, jaká je nejbližší budoucnost Nové huti? Co se teď v letošním roce bude dít a měnit?

Radek Strouhal, generální ředitel, NOVÁ HUŤ s.r.o.: Ten hlavní úkol je ekonomicky stabilizovat společnost, tzn. navýšit výrobu tak, aby nám to vlastně odpovídalo počtu zaměstnanců, které máme, abychom začali vytvářet nějaký ekonomický efekt i pro majitele a hlavně abychom vytvářeli zdroje na investice, protože majitel je připravený nám další zdroje poskytnout, respektive pomoci nám k získávání nových zdrojů na investice. Ale tak, jak už bylo řečeno na začátku, ta huť byla hodně podinvestovaná. To znamená, my dneska máme vytipovanou první řadu takových technologických vychytávek, které bychom potřebovali rychle uvést k životu. A pak máme samozřejmě i nějaké dlouhodobější technologické projekty.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Technologické vychytávky, co by to mohlo být?

Radek Strouhal, generální ředitel, NOVÁ HUŤ s.r.o.: Typicky se bavíme o tom, že bychom chtěli udělat třeba indukční ohřev na rourovně. Už dokončujeme i defektomat, který hlídá kvalitu. Máme tam další věci, které máme takhle identifikované a vidíme tam i rychlou návratnost. Plus je to samozřejmě i o nějaké ekologii, protože jestliže my dneska vyhodí stará mašina dobrou trubku jako špatnou, tak za prvé proděláváme peníze a za druhé dobrý produkt dáváme zbytečně do šrotu. To znamená, bavíme se i o tom, aby to mělo nějaký ekonomický přínos, ale zároveň se díváme na to, aby to bylo i trošičku udržitelnější.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Zaměstnanci mají naději, že budete přijímat nové?

Radek Strouhal, generální ředitel, NOVÁ HUŤ s.r.o.: Ono je to v podstatě o té skladbě zaměstnanců. My jsme museli v prvním kole udělat propouštění, které bylo nutné k tomu, abychom byli ekonomicky schopni přežít s tím, že na druhou stranu ale jsme hledali zároveň i zaměstnance do výroby, protože tam, kde jsme rostli typicky právě ta rourovna, tak tam zaměstnanci chyběli. Snažili jsme se převést ty zaměstnance i z jednotlivých úseků tak, aby to flexibilně fungovalo. Ta flexibilita pro nás bude hrozně důležitá i do budoucna, aby uměli dělat na více úsecích tak, abychom byli schopni reagovat na poptávku, protože ty tratě jsou značně odlišné. Vždycky něco funguje, něco funguje hůř, ale co se týká celkového počtu zaměstnanců, tak určitě naděje na navyšování zaměstnanců tady je. Ale musím přiznat úplně na rovinu, že se strašně těžko hledají.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane generální řediteli, pane náměstku, já vám děkuji za vaše odpovědi. Náš čas vypršel. Bohužel téma je široké, ale určitě se tady s tímto tématem ještě potkáme třeba za pár týdnů. Vám děkuji za pozornost. Mějte se hezky.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/index.php/porady/eko-magazin/eko-magazin-20-01-2026-17-44