Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ani tento týden nepřijdete o ekologické zajímavosti, které vám v pravidelně dávkuje TV Polar. Vítejte u tv obrazovek. Vodohospodáři zkoušeli bezpečnost vodního díla Šance, studénecký biotop získal ocenění v soutěži stavba MS kraje, říjnové deště a sníh způsobily komplikace na několika místech regionu vláda rozhodla, že mohou začít přípravné práce pro první část vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe na řece Odře. Rozhovor se senátorem Petrem Orlem odkryje podrobnosti.
-----------------------------------------------------------
Zkoušky na VD Šance ověřovaly bezpečnost přelivu
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vodohospodáři měřili na přehradě Šance chování hráze. Mohlo proběhnout i kvůli trvalému dešti, kterého Povodí Odry využilo ke kontrolnímu převádění vody přes přeliv a spadiště vodního díla. Zkoušky dopadly podle očekávání, hráz je bezpečná a udrží i velký nápor vody. Přehrada Šance z roku 1969 je v regionu stěžejní nádrží pro zásobování pitnou vodou. Hráz má výšku 65m a je spolu s hrází nádrže Slezská Harta nejvyšší v regionu. Tříletá kompletní rekonstrukce zajistila Šancím spolehlivost fungování v dalších letech. Vedle toho, že je významným zdrojem pitné vody, chrání region před povodněmi a eliminuje negativní dopady sucha.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s.p.: “Bezpečnost vodních děl je jedním z nejdůležitějších ukazatelů, které sledujeme. V rámci technického dohledu jsou tato sledována všechna vodní díla. A právě pro zvýšení bezpečnosti byla provedena rekonstrukce vodního díla Šance v letech 2015 - 2018 s nákladem kolem půl miliardy korun a na tomto díle bylo vystavěno okolo 70 objektů.”
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vodohospodáři na rozsáhlé rekonstrukci mimo jiné oceňují zvětšení kapacity bezpečnostního přelivu, spadiště i skluzunového přelivu, které umožní převést profilem přehrady i extrémní povodeň. Zvýšila se koruna hráze, vybudovalo se tam nové provozní středisko a informační centrum. Rekonstrukce vodního díla Šance získala hlavní cenu GRAND PRIX v soutěži Stavba MS kraje.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s.p.: “Díky rozsáhlé rekonstrukci je přehrada Šance schopna přenést extrémní povodeň s opakováním jednou za deset tisíc let. Pro představu, přehrada byla během rekonstrukce naplněna do poloviny, potom jsme ji začali naplňovat. Stávající hladina je o osm metrů vyšší. Pokud by přehrada čelila například extrémní povodni, jsme schopni ještě nyní nastoupat ještě o tři metry výše.”
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Bezpečnostní přeliv, skluz a spadiště vodohospodáři zkoušeli počátkem října v rámci bezpečnostně technického dohledu. Sledovali průsakový režim vodního díla a podloží, deformace stavby a podloží a další veličiny nutné k prokázání bezpečnosti vodního díla. Ke zkouškám pomohlo deštivé počasí a dostatek vody. Přehrada byla naplněna do výšky bezpečnostního přelivu a bezpečnostně technické zkoušky mohly začít.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s.p.: “Všechny veličiny, které jsou snímány z hráze, z různých bodů měření jsou přenášeny na dispečink do Ostravy, kde jsou vyhodnocovány.”
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vodohospodáři byli s výsledkem zkoušky spokojeni. Měření neprokázalo žádné změny ani anomálie vodní nádrže Šance, která
dodává vodu například Novojičínsku, Frýdecko-Místecku, Ostravě či části Karvinska.
-------------------------------------------------------
Biotop ve Studénce získal čestné uznání v soutěži Stavba MS kraje
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Biotop ve Studénce získal čestné uznání v soutěži Stavba MS kraje v kategorii dopravní, inženýrské a vodohospodářské stavby. Soutěž oceňuje už 14 let nejpozoruhodnější stavby v regionu. Přírodní koupací biotop ve Studénce vznikl na místě bývalého městského koupaliště v roce 2019 na místě starého koupaliště. Voda se tam čistí biologicky kořenovým systémem.
Libor Slavík, starosta Studénky: „Přihlásili jsme stavbu přírodního koupacího biotopu do soutěže Stavba roku Moravskoslezského kraje 2019. Více než 50 staveb v různých kategoriích se této akce účastnilo. Studénka v kategorii dopravních, inženýrských a vodohospodářských staveb, sice nezískala úplně hlavní cenu, ale byla to druhé místo, čestné uznání, které se udělovalo za přínos a stavbu jako takovou, architektonicky zajímavou.“
Říjnový déšť a sníh působil v MS kraji komplikace
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vytrvalé říjnové srážky se projevily nejen zvýšenými hladinami vodních toků, ale také vydatnou sněhovou nadílkou na horách. Na mnoha místech těžký sníh vyvracel a lámal stromy.V polovině října pak obyvatelé obce Držkovice nedaleko Opavy zažili perné dny: stoupající hladina řeky Opavy se vylila z břehů a zaplavila vesnici i přístupové komunikace. Lidé byli zcela odříznutí od okolního světa.
Lubomír Zetocha, správce chat Tanečnica a Záryš: “Takový sníh, to nebývá často tak brzy Většinou to padá až tak v listopadu a ten říjen je takový neobvyklý. Většinou ten první sníh se neudrží a odtaje. Až ta zem promrzne, a nasněží, tak potom už se udrží. Ale jak říkám, před nějakýma 123 roky se udržel i ten první sníh.”
Nyšpulový strom - botanická zajímavost ZOO Ostrava
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A teď ještě jedna zajímavost. ZOO Ostrava roste na několika místech strom Mišpule obecná Je to velmi starý ovocný druh. Ve střední Evropě se pěstuje od 12. století. První zmínky o jejím pěstování jsou však až 3000 let staré. Mišpule dorůstá výšky 5 m, plody jsou malvice, kulovité, ochlupené, hnědě zbarvené a vhodné ke konzumaci jako ovoce. Chutné a poživatelné jsou ale až po prvních mrazech.
-----------------------------------------------------------------------------
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vláda schválila přípravy první části vodního koridoru Dunaj - Odra - Labe na řece Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi. Projekt za více než půl bilionu vyvolává spory. Téma pro mého hosta z ostravského studia vítám do Bartošovic, Petra Orla, Dobrý den.
Petr Orel, senátor: Hezký den všem.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vloni jste se proti projektu postavili v Senátu. Proč se dále s projektem počítá?
Petr Orel, senátor: Proč se s projektem počítá. No lobby, které stojí za tou megalomanské stavbou je velmi silné. Sedí přímo na ministerstvu dopravy, takže se podařilo prosadit ten materiál až na jednání vlády. My když jsme v loňském roce uspořádali veřejné slyšení týkající se právě výstavby toho vodního koridoru, tak jsme ty závěry potom shrnuli do usnesení a z těch závěrů bylo jednoznačné, že ta studie proveditelnosti, kterou nechalo vypracovat ministerstvo dopravy je velmi chabá, ať již z ekonomických nebo z těch environmentálních, ekologických hledisek. A podstatě vychází vstříc těm záměrům, které mají, takže oni jsou zainteresovaní na přípravě investice, případně byli zainteresovaní na výstavbě, takže v podstatě rok se na tom tiše pracovalo. Zajímavé je, že byla zcela negativní stanoviska ministerstva životního prostředí. Bylo také zcela negativní stanovisko Ministerstva financí a za ten rok se všechno užehlilo a do vlády to šlo bez jakéhokoliv rozporu ,což je pro mě nepochopitelné, protože stanovisko ministerstva životního prostředí bylo zcela negativní a já s tím jaksi zcela plně souzním. Na vládu to došlo, prošlo usnesení jinak prošlo a uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál. Já by chtěl říct, že se zvedla obrovská vlna nevole a to nejen institucí jako je Akademie věd, Vysoké školy, nevládní organizace, politické strany, ale především běžní občané, protože mám celou řadu podnětů a utvrzuje mě to v tom, že je potřeba proti této investici bojovat. A velmi mě potěšilo, že se ozvala Ostravská univerzita jako instituce, která zná ten region. Může se k tomu vyjádřit, disponuje odborníky všech profesí, nejenom přírodovědné, ale i sociální a další.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A proti jsou také obce jejichž územím by kanál měl protékat. Je to padesát šest obcí, které navíc blokuje ten kanál nebo ta příprava i v dalším rozvoji, je to tak?
Petr Orel, senátor: Je to přesně tak, samozřejmě tam je chráněná územní rezerva. Navíc je několik tras, takže území je obrovské množství, které se hájí nebo kde se nesmí nic konat. Takže skutečně už v loňském roce vzniklo memorandum padesáti šesti obcí, ale třeba také strategie Moravskoslezského kraje hovoří proti. Vyjadřuje se jasně proti kanálu Dunaj - Odra - Labe.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to, že ten kdo by největší prospěch měl krom některých zájmů je také to, že asi Poláci by byli napojení na moře. Oni česko pro ten transfer potřebují. Je to tak?
Petr Orel, senátor: No bezesporu. Tady je snaha jak z Polska, tak z české strany dostat tady ten lodní koridor do trans evropské dopravní sítě a tím pádem získat evropské peníze. Evidentně se žádný z těchto dvou států nesnaží jaksi uvolnit na to finanční prostředky z vlastního rozpočtu. Takže o to je to možná zajímavější a pevně věřím, že Evropská unie bude tyto záležitosti velmi podrobně taky zvažovat a že to neprojde ani přes Evropskou unii. Polsko nemá splavněnou Odru v celém úseku ani náhodou. Je tam potřeba obrovská investice a z naší strany je tu těch 15 miliard korun. V žádném případě to není také málo.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kanál by zabral množství zemědělské i lesní půdy s dopadem na biodiverzitu i na spodní vody. Možná pro doplnění jeho šíře by měla být 40 metrů, což je obrovský pás území.
Petr Orel, senátor: Ten kanál má své parametry. Oni chtějí aby to dosáhlo tzv. plavební třídy 5b. Právě to jsou ty parametry, 40 metrů a 5 metrů hloubka kanálu. Pokud by se realizovala celá ta investice, tak by bylo zasaženo 50 kilometrů čtverečních zemědělské půdy, lesní půdy, což je prostě naprosto nepřijatelné číslo z hlediska České republiky. A ti, kteří prosazuji tady tuto investici, tak ze začátku hovořili o tom, že jde o dopravní cestu. To je hlavní moment, proč to prosazují, že jde o levnou dopravní cestu. Na druhé straně se ukazuje, jak všichni dopravní experti říkají, že lodní doprava nemůže konkurovat jak železniční, tak ani silniční dopravě. Argumentují dalšími věcmi jako je, že by ten kanál plnil funkci protipovodňovou nebo naopak, že by se z něj dávala voda na závlahy. Nicméně existuje třeba Evropská dohoda právě na mezinárodní vodní cesty, která říká jasně, že vodní cesty tohoto charakteru nemají být zplavovány protipovodňovými opatřeními, tento dopad může být naprosto katastrofální, včetně biodiverzity. Je absurdní, že chtějí něco zničit, co funguje. Ekosystémy, které fungují a následně něco velmi draho budovat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A dokonce se říká, že ani by nebylo dost vody. To znamená, že by se někde snad až z Dunaje měla hnát voda proto, aby v kanálu bylo dostatečné množství vody, je to pravda?
Petr Orel, senátor: Samozřejmě tam se počítá s tím, že by se buď voda přebírala z Dunaje a nebo z řeky Dyje, ale někde tu vodu vezmete a zase tam bude chybět. Z toho pohledu si myslím, že to podstatě je nerealizovatelné. Vím, že se k tomu rakouská strana vyjádřila negativně a teď se intenzivně jedná samozřejmě taky se Slovenskem. Uvidíme k čemu ty jednání povedou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A vidíte nějaké možnosti, jak ten projekt stáhnout z realizace? Už na začátku jsme řekli, že vláda mu dala zelenou alespoň přípravám první části.
Petr Orel, senátor: V každém případě jeden z bodů usnesení, které horní komora poslala vládě bylo to, že je potřeba k té studii proveditelnosti udělat jakousi jednoznačnou a jasnou oponenturu, protože ta studie je zavádějící, jak z ekonomických hledisek, tak z těch přírodovědných, environmentálních, ekologických, ale i sociologických. Takže to je strašně důležité, protože bez toho se nemůžeme pohnout dál a vláda si je vědoma některých nedostatků, protože v podstatě vzala v potaz jenom tu ekonomickou část studie i když ta je všemi nebo řadou odborníků jaksi také kritizována, že je špatná z hlediska metodiky, metodologie a dopracovala se k jiným číslům, než by se dopracovat měla. Ale v jednom z bodů usnesení vlády je také, že bude zadán dopad na životní prostředí.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane senátore Orle, já vám děkuji za rozhovor a za užitečné informace o kanálu Odra - Dunaj - Labe. Děkuji Vám.
Petr Orel, senátor: Já děkuji za pozvání. Pěkný zbytek dne.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ani tento týden nepřijdete o ekologické zajímavosti, které vám v pravidelně dávkuje TV Polar. Vítejte u tv obrazovek. Vodohospodáři zkoušeli bezpečnost vodního díla Šance, studénecký biotop získal ocenění v soutěži stavba MS kraje, říjnové deště a sníh způsobily komplikace na několika místech regionu vláda rozhodla, že mohou začít přípravné práce pro první část vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe na řece Odře. Rozhovor se senátorem Petrem Orlem odkryje podrobnosti.
-----------------------------------------------------------
Zkoušky na VD Šance ověřovaly bezpečnost přelivu
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vodohospodáři měřili na přehradě Šance chování hráze. Mohlo proběhnout i kvůli trvalému dešti, kterého Povodí Odry využilo ke kontrolnímu převádění vody přes přeliv a spadiště vodního díla. Zkoušky dopadly podle očekávání, hráz je bezpečná a udrží i velký nápor vody. Přehrada Šance z roku 1969 je v regionu stěžejní nádrží pro zásobování pitnou vodou. Hráz má výšku 65m a je spolu s hrází nádrže Slezská Harta nejvyšší v regionu. Tříletá kompletní rekonstrukce zajistila Šancím spolehlivost fungování v dalších letech. Vedle toho, že je významným zdrojem pitné vody, chrání region před povodněmi a eliminuje negativní dopady sucha.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s.p.: “Bezpečnost vodních děl je jedním z nejdůležitějších ukazatelů, které sledujeme. V rámci technického dohledu jsou tato sledována všechna vodní díla. A právě pro zvýšení bezpečnosti byla provedena rekonstrukce vodního díla Šance v letech 2015 - 2018 s nákladem kolem půl miliardy korun a na tomto díle bylo vystavěno okolo 70 objektů.”
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vodohospodáři na rozsáhlé rekonstrukci mimo jiné oceňují zvětšení kapacity bezpečnostního přelivu, spadiště i skluzunového přelivu, které umožní převést profilem přehrady i extrémní povodeň. Zvýšila se koruna hráze, vybudovalo se tam nové provozní středisko a informační centrum. Rekonstrukce vodního díla Šance získala hlavní cenu GRAND PRIX v soutěži Stavba MS kraje.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s.p.: “Díky rozsáhlé rekonstrukci je přehrada Šance schopna přenést extrémní povodeň s opakováním jednou za deset tisíc let. Pro představu, přehrada byla během rekonstrukce naplněna do poloviny, potom jsme ji začali naplňovat. Stávající hladina je o osm metrů vyšší. Pokud by přehrada čelila například extrémní povodni, jsme schopni ještě nyní nastoupat ještě o tři metry výše.”
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Bezpečnostní přeliv, skluz a spadiště vodohospodáři zkoušeli počátkem října v rámci bezpečnostně technického dohledu. Sledovali průsakový režim vodního díla a podloží, deformace stavby a podloží a další veličiny nutné k prokázání bezpečnosti vodního díla. Ke zkouškám pomohlo deštivé počasí a dostatek vody. Přehrada byla naplněna do výšky bezpečnostního přelivu a bezpečnostně technické zkoušky mohly začít.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s.p.: “Všechny veličiny, které jsou snímány z hráze, z různých bodů měření jsou přenášeny na dispečink do Ostravy, kde jsou vyhodnocovány.”
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vodohospodáři byli s výsledkem zkoušky spokojeni. Měření neprokázalo žádné změny ani anomálie vodní nádrže Šance, která
dodává vodu například Novojičínsku, Frýdecko-Místecku, Ostravě či části Karvinska.
-------------------------------------------------------
Biotop ve Studénce získal čestné uznání v soutěži Stavba MS kraje
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Biotop ve Studénce získal čestné uznání v soutěži Stavba MS kraje v kategorii dopravní, inženýrské a vodohospodářské stavby. Soutěž oceňuje už 14 let nejpozoruhodnější stavby v regionu. Přírodní koupací biotop ve Studénce vznikl na místě bývalého městského koupaliště v roce 2019 na místě starého koupaliště. Voda se tam čistí biologicky kořenovým systémem.
Libor Slavík, starosta Studénky: „Přihlásili jsme stavbu přírodního koupacího biotopu do soutěže Stavba roku Moravskoslezského kraje 2019. Více než 50 staveb v různých kategoriích se této akce účastnilo. Studénka v kategorii dopravních, inženýrských a vodohospodářských staveb, sice nezískala úplně hlavní cenu, ale byla to druhé místo, čestné uznání, které se udělovalo za přínos a stavbu jako takovou, architektonicky zajímavou.“
Říjnový déšť a sníh působil v MS kraji komplikace
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vytrvalé říjnové srážky se projevily nejen zvýšenými hladinami vodních toků, ale také vydatnou sněhovou nadílkou na horách. Na mnoha místech těžký sníh vyvracel a lámal stromy.V polovině října pak obyvatelé obce Držkovice nedaleko Opavy zažili perné dny: stoupající hladina řeky Opavy se vylila z břehů a zaplavila vesnici i přístupové komunikace. Lidé byli zcela odříznutí od okolního světa.
Lubomír Zetocha, správce chat Tanečnica a Záryš: “Takový sníh, to nebývá často tak brzy Většinou to padá až tak v listopadu a ten říjen je takový neobvyklý. Většinou ten první sníh se neudrží a odtaje. Až ta zem promrzne, a nasněží, tak potom už se udrží. Ale jak říkám, před nějakýma 123 roky se udržel i ten první sníh.”
Nyšpulový strom - botanická zajímavost ZOO Ostrava
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A teď ještě jedna zajímavost. ZOO Ostrava roste na několika místech strom Mišpule obecná Je to velmi starý ovocný druh. Ve střední Evropě se pěstuje od 12. století. První zmínky o jejím pěstování jsou však až 3000 let staré. Mišpule dorůstá výšky 5 m, plody jsou malvice, kulovité, ochlupené, hnědě zbarvené a vhodné ke konzumaci jako ovoce. Chutné a poživatelné jsou ale až po prvních mrazech.
-----------------------------------------------------------------------------
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vláda schválila přípravy první části vodního koridoru Dunaj - Odra - Labe na řece Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi. Projekt za více než půl bilionu vyvolává spory. Téma pro mého hosta z ostravského studia vítám do Bartošovic, Petra Orla, Dobrý den.
Petr Orel, senátor: Hezký den všem.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vloni jste se proti projektu postavili v Senátu. Proč se dále s projektem počítá?
Petr Orel, senátor: Proč se s projektem počítá. No lobby, které stojí za tou megalomanské stavbou je velmi silné. Sedí přímo na ministerstvu dopravy, takže se podařilo prosadit ten materiál až na jednání vlády. My když jsme v loňském roce uspořádali veřejné slyšení týkající se právě výstavby toho vodního koridoru, tak jsme ty závěry potom shrnuli do usnesení a z těch závěrů bylo jednoznačné, že ta studie proveditelnosti, kterou nechalo vypracovat ministerstvo dopravy je velmi chabá, ať již z ekonomických nebo z těch environmentálních, ekologických hledisek. A podstatě vychází vstříc těm záměrům, které mají, takže oni jsou zainteresovaní na přípravě investice, případně byli zainteresovaní na výstavbě, takže v podstatě rok se na tom tiše pracovalo. Zajímavé je, že byla zcela negativní stanoviska ministerstva životního prostředí. Bylo také zcela negativní stanovisko Ministerstva financí a za ten rok se všechno užehlilo a do vlády to šlo bez jakéhokoliv rozporu ,což je pro mě nepochopitelné, protože stanovisko ministerstva životního prostředí bylo zcela negativní a já s tím jaksi zcela plně souzním. Na vládu to došlo, prošlo usnesení jinak prošlo a uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál. Já by chtěl říct, že se zvedla obrovská vlna nevole a to nejen institucí jako je Akademie věd, Vysoké školy, nevládní organizace, politické strany, ale především běžní občané, protože mám celou řadu podnětů a utvrzuje mě to v tom, že je potřeba proti této investici bojovat. A velmi mě potěšilo, že se ozvala Ostravská univerzita jako instituce, která zná ten region. Může se k tomu vyjádřit, disponuje odborníky všech profesí, nejenom přírodovědné, ale i sociální a další.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A proti jsou také obce jejichž územím by kanál měl protékat. Je to padesát šest obcí, které navíc blokuje ten kanál nebo ta příprava i v dalším rozvoji, je to tak?
Petr Orel, senátor: Je to přesně tak, samozřejmě tam je chráněná územní rezerva. Navíc je několik tras, takže území je obrovské množství, které se hájí nebo kde se nesmí nic konat. Takže skutečně už v loňském roce vzniklo memorandum padesáti šesti obcí, ale třeba také strategie Moravskoslezského kraje hovoří proti. Vyjadřuje se jasně proti kanálu Dunaj - Odra - Labe.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to, že ten kdo by největší prospěch měl krom některých zájmů je také to, že asi Poláci by byli napojení na moře. Oni česko pro ten transfer potřebují. Je to tak?
Petr Orel, senátor: No bezesporu. Tady je snaha jak z Polska, tak z české strany dostat tady ten lodní koridor do trans evropské dopravní sítě a tím pádem získat evropské peníze. Evidentně se žádný z těchto dvou států nesnaží jaksi uvolnit na to finanční prostředky z vlastního rozpočtu. Takže o to je to možná zajímavější a pevně věřím, že Evropská unie bude tyto záležitosti velmi podrobně taky zvažovat a že to neprojde ani přes Evropskou unii. Polsko nemá splavněnou Odru v celém úseku ani náhodou. Je tam potřeba obrovská investice a z naší strany je tu těch 15 miliard korun. V žádném případě to není také málo.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kanál by zabral množství zemědělské i lesní půdy s dopadem na biodiverzitu i na spodní vody. Možná pro doplnění jeho šíře by měla být 40 metrů, což je obrovský pás území.
Petr Orel, senátor: Ten kanál má své parametry. Oni chtějí aby to dosáhlo tzv. plavební třídy 5b. Právě to jsou ty parametry, 40 metrů a 5 metrů hloubka kanálu. Pokud by se realizovala celá ta investice, tak by bylo zasaženo 50 kilometrů čtverečních zemědělské půdy, lesní půdy, což je prostě naprosto nepřijatelné číslo z hlediska České republiky. A ti, kteří prosazuji tady tuto investici, tak ze začátku hovořili o tom, že jde o dopravní cestu. To je hlavní moment, proč to prosazují, že jde o levnou dopravní cestu. Na druhé straně se ukazuje, jak všichni dopravní experti říkají, že lodní doprava nemůže konkurovat jak železniční, tak ani silniční dopravě. Argumentují dalšími věcmi jako je, že by ten kanál plnil funkci protipovodňovou nebo naopak, že by se z něj dávala voda na závlahy. Nicméně existuje třeba Evropská dohoda právě na mezinárodní vodní cesty, která říká jasně, že vodní cesty tohoto charakteru nemají být zplavovány protipovodňovými opatřeními, tento dopad může být naprosto katastrofální, včetně biodiverzity. Je absurdní, že chtějí něco zničit, co funguje. Ekosystémy, které fungují a následně něco velmi draho budovat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A dokonce se říká, že ani by nebylo dost vody. To znamená, že by se někde snad až z Dunaje měla hnát voda proto, aby v kanálu bylo dostatečné množství vody, je to pravda?
Petr Orel, senátor: Samozřejmě tam se počítá s tím, že by se buď voda přebírala z Dunaje a nebo z řeky Dyje, ale někde tu vodu vezmete a zase tam bude chybět. Z toho pohledu si myslím, že to podstatě je nerealizovatelné. Vím, že se k tomu rakouská strana vyjádřila negativně a teď se intenzivně jedná samozřejmě taky se Slovenskem. Uvidíme k čemu ty jednání povedou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A vidíte nějaké možnosti, jak ten projekt stáhnout z realizace? Už na začátku jsme řekli, že vláda mu dala zelenou alespoň přípravám první části.
Petr Orel, senátor: V každém případě jeden z bodů usnesení, které horní komora poslala vládě bylo to, že je potřeba k té studii proveditelnosti udělat jakousi jednoznačnou a jasnou oponenturu, protože ta studie je zavádějící, jak z ekonomických hledisek, tak z těch přírodovědných, environmentálních, ekologických, ale i sociologických. Takže to je strašně důležité, protože bez toho se nemůžeme pohnout dál a vláda si je vědoma některých nedostatků, protože v podstatě vzala v potaz jenom tu ekonomickou část studie i když ta je všemi nebo řadou odborníků jaksi také kritizována, že je špatná z hlediska metodiky, metodologie a dopracovala se k jiným číslům, než by se dopracovat měla. Ale v jednom z bodů usnesení vlády je také, že bude zadán dopad na životní prostředí.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane senátore Orle, já vám děkuji za rozhovor a za užitečné informace o kanálu Odra - Dunaj - Labe. Děkuji Vám.
Petr Orel, senátor: Já děkuji za pozvání. Pěkný zbytek dne.
Redakčně upraveno / zkráceno.
