Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Eko magazín

Eko magazín

  • POHO PARK v Karviné očima studentů
  • V Havířově musely jít k zemi zdravé stromy
  • Úhyn ryb ve Výškovických tůních
  • Myslivci se dnes starají hlavně o zvěř a vzdělávání
  • Marek Síbrt, mluvčí SmVaK

POHO PARK v Karviné očima studentů

Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák navštívil studenty karvinského gymnázia. Prohlédl si jejich návrhy k vylepšení chystaného projektu POHO Park, kterým bude centrum pohornické krajiny na Karvinsku a návštěvu obohatil i o diskuzi s mladými lidmi na různá témata.

V pohornické krajině na Karvinsku vznikne do roku 2027 POHO park. Bývalý důl Gabriela, který dosud chátrá, bude kompletně zrekonstruován a nabídne lidem zábavu, vzdělání i nové příležitosti. Studenti karvinského gymnázia se zapojili do výzvy, ve které měli sami navrhnout, čím by POHO park oživili.

Ivo Vondrák, hejtman MSK: "Jsem moc rád, že mladí lidé si uvědomují, že to je jejich téma, že to není jen téma krajského úřadu nebo města. Ty nápady byly nesmírně zajímavé a já jsem jim nabídl, ať ty věci, které připravili, dají dohromady, udělají z toho jeden velký projekt a já si myslím, že my najdeme cestu, jak to implementovat a tím pádem ty jejich nápady se stanou reálnými. Dle mého názoru je to cesta, kterou se můžeme ubírat a jsem rád, že se toho mladí lidé účastní."

Nápadům, jak vylepšit prostranství mezi šikmým kostelem a bývalým dolem Gabrielou se věnovali studenti napříč ročníky.

Monika Brzá, zástupkyně ředitele školy: "Měli využívat převážně ty materiály důlní, to znamená, že ve výsledku něco, kam oni si zajdou se svými rodinami a jednou si řeknou, tak to vymysleli děti.”

Jedním z nápadů studentů bylo i vytvoření jakési venkovní galerie.

Adéla Babušková, autorka návrhu: "Mým návrhem byla venkovní galerie, která by se zaměřovala na zaniklé budovy, které tady byly ve Staré Karviné. Jejím principem by byly staré dřevěné rámy, které by byly v řadě za sebou a v každém tom rámu by byla jedna z těch staveb udělaná pravděpodobně z kovu, aby se využily přebytečné materiály z těch dolů."

Miloš Kučera, ředitel Gymnázia Karviná: "Ty naše děti jsou opravdu šikovné, uchopili tu příležitost realizovat se v těch plánech pohornické krajiny a za to bych chtěl poděkovat nejen žákům, ale i kolegům, kteří je takto vedou."

Studenti měli také možnost s hejtmanem diskutovat na různá témata.

V Havířově musely jít k zemi zdravé stromy

Když se pokácí vzrostlý zdravý strom, lidé to vždy vnímají velmi citlivě. V Havířově jich nyní museli vykácet více než patnáct v jedné ulici. Odhaduje se, že ve městě roste až 30 procent stromů na zasíťovaných místech.

Tyto stromy v Moskevské ulici byly vysázeny, když se Havířov stavěl. Nyní je museli dřevorubci pokácet, protože v lokalitě vede horkovod, na kterém se musí provést oprava.

Jana Návratová, vedoucí odboru životního prostředí: "Bohužel, horkovod je umístěn v zelené ploše tak, že občané na ni vysadili stromy a tyto stromy je v souladu s platnou legislativou společnost Veolia oprávněná pokácet, protože vyrůstají přímo na horkovodní síti a v jejím ochranném pásmu."

Lidé vnímají vykácení vzrostlých stromů nelibě.

anketa: “Moc se mi to nelíbí, protože tady bydlíme u lesa a je to pěkné tady ty stromy, ale slyšel jsem něco, že se tu dělá nějaké potrubí a že se vysází nové. Nevím, jestli je to pravda.”

anketa: “Je mi to líto, protože to jsme již před 50 lety sázeli nějaké stromy, takže se na to díváme, že je to škoda. Co se dá dělat. Budeme sázet nové.”

S výsadbou nových stromů to ale není tak jednoduché.

Jan Smola, odbor životního prostředí: "Tak to je velmi problematické. Vrátit stromy na ta místa, kde rostly, už nelze. Tam je ta síť, my to už víme. Máme tady dokonce takový speciální program, který nás informuje o tom, kudy která síť v Havířově vede, takže my se toho i držíme. Je to velké plus, protože víme, kde vysazovat můžeme a kde je vysazovat nemůžeme."

Město odhaduje, že až 30 procent stromů roste na místech, pod kterými se nacházejí nějaké sítě.

Úhyn ryb ve Výškovických tůních

Vadná kanalizace v blízkosti Výškovických tůní může za úhyn velkého množství ryb. Do tůní totiž ústí dešťová kanalizace a tu znečistila kanalizace odpadní. Potrubí bylo ihned uzavřeno a únik zastaven. Bylo také přesně určeno místo, kde kanalizace se splaškovou vodou praskla. I když jde zřejmě o havárii, za kterou nikdo nemůže, Ostravské vodovody a kanalizace se prý budou na úhradě škod podílet.

Myslivci se dnes starají hlavně o zvěř a vzdělávání

Starost o zvěř a vzdělávání dětí i veřejnosti. To je v dnešní době hlavní náplní mysliveckých spolků. V rámci Slezské Ostravy se hony a odstřel zvěře pořádají už jen symbolicky. Spíše pouze z nutnosti a ochrany. Myslivci mají také na starost pořádání některých kulturních akcí.

REPKA: Jiří Lizák, předseda Mysliveckého spolku Ostrava-Heřmanice: "Zakládajícím členem byl můj děda. Já pokračuji v té tradici. Náplň té myslivosti není, jak si někdo myslí, že chodíme jenom s flintou a lovíme zvěř. Já bych řekl, že to je ani ne jedno procento z té celkové činnosti. Ale hlavní, co je stěžejní, tak starat se o tu zvěř, aby tady vůbec byla. Aby ty generace po nás vůbec věděly, jak vypadá bažant, zajíc, to jsou dominantní druhy, které tady jsou. Samozřejmě liška, ta je přemnožená, která nám tady dělá velké populační škody na té drobné zvěři."

Velké hony už se na Slezské nedělají, dvakrát ročně se pořádají pouze symbolická setkání v podobě obchůzek po honitbách.

Jiří Lizák, předseda Mysliveckého spolku Ostrava-Heřmanice: "Víceméně se snažíme tu zvěř chránit. A to tak, že vytváříme jim životní podmínky. To znamená, různé biotopy upravujeme, jak remízky, přikrmování v zimě, což je důležité. Z další zvěře, která se tady nachází a je možnost, aby lidé viděli, tak je srnčí zvěř. Objevil se nám tady i divočák a samozřejmě kachna divoká."

Myslivecký spolek působící v rámci Slezské Ostravy má 12 členů a ročně hospodaří s částkou do 100 tisíc korun.

Marek Síbrt, mluvčí SmVaK

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Světový den vody, připomínáme si ho 22. března. Letošním mottem je "Zrychlující se změna". Téma vody jsem si vybrala pro dnešní rozhovor s Markem Síbrtem, mluvčím Severomoravských vodovodů a kanalizací. Dobrý den, vítejte.

Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: Hezký den Vám i divákům.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme se nejdříve zaměřit na letošní heslo a vysvětlit si, co je v něm ukryto a možná vztáhněme to na náš region.

Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: Světový den vody se pravidelně slaví 22. března. Je to tak už od počátku devadesátých let minulého století, a to letošní motto, které Vy jste zmínila "Zrychlující se změna" má takový podtitul nebo podpojmy, a to je kooperace a spolupráce. Tím smyslem je, aby tou vzájemnou spoluprací nebo kooperací všech zúčastněných stran jsme dosáhli toho, abychom dokázali s vodou hospodařit efektivněji, abychom jí měli dostatek, abychom měli kvalitní zdroje pitné vody. Musíme si také říct, že my opravdu v našich podmínkách žijeme pořád v tzv. vodním blahobytu. To znamená, že vodu máme k dispozici ve velmi dobré kvalitě 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, ale na světě je miliarda lidí, kteří s tímhle mají úplně jinou zkušenost, protože pro ně dostat se k pitné vodě a ke zdravotně nezávadné vodě je velký problém, a to je hlavním motem nebo tou hlavní myšlenkou letošních oslav.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ví se také, proč zrovna 22. březen byl zvolen jako Světový den vody?

Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: Bylo to tak určeno na úrovni OSN a bylo tak u příležitosti zasedání, kdy si tuším, že v Riu de Janeiru od té doby pro nás na počátku jara bylo stanoveno toto datum.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Padlo tady, že my máme vody dostatek, že máme kvalitní vodu. Co budoucnost? Nemáme se obávat toho, že by tomu do budoucna v nějakém horizontu deseti, dvaceti nebo více let přestávalo být?

Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: Když se budeme bavit o celé ČR, my jsme také zažili suché periody třeba v roce 2015 a 2016 a většinou měli problémy se zajištěním dodávek pitné vody ty oblasti, které jsou závislé na lokálních zdrojích, velmi často podzemních vrtů, kde ty zásoby té vody se výrazně zmenšovaly. V našem regionu Moravskoslezském kraji je situace poněkud jiná. My jako Severomoravské vodovody kanalizace zásobujeme zhruba milion lidí a 95 % té pitné vody pochází z údolních nádrží jak v Beskydech, to znamená ze Šancí a z Morávky nebo v podhůří Jeseníků, to znamená ze Slezské Harty a především z Rožmberka. Kapacita těch vodních zdrojů, která byla vybudována ještě za minulého režimu, je opravdu dostatečná. My se tohohle obávat nemusíme.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Častokrát diskutované přehrady a Váš pohled na ně, protože ty zadržují vodu a v době nedostatku vody upouštějí.

Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: Když jsme tady mluvili o spolupráci, kooperaci, tady na úrovni Moravskoslezského kraje údolní nádrže spravuje Povodí Odry a musím říct, že i během těch suchých period v roce 2015 nebo 2016 a spolupráce opravdu byla vynikající, kdy se například vodní dílo Šance rekonstruovala, takže jsme vždycky byli schopni zajistit dostatek pitné vody pro všechny naše obyvatele. Ještě musíme zmínit tady Ostravu, kde vodárenskou infrastrukturu provozuje společnost Ostravské vodárny a kanalizace. Nicméně zhruba dvě třetiny té pitné vody pochází právě z těch údolních přehrad a z našich úpraven vod, které tady na úrovni města distribuuje právě společnost OVAK, to znamená, ani v tomto ohledu tady problém nebyl.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: SmVaK, OVAK, Povodí Odry, to jsou hospodáři, kteří s tou vodou umí hospodařit. Umíme i my jako jednotlivci šetřit vodu nebo hospodařit s vodou správně.

Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: Když se na to podíváme na evropské úrovni, Češi opravdu s vodou spoří poměrně dost. Ta spotřeba není nijak výrazná, v našem regionu zhruba kolem devadesáti litrů na osobu a nejen v domácnosti. Když se podíváme po celé ČR, tak například v Praze je to zhruba o 20 % více, ale my patříme v tom srovnání celorepublikovém opravdu k lidem, kteří s vodou zachází efektivně a spoří s ní.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak je to s cenou vody v rámci porovnání v celorepublikovém možná měřítku?

Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: Cenu vody si neurčují vodárenské společnosti sami od sebe, protože v ČR existuje několik tisíc majitelů, ale také provozovatelů vodovodů a kanalizací a právě proto je vodárenství regulovaným oborem, kdy ta cenotvorba se řídí tím, co nám stanovuje v tomto ohledu ministerstvo financí. Když to zjednoduším, na jedné straně stojí oprávněné náklady, které my musíme vynaložit na to, abychom pitnou vodu mohli vyrobit a dodat našim odběratelům a tu odpadní vodu odvést a vyčistit. Na druhé straně stojí něco, co se nazývá přiměřený zisk. To znamená, my si tu cenu nestanovujeme sami, musíme projít tímto cenovým mechanismem, který je následně kontrolován ze strany ministerstva financí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak se energetická krize promítla do nové ceny vody?

Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: Když se podíváme na celou ČR, tam samozřejmě vidíme, že v průměru cena za vodné a stočné v letošním roce vzrostla více, než tomu bylo v uplynulých letech. Bylo to dáno samozřejmě tou rostoucí cenou veškerých vstupů. To znamená rostoucí ceny energie, ale také rostoucí ceny chemikálií nebo materiálu a také stavebních prací, protože velmi důležitá část, která se projevuje v tom, jak vytváříte cenu vody, jsou ty prostředky, které vy musíte z vodného a stočného vyprodukovat na investice opravy vodárenské infrastruktury. To znamená, v rámci celé republiky se to liší, ty ceny vzrostly více a závisí to kromě toho, o čem jsem mluvil, také například na technických nebo geografických podmínkách v těch daných oblastech.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Říkali jsme tady už několikrát, že my máme vysokou kvalitu vody, tu, kterou si pustíme z kohoutku. Dají se říct nějaké parametry, kterým by rozuměl i laik?

Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: Určitě ano, já jsem tady mluvil o tom, že 95 % té pitné vody, kterou vyrobíme my jako SmVaK Ostrava pochází z údolních nádrží, to znamená, je to měkká, slabě mineralizovaná voda. Potom v případě, že v některých těch lokálních zdrojích máte podzemní zdroje, podzemní vrty, tak ta voda má jiné parametry, protože je to tzv. voda tvrdá.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zmiňovali jsme 22. březen, Světový den vody, vodárenské společnosti a ani ta vaše se tomu nevyhýbá. Otevírá své brány v tu dobu lidem, aby se podívali, jak to tam vlastně vypadá, jak se voda upravuje, co se s ní všechno děje, než právě si ji my doma pustíme z kohoutku.

Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: Je to pravda. Teďka jsme měli bohužel dva roky pauzu nebo přestávku. V důsledku pandemie covidu-19 a letos se vracíme k tomu, co jsme organizovali každý rok. To znamená 25. března v sobotu otvíráme dvě naše nejvýznamnější úpravny vody v Podhradí u Vítkova, která upravuje vodu z nádrže Kružberk a v Nové Vsi u Frýdlantu nad Ostravicí, která upravuje vodu z údolní nádrže Šance a podle mých informací například Povodí Odry jako správce údolních přehrad také otevírá své přehrady, stejně jako OVAK své provozy na úrovni krajského města.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Byť to není možná přímo otázka přímo na Vás asi vhodná, ale i tak se zeptám, je pro letošek dostatek vody v souvislosti s tím, jaká byla letošní zima?

Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: My, když se podíváme na ten stav v údolních přehradách, tam prozatím žádnou výjimečnou situaci nebo velký problém nevidíme. Pravda je, že údolní nádrž Morávka v Beskydech, z níž my upravujeme vodu v úpravně vody Vyšší Lhoty, prochází rekonstrukcí, ale kapacitně jsme zatím naprosto v pohodě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pamatujete si za dobu, kdy pracujete SmVaKu, že třeba přišlo z povodí Odry nějaké hlášení, že je třeba nějak regulovat spotřebu vody?

Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: Tady jsme znovu u té spolupráce. Ten páteřní systém pro výrobu distribuci pitné vody v regionu ostravský oblastní vodovod je navzájem propojený z východu na západ, ze západu na východ. To znamená, když já jsem tady mluvil o tom roce 2015, kdy opravdu bylo méně vody na Šanci, protože nádrž procházela rekonstrukcí, museli jsme provádět manipulace, ale vždy se nám to podařilo vyřešit tak, že jsme například vodu z Kružberku, která v zásadě většinou zásobuje západní část našeho regionu, byli schopni transportovat i na východ a naši odběratelé nikdy nepoznali to, že by situace byla nějakým způsobem výjimečná.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za rozhovor a s vámi se loučím. Dnešním díl končí, mějte se hezky a budu se těšit u dalšího tématu, na viděnou.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Eko magazín
21. března 2023, 17:39

POHO PARK v Karviné očima studentů

Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák navštívil studenty karvinského gymnázia. Prohlédl si jejich návrhy k vylepšení chystaného projektu POHO Park, kterým bude centrum pohornické krajiny na Karvinsku a návštěvu obohatil i o diskuzi s mladými lidmi na různá témata.

V pohornické krajině na Karvinsku vznikne do roku 2027 POHO park. Bývalý důl Gabriela, který dosud chátrá, bude kompletně zrekonstruován a nabídne lidem zábavu, vzdělání i nové příležitosti. Studenti karvinského gymnázia se zapojili do výzvy, ve které měli sami navrhnout, čím by POHO park oživili.

Ivo Vondrák, hejtman MSK: "Jsem moc rád, že mladí lidé si uvědomují, že to je jejich téma, že to není jen téma krajského úřadu nebo města. Ty nápady byly nesmírně zajímavé a já jsem jim nabídl, ať ty věci, které připravili, dají dohromady, udělají z toho jeden velký projekt a já si myslím, že my najdeme cestu, jak to implementovat a tím pádem ty jejich nápady se stanou reálnými. Dle mého názoru je to cesta, kterou se můžeme ubírat a jsem rád, že se toho mladí lidé účastní."

Nápadům, jak vylepšit prostranství mezi šikmým kostelem a bývalým dolem Gabrielou se věnovali studenti napříč ročníky.

Monika Brzá, zástupkyně ředitele školy: "Měli využívat převážně ty materiály důlní, to znamená, že ve výsledku něco, kam oni si zajdou se svými rodinami a jednou si řeknou, tak to vymysleli děti.”

Jedním z nápadů studentů bylo i vytvoření jakési venkovní galerie.

Adéla Babušková, autorka návrhu: "Mým návrhem byla venkovní galerie, která by se zaměřovala na zaniklé budovy, které tady byly ve Staré Karviné. Jejím principem by byly staré dřevěné rámy, které by byly v řadě za sebou a v každém tom rámu by byla jedna z těch staveb udělaná pravděpodobně z kovu, aby se využily přebytečné materiály z těch dolů."

Miloš Kučera, ředitel Gymnázia Karviná: "Ty naše děti jsou opravdu šikovné, uchopili tu příležitost realizovat se v těch plánech pohornické krajiny a za to bych chtěl poděkovat nejen žákům, ale i kolegům, kteří je takto vedou."

Studenti měli také možnost s hejtmanem diskutovat na různá témata.

V Havířově musely jít k zemi zdravé stromy

Když se pokácí vzrostlý zdravý strom, lidé to vždy vnímají velmi citlivě. V Havířově jich nyní museli vykácet více než patnáct v jedné ulici. Odhaduje se, že ve městě roste až 30 procent stromů na zasíťovaných místech.

Tyto stromy v Moskevské ulici byly vysázeny, když se Havířov stavěl. Nyní je museli dřevorubci pokácet, protože v lokalitě vede horkovod, na kterém se musí provést oprava.

Jana Návratová, vedoucí odboru životního prostředí: "Bohužel, horkovod je umístěn v zelené ploše tak, že občané na ni vysadili stromy a tyto stromy je v souladu s platnou legislativou společnost Veolia oprávněná pokácet, protože vyrůstají přímo na horkovodní síti a v jejím ochranném pásmu."

Lidé vnímají vykácení vzrostlých stromů nelibě.

anketa: “Moc se mi to nelíbí, protože tady bydlíme u lesa a je to pěkné tady ty stromy, ale slyšel jsem něco, že se tu dělá nějaké potrubí a že se vysází nové. Nevím, jestli je to pravda.”

anketa: “Je mi to líto, protože to jsme již před 50 lety sázeli nějaké stromy, takže se na to díváme, že je to škoda. Co se dá dělat. Budeme sázet nové.”

S výsadbou nových stromů to ale není tak jednoduché.

Jan Smola, odbor životního prostředí: "Tak to je velmi problematické. Vrátit stromy na ta místa, kde rostly, už nelze. Tam je ta síť, my to už víme. Máme tady dokonce takový speciální program, který nás informuje o tom, kudy která síť v Havířově vede, takže my se toho i držíme. Je to velké plus, protože víme, kde vysazovat můžeme a kde je vysazovat nemůžeme."

Město odhaduje, že až 30 procent stromů roste na místech, pod kterými se nacházejí nějaké sítě.

Úhyn ryb ve Výškovických tůních

Vadná kanalizace v blízkosti Výškovických tůní může za úhyn velkého množství ryb. Do tůní totiž ústí dešťová kanalizace a tu znečistila kanalizace odpadní. Potrubí bylo ihned uzavřeno a únik zastaven. Bylo také přesně určeno místo, kde kanalizace se splaškovou vodou praskla. I když jde zřejmě o havárii, za kterou nikdo nemůže, Ostravské vodovody a kanalizace se prý budou na úhradě škod podílet.

Myslivci se dnes starají hlavně o zvěř a vzdělávání

Starost o zvěř a vzdělávání dětí i veřejnosti. To je v dnešní době hlavní náplní mysliveckých spolků. V rámci Slezské Ostravy se hony a odstřel zvěře pořádají už jen symbolicky. Spíše pouze z nutnosti a ochrany. Myslivci mají také na starost pořádání některých kulturních akcí.

REPKA: Jiří Lizák, předseda Mysliveckého spolku Ostrava-Heřmanice: "Zakládajícím členem byl můj děda. Já pokračuji v té tradici. Náplň té myslivosti není, jak si někdo myslí, že chodíme jenom s flintou a lovíme zvěř. Já bych řekl, že to je ani ne jedno procento z té celkové činnosti. Ale hlavní, co je stěžejní, tak starat se o tu zvěř, aby tady vůbec byla. Aby ty generace po nás vůbec věděly, jak vypadá bažant, zajíc, to jsou dominantní druhy, které tady jsou. Samozřejmě liška, ta je přemnožená, která nám tady dělá velké populační škody na té drobné zvěři."

Velké hony už se na Slezské nedělají, dvakrát ročně se pořádají pouze symbolická setkání v podobě obchůzek po honitbách.

Jiří Lizák, předseda Mysliveckého spolku Ostrava-Heřmanice: "Víceméně se snažíme tu zvěř chránit. A to tak, že vytváříme jim životní podmínky. To znamená, různé biotopy upravujeme, jak remízky, přikrmování v zimě, což je důležité. Z další zvěře, která se tady nachází a je možnost, aby lidé viděli, tak je srnčí zvěř. Objevil se nám tady i divočák a samozřejmě kachna divoká."

Myslivecký spolek působící v rámci Slezské Ostravy má 12 členů a ročně hospodaří s částkou do 100 tisíc korun.

Marek Síbrt, mluvčí SmVaK

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Světový den vody, připomínáme si ho 22. března. Letošním mottem je "Zrychlující se změna". Téma vody jsem si vybrala pro dnešní rozhovor s Markem Síbrtem, mluvčím Severomoravských vodovodů a kanalizací. Dobrý den, vítejte.

Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: Hezký den Vám i divákům.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme se nejdříve zaměřit na letošní heslo a vysvětlit si, co je v něm ukryto a možná vztáhněme to na náš region.

Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: Světový den vody se pravidelně slaví 22. března. Je to tak už od počátku devadesátých let minulého století, a to letošní motto, které Vy jste zmínila "Zrychlující se změna" má takový podtitul nebo podpojmy, a to je kooperace a spolupráce. Tím smyslem je, aby tou vzájemnou spoluprací nebo kooperací všech zúčastněných stran jsme dosáhli toho, abychom dokázali s vodou hospodařit efektivněji, abychom jí měli dostatek, abychom měli kvalitní zdroje pitné vody. Musíme si také říct, že my opravdu v našich podmínkách žijeme pořád v tzv. vodním blahobytu. To znamená, že vodu máme k dispozici ve velmi dobré kvalitě 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, ale na světě je miliarda lidí, kteří s tímhle mají úplně jinou zkušenost, protože pro ně dostat se k pitné vodě a ke zdravotně nezávadné vodě je velký problém, a to je hlavním motem nebo tou hlavní myšlenkou letošních oslav.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ví se také, proč zrovna 22. březen byl zvolen jako Světový den vody?

Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: Bylo to tak určeno na úrovni OSN a bylo tak u příležitosti zasedání, kdy si tuším, že v Riu de Janeiru od té doby pro nás na počátku jara bylo stanoveno toto datum.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Padlo tady, že my máme vody dostatek, že máme kvalitní vodu. Co budoucnost? Nemáme se obávat toho, že by tomu do budoucna v nějakém horizontu deseti, dvaceti nebo více let přestávalo být?

Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: Když se budeme bavit o celé ČR, my jsme také zažili suché periody třeba v roce 2015 a 2016 a většinou měli problémy se zajištěním dodávek pitné vody ty oblasti, které jsou závislé na lokálních zdrojích, velmi často podzemních vrtů, kde ty zásoby té vody se výrazně zmenšovaly. V našem regionu Moravskoslezském kraji je situace poněkud jiná. My jako Severomoravské vodovody kanalizace zásobujeme zhruba milion lidí a 95 % té pitné vody pochází z údolních nádrží jak v Beskydech, to znamená ze Šancí a z Morávky nebo v podhůří Jeseníků, to znamená ze Slezské Harty a především z Rožmberka. Kapacita těch vodních zdrojů, která byla vybudována ještě za minulého režimu, je opravdu dostatečná. My se tohohle obávat nemusíme.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Častokrát diskutované přehrady a Váš pohled na ně, protože ty zadržují vodu a v době nedostatku vody upouštějí.

Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: Když jsme tady mluvili o spolupráci, kooperaci, tady na úrovni Moravskoslezského kraje údolní nádrže spravuje Povodí Odry a musím říct, že i během těch suchých period v roce 2015 nebo 2016 a spolupráce opravdu byla vynikající, kdy se například vodní dílo Šance rekonstruovala, takže jsme vždycky byli schopni zajistit dostatek pitné vody pro všechny naše obyvatele. Ještě musíme zmínit tady Ostravu, kde vodárenskou infrastrukturu provozuje společnost Ostravské vodárny a kanalizace. Nicméně zhruba dvě třetiny té pitné vody pochází právě z těch údolních přehrad a z našich úpraven vod, které tady na úrovni města distribuuje právě společnost OVAK, to znamená, ani v tomto ohledu tady problém nebyl.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: SmVaK, OVAK, Povodí Odry, to jsou hospodáři, kteří s tou vodou umí hospodařit. Umíme i my jako jednotlivci šetřit vodu nebo hospodařit s vodou správně.

Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: Když se na to podíváme na evropské úrovni, Češi opravdu s vodou spoří poměrně dost. Ta spotřeba není nijak výrazná, v našem regionu zhruba kolem devadesáti litrů na osobu a nejen v domácnosti. Když se podíváme po celé ČR, tak například v Praze je to zhruba o 20 % více, ale my patříme v tom srovnání celorepublikovém opravdu k lidem, kteří s vodou zachází efektivně a spoří s ní.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak je to s cenou vody v rámci porovnání v celorepublikovém možná měřítku?

Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: Cenu vody si neurčují vodárenské společnosti sami od sebe, protože v ČR existuje několik tisíc majitelů, ale také provozovatelů vodovodů a kanalizací a právě proto je vodárenství regulovaným oborem, kdy ta cenotvorba se řídí tím, co nám stanovuje v tomto ohledu ministerstvo financí. Když to zjednoduším, na jedné straně stojí oprávněné náklady, které my musíme vynaložit na to, abychom pitnou vodu mohli vyrobit a dodat našim odběratelům a tu odpadní vodu odvést a vyčistit. Na druhé straně stojí něco, co se nazývá přiměřený zisk. To znamená, my si tu cenu nestanovujeme sami, musíme projít tímto cenovým mechanismem, který je následně kontrolován ze strany ministerstva financí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak se energetická krize promítla do nové ceny vody?

Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: Když se podíváme na celou ČR, tam samozřejmě vidíme, že v průměru cena za vodné a stočné v letošním roce vzrostla více, než tomu bylo v uplynulých letech. Bylo to dáno samozřejmě tou rostoucí cenou veškerých vstupů. To znamená rostoucí ceny energie, ale také rostoucí ceny chemikálií nebo materiálu a také stavebních prací, protože velmi důležitá část, která se projevuje v tom, jak vytváříte cenu vody, jsou ty prostředky, které vy musíte z vodného a stočného vyprodukovat na investice opravy vodárenské infrastruktury. To znamená, v rámci celé republiky se to liší, ty ceny vzrostly více a závisí to kromě toho, o čem jsem mluvil, také například na technických nebo geografických podmínkách v těch daných oblastech.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Říkali jsme tady už několikrát, že my máme vysokou kvalitu vody, tu, kterou si pustíme z kohoutku. Dají se říct nějaké parametry, kterým by rozuměl i laik?

Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: Určitě ano, já jsem tady mluvil o tom, že 95 % té pitné vody, kterou vyrobíme my jako SmVaK Ostrava pochází z údolních nádrží, to znamená, je to měkká, slabě mineralizovaná voda. Potom v případě, že v některých těch lokálních zdrojích máte podzemní zdroje, podzemní vrty, tak ta voda má jiné parametry, protože je to tzv. voda tvrdá.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zmiňovali jsme 22. březen, Světový den vody, vodárenské společnosti a ani ta vaše se tomu nevyhýbá. Otevírá své brány v tu dobu lidem, aby se podívali, jak to tam vlastně vypadá, jak se voda upravuje, co se s ní všechno děje, než právě si ji my doma pustíme z kohoutku.

Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: Je to pravda. Teďka jsme měli bohužel dva roky pauzu nebo přestávku. V důsledku pandemie covidu-19 a letos se vracíme k tomu, co jsme organizovali každý rok. To znamená 25. března v sobotu otvíráme dvě naše nejvýznamnější úpravny vody v Podhradí u Vítkova, která upravuje vodu z nádrže Kružberk a v Nové Vsi u Frýdlantu nad Ostravicí, která upravuje vodu z údolní nádrže Šance a podle mých informací například Povodí Odry jako správce údolních přehrad také otevírá své přehrady, stejně jako OVAK své provozy na úrovni krajského města.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Byť to není možná přímo otázka přímo na Vás asi vhodná, ale i tak se zeptám, je pro letošek dostatek vody v souvislosti s tím, jaká byla letošní zima?

Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: My, když se podíváme na ten stav v údolních přehradách, tam prozatím žádnou výjimečnou situaci nebo velký problém nevidíme. Pravda je, že údolní nádrž Morávka v Beskydech, z níž my upravujeme vodu v úpravně vody Vyšší Lhoty, prochází rekonstrukcí, ale kapacitně jsme zatím naprosto v pohodě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pamatujete si za dobu, kdy pracujete SmVaKu, že třeba přišlo z povodí Odry nějaké hlášení, že je třeba nějak regulovat spotřebu vody?

Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: Tady jsme znovu u té spolupráce. Ten páteřní systém pro výrobu distribuci pitné vody v regionu ostravský oblastní vodovod je navzájem propojený z východu na západ, ze západu na východ. To znamená, když já jsem tady mluvil o tom roce 2015, kdy opravdu bylo méně vody na Šanci, protože nádrž procházela rekonstrukcí, museli jsme provádět manipulace, ale vždy se nám to podařilo vyřešit tak, že jsme například vodu z Kružberku, která v zásadě většinou zásobuje západní část našeho regionu, byli schopni transportovat i na východ a naši odběratelé nikdy nepoznali to, že by situace byla nějakým způsobem výjimečná.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za rozhovor a s vámi se loučím. Dnešním díl končí, mějte se hezky a budu se těšit u dalšího tématu, na viděnou.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/index.php/porady/eko-magazin/eko-magazin-21-03-2023-17-39