Startuje Eko magazín, díky, že jste si udělali čas na jeho sledování….a co jsme pro vás připravili?...Ukážeme vám protipovodňové hráze v Holasovicích…včelaři na některých místech kraje bojují se včelím morem…FM má novou cyklostezku z Místku na Olešnou… a také vám představíme starověký způsob zavlažování kytek s Ollou doma i na zahradě..to jsou témata aktuálního vydání Eko magazínu.

Holasovice chrání před povodněmi nová hráz

Státní podnik Povodí Odry pokračuje ve stavbě protipovodňových opatření. V příspěvku vám ukážeme nově vybudované hráze, které chrání od podzimu obec Holasovice. Díky tomuto opatření v kombinaci se suchou nádrží Loděnice na řece Lipince budou omezeny rozlivy povodňových průtoků na pravém břehu řeky Opavy.

Lidé v Holasovicích na Opavsku měli ještě před nedávnem obavy z jakýchkoliv větších dešťů. Každé jaro jim hrozily záplavy z rozvodněné řeky Opavy. Proto, Povodí Odry přistoupilo k výstavbě Holasovické hráze, která společně s tlumícím efektem suché nádrže Loděnice zajistí ochranu obyvatel a jejich majetku.

Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s. p.: “Je to protipovodňové opatření, které navazuje na již vybudovanou suchou nádrž Loděnice, která chrání místní část Holasovice. Suchá nádrž byla vybudována v roce 2018 za 33 mil. korun a chrání tuto část před velkými vodami na potoku Lipinka.”

Hráz je dlouhá téměř 1,5 kilometru, v koruně je široká tři metry a do výšky je v průměru 1,5 metru nad terénem. Trasa ochranné hráze je umístěna mezi břehem a rodinnými domy, tak aby nezhoršovala průtokové poměry a aby byly zároveň minimalizovány zábory soukromých pozemků. Holasovičtí díky hrázím získali novou trasu pro procházky i cyklovyjížďky.

Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s. p.: “Ve spolupráci s obcí jsme vybudovali lavičky, aby lidé z obce měli přístup k řece. Vybudovali jsme i schodiště na obou stranách hrází, takže tady vznikla nová cyklostezka, která bude napojena na cyklostezku, kterou buduje obec a lávku přes řeku Opavu.”

Václav Volný, starosta Holasovic:Po přehodnocení záplavového území, které by Obec Holasovice měla zakotvit do územního plánu, bude umožněn další rozvoj obce.

Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s. p.: “V místě, kde se vodní tok kříží se silnicí bylo vybudováno železobetonové žebro, ve chvíli, kdy avizovány vysoké průtoky, dobrovolní hasiči vybudují hrazení.”

Většinu nákladů na stavbu - 102 milionů korun - pokryla dotace z Ministerstva zemědělství, 4 miliony hradilo Povodí Odry ze svého rozpočtu. Proti povodním na říčce Lipince jsou Holasovice už tři roky chráněny také suchým poldrem Loděnice. V rámci protipovodňové ochrany na horní Opavě vybudoval státní podnik Povodí Odry kromě zmíněného poldru, suché nádrže Lichnov III, Lichnov V a suchou nádrž Jelení.

Včelí mor na Třinecku

V průběhu letošního roku bylo na území MSK vyhlášeno několik lokalit, kde musí včelaři provádět opatření v boji se včelím morem, který patří mezi největší pohromy pro včelaře. Před časem se nákaza objevila v Oldřichovicích na Třinecku. Zasažené včelstvo se musí zlikvidovat a v karanténě jsou také včelaři v okolí.

Petr Vorlíček, mluvčí Státní veterinární správy ČR: “Ochranné pásmo kolem ohniska má minimálně 3 kilometry a je v něm zpřísněný režim, který se týká hlavně přemisťování včel. Je například zakázané přemisťovat včely z tohoto pásma. Když přemisťujete uvnitř, tak pouze se souhlasem krajské veterinární správy a do tohoto páska můžete přesouvat včely pouze s negativním vyšetřením včel na mor včelího plodu.”

Ochranné opatření musí už několik měsíců respektovat také například včelaři z Ostravy, V několika obcích na Frýdecko-Místecku a nyní i na Třinecku.

Nová cyklostezka z Místku na Olešnou

Pěší i cyklisté se opět pohodlně dostanou z Místku až na Olešnou. Nová cyklostezka, je průchozí a vyšla na více než 6 milionů korun. V minulosti tímto místem vedla oblíbená cyklostezka na Olešnou. Kvůli aktuálně probíhající stavbě obchvatu musel Frýdek-Místek vybudovat trasu novou. Vede z Kvapilovy ulice na pravém břehu vodního toku Olešná, pod hrází přehradní nádrže.

Karviná šetří elektřinu a snižuje světelný smog

Karviná šetří elektřinu a snižuje světelný smog. Od začátku prosince totiž vyměňuje svítidla veřejného osvětlení v Hranicích. Na území města probíhá postupná obnova a optimalizace veřejného osvětlení.

Jana Maierová, vedoucí odboru komunálních služeb MMK: "By měla přispět k úspoře elektrické energie až o 70 procent a taky by měla přispět ke snížení světelného smogu. Tady tato sadová světla nebyla přímému oku příjemná a ta nová LED budou v teplé bílé barvě, která je pro lidské oko daleko přijatelnější.”

Princip zavlažování s Ollou, Bočková Šárka, permakulturní designér

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Alternativní a starověký způsob zavlažování kytek s Ollou doma i na zahradě. To je téma pro Šárku Bočkovou, permakulturní designérka a expertku na zavlažovací technologii Olla. Dobrý den, vítejte v našem studiu.

Šárka Bočková, permakulturní designérka: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jsem si dala Olla rovnítko alternativní a starověký způsob zavlažování kytek doma i na zahradě, souhlasíte s tím? Mám to správně?

Šárka Bočková, permakulturní designérka: Ano, máte to správně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: My tady máme několik nádob, které jste přinesla na ukázku. Já bych možná šla rovnou k věci. Popište například tuhle nádobu, kterou máte před sebou, jak funguje?

Šárka Bočková, permakulturní designérka: Je to starověký způsob zavlažování, který je starý více jak dva tisíce let. Je teda časem prověřený. Funguje tak, že ta nádoba je z keramické hlíny a je vypálená takovým způsobem, že propouští vodu. Tu nádobu zakopeme celým svým objemem do záhonu, je jedno jestli je to venkovní záhon, ve skleníku anebo i do nějaké velké pěstební nádoby. Zakopeme ji tak, že nad povrch trčí jenom to hrdlo. Kolem vysadíme rostliny, které chceme pěstovat a které chceme tedy zavlažovat a dovnitř do té nádoby nalijeme vodu. Ty rostliny začnou cítit ten zdroj vody právě díky tomu kapilárnímu vzlínání, že ta voda prostupuje do té okolní zeminy. Ony si začnou vyvíjet svůj kořenový systém tak, že tu nádobu celou obrostou. V tu chvíli už si tahají tu vodu přímo ze stěn té nádoby. Ta genialita je v tom, že je to velmi jednoduchý a čistý způsob kontrolovaného zavlažování rostlin, kdy si ta rostlina bere vody kolik chce a kdy chce.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tato nádoba má něco přes tři litry, vy vyrábíte i jiné velikosti. Když ji zakopeme, jak velké území zavlaží?

Šárka Bočková, permakulturní designérka: Tady tahle nádoba je určená spíše do velkých pěstební nádob, do těch kontejnerů. Když bych jí měla ve volném prostoru, ve volném záhonu, tak to bude maximálně metr čtvereční.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak hlídáme vodu, to víme, že podíváme se do nádoby kolik tam vody je. Má být ta nádoba stále plná?

Šárka Bočková, permakulturní designérka: Je lepší udržovat ji pořád plnou, to znamená dolévat, když vidím, že v ní už té vody ubylo. Samozřejmě když jsem chatař, chalupář, který dojede k tomu záhonu jenom o víkendu, tak doplňuji doopravdy jenom jednou týdně. Ale ideální je ji plnit pořád.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak fungují tyhle květináče? To jsou květináče Olla?

Šárka Bočková, permakulturní designérka: Ano, dá se říct, že jsou to květináče Olla. Naším cílem bylo vytvořit květináč, který nebude potřebovat pod misku a který zároveň bude mít k dispozici tenhle způsob zavlažování pomocí hliněné nádoby. Takže tady ty násobky Olla mají trochu atypický tvar, který je dělán přímo na míru toho květináče. Jde o to, že v tom květináči je otvor, který je normálně běžně o zašpuntovaný tou kruhovou zátkou a my ten květináč vysypeme do téhle výšky nějakým materiálem jako je keramzit. Na ten keramzit my postavíme tu nádobku a pak uděláme kolem výsadbu té rostliny. Tady je to hezky vidět na té vánoční hvězdě. Jde o to, že kdyby se stalo, že buďto po výsadbě je doopravdy důležité tu rostlinu zalít bezprostředně poté výsadbě. Ale potom už vodu doléváme jenom do té nádoby Olla. Když by se ale stalo, že tu kytku přelijeme nebo že máme například tu rostlinu, třeba je v tom pivoňka a máme ji na terase v létě, na prší nám do ní a budeme chtít tu vodu odpustit, tak v tu chvíli si odšpuntujeme tu dírku, necháme tu vodu vytéct a pak zase zpátky uzavřeme.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Spolupracuje Olla, tento květináč například, se všemi květinami nebo jsou nějaké výjimky?

Šárka Bočková, permakulturní designérka: Doopravdy ta nádoba, ta technologie zavlažování vznikla a nejčastěji se používá při pěstování užitných rostlin. Veškeré klasické zeleniny, kterou známe a je to pro rostliny, které vyvíjí ten rozvinutý kořenový systém. Takže třeba k tomu nebudu sadit mrkev nebo ředkvičky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Existuje něco, jak je zahradníkův rok, tak Olla rok? To znamená, kdy v rámci zahrady ji používáme? Kdy ne? Jestli ji vykopáváme, kdy zakopáváme a podobně.

Šárka Bočková, permakulturní designérka: Ano, zcela určitě. Ollu vysazujeme na jaře, když děláme tu výsadbu těch sazenic. Můžeme dělat i smíšenou výsadbu, to znamená, že mám třeba kolem té nádoby vysazené jak rostliny, rajčata, tak to doplňuji třeba nějakými saláty. Když vyseji semínka třeba lichořeřišnice, tak ty samozřejmě musím zpočátku zalévat povrchově. No a tak jak na podzim, jak sklízím tu úrodu a tu zahradu zazimovávám, tak vytáhnu tu nádobu z těch záhonů. Existují ale výjimky, že pokud nádobu Olla používám k rostlinám, které jsou trvalky, ať už okrasné nebo užitkového charakteru, jakože už i takové případy jsou, tak nádobu nevytahuji. Zcela určitě tam zůstává i na zimu. Jenom si dám pozor, dohlídám, aby byla prázdná.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Možná pro doplnění toho bonusu, který nám Olla přinese bychom mohli porovnat i jiný způsob zavlažování, který lidé častokrát na svých zahradách požívají,

Šárka Bočková, permakulturní designérka: Já už jsem se bála, že se zeptáte na to, proč vlastně vůbec jako Ollu používat. Protože to kvůli čemu Olla doopravdy dobyla celý svět a teď dobývá tu Evropu, tak je veliká úspora vody. Podle typu pěstovaných rostlin jsou ale studie, které dokládají úsporu 60 až 80 procent vody menší oproti klasické povrchové zálivce. To co ale my jako Češi oceníme možná ještě více, tak je úspora času, kterou já tomu zavlažování teda nemusím věnovat. Když to porovnám s těmi ostatními technologiemi, alternativními na zavlažování, tak vlastně ta úspora vody díky této technologii zavlažování spočívá v tom, že se nám neztrácí voda povrchovým odpadem. Když to třeba srovnám s kapénkovou závlahou, tak i u té kapénkové závlahy jde o to, že než ta voda do kape k té rostlině, k těm kořenům té rostliny, tak i tam se hodně vody ztrácí. Ještě je tady jedna taková alternativní o metoda. Je to když lidé třeba zakopou PET lahev použitou, kterou proděrují a zakopou jí do toho záhonu a naplní vodou, tak vlastně i tady je to jenom o tom pasivním vytékání vody z té lahve.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Možná ještě taková doplňující poslední otázka. Může se stát, že by ta nádoba praskla v zemi?

Šárka Bočková, permakulturní designérka: To je o tom zazimování, jak jsem říkala. Když bych ji nechala plnou a když bych ji nezamulčovala, tak teoreticky se může stát, že by se to hrdlo utrhlo od té nádoby. Ale my ji máme už několikaletou zimu zakopanou v zákoně v Jeseníkách a nepraskla tam.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Přece mě ještě napadla jedna otázka. Vy jste řekla, že jich vyrábíte několik velikostí. Do jaké největší velikosti vyrábí a z jakého důvodu?

Šárka Bočková, permakulturní designérka: Pětilitrová nádoba je tak jako nejideálnější velká velikost. Jde totiž o to, že vy samozřejmě podle toho, jak je ta nádoba velká, tak taky musíte vyhloubit tak velkou díru v tom záhoně. Je to o té manipulaci s tou nádobou. Takže těch 5 litrů ta velikost je taková ideální a ještě musíme brát v úvahu, že samozřejmě ty pěstované rostliny nemají kořeny až tak hluboko abychom potřebovali dělat tu nádobu větší.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní Bočková, já Vám děkuji za užitečné informace pro diváky Eko magazínu. Olle přeji ať se dobře prodává, ať si ji lidé oblíbí. S vámi se loučím milí diváci, na viděnou u dalšího tématu.