Dobrý den u sledování ekomagazínu na polaru. Povodí Odry Rybné hospodářství Povodí Odry chová kružberského pstruha lososovitého, maso je k nerozeznání od lososa, zavítáme do FM, kde budou z plastů vyrábět energie...v Opavě studenti radí jak třídit odpad a v rozhovoru s docentem Vanušem z VŠB se dozvíte, jak fungují chytré domy.
Kružberský pstruh lososovitý má skvělou chuť
Blíží se Vánoce a toto období patří tradičně výlovům rybníků a pravidelně se také zvyšuje poptávka po rybách. Během Adventu jdou na dračku hlavně kapři, ale v průběhu roku lidé častěji sáhnou například po pstruzích, candátech nebo štikách. Delikátní chuť k nerozeznání od lososa má kružberský pstruh lososovitý, už brzy by mohl dostat regionální označení.
Státní podnik Povodí Odry je správcem významných vodních nádrží v povodí řeky Odry, ve kterých udržuje dobrou jakost vody. Jedním z faktorů, který ji ovlivňuje, je rybí společenstvo. Je tak zcela logické, že Povodí Odry založilo rybné hospodářství. Od roku 2016 úzce spolupracuje s rybáři.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s. p.: “Spolupráce s Českým rybářský svazem je velice dobrá. V roce 2016 jsme podepsali smlouvu o spolupráci, ve které máme vymezeny okruhy jak ta spolupráce bude vypadat. S rybářským svazem spolupracujeme na projektové přípravě, to znamená, že ve chvíli, kdy jako správce provádíme údržbu vodních toků nebo vodních děl, tak myslíme na to, že ve vodních tocích a nádržích jsou ryby a o ty je třeba se postarat.”
A spolu s rybáři probíhají také výlovy. Na Petrově rybníce u Krnova dopadl na jedničku.
Ivo Jedlička vedoucí rybného hospodářství Povodí Odry: „Ryby máme narostlé pěkně letos, měli jsme poměrně velkou násadu už na jaře, takže přes relativní nepřízeň počasí, kdy bylo studené jaro i chladnější léto, tak nám ryby narostly do tržní velikosti."
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: „V loňském roce to bylo 60 tun, vypadá to, že by letošní rok mohl být lepší."
Vodárenské nádrže potřebují jinou péči než přirozené rybniční prostředí. Podle odborníků je důležité zajistit vyváženou rybí obsádku. O tu se postarají ryby dravé jako je štika, candát nebo sumec. A ryby, které se živí zooplanktonem, by měly být zastoupeny v menším množství.
Ivo Jedlička, vedoucí rybného hospodářství státního podniku Povodí Odry: “Starat se o ryby je čím dál tím těžší, napomáhá tomu nejen měnící se klima, nedostatek vody, ale i zvýšený počet rybích predátorů, jako je kormorán, volavka, vydra, které nám působí velké ztráty. My odchováváme ryby jak pro vodárenské nádrže, ..to jsou ty dravé druhy, tak v rámci našeho doplňkového chovu produkujeme i ryby tržní, které prodáváme ve vlastních prodejnách.”
Kružberská nádrž s čistou vodou řeky Moravice má pro chov ryb na farmě v ideální podmínky. Velmi žádanou a oblíbenou rybou je pstruh duhový. Sladkovodní lososovitá ryba se jako pochoutka rozšířila po celé Evropě. Gurmáni ho srovnávají kvalitou s lososem, bonusem je daleko dostupnější cena.
Ivo Jedlička, vedoucí rybného hospodářství státního podniku Povodí Odry: “Teď se nacházíme na pstruhové farmě. Pstruh je ryba, která potřebuje zejména kvalitní, čistou a kyslíkatou vodu. V jednotlivých nádržích jsou ryby rozděleny podle velikosti. Od postupně menších, až po ryby násadové, které jsou venku. V největších nádržích máme ryby tržní.”
Ivo Jedlička, vedoucí rybného hospodářství státního podniku Povodí Odry: “Tato nádrž má obsah zhruba 10 kubíků a když ryba doroste, tak jich tam bývá okolo 1,5 tuny, což je asi 10 tisíc kusů.”
Tyto ryby pak putují ještě do větší nádrže, kde se dokrmují a chystají k prodeji. Než se ale dostanou na talíř, plavou si spokojeně na farmě. V ideální vodě a s chutnou stravou.
Ivo Jedlička, vedoucí rybného hospodářství státního podniku Povodí Odry: “Tady názorně vidíte, jak se ryby krmí. Vidíte dotykové krmítko, do kterého každé ráno nasypeme krmivo. Ryby si zvyknou žduchnout do návnadové tyče a když to udělají, vypadne část granulek. Takže během dne nemusíme ryby chodit krmit, protože si dávkují krmivo samy podle potřeby.”
Pstruh duhový potřebuje vodu čistou, teplotně do 18 stupňů a s vysokým obsahem kyslíku. Ještě náročnější je pstruh potoční, kterého Povodí Odry chová na farmě Morávka, ten tyto parametry potřebuje ještě o něco vyšší.
Ivo Jedlička, vedoucí rybného hospodářství státního podniku Povodí Odry: “Pro kvalitní rybu potřebujete mít kvalitní vodu, kvalitní krmivo a kvalitní péči. Tady jsme pod vodárenskou nádrží, tak ta kvalita vody je prvotní. Je to voda pitná a my ji využíváme i pro chov pstruha, který je tak i indikátorem kvality vody. Dokáže reagovat na jakékoliv znečištění, takže je takovým hlídačem kvality vody, ale pro nás je bonusem to, že s vodou přichází tak zvaný zooplankton, který ryba využívá pro růst a pro kvalitu masa, my ryby krmíme kvalitním krmivem. Z pomyslné rovnice vyjde ryba s výjimečným masem.”
Zpracováním plastů budou FM vyrábět energie
Frýdek-Místek hledá řešení, jak snížit ceny za energie. Jedním z kroků může být revoluční výroba energie zužitkováním plastového odpadu. Na tomto projektu začaly spolupracovat městské společnosti s vědci z ostravské Vysoké školy báňské.
Frýdek-Místek chce být energeticky více soběstačný. Městské společnosti Frýdecká skládka a dodavatel tepla DISTEP se proto zapojily do unikátního projektu ostravské Vysoké školy báňské. Na půdě školy, pak jejich zástupci podepsali memorandum o spolupráci.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Za město Frýdek-Místek jsem velmi rád, že jsme se dostali na čelo pelotonu mezi městy, která hledají způsob, jak se stát do jisté míry energeticky nezávislým městem. Na jedné straně máme šanci využít odpady a na druhé straně garantovat nějakým způsobem energii občanům v určitých cenových hladinách."
Václav Snášel, rektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava: "Největší problém současné energetiky je, že je vysoce centralizovaná. To znamená, že jakmile se na jednom konci Evropy něco stane, tak to má dopad na celý zbytek Evropy. Tady je snaha využít ty lokální zdroje. Protože my se na ty odpady musíme dívat jako na zdroj energie, poměrně významný a využít je v tom místě, kde ta energie vzniká. Takže tohle je jedna z těch klíčových věcí."
Vysoká škola má provozní jednotku, která je schopná z vytříděného odpadu získat užitečné formy energie.
Stanislav Mišák, expert v oblasti energetiky, ředitel výzkumného Centra ENET na VŠB-TUO: "Mluvím konkrétně teda o technologii pyrolýzy. Do budoucna bychom chtěli v tomto ekosystému s touto firmou DISTEP pracovat dále i na využití plazmové technologie, která by měla možnost třeba nadále využívat i směsný komunální odpad a přetvořit ho na užitečné formy energie." - A dají se říct nějaká množství? Kolik se toho vyrobí? Z jakého množství odpadu, kolik energie? - "V tuto chvíli ta naše jednotka, kterou tady máme jako poloprovozní, tak ta umí vygenerovat nebo umí zpracovat zhruba 1 tunu odpadu za hodinu."
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecká skládka: "Odpadů neustále přibývá. A hlavně ten odpad je strašně různorodý, takže v podstatě ta materiálová recyklace je drahá a chybí nám recyklační kapacity. Nejenom v republice, ale vůbec v celé Evropě. V podstatě se teď jedná o nějaké množství 1 500 tun odpadu, které jsme hned schopni předat do této technologie."
Cílem je nahrazení fosilních zdrojů alternativními a trvale udržitelnými. Soběstačnost města, nižší ceny pro obyvatele a minimální dopad na životní prostředí. Principem pyrolýzy je rozklad materiálu za vysoké teploty bez přístupu kyslíku. Využívá se například při výrobě dřevěného uhlí.
Opavská třídící patrola radí, co s odpadem
Opavští školáci budou radit, jak správně třídit odpad. Třídící patrola vysvětlí, jak který druh odpadu vytřídit a také jak zbytečnému odpadu předcházet. Lidé by si měli dávat pozor, co odhazují do popelnice. Novela Zákona o odpadech totiž výrazně navýšila cenu za jeho ukládání na skládkách.
Filip Grambál, žák ZŠ Vávrovice: „Myslím, že si lidé někdy nejsou jistí, co kam dát.“
Viktorie Fedčuk, žákyně ZŠ Vávrovice: „Odpad je velký problém naší planety.“
Katka Durčáková, koordinátorka projektu, Magistrát Opava: „Třídící patrola pak přijde přímo domů. A vysvětlí jim, jak by měli nejlépe třídit odpad. Kam konkrétně co odkládat. Mohou se zeptat i na nějaké záludnosti.“
Třídící patrola dochází za zájemci na vyžádání a v doprovodu úředníka z magistrátu, který může např. doplnit informace, které by děti nevěděly. Návštěvu je nutné objednat e-mailem. V Opavě vyvezou na skládku 200 kilogramů komunálního odpadu ročně v přepočtu na jednoho obyvatele. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem je to méně než polovina.
Prodej v Reuse centru Ostrava podporuje výsadbu zeleně
Díky ostravskému Reuse centru už získaly tisíce odložených a nepotřebných věcí nové uplatnění. Společnosti OZO, která jej provozuje, navíc veškerý výtěžek z prodeje dává na veřejnou zeleň ve městě. Princip jeho fungování spočívá v opětovném využití věcí, kterých se chtějí občané zbavit a nechtějí jen tak vyhodit do popelnice. V centru si je pak mohou zájemci za symbolickou cenu koupit.
Karel Belda, ředitel OZO Ostrava: „Naše reuse centrum, které je jedním ze zakládajících členů České federace nábytkových bank a re-use center, je jasným příkladem toho, že funkční předměty, o něž už původní vlastníci nestojí, mohou ještě sloužit a dělat radost novým majitelům. „Stávající majitelé mohou věci určené pro reuse centrum odevzdávat ve všech 11 ostravských sběrných dvorech. Po předchozí telefonické dohodě lze předměty přivézt i přímo do reuse centra, takže člověk může na jednom místě darovat nepotřebný předmět a zároveň si z reuse centra odvézt něco, co se mu hodí."
Redakčně upraveno / zkráceno.
Dobrý den u sledování ekomagazínu na polaru. Povodí Odry Rybné hospodářství Povodí Odry chová kružberského pstruha lososovitého, maso je k nerozeznání od lososa, zavítáme do FM, kde budou z plastů vyrábět energie...v Opavě studenti radí jak třídit odpad a v rozhovoru s docentem Vanušem z VŠB se dozvíte, jak fungují chytré domy.
Kružberský pstruh lososovitý má skvělou chuť
Blíží se Vánoce a toto období patří tradičně výlovům rybníků a pravidelně se také zvyšuje poptávka po rybách. Během Adventu jdou na dračku hlavně kapři, ale v průběhu roku lidé častěji sáhnou například po pstruzích, candátech nebo štikách. Delikátní chuť k nerozeznání od lososa má kružberský pstruh lososovitý, už brzy by mohl dostat regionální označení.
Státní podnik Povodí Odry je správcem významných vodních nádrží v povodí řeky Odry, ve kterých udržuje dobrou jakost vody. Jedním z faktorů, který ji ovlivňuje, je rybí společenstvo. Je tak zcela logické, že Povodí Odry založilo rybné hospodářství. Od roku 2016 úzce spolupracuje s rybáři.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s. p.: “Spolupráce s Českým rybářský svazem je velice dobrá. V roce 2016 jsme podepsali smlouvu o spolupráci, ve které máme vymezeny okruhy jak ta spolupráce bude vypadat. S rybářským svazem spolupracujeme na projektové přípravě, to znamená, že ve chvíli, kdy jako správce provádíme údržbu vodních toků nebo vodních děl, tak myslíme na to, že ve vodních tocích a nádržích jsou ryby a o ty je třeba se postarat.”
A spolu s rybáři probíhají také výlovy. Na Petrově rybníce u Krnova dopadl na jedničku.
Ivo Jedlička vedoucí rybného hospodářství Povodí Odry: „Ryby máme narostlé pěkně letos, měli jsme poměrně velkou násadu už na jaře, takže přes relativní nepřízeň počasí, kdy bylo studené jaro i chladnější léto, tak nám ryby narostly do tržní velikosti."
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: „V loňském roce to bylo 60 tun, vypadá to, že by letošní rok mohl být lepší."
Vodárenské nádrže potřebují jinou péči než přirozené rybniční prostředí. Podle odborníků je důležité zajistit vyváženou rybí obsádku. O tu se postarají ryby dravé jako je štika, candát nebo sumec. A ryby, které se živí zooplanktonem, by měly být zastoupeny v menším množství.
Ivo Jedlička, vedoucí rybného hospodářství státního podniku Povodí Odry: “Starat se o ryby je čím dál tím těžší, napomáhá tomu nejen měnící se klima, nedostatek vody, ale i zvýšený počet rybích predátorů, jako je kormorán, volavka, vydra, které nám působí velké ztráty. My odchováváme ryby jak pro vodárenské nádrže, ..to jsou ty dravé druhy, tak v rámci našeho doplňkového chovu produkujeme i ryby tržní, které prodáváme ve vlastních prodejnách.”
Kružberská nádrž s čistou vodou řeky Moravice má pro chov ryb na farmě v ideální podmínky. Velmi žádanou a oblíbenou rybou je pstruh duhový. Sladkovodní lososovitá ryba se jako pochoutka rozšířila po celé Evropě. Gurmáni ho srovnávají kvalitou s lososem, bonusem je daleko dostupnější cena.
Ivo Jedlička, vedoucí rybného hospodářství státního podniku Povodí Odry: “Teď se nacházíme na pstruhové farmě. Pstruh je ryba, která potřebuje zejména kvalitní, čistou a kyslíkatou vodu. V jednotlivých nádržích jsou ryby rozděleny podle velikosti. Od postupně menších, až po ryby násadové, které jsou venku. V největších nádržích máme ryby tržní.”
Ivo Jedlička, vedoucí rybného hospodářství státního podniku Povodí Odry: “Tato nádrž má obsah zhruba 10 kubíků a když ryba doroste, tak jich tam bývá okolo 1,5 tuny, což je asi 10 tisíc kusů.”
Tyto ryby pak putují ještě do větší nádrže, kde se dokrmují a chystají k prodeji. Než se ale dostanou na talíř, plavou si spokojeně na farmě. V ideální vodě a s chutnou stravou.
Ivo Jedlička, vedoucí rybného hospodářství státního podniku Povodí Odry: “Tady názorně vidíte, jak se ryby krmí. Vidíte dotykové krmítko, do kterého každé ráno nasypeme krmivo. Ryby si zvyknou žduchnout do návnadové tyče a když to udělají, vypadne část granulek. Takže během dne nemusíme ryby chodit krmit, protože si dávkují krmivo samy podle potřeby.”
Pstruh duhový potřebuje vodu čistou, teplotně do 18 stupňů a s vysokým obsahem kyslíku. Ještě náročnější je pstruh potoční, kterého Povodí Odry chová na farmě Morávka, ten tyto parametry potřebuje ještě o něco vyšší.
Ivo Jedlička, vedoucí rybného hospodářství státního podniku Povodí Odry: “Pro kvalitní rybu potřebujete mít kvalitní vodu, kvalitní krmivo a kvalitní péči. Tady jsme pod vodárenskou nádrží, tak ta kvalita vody je prvotní. Je to voda pitná a my ji využíváme i pro chov pstruha, který je tak i indikátorem kvality vody. Dokáže reagovat na jakékoliv znečištění, takže je takovým hlídačem kvality vody, ale pro nás je bonusem to, že s vodou přichází tak zvaný zooplankton, který ryba využívá pro růst a pro kvalitu masa, my ryby krmíme kvalitním krmivem. Z pomyslné rovnice vyjde ryba s výjimečným masem.”
Zpracováním plastů budou FM vyrábět energie
Frýdek-Místek hledá řešení, jak snížit ceny za energie. Jedním z kroků může být revoluční výroba energie zužitkováním plastového odpadu. Na tomto projektu začaly spolupracovat městské společnosti s vědci z ostravské Vysoké školy báňské.
Frýdek-Místek chce být energeticky více soběstačný. Městské společnosti Frýdecká skládka a dodavatel tepla DISTEP se proto zapojily do unikátního projektu ostravské Vysoké školy báňské. Na půdě školy, pak jejich zástupci podepsali memorandum o spolupráci.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Za město Frýdek-Místek jsem velmi rád, že jsme se dostali na čelo pelotonu mezi městy, která hledají způsob, jak se stát do jisté míry energeticky nezávislým městem. Na jedné straně máme šanci využít odpady a na druhé straně garantovat nějakým způsobem energii občanům v určitých cenových hladinách."
Václav Snášel, rektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava: "Největší problém současné energetiky je, že je vysoce centralizovaná. To znamená, že jakmile se na jednom konci Evropy něco stane, tak to má dopad na celý zbytek Evropy. Tady je snaha využít ty lokální zdroje. Protože my se na ty odpady musíme dívat jako na zdroj energie, poměrně významný a využít je v tom místě, kde ta energie vzniká. Takže tohle je jedna z těch klíčových věcí."
Vysoká škola má provozní jednotku, která je schopná z vytříděného odpadu získat užitečné formy energie.
Stanislav Mišák, expert v oblasti energetiky, ředitel výzkumného Centra ENET na VŠB-TUO: "Mluvím konkrétně teda o technologii pyrolýzy. Do budoucna bychom chtěli v tomto ekosystému s touto firmou DISTEP pracovat dále i na využití plazmové technologie, která by měla možnost třeba nadále využívat i směsný komunální odpad a přetvořit ho na užitečné formy energie." - A dají se říct nějaká množství? Kolik se toho vyrobí? Z jakého množství odpadu, kolik energie? - "V tuto chvíli ta naše jednotka, kterou tady máme jako poloprovozní, tak ta umí vygenerovat nebo umí zpracovat zhruba 1 tunu odpadu za hodinu."
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecká skládka: "Odpadů neustále přibývá. A hlavně ten odpad je strašně různorodý, takže v podstatě ta materiálová recyklace je drahá a chybí nám recyklační kapacity. Nejenom v republice, ale vůbec v celé Evropě. V podstatě se teď jedná o nějaké množství 1 500 tun odpadu, které jsme hned schopni předat do této technologie."
Cílem je nahrazení fosilních zdrojů alternativními a trvale udržitelnými. Soběstačnost města, nižší ceny pro obyvatele a minimální dopad na životní prostředí. Principem pyrolýzy je rozklad materiálu za vysoké teploty bez přístupu kyslíku. Využívá se například při výrobě dřevěného uhlí.
Opavská třídící patrola radí, co s odpadem
Opavští školáci budou radit, jak správně třídit odpad. Třídící patrola vysvětlí, jak který druh odpadu vytřídit a také jak zbytečnému odpadu předcházet. Lidé by si měli dávat pozor, co odhazují do popelnice. Novela Zákona o odpadech totiž výrazně navýšila cenu za jeho ukládání na skládkách.
Filip Grambál, žák ZŠ Vávrovice: „Myslím, že si lidé někdy nejsou jistí, co kam dát.“
Viktorie Fedčuk, žákyně ZŠ Vávrovice: „Odpad je velký problém naší planety.“
Katka Durčáková, koordinátorka projektu, Magistrát Opava: „Třídící patrola pak přijde přímo domů. A vysvětlí jim, jak by měli nejlépe třídit odpad. Kam konkrétně co odkládat. Mohou se zeptat i na nějaké záludnosti.“
Třídící patrola dochází za zájemci na vyžádání a v doprovodu úředníka z magistrátu, který může např. doplnit informace, které by děti nevěděly. Návštěvu je nutné objednat e-mailem. V Opavě vyvezou na skládku 200 kilogramů komunálního odpadu ročně v přepočtu na jednoho obyvatele. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem je to méně než polovina.
Prodej v Reuse centru Ostrava podporuje výsadbu zeleně
Díky ostravskému Reuse centru už získaly tisíce odložených a nepotřebných věcí nové uplatnění. Společnosti OZO, která jej provozuje, navíc veškerý výtěžek z prodeje dává na veřejnou zeleň ve městě. Princip jeho fungování spočívá v opětovném využití věcí, kterých se chtějí občané zbavit a nechtějí jen tak vyhodit do popelnice. V centru si je pak mohou zájemci za symbolickou cenu koupit.
Karel Belda, ředitel OZO Ostrava: „Naše reuse centrum, které je jedním ze zakládajících členů České federace nábytkových bank a re-use center, je jasným příkladem toho, že funkční předměty, o něž už původní vlastníci nestojí, mohou ještě sloužit a dělat radost novým majitelům. „Stávající majitelé mohou věci určené pro reuse centrum odevzdávat ve všech 11 ostravských sběrných dvorech. Po předchozí telefonické dohodě lze předměty přivézt i přímo do reuse centra, takže člověk může na jednom místě darovat nepotřebný předmět a zároveň si z reuse centra odvézt něco, co se mu hodí."
Redakčně upraveno / zkráceno.
