Stanice Zdravotního ústavu měří kvalitu ovzduší u radnice Ostravy-Jihu

Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě dlouhodobě kontroluje kvalitu ovzduší. Měřící stanice jsou rozmístěny na různých místech ve městě a od začátku roku jedna z nich funguje také v obvodě Jih. Přesunuta byla z Poruby, kde už splnila svůj účel při vyhodnocování dopadů prodloužené Rudné.

Od začátku ledna funguje v Ostravě-Jihu měřící stanice Zdravotního ústavu. Nachází se poblíž frekventované křižovatky u radnice městského obvodu.

Lucie Hellebrandová, ZÚ se sídlem v Ostravě, oddělení ovzduší: „Nás požádal magistrát města Ostravy, abychom stanici v Porubě, která už skončila plnit ten svůj účel, protože my jsme jim tam v roce 2015 stěhovali z toho důvodu, abychom potom vyhodnotili kvalitu ovzduší v Porubě s ohledem na prodlouženou Rudnou. A vzhledem k tomu, že ten rok 2019 už ta prodloužená Rudná byla zprovozněná, auta ubyly a ovzduší se zlepšilo, tak vlastně magistrát přemýšlel, kam ještě stanici, kde by se dalo měřit a volba padla tady na tuhle tu křižovatku, která je asi v tomhle obvodu nejfrekventovanější.“

David Kiča, technik měření emisí: „Je vybavený adekvátní technikou, která je založena na referenčních metodách, takže nejsou to žádné elektrochemické čidla nebo nic, co se zběžně koupí v podchodě. Jsou to vysoce specializované přístroje. Tato měřící technika, je doplněná ještě meteo centrálou, což je systém, který sleduje meteoparametry, rychlost a směr šíření větru, teplota, tlak a relativní vlhkost. Je to důležité z toho důvodu, že když už tou speciální technikou naměříte nějakou úroveň, nějaké testované škodliviny, tak je dobré k tomu vědět, odkud se k tomu měřícímu systému dostalo, aby jsme potom mohli určit, že dejme tomu potenciálním zdrojem toho znečištění byl třeba blízký rodinný dům, nebo naopak rušná dopravní komunikace nebo třeba průmyslový areál, který je úplně jiným směrem od toho měřící kontejneru.“

Technologie se zaměřují na měření různých emisí, jako oxidů dusnatého, dusičitého nebo dusíku i koncentraci prachových částic.

David Kiča, technik měření emisí: „Ten přístroj je v podstatě jenom velký vysávač, který nasává vzorek zase vzduchu z prostoru nad měřicím kontejnerem a donutí ho projít přes nějaký filtrační materiál. Každý třetí den to celý den jede a výsledkem je takový filtr, který potom jde do laboratoře.“

Aktuální údaje z měřící stanice mohou zájemci sledovat na www.zuaova.cz.

Lucie Hellebrandová, ZÚ se sídlem v Ostravě, oddělení ovzduší: „Stanic je po celé Ostravě hodně, protože kromě nás měří taky Český hydrometeorologický ústav, ale pokud bychom to měli shrnout, tak my jako zdravotní ústav měříme v Radvanicích na dvou místech, měříme tady na Ostravě-Jihu, měříme také v Hrušově.“

Analýza výsledků měření kvality ovzduší bude z Ostravy-Jihu dostupná až po roce provozu stanice. Dlouhodobé statistiky ale ukazují, že se kvalita ovzduší v Ostravě obecně zlepšuje, a to už od roku 2020.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy - Ostrava má už od 2018 vlastní adaptační strategii

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ostrava patří mezi česká města, která se změnou klimatu zabývají systematicky už několik let. Jedná se například o delší období sucha, přehřívání města a vznik tepelných ostrovů a také třeba nedostatek vody v krajině. Město si už v roce 2018 schválilo vlastní adaptační strategii a patří mezi první česká města, která podobný dokument přijala. Téma pro Aleše Boháče, náměstka primátora Ostravy. Dobrý den, vítejte u nás.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Pěkný den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak téma máme nastolené. Pane náměstku, jak moc je dnes Ostrava ohrožena suchem?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Myslím si, že je to globální problém, protože to vidíme všude kolem sebe. Dnes máme květen a teploty jsou spíše takové, jako bychom byli v červnu nebo dokonce v červenci. Dochází tedy k určitému přehřívání prostředí. A Ostrava je samozřejmě velké město a průmyslový celek, takže se zde teplota drží o něco výše než například v blízkosti Beskyd nebo ve více zalesněných oblastech. Na druhou stranu je pravda, že Ostrava je velmi zelené město. Má své zelené plochy, parky a místa, která mohou být útočištěm nejen pro lidi, ale i pro zvířata během horkých dnů. Protékají jí čtyři řeky, takže si myslím, že máme velmi dobré předpoklady k tomu, abychom se s tímto problémem dokázali dobře vyrovnávat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jsou v Ostravě některá místa, která jsou z pohledu sucha a přehřívání výrazně problematičtější než oblasti, o kterých jste teď mluvil?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Tak všeobecně je třeba říct, že voda právě v těch suchých měsících krajině opravdu chybí. Chybí vegetaci a chybí i nám z hlediska zvládání horkých dnů. Největší přehřívání a takzvané tepelné ostrovy ale vznikají hlavně tam, kde je nejvíce betonu a zpevněných ploch. Bavíme se tedy například o sídlištích na Ostravě Jih nebo v Porubě. Jsou to lokality s vysokými budovami a velkými plochami, které se během dne výrazně nahřejí. Lidé to pak pociťují hlavně večer, kdy už slunce nesvítí, ale zdi a okolní povrchy stále sálají teplo a je znát, jak moc je celé místo přehřáté.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Navážu na vás. Fungují projekty „zeleň místo betonu“? Protože takových projektů už je na různých místech Ostravy několik.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Já si myslím, že ano, že opravdu fungují, že si musíme uvědomovat, že prostě ta příroda se změnila, respektive jsme ji tomu hodně pomohli. My jsme ji vlastně jakoby změnili. Musíme umět trošičku bojovat s těmi klimatickými proměnami a je třeba pamatovat na to, že když se některé věci staví, dělají, tak by vlastně tam mělo být více zeleně. Mělo by to být přívětivější a snažíme se právě promítnout tu naši strategii zelenomodré infrastruktury, a to právě k zadržování vody. Takže ať už to jsou zelené střechy, ať už to jsou i zelené fasády, hospodaření s vodou, která zůstává v retenci, zůstává v tom daném místě, není odváděna do kanalizace a je třeba takto přistupovat ke zpevněným plochám. Teď momentálně třeba se bude dostavovat Střelnice v Nové Vsi a i přesto, že tam je velké parkoviště, jsou tam velké zpevněné plochy, tak už by právě neměly být jenom asfaltové. Neměly by být odtečené ty dešťové vody právě jenom do kanalizace, ale měly by právě zůstat v tom místě, měly by zasáknout, nebo by měly jít do nějaké retence, která bude postupně do té krajiny vodu uvolňovat. Tak to jsou projekty, které jsou dneska novodobé. Město si uvědomuje práci a vlastně nakládání s dešťovými vodami, a proto se snaží ty celkové betonové, asfaltové plochy stavět přívětivě, hospodařit s tou vodou, ať zůstává v tom daném místě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Můžeme zmínit například projekt zelených střech, protože ten funguje, jestli se nemýlím, už od loňského roku v Radvanicích a Bartovicích, kde jste zároveň starostou. Máte už přímo nějaké konkrétní výsledky nebo zkušenosti z praxe?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Tak v Radvanicích a Bartovicích jsme například na budově archivu vybudovali zelenou střechu. Máme zelené střechy také na autobusových zastávkách, tam je to ale spíše symbolické, protože ty plochy nejsou příliš velké. U samotného archivu se navíc dešťová voda, ze které se následně stává takzvaná šedá voda, neodvádí dál do kanalizace, ale zůstává akumulovaná v nádrži a může se dále využívat například na zalévání nebo čištění komunikací. U dalších objektů zelené střechy postupně přibývají. Zmiňoval jsem také Střelnici, kde se zase zachycená voda využívá hlavně na zavlažování a zalévání, abychom zbytečně nemuseli spotřebovávat pitnou vodu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: My jsme tady zmínili některé konkrétní projekty. Má Ostrava v rámci celého území vyčleněné na tyto projekty finanční prostředky? A pokud ano, kolik to je?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Ostravské komunikace kromě nadlimitního čištění, aby zde bylo méně prašnosti, využívají také vozy s ozonizací, a to právě hlavně v hustě osídlených oblastech. Tam jsou to spíše menší částky. Nicméně město má aktuálně vyčleněno přibližně pět milionů korun ročně, a to spíše ne na samotnou realizaci, ale na projektovou podporu. To znamená, že pokud někdo navrhuje novou budovu nebo projekt a chce do něj zahrnout opatření související s klimatickými změnami, například prvky zelenomodré infrastruktury, tak mu město dokáže pomoci právě s financováním projektové dokumentace. Ono to možná vypadá jako malá částka, ale projekty dnes stojí od statisíců až po miliony korun, takže jsme schopni takto podpořit zhruba dvacet projektů, které mohou být v budoucnu realizovány a přinesou přidanou hodnotu pro město i krajinu. A potom je tady také Fond životního prostředí, který je tvořen například z poplatků souvisejících se skládkováním a černými skládkami. Tyto prostředky pak slouží k podpoře ekologických projektů, kde už se počítá právě se zelenomodrou infrastrukturou a dalšími opatřeními na podporu životního prostředí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vy jste hovořil o zásazích a opatřeních, která realizuje Ostrava. Jak mohou pomoci samotní obyvatelé?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Tak myslím si, že každý z nich, kdo bydlí třeba v rodinném domě, a není jich zrovna málo, může pomoci už jen tím, že se zamyslí nad tím, jak nakládá s vodou na svém pozemku. Když se dnes lidé rozhodují, jestli všechno vydláždit a mít vše ze zámkové dlažby, tak je určitě mnohem přívětivější snažit se vodu zachytit a využít ji přímo na vlastní zahradě, místo aby byla svedena do kanalizace. Mnoho lidí například při budování kanalizace ruší staré žumpy, do kterých byly dříve svedeny okapy ze střech. A právě tyto nádrže mohou dnes dobře posloužit jako retenční zásobníky na dešťovou vodu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já vám děkuji za vaše odpovědi, pane náměstku, i za pozitivní tečku za naším rozhovorem. EKO magazín pro tentokrát končí. Mějte se moc hezky a děkujeme, že jste s námi byli až do

Redakčně upraveno / zkráceno.