Dobrý den u televizních obrazovek, právě startuje další díl Ekomagazínu….Tentokrát jsme se zaměřili na stav a kvalitu ovzduší v MS kraji,..dozvíte se, že Opavané mají rezervy v třídění odpadu… karvinští rybáři přišli o 300 kilo ryb, případ šetří policie…a v rozhovoru s ředitelem Agentury ochrany přírody a krajiny Janem Klečkou zrekapitulujeme rok 2021 v Poodří, které slavilo 30 narozeniny

V MS kraji se zlepšuje kvalita ovzduší

Moravskoslezský kraj a zejména Ostravsko je oblastí s nejvíce znečištěným ovzduším v Česku a bohužel i v rámci Evropy. Na Ostravsku, Karvinsku a FM bývají překračovány imisní limity polétavého prachu (PM10, PM2,5) a benzo[a]pyrenu.I přes tato zažitá tvrzení se ovzduší v našem kraji pomalu lepší. V roce 2020 nebyla v MSK zaznamenána ani jedna smogová situace, bylo to poprvé od roku 2009.

Na smutných statistikách prvenství v nejhorší kvalitě ovzduší v České republice vede MS kraj dlouhodobě, ale cosi se začíná měnit. Zdá se, že přicházejí lepší časy pro plíce obyvatel regionu. V roce 2020 jsme dosáhli nejlepší kvality ovzduší za celou dobu jeho měření, tedy od 60. let.

Blanka Krejčí, vedoucí oddělení kvality ovzduší ostravské pobočky ČHMÚ:

“Hlavně byly velmi dobré rozptylové podmínky. V únoru 2020 bylo tak větrno, vlhko a deštivo, že byly velmi nízké a nestandardní koncentrace, a ty pozitivně ovlivnily celý ten zbytek roku, ale samozřejmě byla i v dalších měsících velmi dobrá kvalita ovzduší. Takže prvním faktorem byly rozptylové podmínky, dále se projevu snižování emisí na všech typech zdrojů - doprava, dotované i nedotované výměny kotlů a prováděná opatření na průmyslových zdrojích. A situaci pomohla také situace i lockdowny, například omezení dopravy se promítlo pozitivně.”

A skvěle se nám v MS kraji dýchalo také na přelomu roku 2020 a 2021. Byť se v několika případech schylovalo k vyhlášení smogových situací, tak nakonec k tomu nedošlo. A podle odborníků se rok 2021 vyvíjí hodně podobně, jako ten předešlý. Za poslední dva roky tak v našem regionu nebyla vyhlášena žádná smogová situace.

Blanka Krejčí, vedoucí oddělení kvality ovzduší ostravské pobočky ČHMÚ:

“Počasí je určující faktor, který rozhoduje o tom, jak dobré nebo nedobré budou rozptylové podmínky, jak to, co tady vypouštíme do ovzduší, se bude dobře rozptylovat. To znamená, že se může stát, pokud uhodí nějaké dlouhodbé inverzní situace, že se při zemském povrchu koncentrace mohou zahustit a skutečně se můžeme dočkat i nepříznivých situací.”

Průmysl, hustá dopravní infrastruktura a topení tuhými palivy po obou stranách česko-polské hranice jsou podle meteorologů klíčové faktory, proč v Moravskoslezském kraji častěji dýcháme horší vzduch než ve zbytku republiky. Opatření na všechny typech zdrojů, která se dlouhodobě provádí, tak mají pro jeho zlepšení smysl.

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana:

“V MS kraji už se vyměnilo více jak 25 tisíc kotlů, bylo to tolik žadatelů, kteří si požádali o výměnu neekologického kotle. Aktuálně končí třetí výzva a připravujeme čtvrtou. V tuto chvíli sbíráme zájem žadatelů o výměnu, protože ta čtvrtá výzva je o něčem jiném. Našim cílem je vyměnit co nejvíce kotlů tak, aby bylo ovzduší co nejvíce příjemné pro obyvatele.”

Nikola Birklenová, mluvčí MS kraje:

“Kraj podporuje čistou mobilitu, snaží se jednat se zahraničními partnery, zejména s Polskými sousedy. Důležité je jednání s podniky, s nimi průběžně kraj jedná a sepisuje dobrovolné dohody. V nich se obě strany zavazují, že budou provádět kroky nad rámec svých povinností k tomu, aby se snížily negativní dopady na životní prostředí.”

V případě mimořádně znečištěného ovzduší, kdy dýcháme mnohem více oxidu siřičitého, dusičitého nebo prachových částic PM10 se vyhlašuje smogová situace. V roce 2019 byla pro oblast Ostravy, Karviné a Frýdku-Místku a na Třinecku vyhlášena jedna smogová situace. Zároveň platila i regulace, kdy podniky musejí dodržovat přísnější ekologická opatření.

Blanka Krejčí, vedoucí oddělení kvality ovzduší ostravské pobočky ČHMÚ:

“ČHMÚ v MS kraji provozuje 19 monitorovacích stanic k tomu okolo 10 provozu zdravotní ústav, některé z nich patří Ostravě a další i městům v regionu. Z dotace MS kraje jsou každoročně umožněna další měření. V letošním roce jsme rozšířili imisní monitoring ve Věřňovicích a ve Studénce. Tato místa se tak zapojila do mnohem širšího konceptu měření, kterému říkáme BORA.”

Od 1. září 2022 nebude možné provozovat kotle na tuhá paliva zakoupené před rokem 2000 a kotle 1 a 2 emisní třídy. Pokuty se mohou vyšplhat až na 50 000 Kč.

Opavané mají v tříděné odpadu ještě rezervy

Opavané mají v třídění odpadu značné rezervy. Ukázala to analýza, která detailně rozebrala půl tuny odpadků ze sídlištních popelnic. Skutečný komunální odpad, který už nelze vytřídit, představoval jen 40%. Velkou část tvořilo vyhozené jídlo a bioodpad.Přestože analýza odpadků v popelářském voze nedopadla nejlépe, Opavané na tom nejsou ale vůbec špatně. Každý občan pošle za rok na skládku asi 200 kg komunálního odpadu, a to je polovina republikového průměru.

Rybářům v Petrovicích u Karviné někdo ukradl 300 kg ryb

Velké rozčarování zažili rybáři v Petrovicích u Karviné. Zatím neznámý zloděj jim z pozemku ukradl přibližně 300 kilogramů ryb. Případ vyšetřuje policie.

Václav Pasz, hospodář Českého rybářského svazu Karviná: "Jsme měli uskladněné kapry, amury a sumce. Jsme to počítali a zjistili jsme, že nám chybí asi 50 kaprů, 20 amurů a ten sumec dvanáctikilový. Měli jít zpátky jak vyčistíme loviště, že to půjde zpátky do rybníka na příští rok. Radost jsme neměli, jsme byli naštvaní z toho. Jak chodíte celý rok kolem toho a pak to někdo vybere."

Zloděj nebo zloději ryby zřejmě pochytali do svých podběráků a podle rybářů je teď někde rozdávají svým známým. Případem se zabývá policie.

Zlatuše Viačková, mluvčí PČR: "Policisté zahájili úkony trestního řízení přečinu krádeže. Pachateli, kterému bude prokázáno, že ryby odcizil, hrozí až dvouleté vězení ."

Rybáři teď budou objednávat novou várku mladých ryb a znovu od začátku si je odchovají.

Jan Klečka, ředitel AOCHP MS kraj, 30 let Chráněné krajinné oblasti Poodří

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Letos slaví unikátní chráněná krajinná oblast Poodří třicet let od svého vzniku. Jakým vývojem prošla? Ale také, co by se dělo, kdyby tato část Moravskoslezského kraje nebyla chráněná, se budu ptát Jana Klečky, ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Ostravě. Dobrý den.

Jan Klečka, ředitel Agentury ochrany přírody v kraji České republiky v Ostravě: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, hlavní charakteristiky CHKO Poodří jsou mokřady, lesy, louky, ale i třeba orel mořský. Čím dalším je tato oblast výjimečná a proč jí stojí za to chránit?

Jan Klečka, ředitel Agentury ochrany přírody v kraji České republiky v Ostravě: Je to jeden možný pohled na věc, jak se na Poodří dívat. Buď jsou to nejcennější nebo nejčitelnější složky nebo právě lesy, jsou to louky, mokřady, přidal bych tam určitě rybníky a samotnou řeku Odrou neupraveno, meandry pravidelně se pohybující se z koryta. To je vlastně věc, kterou Poodří dělá celé. Zároveň je dobré si uvědomit, že ta krajina v Poodří ve stavu, v jakém je teď, tak vznikla už před několika staletími a od té doby se výrazně nezměnila čili to je věc, která Poodří dělá unikátní v dnešní době. Je tam po dlouhou dobu několik staletí zachován způsob údržby. Navíc je to v krajině, která je v těsné blízkosti velkého města, v nížině v území dostupném, úrodné, atraktivním pro nějaký další rozvoj, vzniká ta hodnota v tom, že takových území je velmi málo v naší krajině ve středu Evropy.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kdyby ta oblast nebyla už 30 let chráněná, co by s ní bylo? Jak by podle Vás mohla vypadat nebo vypadala by?

Jan Klečka, ředitel Agentury ochrany přírody v kraji České republiky v Ostravě: Kdyby CHKO neexistovala, určitě by došlo k tomu, že už by tu byly stavby.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste sám zmínil soustavu rybníků, která v Poodří je. Ty se tam začaly budovat už v patnáctém století. Kdo se aktuální o ni stará a kolik jich tam je?

Jan Klečka, ředitel Agentury ochrany přírody v kraji České republiky v Ostravě: V současné době máme v Poodří v chráněné krajinné oblasti 68 rybníků, z toho 14 je státních a starají se o ně velká rybářství.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co ptactvo, pane řediteli? Můžete zmínit ptactvo, které tam žije a jestli je tam nějaký druh, který jinde třeba nenajdeme nebo najdeme stěží? Kromě už zmíněného orla mořského.

Jan Klečka, ředitel Agentury ochrany přírody v kraji České republiky v Ostravě: Ptáci jsou jedním z hlavních předmětů ochrany Poodří. Především mokřadní ptáci. Jednak proto, že tam mají podmínky pro výskyt a zároveň něco je to významná tahová zastávka na cestě při jarním a zimním tahu. Takže v té době skutečně ta pestrost ptačí populace je obohacena o řadu vzácných druhů. Z těch, které člověka nejvíce zajímalo je to orel mořský, který už delší dobu hnízdí, v posledních letech se objevil třeba jeřábka taky. Potom řada druhů menších, které rozezná už jen vyšší odporník.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Než se dostaneme k dalším otázkám, možná bychom mohli zmínit také rostliny, takovou výjimečnou rostlinou, které se tam velmi daří je kotvice plovoucí.

Jan Klečka, ředitel Agentury ochrany přírody v kraji České republiky v Ostravě: Kotvice plovoucí v celé naší republice je chráněna jako kriticky ohrožený druh, nejvíce ohrožený druh. Poodří je jediné území, likviduje rostliny vytlačující jiné druhy. Podmínky tady má tak dobré, extrémně dobré, že skutečně je potřeba s ní nakládat jinak než k jiným rostlinám.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co lidé? Jsou v souladu s tímto kusem přírody? Myslím tím, jestli nemáte třeba problémy s turisty nebo návštěvníky Poodří?

Jan Klečka, ředitel Agentury ochrany přírody v kraji České republiky v Ostravě: Musím na to zaklepat, že byť problémy samozřejmě jsou, tak nedosahují rozměrů jako v jiných oblastech, především horských, kde je enormní tlak návštěvníků, co se týče Jeseníky a řeším Beskydy, skutečně na mnoha lokalitách trpí. Poodří není pro tu masivní turistiku tak atraktivní, to znamená potíže jsou jen v některých částí, především v severní části v blízkosti Ostravy. A to se snažíme návštěvnost usměrňovat, regulovat a myslím si, že se to v současné době daří a ty problémy jsou řešitelné.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co čeká Poodří v následujících letech nebo v brzkých měsících v příštím roce?

Jan Klečka, ředitel Agentury ochrany přírody v kraji České republiky v Ostravě: Nad touto otázkou jsem přemýšlel, jak ji pojmout. Jsou tam dva úhly pohledu. Ten jeden je pohled zvenčí, co vlastně čeká Poodří zvenčí. Především je to výstavba vysokorychlostní trati železniční, která se chystá v současné době v části území Ostravy, tak bude procházet okrajem chráněné krajinné oblasti. Ještě se upřesňuje trasa a řeší se dopady a možné kompenzace. A z hlediska činnosti strany CHKO Poodří hlavním takovým předmětem v nejbližších letech tak budou opravy dalších rybníků.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, já Vám děkuji za rozhovor, za užitečné a zajímavé informace pro diváky Eko magazínu.

Jan Klečka, ředitel Agentury ochrany přírody v kraji České republiky v Ostravě: Já Vám děkuji za pozvání. Těším se příště, děkuji moc, na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.