Na vaše obrazovky míří nový díl Ekomagazínu, ve kterém vás zavedeme do Flascharova dolu za hibernujícími netopýry…, v Ostravě instalují ptačí budky a kraj ve spolupráci se správou CHKO Poodří omlazuje rybník Štěpán, podrobnosti se dozvíte v rozhovoru s Janem Filgasem.
Dobrý den, právě začíná Ekomagazín, jako vždy s ekologickými tématy v MS kraji.
Ve Flascharově dole na Odersku hibernují desítky netopýrů
Flascharův důl, muzeum v Odrách, které se nachází v lokalitě Nový Svět. Největším lákadlem břidlicového podzemí je unikátní oderská vrása. My jsme ale spolu s odborníky pátrali po netopýrech, kteří tam hibernují v zimním období. Každý rok ve Flascharově dole přezimuje pravidelně pět až šest desítek netopýrů. Společnost jim dělají bezobratlí, ale i některé druhy žab.
Flascharův důl na Odersku patří mezi menší netopýří zimoviště, využívají ho teplomilné druhy. Daleko větší zimoviště jsou v oblasti nízkého Jeseníku. Tam hibernuje až tisíc netopýrů najednou. V České republice žije na 27 druhů netopýrů, ve Flascharově dole se jich vyskytuje osm. V několik stovek dlouhých chodbách hibernují při teplotě od šesti do osmi stupňů. Jejich zimní odpočinek se liší podle druhů. Někteří netopýři visí individuálně v prostoru, některé druhy se shlukují do menších nebo větších skupinek. A třeba netopýr velký je schopen kvůli hibernaci zalézt do skalních skulin.
Jiří Šafář, zoolog
“Tady převažují vrápenec malý a netopýr brvitý, to jsou druhy, pro které je teplotní optimum 6 - 9 stupňů Celsia. Ovšem jsou tady i chladnější místa, zejména v přístupových chodbách. Tady pak můžeme najít i druhy chladnomilné, jako netopýra černého nebo netopýra ušatého, případně netopýra severního. Nutno podotknout, že ne všechny druhy využívají k zimování podzemní prostory. Některé druhy zůstávají ve stromových dutinách a některé druhy jsou dokonce tažné.”
Vedle tajuplných obyvatel Flascharova dolu se v temných chodbách zabydlely také některé druhy žab a nenápadní motýlci, jako píďalka jeskynní nebo můra sklepní. V čistých jeskynní vodách se vyskytují blešivci, malinkatí bílí korýšci.
Jan Lenart, Katedra fyzické geografie a geoekologie, OSU
“Žijí v čistých vodách podzemí, většinou v puklinových vodách, ale tady v hlubinných dolech je můžeme nalézt v odvodňovacích štolách a je to velmi zvláštní živočich, který má pružinový pohyb, kterým se pohybuje ve vodě.
“To je korýš, má takový zvláštní pohyb, protože má tělo ve tvaru podkovy. Smrťuje zadní část těla, vyskytuje se v podzemních čistých vodách. Na otevřené vodě je možné je pozorovat jen tady v podzemí, v jeskynních vodách.”
Ale vraťme se zpátky k netopýrům. Zimní období využívají k hibernaci, kdy zpomalí všechny životní pochody, tep, dýchání a srdeční činnost. Tukové zásoby na zimu si netopýři vytvoří na podzim. Následujících pět až šest měsíců ze zásob čerpají. Netopýři se probouzí na jaře, když se začne oteplovat. Vyletí ze zimoviště a hledají si potravu. Pokud jí je ještě málo, pak se ukryjí do takzvaného mezi zimoviště, například do sklepů, menších jeskyní nebo dutin stromů.
Jiří Šafář, zoolog
“V jarním období dochází k tomu, že se rozdělí netopýří populace na skupiny samic, které odlétají na staviště, kde vytváří letní kolonie. A samci v podzemí nebo na přechodných místech mohou zůstávat celoročně, protože se o výchovu mláďat vůbec nestarají. Tu zabezpečují samice, které se sdružují v koloniích. U některých druhů může tvořit jen jedinců, jako třeba u netopýrů ušatých nebo netopýrů černých. Ale může také tvořit i skupinu s tisíci netopýrů, jako u netopýrů hvízdavých nebo u netopýrů velkých.”
Samice netopýrů rodí jedno, maximálně dvě mláďata, která se vyvíjí velmi rychle. U některých druhů se tak už v šesti týdnech malí netopýři vydávají na vlastní cestu životem. Z kolonie pak začnou odlétat nejdříve samice…, až pak mláďata a kolonie se začne rozpadat.
Jiří Šafář, zoolog
“Všechny druhy našich letounů vrápenců a netopýrů patří mezi chráněné, a to v kategorii kriticky nebo silně ohrožených druhů. Co se týká jejich věku, tak tam je důležité to první přezimování. U některých druhů se až 50% mláďat nedožije druhého roku, ale pokud přežijí první zimu, pak mají šanci na docela dlouhý život. Díky dlouhodobému monitoringu víme, že ta zvířata se dožívají několika desítek let. U netopýrů, kteří žijí v podzemí se to zkoumalo již od 60. let minulého století. Takže máme prokázaný věk u nás z českých a slovenských jeskyních 39. let u netopýra velkého, což je nejdéle žijící netopýr na našem území.”
Jan Lenart, Katedra fyzické geografie a geoekologie, OSU
“Česká speleologická společnost tady sleduje netopýry již desítky let. Pravidelně probíhá v prosinci. Odborná skupina prolézá celý komplex starého dolu a všichni nalezení netopýři jsou zařazeni do druhu. Opravdu se musí prolézt celý důl, je tady spousta částí, které nejsou přístupné veřejnosti, a právě tam je netopýrů velká hromada.”
Flascharův důl, který je připomínkou toho, jak se kdysi na tomto místě těžila břidlice, je od listopadu do dubna zavřený. V tu dobu patří netopýrům. Pro hibernaci potřebují nejen klid, ale i správnou teplotu, aby se nebudili častěji, než kvůli svým potřebám, tedy pití a vyměšování. Jejich životnímu cyklu je proto uzpůsoben režim Flascharova dolu pro návštěvníky, kteří se tam po zimě podívají až 1. května.
V Ostravě instalují ptačí budky
S teplým jarním sluncem začala v několika městských obvodech Ostravy instalace ptačích budek. Jde o projekt, který začal už v loňském roce, kdy bylo rozmístěno 100 budek. O jejich výrobu se postarala společnost Ostravské městské lesy podle návodu biologů z Ostravské univerzity.
Iva Němečková, Odbor životního Prostředí MMO: "Budky jsou opatřeny tzv. balkónkem, což je vchod dovnitř budky, který je vybaven proti možné predaci jinými živočichy."
V tomto případě jsme s kamerou byli u instalace budek v parku Milady Horákové, který je oblíbeným místem k procházkám mnoha Ostravanů.
Pepa Alušík, Ostravské městské lesy: "Do té budky se vlastně dostaneme shora na kontrolu a na čištění. Žádné velké vymýšlení, hřebíček, drátek a je to."
I v letošním roce bude rozmístěno 100 budek. Ty loňské byly vyčištěny a připraveny na další hnízdění. Přitom bylo zjištěno, že téměř 70 procent jich bylo využito.
Iva Němečková, Odbor životního Prostředí MMO: "Projekt běží teprve druhým rokem, takže se domnívám, že nejčastějšími hosty zde budou například sýkora koňadra nebo sýkora modřinka."
Jarní úklid na ostravském jihu
Technické služby Ostrava-Jih se pustily do jarního úklidu obvodu. Dennodenně je v ulicích zhruba 100 lidí, kteří pracují ve skupinách na různých místech.
Jaroslav Plaček, ředitel, TSOJ: “Optimálně 3 až 4 zaměstnanci na jednom místě, aby byla zajištěna produktivita práce co nejvyšší. Technického vybavení máme v současné době dostatek. Výhledově počítáme s pořízením další techniky v druhém pololetí letošního roku. Jedná se především o zametací stroje.”
Uklízí se nejen ulice, náměstí a další veřejná prostranství, ale také podchody.
Tomáš Grabovský, provozář, TSOJ: “Provádí se dvojí čištění těch podchodů. Za prvé mechanické, které vidíte za mnou. Motorovým zametacím strojem a pak mokrou cestou mycím vysokotlakým vodním strojem.”
V obvodu je celkem 15 podchodů a mechanické čištění jednoho z nich zabere zhruba 2 až 3 hodiny.
Revitalizace rybníku Štěpán
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Rybník Štěpán, evropsky významná lokalita na Hlučínsku prochází revitalizací. Území je součástí evropské soustavy Natura 2000. Co se tam děje a jak bude celá lokalita vypadat po omlazení se dozvíte už za chvíli od Jana Filgase, vedoucího odboru životního prostředí na Krajském úřadě v Ostravě. Dobrý den, vítejte.
Jan Filgas, vedoucí odboru živ. prostředí a zemědělství, MS kraj: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Rybník Štěpán je součástí přírodní rezervace. Prosím o jakou lokalitu jde a jak velké území to je a proč je to přírodní rezervace?
Jan Filgas, vedoucí odboru živ. prostředí a zemědělství, MS kraj: Rybník Štěpán tvoří jak rybník samotný, tak přilehlé mokřady. Kromě toho, že to je přírodní rezervace, je to také evropsky významná lokalita. Celá tato lokalita má rozlohu 80 hektaru s tím, že rybník má rozlohu 28. Tato lokalita je velmi významná z hlediska živočichů, kteří se tam vyskytují, rostlin, je to velice významné hnízdiště ptactva a tak dále.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Rozšířila se tam podle informací, které mám od Vás chráněná kotvice plovoucí. Expandovala už tak, že brání rybníkářství. Bude tato rostlina podporována i po revitalizaci?
Jan Filgas, vedoucí odboru živ. prostředí a zemědělství, MS kraj: Přestože kotvice plovoucí a kriticky ohroženým druhem, tak v našem regionu je velmi rozšířená. Pokud se kotvice přemnoží, tak potom má velmi negativní vliv na celý ekosystém. Dochází k zahnívání vody a naopak se dá říct, že je pro celý ten biotop nevhodná. My předpokládáme, že odbahnění u toho rybníka dojde k jistému potlačení kotvice a dále budeme v rámci případného dalšího managementu uvažovat co s ní dál.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme si říct proč se revitalizace rybníku Štěpán dělá a v jakém stavu rybník byl než se začalo revitalizovat?
Jan Filgas, vedoucí odboru živ. prostředí a zemědělství, MS kraj: Důvodem té revitalizace je to, že ten rybník nikdy nebyl odbahňován a ten rybník se pomalu zazemňuje a zarůstá náletovými dřevinami. Před nedávnem jsme se na něj podívali, tak skutečně velká část toho rybníka nebyla využitelná. Ty biotopy, které tam jsou chráněny, tak skutečně zanikaly. Proto je důležité, aby se odtěžilo bahno z rybníka. Ten rybník bude opět znova využíván, tak jak má využíván být. Poté ještě jsme přikročily k tomu, že v okolních mokřadech, které jsou zarostlé vrbami byl tento vegetační pokryv odstraněn a bude vyhloubena celkem 22 tůní pro obojživelníky, ptáky.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co už je v tuto chvíli hotovo, co se plánuje a v jaké podobě bude území po revitalizaci?
Jan Filgas, vedoucí odboru živ. prostředí a zemědělství, MS kraj: V tuto chvíli probíhá odtěžování toho sedimentu ze dna rybníka. Vrší se to do figur a samotný odvoz tohoto sedimentu potom je naplánován až po zaschnutí. To je jedna věc. Potom v rybníce probíhá odstraňování náletových dřevin v oblastí za tratí došlo k vybudování několika desítek tůní pro obojživelníky a pro ptactvo a byl stržen rákosový a rostlinný pokryv tak, aby tam byly obnoveny biotopy lučních a mokřadních společenstev. V rámci celého toho projektu nebude jednak odbahněný rybník, bude vybudováno několik ostrovů pro ptactvo, plazy a obojživelníky. Bude celkem vybudováno dvaadvacet tůní. Samozřejmě, odstraněn ten náhledek, jak už jsem o tom hovořil.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Hotovo by mělo být za rok a půl. Podařilo se vám na revitalizaci získat dotační peníze. Kolik to celé ale bude stát?
Jan Filgas, vedoucí odboru živ. prostředí a zemědělství, MS kraj: Celý projekt bude stát 36 miliónů korun. Co je důležité, protože je to evropsky významná lokalita, tak ten projekt je ze sta procent hrazen z prostředků Státního fondu životního prostředí.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na projektu spolupracuje s CHKO Poodří. Jakou měrou se každá ze stran na projektu podílí?
Jan Filgas, vedoucí odboru živ. prostředí a zemědělství, MS kraj: Správě CHKO Poodří musím poděkovat především za odbornou pomoc, bez které by ten projekt nebyl tak úspěšný. Samozřejmě ta odborná pomoc a metodická pomoc probíhá při realizaci projektu.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Řekla jsem, že za rok a půl má být hotovo. Rok a půl, od kterého data? To znamená v příštím roce v polovině roku nebo kdy?
Jan Filgas, vedoucí odboru živ. prostředí a zemědělství, MS kraj: Ten projekt bude hotový zhruba v říjnu příštího roku. Já bych touto cestou chtěl požádat občany o pochopení, protože právě v tom dalším nadcházejícím čase bude skutečně docházet k pohybu těžké techniky v okolí rybníka a určitě to nebude úplně příznivé pro výlety a jiné aktivity.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Filgasi, já Vám děkuji za rozhovor. Mějte se hezky.
Jan Filgas, vedoucí odboru živ. prostředí a zemědělství, MS kraj: Na shledanou, děkuju.
Na vaše obrazovky míří nový díl Ekomagazínu, ve kterém vás zavedeme do Flascharova dolu za hibernujícími netopýry…, v Ostravě instalují ptačí budky a kraj ve spolupráci se správou CHKO Poodří omlazuje rybník Štěpán, podrobnosti se dozvíte v rozhovoru s Janem Filgasem.
Dobrý den, právě začíná Ekomagazín, jako vždy s ekologickými tématy v MS kraji.
Ve Flascharově dole na Odersku hibernují desítky netopýrů
Flascharův důl, muzeum v Odrách, které se nachází v lokalitě Nový Svět. Největším lákadlem břidlicového podzemí je unikátní oderská vrása. My jsme ale spolu s odborníky pátrali po netopýrech, kteří tam hibernují v zimním období. Každý rok ve Flascharově dole přezimuje pravidelně pět až šest desítek netopýrů. Společnost jim dělají bezobratlí, ale i některé druhy žab.
Flascharův důl na Odersku patří mezi menší netopýří zimoviště, využívají ho teplomilné druhy. Daleko větší zimoviště jsou v oblasti nízkého Jeseníku. Tam hibernuje až tisíc netopýrů najednou. V České republice žije na 27 druhů netopýrů, ve Flascharově dole se jich vyskytuje osm. V několik stovek dlouhých chodbách hibernují při teplotě od šesti do osmi stupňů. Jejich zimní odpočinek se liší podle druhů. Někteří netopýři visí individuálně v prostoru, některé druhy se shlukují do menších nebo větších skupinek. A třeba netopýr velký je schopen kvůli hibernaci zalézt do skalních skulin.
Jiří Šafář, zoolog
“Tady převažují vrápenec malý a netopýr brvitý, to jsou druhy, pro které je teplotní optimum 6 - 9 stupňů Celsia. Ovšem jsou tady i chladnější místa, zejména v přístupových chodbách. Tady pak můžeme najít i druhy chladnomilné, jako netopýra černého nebo netopýra ušatého, případně netopýra severního. Nutno podotknout, že ne všechny druhy využívají k zimování podzemní prostory. Některé druhy zůstávají ve stromových dutinách a některé druhy jsou dokonce tažné.”
Vedle tajuplných obyvatel Flascharova dolu se v temných chodbách zabydlely také některé druhy žab a nenápadní motýlci, jako píďalka jeskynní nebo můra sklepní. V čistých jeskynní vodách se vyskytují blešivci, malinkatí bílí korýšci.
Jan Lenart, Katedra fyzické geografie a geoekologie, OSU
“Žijí v čistých vodách podzemí, většinou v puklinových vodách, ale tady v hlubinných dolech je můžeme nalézt v odvodňovacích štolách a je to velmi zvláštní živočich, který má pružinový pohyb, kterým se pohybuje ve vodě.
“To je korýš, má takový zvláštní pohyb, protože má tělo ve tvaru podkovy. Smrťuje zadní část těla, vyskytuje se v podzemních čistých vodách. Na otevřené vodě je možné je pozorovat jen tady v podzemí, v jeskynních vodách.”
Ale vraťme se zpátky k netopýrům. Zimní období využívají k hibernaci, kdy zpomalí všechny životní pochody, tep, dýchání a srdeční činnost. Tukové zásoby na zimu si netopýři vytvoří na podzim. Následujících pět až šest měsíců ze zásob čerpají. Netopýři se probouzí na jaře, když se začne oteplovat. Vyletí ze zimoviště a hledají si potravu. Pokud jí je ještě málo, pak se ukryjí do takzvaného mezi zimoviště, například do sklepů, menších jeskyní nebo dutin stromů.
Jiří Šafář, zoolog
“V jarním období dochází k tomu, že se rozdělí netopýří populace na skupiny samic, které odlétají na staviště, kde vytváří letní kolonie. A samci v podzemí nebo na přechodných místech mohou zůstávat celoročně, protože se o výchovu mláďat vůbec nestarají. Tu zabezpečují samice, které se sdružují v koloniích. U některých druhů může tvořit jen jedinců, jako třeba u netopýrů ušatých nebo netopýrů černých. Ale může také tvořit i skupinu s tisíci netopýrů, jako u netopýrů hvízdavých nebo u netopýrů velkých.”
Samice netopýrů rodí jedno, maximálně dvě mláďata, která se vyvíjí velmi rychle. U některých druhů se tak už v šesti týdnech malí netopýři vydávají na vlastní cestu životem. Z kolonie pak začnou odlétat nejdříve samice…, až pak mláďata a kolonie se začne rozpadat.
Jiří Šafář, zoolog
“Všechny druhy našich letounů vrápenců a netopýrů patří mezi chráněné, a to v kategorii kriticky nebo silně ohrožených druhů. Co se týká jejich věku, tak tam je důležité to první přezimování. U některých druhů se až 50% mláďat nedožije druhého roku, ale pokud přežijí první zimu, pak mají šanci na docela dlouhý život. Díky dlouhodobému monitoringu víme, že ta zvířata se dožívají několika desítek let. U netopýrů, kteří žijí v podzemí se to zkoumalo již od 60. let minulého století. Takže máme prokázaný věk u nás z českých a slovenských jeskyních 39. let u netopýra velkého, což je nejdéle žijící netopýr na našem území.”
Jan Lenart, Katedra fyzické geografie a geoekologie, OSU
“Česká speleologická společnost tady sleduje netopýry již desítky let. Pravidelně probíhá v prosinci. Odborná skupina prolézá celý komplex starého dolu a všichni nalezení netopýři jsou zařazeni do druhu. Opravdu se musí prolézt celý důl, je tady spousta částí, které nejsou přístupné veřejnosti, a právě tam je netopýrů velká hromada.”
Flascharův důl, který je připomínkou toho, jak se kdysi na tomto místě těžila břidlice, je od listopadu do dubna zavřený. V tu dobu patří netopýrům. Pro hibernaci potřebují nejen klid, ale i správnou teplotu, aby se nebudili častěji, než kvůli svým potřebám, tedy pití a vyměšování. Jejich životnímu cyklu je proto uzpůsoben režim Flascharova dolu pro návštěvníky, kteří se tam po zimě podívají až 1. května.
V Ostravě instalují ptačí budky
S teplým jarním sluncem začala v několika městských obvodech Ostravy instalace ptačích budek. Jde o projekt, který začal už v loňském roce, kdy bylo rozmístěno 100 budek. O jejich výrobu se postarala společnost Ostravské městské lesy podle návodu biologů z Ostravské univerzity.
Iva Němečková, Odbor životního Prostředí MMO: "Budky jsou opatřeny tzv. balkónkem, což je vchod dovnitř budky, který je vybaven proti možné predaci jinými živočichy."
V tomto případě jsme s kamerou byli u instalace budek v parku Milady Horákové, který je oblíbeným místem k procházkám mnoha Ostravanů.
Pepa Alušík, Ostravské městské lesy: "Do té budky se vlastně dostaneme shora na kontrolu a na čištění. Žádné velké vymýšlení, hřebíček, drátek a je to."
I v letošním roce bude rozmístěno 100 budek. Ty loňské byly vyčištěny a připraveny na další hnízdění. Přitom bylo zjištěno, že téměř 70 procent jich bylo využito.
Iva Němečková, Odbor životního Prostředí MMO: "Projekt běží teprve druhým rokem, takže se domnívám, že nejčastějšími hosty zde budou například sýkora koňadra nebo sýkora modřinka."
Jarní úklid na ostravském jihu
Technické služby Ostrava-Jih se pustily do jarního úklidu obvodu. Dennodenně je v ulicích zhruba 100 lidí, kteří pracují ve skupinách na různých místech.
Jaroslav Plaček, ředitel, TSOJ: “Optimálně 3 až 4 zaměstnanci na jednom místě, aby byla zajištěna produktivita práce co nejvyšší. Technického vybavení máme v současné době dostatek. Výhledově počítáme s pořízením další techniky v druhém pololetí letošního roku. Jedná se především o zametací stroje.”
Uklízí se nejen ulice, náměstí a další veřejná prostranství, ale také podchody.
Tomáš Grabovský, provozář, TSOJ: “Provádí se dvojí čištění těch podchodů. Za prvé mechanické, které vidíte za mnou. Motorovým zametacím strojem a pak mokrou cestou mycím vysokotlakým vodním strojem.”
V obvodu je celkem 15 podchodů a mechanické čištění jednoho z nich zabere zhruba 2 až 3 hodiny.
Revitalizace rybníku Štěpán
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Rybník Štěpán, evropsky významná lokalita na Hlučínsku prochází revitalizací. Území je součástí evropské soustavy Natura 2000. Co se tam děje a jak bude celá lokalita vypadat po omlazení se dozvíte už za chvíli od Jana Filgase, vedoucího odboru životního prostředí na Krajském úřadě v Ostravě. Dobrý den, vítejte.
Jan Filgas, vedoucí odboru živ. prostředí a zemědělství, MS kraj: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Rybník Štěpán je součástí přírodní rezervace. Prosím o jakou lokalitu jde a jak velké území to je a proč je to přírodní rezervace?
Jan Filgas, vedoucí odboru živ. prostředí a zemědělství, MS kraj: Rybník Štěpán tvoří jak rybník samotný, tak přilehlé mokřady. Kromě toho, že to je přírodní rezervace, je to také evropsky významná lokalita. Celá tato lokalita má rozlohu 80 hektaru s tím, že rybník má rozlohu 28. Tato lokalita je velmi významná z hlediska živočichů, kteří se tam vyskytují, rostlin, je to velice významné hnízdiště ptactva a tak dále.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Rozšířila se tam podle informací, které mám od Vás chráněná kotvice plovoucí. Expandovala už tak, že brání rybníkářství. Bude tato rostlina podporována i po revitalizaci?
Jan Filgas, vedoucí odboru živ. prostředí a zemědělství, MS kraj: Přestože kotvice plovoucí a kriticky ohroženým druhem, tak v našem regionu je velmi rozšířená. Pokud se kotvice přemnoží, tak potom má velmi negativní vliv na celý ekosystém. Dochází k zahnívání vody a naopak se dá říct, že je pro celý ten biotop nevhodná. My předpokládáme, že odbahnění u toho rybníka dojde k jistému potlačení kotvice a dále budeme v rámci případného dalšího managementu uvažovat co s ní dál.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme si říct proč se revitalizace rybníku Štěpán dělá a v jakém stavu rybník byl než se začalo revitalizovat?
Jan Filgas, vedoucí odboru živ. prostředí a zemědělství, MS kraj: Důvodem té revitalizace je to, že ten rybník nikdy nebyl odbahňován a ten rybník se pomalu zazemňuje a zarůstá náletovými dřevinami. Před nedávnem jsme se na něj podívali, tak skutečně velká část toho rybníka nebyla využitelná. Ty biotopy, které tam jsou chráněny, tak skutečně zanikaly. Proto je důležité, aby se odtěžilo bahno z rybníka. Ten rybník bude opět znova využíván, tak jak má využíván být. Poté ještě jsme přikročily k tomu, že v okolních mokřadech, které jsou zarostlé vrbami byl tento vegetační pokryv odstraněn a bude vyhloubena celkem 22 tůní pro obojživelníky, ptáky.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co už je v tuto chvíli hotovo, co se plánuje a v jaké podobě bude území po revitalizaci?
Jan Filgas, vedoucí odboru živ. prostředí a zemědělství, MS kraj: V tuto chvíli probíhá odtěžování toho sedimentu ze dna rybníka. Vrší se to do figur a samotný odvoz tohoto sedimentu potom je naplánován až po zaschnutí. To je jedna věc. Potom v rybníce probíhá odstraňování náletových dřevin v oblastí za tratí došlo k vybudování několika desítek tůní pro obojživelníky a pro ptactvo a byl stržen rákosový a rostlinný pokryv tak, aby tam byly obnoveny biotopy lučních a mokřadních společenstev. V rámci celého toho projektu nebude jednak odbahněný rybník, bude vybudováno několik ostrovů pro ptactvo, plazy a obojživelníky. Bude celkem vybudováno dvaadvacet tůní. Samozřejmě, odstraněn ten náhledek, jak už jsem o tom hovořil.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Hotovo by mělo být za rok a půl. Podařilo se vám na revitalizaci získat dotační peníze. Kolik to celé ale bude stát?
Jan Filgas, vedoucí odboru živ. prostředí a zemědělství, MS kraj: Celý projekt bude stát 36 miliónů korun. Co je důležité, protože je to evropsky významná lokalita, tak ten projekt je ze sta procent hrazen z prostředků Státního fondu životního prostředí.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na projektu spolupracuje s CHKO Poodří. Jakou měrou se každá ze stran na projektu podílí?
Jan Filgas, vedoucí odboru živ. prostředí a zemědělství, MS kraj: Správě CHKO Poodří musím poděkovat především za odbornou pomoc, bez které by ten projekt nebyl tak úspěšný. Samozřejmě ta odborná pomoc a metodická pomoc probíhá při realizaci projektu.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Řekla jsem, že za rok a půl má být hotovo. Rok a půl, od kterého data? To znamená v příštím roce v polovině roku nebo kdy?
Jan Filgas, vedoucí odboru živ. prostředí a zemědělství, MS kraj: Ten projekt bude hotový zhruba v říjnu příštího roku. Já bych touto cestou chtěl požádat občany o pochopení, protože právě v tom dalším nadcházejícím čase bude skutečně docházet k pohybu těžké techniky v okolí rybníka a určitě to nebude úplně příznivé pro výlety a jiné aktivity.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Filgasi, já Vám děkuji za rozhovor. Mějte se hezky.
Jan Filgas, vedoucí odboru živ. prostředí a zemědělství, MS kraj: Na shledanou, děkuju.
