Ostrava může být vzorem v odpadovém hospodářství

Ostrava může být inspirací pro další města v oblasti nakládání s odpady. Díky jedinečné třídicí lince končí na skládkách výrazně méně odpadu a městská společnost OZO navíc dokáže velkou část vytříděných materiálů dále využít, ať už prostřednictvím recyklace nebo energetického zpracování.

Ostravané v loňském roce vyprodukovali 117 000 tun odpadu, což je na občana 434 kg. Z toho bylo 52 000 tun směsného odpadu, který byl na nové moderní třídicí lince vytříděn, a na skládce tak skončilo pouze 30 000 tun.

Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: "Třídící linka je zatím první česká technologie na třídění směsného komunálního odpadu. Je to taková poloautomatická třídicí linka, kde opravdu ten proces třídění hlavně dělají stroje, ale ve třech bodech je doplněn i lidskou silou. Hlavně je to taková kontrola. Stroje nikdy nejsou úplně stoprocentní. Tahle linka, kromě toho, že třídí směsné odpady, umí třídit i odpad ze žlutých kontejnerů, čili plasty, nápojové kartony a kovové obaly. A my z obou těch proudů odpadu dokážeme díky té lince vytřídit jednak materiály k recyklaci, čili k materiálovému využití, a jednak takové, ze kterých je přímo jako součást této třídicí linky i technologie na výrobu tuhého alternativního paliva pro teplárny."

40 % materiálů, které skončily na skládce se tak podařilo využít materiálně nebo energeticky. Ostrava si velmi zakládá na tom, že jen slepě netřídí, ale má odbyt pro takto vzniklé produkty. Zájem je o některé plasty, papírové kartony i o sklo. O co zájem není, se pomele do paliv, které na míru OZO míchá pro teplárnu v Přerově nebo cementárnu v Hranicích.

Karel Belda, ředitel OZO Ostrava: " To, že něco vytřídí, neznamená, že to je využito, protože konkrétně z plastů je prodejných. Čili v našem pojetí je využitelných třicet procent. Těch sedmdesát procent je využitelných. My to děláme energeticky, čímž jsme schopni sto procent plastů využívat. A vůbec nerozlišuji energetiku a materiálové využití. Je to prostě využití. To nekončí na skládce. Ministerstvo bohužel spoustu let preferovalo pouze jediný způsob materiálového využití, a to dneska chybí. Pokud chceme odklonit odpady od skládek, jednoznačně musí přijít éra energetického využívání odpadů. Bez toho jsou ty řeči o odklonění od skládek nesmysl."

Osvědčil se také single stream, kdy u rodinných domů vyhazují obyvatelé papír a plasty do jedné nádoby. Tento systém chce město letos rozšířit do Hrabové.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Může se vypořádat se vším materiálem, tedy vlastně z těch 117 000 tun, které Ostrava vyprodukuje. Nicméně je to zatím zbytečné, protože i kdybychom nasadili veškerou techniku a všechno začali třídit, tak s velkou pravděpodobností by ten vytříděný odpad zase skončil na skládce, protože v dnešní době nemá koncovku."

Za odvoz a zpracování komunálního odpadu platí lidé v Ostravě ročně 720 Kč, děti a senioři do 65 let pětistovku. Město na odpadové hospodářství doplácí přes 160 milionů korun ročně.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy, Ostravané loni vyprodukovali přes 117 tisíc tun odpadu

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A tématu se budeme věnovat i v rozhovoru s náměstkem ostravského primátora Alešem Boháčem. Dobrý den, vítejte u nás.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Pěkný den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane náměstku, jak si dnes Ostrava stojí v odpadovém hospodářství v porovnání s jinými městy?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Myslím si, že z hlediska trendů je na tom stejně všude. Bohužel odpadu roste. Nicméně Ostrava je pořád městem, které má nejmodernější třídicí linku na směsný komunální odpad a toto město vlastně má tu možnost, že už teď se ve zkušebním provozu vozila v roce 2023. Takže vlastně už máme za sebou celé dva roky jejího provozu a máme tu možnost říct, že ta investice byla úspěšná, protože se nám podařilo z celkových padesáti dvou tisíc tun směsného komunálního odpadu, které ročně vyprodukují domácnosti, odklonit dvacet tisíc tun. Z tohoto množství, to znamená 40 %, se odklonilo od skládkování. A tento odpad už vlastně neskončí na skládce, ale je materiálově nebo energeticky využit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Dávám vám za pravdu, protože na loňské konferenci toto zaznělo, že z jiných měst chodí nebo jezdí ti, kteří o tom rozhodují, koukat na ostravskou třídicí linku a nabírají zkušenosti, které my už tady v Ostravě máme, aby něco podobného mohli vybudovat také ve svém městě. Nicméně Ostravané loni vyprodukovali přes 117 000 tun odpadu. Je to hodně, nebo jsme pořád na tom spíše dobře?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Ten trend, jak jsem říkal, je opravdu rostoucí. Bohužel toho odpadu je více a více. Jsme konzumní společnost, jsme na tom dobře z hlediska separace, jsme na tom dobře z hlediska využitelnosti toho materiálu. Dlouhodobě v České republice chybí koncovky využití těch věcí a chybí nám ještě mnoho technologií, které by dokázaly ten materiál využít ještě nějak jinak v cirkulární ekonomice. Já jsem rád za to, že město Ostrava může poskytovat rady, ale také jsem rád, že i někteří členové vlády, a nedávno jsme byli i na vládě pochváleni za to, jak k tomu přistupujeme. A doufáme, že se Ministerstvo životního prostředí taky rozhýbe od nějaké diskuze, filozofického zálohování a dalších věcí spíše k pragmatickým, věcným krokům. A to je vlastně realizace těch koncovek, aby to, co vytřídíme, protože my už jsme na samotné hraně. My kdybychom začali třídit o něco více nebo separovat, tak neříkám, že to je zbytečné, ale už se trošičku začínáme trápit převážně u textilu nebo u jiných látek – co s tím vlastně máme dělat. A na konci nám zůstává ještě pořád využití, které je energetické. Zmiňuji ho proto, protože v tom jsme také mimořádně úspěšní.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme k tomu zmíněnému odpadu. Když říkáte, že jste na hraně využitelnosti a že u textilu už narážíte na limity, co se s tím textilem dál děje? Jak se dál zpracovává?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Každá látka, kterou lidé odloží, a každá, kterou roztřídí. A proto taky zavádíme i single stream nebo měníme způsob popelnic. Je lepší, když se na třídicí linku dostane zvlášť a není nijak poškozená nebo znehodnocená právě jídlem nebo jiným materiálem. I třídicí linka jede ve dvousměnném provozu a tam třídíme všechno, co lidé vysypou nebo darují. Takže chci jenom to zmínit v tomto pořadu, abychom je pochválili. Tam je to efektivnější a využívá se to většinou v cirkulární ekonomice k výrobě dalších věcí. A ten směsný komunální odpad jde z většiny do energetiky. Nicméně u toho textilu to je tak, že máme společnost na sběr textilu, se kterou spolupracujeme, máme už přes 139 popelnic v Ostravě a teprve v roce 2025 to stát uzákonil jako povinnost pro města. A přitom Ostrava to už dělá od roku 2013, takže už máme dvanáctiletou zkušenost. A ten textil končí samozřejmě v některých humanitárních projektech, ale v neposlední řadě se využívá na výrobu textilií na utírání například podlah, vycpávek, v automotive a v neposlední řadě také na plotové desky, které se z toho lisují. Takže ten textil má poměrně bohaté využití.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Blíží se doba, kdy dojde k zákazu skládkování – rok 2030. Co Ostravě zbývá splnit, aby tento zákaz mohla naplnit?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Já si myslím, že ten rok úplně bych ho neviděl jako dogma, protože si myslím, že to mnoho měst nesplní. Každopádně je to zákaz i z toho vytříděného odpadu i z dalších využití. Vždycky zbude nějaký odpad i z těch spaloven, i z energetického využití, i z té cementárny – vždycky zbude nějaký odpad, takže na skládce něco bude končit. Ale to tam končí až poté, co se ukáže, že si s tím cirkulární ekonomika už neumí poradit a neumíme to vytřídit. Ostrava byla ochotna třídit v podstatě úplně všechno, ale je to jenom o tom, že ta republika k tomu musí mít podmínky a musíme mít tu koncovku – kam to dodat. Pokud tady budou dostatečné firmy, které to mohou zpracovat, tak Ostrava je připravena na všechno. Není to ale jen na nás, přeci jenom máme svoji vlastní kompostárnu, máme svoje některé věci, ale asi se po nás nechce, abychom vyráběli okna, lopatky, rohože, abychom spotřebovali materiál, který třídíme. Takže podle mě zákaz skládkování samotný stoprocentně bude až tehdy, když stát zjistí, že si s tím opravdu umí poradit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Řeší to tak i jiná města, nebo to tak vidíte jen v Ostravě?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Tak já jsem pozitivní člověk, takže věřím tomu, že to řeší a přistupují k tomu i ostatní města. No ale zas by to bylo špatné, kdybych se jako náměstek primátora v Ostravě nepochválil, že naše město v tom musí být určitě jedinečné.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Děkuji za pozitivní tečku na závěr, pane náměstku, děkuji Vám za vaše odpovědi. Vám děkuji za pozornost. Dnešní EKO magazín končí. Už nyní pro vás chystáme další, tak si ho nezapomeňte minimálně na našem webu vyhledat.

Redakčně upraveno / zkráceno.