Energie a kraj
- Starostové obcí v MS kraji chtějí spravedlivou transformaci
- Proč je CZT pro MS kraj zásadní
- Okénko do světa
Dobrý den, jsme tady s dalším dílem magazínu TV Polar Energie a kraj. Začneme představením centrálního zásobování teplem v našem kraji, podíváme se, jak chce Brusel dostat lidi z nebe na koleje a nakonec se dozvíte, že starostové měst a obcí v MS kraji chtějí spravedlivou transformaci.
Proč je CZT pro MS kraj zásadní
Už naši předkové věděli, že teplo, bez kterého se v zimním období neobejdeme, je vhodné vyrábět na jenom místě a rozvádět do blízkých objektů. To je důležité zejména v hustě obydlených lokalitách. Kdyby každý dům měl svoji kotelnu a komín, vzduch by byl ve městě v zimě plný kouře a zplodin.
Libor Valový, regionální náměstek distribuce a služeb, Veolia Energie: „V Ostravě vznikly první rozvody už před sto lety. Teplo začala dodávat do města v 60. letech Elektrárna Třebovice, když se rozrůstala výstavba panelových domů a byla potřeba zajistit pro ně teplo moderním způsobem.“
V Moravskoslezském kraji je jedna z nejrozsáhlejších sítí dálkového tepla ve střední Evropě. Centrální systémy vytápění se využívají nejen v České republice. Jsou velmi rozšířené také ve vyspělých západních zemích, například v Rakousku, Německu nebo v severských zemích.
V Ostravě, Karviné, Havířově, Frýdku-Místku, Nové Jičíně, Krnově a okolních obcích je hlavním dodavatelem tepla skupina Veolia. Teplo vyrábí v teplárnách z různých zdrojů energie, stále častěji z obnovitelných zdrojů, například z biomasy. Většinou jde o tzv. kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, která je efektivnější a ekologičtější.
Libor Valový, regionální náměstek distribuce a služeb, Veolia Energie: „Naše Elektrárna Třebovice zásobuje teplem zhruba 100 tisíc domácností v Ostravě, ale i průmyslové podniky, školy a nemocnice. V posledních letech prošla rozsáhlou ekologizací a další kroky budou následovat, od uhlí tady Veolia plánuje odejít do roku 2030.“
Radim Masný, vedoucí distribuce a služeb regionu, Veolia Energie: „Vyrobené teplo v podobě horké vody nebo páry se přes oběhovou stanici rozvádí potrubím, v tzv. primární síti, do výměníkových stanic v městských částech.“
Libor Valový, regionální náměstek distribuce a služeb, Veolia Energie: „Stojíme u výměníkové stanice na sídlišti v Ostravě-Zábřehu. Díky spolupráci společnosti Veolia Energie a městského obvodu tady vznikl unikátní projekt – fasáda má novou malbu, která ukazuje výjevy ze zdejší historie. Snažíme se tak zpříjemnit prostory mezi panelovými domy.“
Radim Masný, vedoucí distribuce a služeb regionu, Veolia Energie: „Výměníková stanice zajišťuje optimální využití horké vody nebo páry přivedené z teplárny pro ohřev teplé vody pro domácnosti po celý rok. Zároveň upravuje parametry vody určené pro vytápění objektů v okolí tak, aby lidé měli doma optimální teplotu v závislosti na počasí.“
Všechny hlavní parametry hlídá a řídí dispečink. Elektronický dálkový systém zajišťuje mimo jiné to, že už dnes nemusí technici obcházet domy a opisovat údaje potřebné pro fakturaci z měřičů. Dispečink se stará také o případné výpadky a poruchy.
Dispečer: Máme tady kontinuální data z celého města a když vidíme nějaký problém, prověříme to a podle situace vyšleme na místo pohotovostní jednotku, která to vyřeší. Servisní služba funguje 24 hodin denně, včetně víkendu.
Libor Valový, regionální náměstek distribuce a služeb, Veolia Energie: „Tím se minimalizují ztráty a delší výpadky. Navíc část města máme takzvaně zokruhovanou, to znamená, že když potřebujeme opravit nějakou část potrubí, můžeme přepojit danou lokalitu na jinou větev a odběratelé to prakticky ani nepocítí.“
Část teplárenské sítě v Ostravě vede podzemním kolektorem pod centrem, který umožňuje obsluhu a opravy inženýrských sítí bez narušení života města.
Radim Masný, vedoucí distribuce a služeb regionu, Veolia Energie: „Tady vidíme teplárenské potrubí. Když musíme něco opravit, nikoho neomezujeme, to je velká výhoda kolektoru.“
Pavel Kaufmann, tiskový mluvčí, Teplárenské sdružení ČR: „Další výhody centrálního zásobování teplem jsou bezpečnost a stabilita dodávek i cen. Odběratelé se nemusí o nic starat. Nemusí řešit kde a za kolik sehnat palivo, ani servis a revize, opravy, modernizaci, investice, ani zpřísňování ekologických limitů. V ceně je zahrnuto vše.“
Prioritou dodavatelů dálkového je také poskytování kvalitních služeb zákazníkům. Veolia má zákaznickou linku i zákaznický portál, kde mohou domácnosti sledovat svou spotřebu, stahovat faktury, komunikovat s dodavatelem či hlásit technické problémy. Mimo to Veolia zajišťuje různá inovativní chytrá řešení a energetické úspory s využitím nejmodernějších technologií.
Okénko do světa
Naplňování ambiciózních plánů Evropské unie na snížení emisí skleníkových plynů se podle odborníků těžko obejde bez útlumu letecké dopravy. Jednotlivé země se snaží přesvědčit Evropany, aby pro cesty po kontinentu vyměnili letadlo za vlak.
Německo a Rakousko investují miliardy eur do zrychlení železniční dopravy. V plánu je řada dlouhých nočních linek napříč Evropou s cílem zjednodušit přesuny po kolejích a zajistit lidem pohodlí.
Přeprava na dlouhé vzdálenosti po evropské železnici na počátku tisíciletí stagnovala s masivním rozvojem nízkonákladových letů. V poslední době se ale zejména Skandinávci snaží snižovat uhlíkovou stopu, což je voda na mlýn železnici. Nabídku dálkových spojení v nejbližších letech patrně urychlí unijní závazek uhlíkové neutrality do roku 2050.
EU by do budoucna ráda propojila všechna hlavní města vysokorychlostními tratěmi, přestože si to vyžádá významnou podporu rozvoje infrastruktury ve východních zemích společenství.
Cesta k jednotné vysokorychlostní euroželeznici ale bude technicky náročná, nákladná a je také otázkou, zda se hromadný návrat na koleje nepodaří jen za cenu restrikcí. Francouzští zákonodárci nedávno odhlasovali zákaz letů na krátké vzdálenosti, pokud lze cestu zvládnout vlakem za méně než dvě a půl hodiny. Původní plán klimatické komise ustavené prezidentem Emmanuelem Macronem byl ještě přísnější. Ukončit chtěl všechny lety, které lze nahradit čtyřmi hodinami ve vlaku.
Návrh neprošel po tlaku letecké společnosti Air France-KLM už tak dost zasažené pandemií. Jednotlivé země tak čeká nelehké rozhodování, jak silně tlačit na přesun cestujících na železnice, aby v ten nejméně vhodný okamžik nezasadily leteckému odvětví další tvrdou ránu.
Přepravce Austrian Airlines přitom už loni v rámci podmínky k získání státní pomoci oznámil, že nadále nebude létat mezi Vídní a Salcburkem. Místo toho nabízí v tomto úseku železniční spojení ve spolupráci s Rakouskými spolkovými drahami.
K podobnému modelu spěje německá Lufthansa, která na jaře ve spolupráci s Deutsche Bahn oznámila nová mimořádně rychlá železniční spojení na frankfurtské letiště z Berlína, Hamburku a z dalších měst.
Zásadní dokument nazvaný Májová výzva podepsali zástupci sdružení obcí z Moravskoslezského kraje. Konkrétně šlo o členy Sdružení místních samospráv, Spolku pro obnovu venkova, Svazu měst a obcí a Národní sítě místních akčních skupin.
Starostové obcí v MS kraji chtějí spravedlivou transformaci
Zástupci obcí vyjadřují Májovou výzvou hejtmanovi Ivu Vondrákovi podporu v jeho úsilí zajistit co nejvíce prostředků na transformaci kraje. Zároveň ale žádají, aby byla vyčleněna nejméně čtvrtina prostředků, to je 5 miliard korun z evropských peněz přímo obcím a městům do 25 tisíc obyvatel. Peněžní prostředky z fondu Spravedlivé transformace jsou určeny především na oživení kraje po útlumu těžby uhlí.
Pavel Smolka, starosta Vítkova: „Má to přispět k tomu, aby ta transformace proběhla na celém území kraje, protože útlum těžby uhlí dopadá nejen na lokality, kde se uhlí těžilo, ale na celý kraj.“
A na co by starostové peníze využili?
Dagmar Novosadová, starostka Kunína: „Na energetické projekty, jako je umístění fotovoltaických elektráren na školy, školky a zdravotní středisko. Zbytek určitě vymyslíme. Pan hejtman říkal, že to pomůže všem občanům kraje, ta v to doufáme.“
Do Moravskoslezského kraje bude v následujících letech pravděpodobně uvolněno až 20 miliard korun z evropských fondů, konkrétně z Operačního programu Spravedlivá transformace. Mezi cíle, kterých je potřeba dosáhnout pomocí evropských peněz, patří vyšší podnikavost, snižování emisí skleníkových plynů a zajištění dostatku energie investicemi do jejích obnovitelných zdrojů, udržitelná místní mobilita, digitalizace, rekultivace, oběhové materiálové hospodářství, a především investice do obyvatel kraje, jejich vzdělání i začleňování do měnící se společnosti. O takový objem peněz se přepokládá velký boj ze strany velkých podniků či měst.
Jiří Krist, předseda NS MAS: „Je to dopis občanů, podnikatelů a zástupců obcí vedení kraje, ve kterém vyjadřujeme podporu panu hejtmanovi v tom úsilí, aby náš kraj dostal spravedlivý podíl.“
V den slavnostního podepsání výzvy mimo jiné iniciátoři představili také hrubou strukturu projektu, díky kterému by měla být komunitní energetika a transformace kraje samosprávám blíže. Na projektu by mělo pracovat celkem 20 zaměstnanců, kteří by se stali tzv. energetickými poradci obcí a měst. Radili by samosprávám, jaké možnosti mohou v oblasti komunitní energetiky nalézt, co je aplikovatelné přímo v daných obcích či městech, optimalizovali by energetiku v území apod.
Michal Dresler, krajský manažer SMS: „Náš kraj bude procházet největší transformací, tak chceme ukázat, že všichni máme zájem na těch změnách. Nechceme, aby někdo byl přehlížen, aby ta spravedlivá transformace byla opravdu spravedlivá.“
Májová výzva byla rozeslána všem obcím v Moravskoslezském kraji. Její plné znění lze nalézt také na webových stránkách SMS ČR v sekci Moravskoslezského kraj.
Toto vydání pořadu Energie a kraj je u konce. Děkujeme za pozornost a těšíme se příště na viděnou.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Dobrý den, jsme tady s dalším dílem magazínu TV Polar Energie a kraj. Začneme představením centrálního zásobování teplem v našem kraji, podíváme se, jak chce Brusel dostat lidi z nebe na koleje a nakonec se dozvíte, že starostové měst a obcí v MS kraji chtějí spravedlivou transformaci.
Proč je CZT pro MS kraj zásadní
Už naši předkové věděli, že teplo, bez kterého se v zimním období neobejdeme, je vhodné vyrábět na jenom místě a rozvádět do blízkých objektů. To je důležité zejména v hustě obydlených lokalitách. Kdyby každý dům měl svoji kotelnu a komín, vzduch by byl ve městě v zimě plný kouře a zplodin.
Libor Valový, regionální náměstek distribuce a služeb, Veolia Energie: „V Ostravě vznikly první rozvody už před sto lety. Teplo začala dodávat do města v 60. letech Elektrárna Třebovice, když se rozrůstala výstavba panelových domů a byla potřeba zajistit pro ně teplo moderním způsobem.“
V Moravskoslezském kraji je jedna z nejrozsáhlejších sítí dálkového tepla ve střední Evropě. Centrální systémy vytápění se využívají nejen v České republice. Jsou velmi rozšířené také ve vyspělých západních zemích, například v Rakousku, Německu nebo v severských zemích.
V Ostravě, Karviné, Havířově, Frýdku-Místku, Nové Jičíně, Krnově a okolních obcích je hlavním dodavatelem tepla skupina Veolia. Teplo vyrábí v teplárnách z různých zdrojů energie, stále častěji z obnovitelných zdrojů, například z biomasy. Většinou jde o tzv. kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, která je efektivnější a ekologičtější.
Libor Valový, regionální náměstek distribuce a služeb, Veolia Energie: „Naše Elektrárna Třebovice zásobuje teplem zhruba 100 tisíc domácností v Ostravě, ale i průmyslové podniky, školy a nemocnice. V posledních letech prošla rozsáhlou ekologizací a další kroky budou následovat, od uhlí tady Veolia plánuje odejít do roku 2030.“
Radim Masný, vedoucí distribuce a služeb regionu, Veolia Energie: „Vyrobené teplo v podobě horké vody nebo páry se přes oběhovou stanici rozvádí potrubím, v tzv. primární síti, do výměníkových stanic v městských částech.“
Libor Valový, regionální náměstek distribuce a služeb, Veolia Energie: „Stojíme u výměníkové stanice na sídlišti v Ostravě-Zábřehu. Díky spolupráci společnosti Veolia Energie a městského obvodu tady vznikl unikátní projekt – fasáda má novou malbu, která ukazuje výjevy ze zdejší historie. Snažíme se tak zpříjemnit prostory mezi panelovými domy.“
Radim Masný, vedoucí distribuce a služeb regionu, Veolia Energie: „Výměníková stanice zajišťuje optimální využití horké vody nebo páry přivedené z teplárny pro ohřev teplé vody pro domácnosti po celý rok. Zároveň upravuje parametry vody určené pro vytápění objektů v okolí tak, aby lidé měli doma optimální teplotu v závislosti na počasí.“
Všechny hlavní parametry hlídá a řídí dispečink. Elektronický dálkový systém zajišťuje mimo jiné to, že už dnes nemusí technici obcházet domy a opisovat údaje potřebné pro fakturaci z měřičů. Dispečink se stará také o případné výpadky a poruchy.
Dispečer: Máme tady kontinuální data z celého města a když vidíme nějaký problém, prověříme to a podle situace vyšleme na místo pohotovostní jednotku, která to vyřeší. Servisní služba funguje 24 hodin denně, včetně víkendu.
Libor Valový, regionální náměstek distribuce a služeb, Veolia Energie: „Tím se minimalizují ztráty a delší výpadky. Navíc část města máme takzvaně zokruhovanou, to znamená, že když potřebujeme opravit nějakou část potrubí, můžeme přepojit danou lokalitu na jinou větev a odběratelé to prakticky ani nepocítí.“
Část teplárenské sítě v Ostravě vede podzemním kolektorem pod centrem, který umožňuje obsluhu a opravy inženýrských sítí bez narušení života města.
Radim Masný, vedoucí distribuce a služeb regionu, Veolia Energie: „Tady vidíme teplárenské potrubí. Když musíme něco opravit, nikoho neomezujeme, to je velká výhoda kolektoru.“
Pavel Kaufmann, tiskový mluvčí, Teplárenské sdružení ČR: „Další výhody centrálního zásobování teplem jsou bezpečnost a stabilita dodávek i cen. Odběratelé se nemusí o nic starat. Nemusí řešit kde a za kolik sehnat palivo, ani servis a revize, opravy, modernizaci, investice, ani zpřísňování ekologických limitů. V ceně je zahrnuto vše.“
Prioritou dodavatelů dálkového je také poskytování kvalitních služeb zákazníkům. Veolia má zákaznickou linku i zákaznický portál, kde mohou domácnosti sledovat svou spotřebu, stahovat faktury, komunikovat s dodavatelem či hlásit technické problémy. Mimo to Veolia zajišťuje různá inovativní chytrá řešení a energetické úspory s využitím nejmodernějších technologií.
Okénko do světa
Naplňování ambiciózních plánů Evropské unie na snížení emisí skleníkových plynů se podle odborníků těžko obejde bez útlumu letecké dopravy. Jednotlivé země se snaží přesvědčit Evropany, aby pro cesty po kontinentu vyměnili letadlo za vlak.
Německo a Rakousko investují miliardy eur do zrychlení železniční dopravy. V plánu je řada dlouhých nočních linek napříč Evropou s cílem zjednodušit přesuny po kolejích a zajistit lidem pohodlí.
Přeprava na dlouhé vzdálenosti po evropské železnici na počátku tisíciletí stagnovala s masivním rozvojem nízkonákladových letů. V poslední době se ale zejména Skandinávci snaží snižovat uhlíkovou stopu, což je voda na mlýn železnici. Nabídku dálkových spojení v nejbližších letech patrně urychlí unijní závazek uhlíkové neutrality do roku 2050.
EU by do budoucna ráda propojila všechna hlavní města vysokorychlostními tratěmi, přestože si to vyžádá významnou podporu rozvoje infrastruktury ve východních zemích společenství.
Cesta k jednotné vysokorychlostní euroželeznici ale bude technicky náročná, nákladná a je také otázkou, zda se hromadný návrat na koleje nepodaří jen za cenu restrikcí. Francouzští zákonodárci nedávno odhlasovali zákaz letů na krátké vzdálenosti, pokud lze cestu zvládnout vlakem za méně než dvě a půl hodiny. Původní plán klimatické komise ustavené prezidentem Emmanuelem Macronem byl ještě přísnější. Ukončit chtěl všechny lety, které lze nahradit čtyřmi hodinami ve vlaku.
Návrh neprošel po tlaku letecké společnosti Air France-KLM už tak dost zasažené pandemií. Jednotlivé země tak čeká nelehké rozhodování, jak silně tlačit na přesun cestujících na železnice, aby v ten nejméně vhodný okamžik nezasadily leteckému odvětví další tvrdou ránu.
Přepravce Austrian Airlines přitom už loni v rámci podmínky k získání státní pomoci oznámil, že nadále nebude létat mezi Vídní a Salcburkem. Místo toho nabízí v tomto úseku železniční spojení ve spolupráci s Rakouskými spolkovými drahami.
K podobnému modelu spěje německá Lufthansa, která na jaře ve spolupráci s Deutsche Bahn oznámila nová mimořádně rychlá železniční spojení na frankfurtské letiště z Berlína, Hamburku a z dalších měst.
Zásadní dokument nazvaný Májová výzva podepsali zástupci sdružení obcí z Moravskoslezského kraje. Konkrétně šlo o členy Sdružení místních samospráv, Spolku pro obnovu venkova, Svazu měst a obcí a Národní sítě místních akčních skupin.
Starostové obcí v MS kraji chtějí spravedlivou transformaci
Zástupci obcí vyjadřují Májovou výzvou hejtmanovi Ivu Vondrákovi podporu v jeho úsilí zajistit co nejvíce prostředků na transformaci kraje. Zároveň ale žádají, aby byla vyčleněna nejméně čtvrtina prostředků, to je 5 miliard korun z evropských peněz přímo obcím a městům do 25 tisíc obyvatel. Peněžní prostředky z fondu Spravedlivé transformace jsou určeny především na oživení kraje po útlumu těžby uhlí.
Pavel Smolka, starosta Vítkova: „Má to přispět k tomu, aby ta transformace proběhla na celém území kraje, protože útlum těžby uhlí dopadá nejen na lokality, kde se uhlí těžilo, ale na celý kraj.“
A na co by starostové peníze využili?
Dagmar Novosadová, starostka Kunína: „Na energetické projekty, jako je umístění fotovoltaických elektráren na školy, školky a zdravotní středisko. Zbytek určitě vymyslíme. Pan hejtman říkal, že to pomůže všem občanům kraje, ta v to doufáme.“
Do Moravskoslezského kraje bude v následujících letech pravděpodobně uvolněno až 20 miliard korun z evropských fondů, konkrétně z Operačního programu Spravedlivá transformace. Mezi cíle, kterých je potřeba dosáhnout pomocí evropských peněz, patří vyšší podnikavost, snižování emisí skleníkových plynů a zajištění dostatku energie investicemi do jejích obnovitelných zdrojů, udržitelná místní mobilita, digitalizace, rekultivace, oběhové materiálové hospodářství, a především investice do obyvatel kraje, jejich vzdělání i začleňování do měnící se společnosti. O takový objem peněz se přepokládá velký boj ze strany velkých podniků či měst.
Jiří Krist, předseda NS MAS: „Je to dopis občanů, podnikatelů a zástupců obcí vedení kraje, ve kterém vyjadřujeme podporu panu hejtmanovi v tom úsilí, aby náš kraj dostal spravedlivý podíl.“
V den slavnostního podepsání výzvy mimo jiné iniciátoři představili také hrubou strukturu projektu, díky kterému by měla být komunitní energetika a transformace kraje samosprávám blíže. Na projektu by mělo pracovat celkem 20 zaměstnanců, kteří by se stali tzv. energetickými poradci obcí a měst. Radili by samosprávám, jaké možnosti mohou v oblasti komunitní energetiky nalézt, co je aplikovatelné přímo v daných obcích či městech, optimalizovali by energetiku v území apod.
Michal Dresler, krajský manažer SMS: „Náš kraj bude procházet největší transformací, tak chceme ukázat, že všichni máme zájem na těch změnách. Nechceme, aby někdo byl přehlížen, aby ta spravedlivá transformace byla opravdu spravedlivá.“
Májová výzva byla rozeslána všem obcím v Moravskoslezském kraji. Její plné znění lze nalézt také na webových stránkách SMS ČR v sekci Moravskoslezského kraj.
Toto vydání pořadu Energie a kraj je u konce. Děkujeme za pozornost a těšíme se příště na viděnou.
Redakčně upraveno / zkráceno.