Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Energie a kraj

Energie a kraj

  • Veolia podepsala memorandum s VŠB-TU Ostrava
  • Okénko do světa
  • Beseda: David Sventek, ředitel společnosti BeePartner I

Dobrý den, nastal ten pravý čas na magazín TV Polar Energie a kraj. V úvodní reportáži se podíváme na podpis memoranda mezi Veolií a VŠB – TU Ostrava. Poté si přiblížíme rozmach solárních panelů a nakonec si budeme povídat s členem Evropského hospodářského a sociálního výboru Davidem Sventkem.

Veolia podepsala memorandum s VŠB-TU Ostrava

Bezemisní vodíkové technologie v Moravskoslezském kraji už nejsou jen vizí. Společnost Veolia Energie a Vysoká škola báňská podepsaly Memorandum o vzájemné spolupráci na rozvoji vodíkových technologií v Moravskoslezském kraji.

Arnošt Gross, vedoucí inovativních projektů, Veolia Energie ČR: „VŠB má velké množství odborníků, kteří to umí teoreticky, na druhou stranu my máme projekt, který je praktický, rádi s nimi budeme spolupracovat. Oni použijí své znalosti v našem provozu, dojde ke sdílení informací od nás k nim a od nich k nám.“

Stanislav Mišák, ředitel Centra ENET, VŠB-TUO: „Pro nás vodík je strategická surovina, protože dokáže řešit problematiku konverze paliv – odpadů a jejich přeměny na užitečné formy energie, elektrickou, tepelnou a chemické produkty. Z této přeměny dokážeme získat vodík, který se dá využít jednak pro dopravu, jednak se z něj dá udělat perfektní médium pro akumulaci, krátkodobou a dlouhodobou a tím se přenést se tak z uhelné doby na postuhelnou, resp. nízkouhlíkovou.“

Vodík je považován za jedno z paliv budoucnosti. Zatím se však získává hlavně z fosilních paliv a vzniká při tom značné množství skleníkového plynu.

Arnošt Gross, vedoucí inovativních projektů, Veolia Energie ČR: „My bychom rádi vyráběli vodík zelenou cestou, vznikne tudíž tzv. zelený vodík. Je to vodík, který při své výrobě prostě nevyprodukuje emisní plyn CO2.“

Veolia může v některých teplárnách už brzy ekologický vodík vyrábět celoročně za použití biomasy, a to navíc s vysokou účinností využívající specifika teplárenského provozu.

Arnošt Gross, vedoucí inovativních projektů, Veolia Energie ČR: „Momentálně máme dva vodíkové projekty, jeden je v Krnově a jeden ve FM. V obou těchto lokalitách vyrábíme jak teplo a elektřinu a už budeme ve velice krátké době vyrábět 100 % zelené energie, to znamená z OZE. Tuhle elektrickou energii bychom rádi využili k produkci zeleného vodíku.“

Vodík budou teplárny vyrábět štěpením vody v tzv. elektrolyzérech.

Arnošt Gross, vedoucí inovativních projektů, Veolia Energie ČR: „Rádi bychom výrobu na obou lokalitách začali někdy v roce 2024. Není to úplně jednoduché, protože je to nová technologie, může tam nastat velké množství problémů, ale cílíme na to, abychom v roce 2024 zahájili výrobu.“

Stanislav Mišák, ředitel Centra ENET, VŠB-TUO: „Z hlediska technologického know-how to reálné je, otázka je, a tam já úplně nevidím, jak to mají ty firmy, jak rychle to jsou schopny uvést do života do praxe, aby to pro ně dávalo finanční potenciál.“

Vyrobený vodík by měl primárně sloužit v dopravě. Může být spotřebováván přímo na vodíkových čerpacích stanicích, případně dopravován k dalšímu využití.

Arnošt Gross, vedoucí inovativních projektů, Veolia Energie ČR: „Pokud by byl zájem u zákazníků, jsme schopni vyrobit na každé lokalitě zhruba 450 tun vodíku za rok, dohromady 900 tun.“

To by mohlo vystačit například pro 100 autobusů, které ujedou každý 90 tisíc kilometrů. Vodíkové projekty podporuje i kraj a mají šanci získat evropské dotace. Moravskoslezský kraj by se tak mohl stát lídrem ve výrobě a využívání vodíku.

Stanislav Mišák, ředitel Centra ENET, VŠB-TUO: „V rámci ČR je ta připravenost tady úplně nejvyšší, je tady ideální ekosystém spolupráce vedení kraje, který má zájem o přechod z klasické na nízkouhlíkovou energetiku. Je tady univerzita, která má know-how a máme tady velké firmy, které to zajímá, tzn. máme tady člověka, který je schopen to ve spolupráci s námi uvést do praxe.“

Arnošt Gross, vedoucí inovativních projektů, Veolia Energie ČR: „Pokud se ukáže, že to je životaschopná cesta, a my doufáme, že to je, tak jsou připravené další lokality, kde bychom rádi vodík produkovali. A to už by pak bylo ve větším množství.“

Veolia chce při budování nových technologií a využívání vodíku kromě technické univerzity spolupracovat s dalšími průmyslovými firmami, dopravci a městskými společnostmi.

Okénko do světa

Ceny energií prudce rostou a lidé hledají cesty, jak na platbách za elektřinu či plyn co nejvíc ušetřit. Jednou ze stále oblíbenějších možností je instalace solárních panelů, často i v kombinaci s baterií nebo tepelným čerpadlem.

Za devět měsíců letošního roku se nainstalovalo 6 188 fotovoltaických elektráren, skoro stejný počet jako za celý loňský rok. Rostoucí zájem však už naráží na kapacity instalačních firem. Poptávka narůstá dlouhodobě, protože lidé více dbají na udržitelnost a kvůli lockdownům začali řešit odkládané projekty. Teprve v poslední době však zažívají instalační firmy skutečný nápor. Nedávný skokový nárůst cen energií – navíc v kombinaci s krachem některých dodavatelů – probudil extrémní zájem situaci řešit. Proti normálu za poslední týdny poptávka vzrostla trojnásobně.

ČEZ Prodej letos v říjnu podepsal o 85 procent více smluv na fotovoltaiku, než tomu bylo v červnu. Společnost už přitom v polovině prázdnin nainstalovala stejný počet fotovoltaik jako za celý loňský rok (tedy 660 instalací). Lze očekávat, že pokud se ceny elektřiny a plynu udrží vysoko, bude se pro pořízení fotovoltaických elektráren rozhodovat stále více zákazníků.

Zájemce totiž nyní láká ještě další věc: o něco výhodnější dotace. Počet přijatých žádostí v dotačním programu Nová zelená úsporám, což je klíčový program pro snižování emisí v domácnostech, vyskočil meziročně na téměř dvojnásobek.

Beseda: David Sventek, ředitel společnosti BeePartner I

Tomáš Tikal, TV Polar: Hostem našeho programu je pan David Sventek, ředitel společnosti P Partner a také člen Evropského hospodářského a sociálního výboru. Dobrý den.

David Sventek, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru: Dobrý den přeji.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jsem rád, že jste si udělal na nás čas. Pojďme činností vaší společnosti začít. Pomáháte svým klientům se žádostmi o dotace. Je těch možností, jak získat evropské peníze stále dost anebo se to ztenčuje je?

David Sventek, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru: Je jich dost a popravdě je jich více, než jich bylo v minulosti. Je to takové překvapení, protože se už léta mluví o tom, že evropských prostředků s tím, jak bohatneme jako Česká republika, jako region bude méně. Ale situace je opačná. Těch prostředků je více, které evropský rozpočet členským státům poskytuje. Takže my ať to řeknu na číslech jsme třeba teď v sedmi letech jako Česká republika měli k dispozici 650 miliard korun a na příštích sedm let na roky 2021 až 2027 budeme mít k dispozici přes bilion korun. Čili 1000 miliard korun. A a je to velké navýšení a souvisí to také s tím, že kromě zdrojů, které standardně členské státy přispívají do evropského rozpočtu a pak se zase rozdělují zpátky, tak se nově rozdělují i peníze z výnosů z emisních povolenek. To je velký zdroj, který nám přibývá v České republice a zhruba 250 miliard korun získáme právě z tohoto nového zdroje. Který ale zase zaplatíme, protože to zaplatí naše české podniky, naše české teplárny. Takže to není úplně něco, co by nám někdo laskavě dával, ale taky jsme si to museli řádně vydělat, zaplatit a to přerozdělování se zvětšuje, což není vždycky dobře musím říct.

Tomáš Tikal, TV Polar: Ve kterých oblastech je největší pravděpodobnost, že by náš region mohl získat nějaké dotační peníze?

David Sventek, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru: My jsme jako region docela úspěšní řekl bych. Moravskoslezský kraj je velmi aktivní. Když jsme dělali srovnání krajů v aktivitě, žádání o prostředky a nejenom jako krajská instituce, ale subjekty z kraje, podnikatelé, obce, města, tak jsme aktivní a jsme ale tak průměrně úspěšní řekl bych v celkovém přehledu za posledních sedm let.

Tomáš Tikal, TV Polar: Proč průměrně?

David Sventek, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru: Souvisí to s tím, že pro ty žádosti existuje řada podmínek a ne všechny ty projekty uspějí. A asi neumíme třeba tak kvalitně nachystat projekty, jak třeba když jsem se díval na Vysočině, že mají větší úspěšnost. Ale je to také tím, že v podstatě my jsme velký kraj a většina těch úspěšných věcí se centruje do těch metropolí, do toho území, kde je více lidí, větší koncentrace, tak možná to s tím také souvisí. Každopádně se to zlepšuje, snažíme se jako kraj. Ať si uděláte představu my za těch sedm let většinou získáme zhruba 75 miliard korun do našeho kraje, což když spočítáte dělá zhruba nějakých deset tisíc korun na občana ročně, co nám Unie přispěje, ale teď v tom novém období je ta šance větší a navíc my jako Moravskoslezský kraj jsme si vyjednali úplně extra peníze. Vyjednali jsme si peníze pro uhelné regiony, na transformaci a odklonu od uhlí a tak zvanou dekarbonizaci to znamená, že musí se i podniky modernizovat a na to potřebují zdroje. Díky tomu si myslím, že nám to stoupne třeba na 15, 20 tisíc korun průměrně na rok na občana v příštím období. Tam by si rozhodně přes 100 miliard korun získat do kraje v příštích sedmi letech.

Tomáš Tikal, TV Polar: Takže v práci máte více než dost. Vy pomáháte s vyřazením té dotace a řídíte pak i ten projekt nebo podílíme se na tom?

David Sventek, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru: My jsme nechtěli být ani nejsme v roli takových jako s prominutím dotačních úředníků, ale pomáháme vždycky s tou strategickou úvahou na začátku ať ve městě nebo v podniku, s dobrým zacílení, kde se má to město nebo ta firma rozvíjet a pak k tomu rozvojovém plánu přidáváme zdroje. Víme kde jsou k dispozici a pomáháme je získat. Ale bylo by hloupé to jenom získat a nebýt u toho příběhu dál, takže jsme u toho až do konce. Když se ten projekt realizuje, když se hlídá v tak zvané udržitelnosti, protože ty projekty se nejenom realizují, ale pak musí i plnit řadu kritérií během toho, co fungují, takže se snažíme být partnerem dlouhodobým a daří se nám to. Musím to zaklepat.

Tomáš Tikal, TV Polar: To je dobře. Umíte využít i jiné zdroje než z EU?

David Sventek, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru: Těch evropských zdrojů je tolik, že si myslím ,že je trošku hloupost se obracet někde jinde. Existují ještě takové menší zdroje jako například Norské fondy nebo Evropská investiční banka má své také podpůrné programy. Ale v tom masivním přílivu toho, co nám teď Evropa v podstatě nabízí je škoda se orientovat někam jinam a troufám si říct, že i ti, kteří to třeba moc nevnímali, že ta Evropa může pomoct, tak teď by to možná měli zavnímat, protože v té těžké době, která přichází v souvislosti se zelenou Evropskou dohodou a s tím, co je čeká v tom transparenčním příběhu, tak tyhle peníze mohou alespoň zmírnit ten průběh a mohou jim trochu pomoci. A myslím si, že je to příležitost velká. Chystejme projekty v regionu, ať tu příležitost využijeme. To je vzkaz, který jestli můžu vyslat, tak rád vysílám.

Tomáš Tikal, TV Polar: Kdo patří k vašim klientům a jestli se váš přístup liší třeba ke státním organizacím nebo k malé firmě, která si zažádá o něco? Jak to vypadá?

David Sventek, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru: Když jsme přemýšleli, kde i ty naše kapacity, které nejsou nekonečné soustředíme, tak jsme si řekli, že pomůžeme těm hráčům, kteří mají největší šanci tu transformaci kraje úspěšně provést. Tak máme tu čest pracovat hodně pro náš Moravskoslezský kraj a pro velká města, pro univerzity a pro podniky a zejména ty velké podniky, protože chcete nechcete. Jako jestli je někdo nositelem té ekonomické prosperity, tak jsou to firmy, velké firmy a pak samozřejmě i ta velká škála malých a středních podniků. Ale největší výzva stojí asi před průmyslem. Pomohli jsme zrodit tzv. Iniciativu průmyslníků Moravskoslezského kraje, kde je sedm největších hráčů jako jsou Třinecké železárny, Liberty, Bonatrans, Tatrovka. Kteří se také jako hlásí k tomu, že si chtějí zezelenat ty podniky, že chtějí třeba méně CO2 vypouštět. Ale zároveň druhým dechem říkají: "No ale my jsme si ten příběh nezvolili, tak pojďte nám s tím pomoci Evropo, ať tu transformaci zvládneme," a není to jednoduchá diskuze, protože popravdě z Bruselu ten pohled tady na náš kraj a na to, co se tady s tíží realizuje je úplně jiný než tady doma. Máme úplně jiné perspektivy a my musíme ukazovat, že to není tak snadné, jak si mnohdy člověk v Bruselu myslí.

Tomáš Tikal, TV Polar: My procházíme transformací, odcházíme od uhlí. Co je podle Vás při tomto procesu nejdůležitější? Na co bychom měli klást důraz?

David Sventek, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru: Pokud se zbavíme uhlí jako fosilního paliva, tak musíme vyřešit energetiku. Úplně nejklíčovější věc je mít čím budeme vytápění, čím budeme vyrábět elektřinu. To je asi největší výzva, která je před námi. S tím souvisí také to, že řada těch firem je závislá ve svých výrobních procesech třeba na uhlí.

Tomáš Tikal, TV Polar: Děkuji moc za rozhovor, za Váš čas, mějte se hezky a až skončí ta transformace, tak se tady potkáme.

David Sventek, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru: Děkuji, hezký den přeji.

Tomáš Tikal, TV Polar: Posledním bodem scénáře pořadu Energie a kraj je rozloučení. Takže děkuji za pozornost a na viděnou příště.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Energie a kraj
09. prosince 2021, 17:15

Dobrý den, nastal ten pravý čas na magazín TV Polar Energie a kraj. V úvodní reportáži se podíváme na podpis memoranda mezi Veolií a VŠB – TU Ostrava. Poté si přiblížíme rozmach solárních panelů a nakonec si budeme povídat s členem Evropského hospodářského a sociálního výboru Davidem Sventkem.

Veolia podepsala memorandum s VŠB-TU Ostrava

Bezemisní vodíkové technologie v Moravskoslezském kraji už nejsou jen vizí. Společnost Veolia Energie a Vysoká škola báňská podepsaly Memorandum o vzájemné spolupráci na rozvoji vodíkových technologií v Moravskoslezském kraji.

Arnošt Gross, vedoucí inovativních projektů, Veolia Energie ČR: „VŠB má velké množství odborníků, kteří to umí teoreticky, na druhou stranu my máme projekt, který je praktický, rádi s nimi budeme spolupracovat. Oni použijí své znalosti v našem provozu, dojde ke sdílení informací od nás k nim a od nich k nám.“

Stanislav Mišák, ředitel Centra ENET, VŠB-TUO: „Pro nás vodík je strategická surovina, protože dokáže řešit problematiku konverze paliv – odpadů a jejich přeměny na užitečné formy energie, elektrickou, tepelnou a chemické produkty. Z této přeměny dokážeme získat vodík, který se dá využít jednak pro dopravu, jednak se z něj dá udělat perfektní médium pro akumulaci, krátkodobou a dlouhodobou a tím se přenést se tak z uhelné doby na postuhelnou, resp. nízkouhlíkovou.“

Vodík je považován za jedno z paliv budoucnosti. Zatím se však získává hlavně z fosilních paliv a vzniká při tom značné množství skleníkového plynu.

Arnošt Gross, vedoucí inovativních projektů, Veolia Energie ČR: „My bychom rádi vyráběli vodík zelenou cestou, vznikne tudíž tzv. zelený vodík. Je to vodík, který při své výrobě prostě nevyprodukuje emisní plyn CO2.“

Veolia může v některých teplárnách už brzy ekologický vodík vyrábět celoročně za použití biomasy, a to navíc s vysokou účinností využívající specifika teplárenského provozu.

Arnošt Gross, vedoucí inovativních projektů, Veolia Energie ČR: „Momentálně máme dva vodíkové projekty, jeden je v Krnově a jeden ve FM. V obou těchto lokalitách vyrábíme jak teplo a elektřinu a už budeme ve velice krátké době vyrábět 100 % zelené energie, to znamená z OZE. Tuhle elektrickou energii bychom rádi využili k produkci zeleného vodíku.“

Vodík budou teplárny vyrábět štěpením vody v tzv. elektrolyzérech.

Arnošt Gross, vedoucí inovativních projektů, Veolia Energie ČR: „Rádi bychom výrobu na obou lokalitách začali někdy v roce 2024. Není to úplně jednoduché, protože je to nová technologie, může tam nastat velké množství problémů, ale cílíme na to, abychom v roce 2024 zahájili výrobu.“

Stanislav Mišák, ředitel Centra ENET, VŠB-TUO: „Z hlediska technologického know-how to reálné je, otázka je, a tam já úplně nevidím, jak to mají ty firmy, jak rychle to jsou schopny uvést do života do praxe, aby to pro ně dávalo finanční potenciál.“

Vyrobený vodík by měl primárně sloužit v dopravě. Může být spotřebováván přímo na vodíkových čerpacích stanicích, případně dopravován k dalšímu využití.

Arnošt Gross, vedoucí inovativních projektů, Veolia Energie ČR: „Pokud by byl zájem u zákazníků, jsme schopni vyrobit na každé lokalitě zhruba 450 tun vodíku za rok, dohromady 900 tun.“

To by mohlo vystačit například pro 100 autobusů, které ujedou každý 90 tisíc kilometrů. Vodíkové projekty podporuje i kraj a mají šanci získat evropské dotace. Moravskoslezský kraj by se tak mohl stát lídrem ve výrobě a využívání vodíku.

Stanislav Mišák, ředitel Centra ENET, VŠB-TUO: „V rámci ČR je ta připravenost tady úplně nejvyšší, je tady ideální ekosystém spolupráce vedení kraje, který má zájem o přechod z klasické na nízkouhlíkovou energetiku. Je tady univerzita, která má know-how a máme tady velké firmy, které to zajímá, tzn. máme tady člověka, který je schopen to ve spolupráci s námi uvést do praxe.“

Arnošt Gross, vedoucí inovativních projektů, Veolia Energie ČR: „Pokud se ukáže, že to je životaschopná cesta, a my doufáme, že to je, tak jsou připravené další lokality, kde bychom rádi vodík produkovali. A to už by pak bylo ve větším množství.“

Veolia chce při budování nových technologií a využívání vodíku kromě technické univerzity spolupracovat s dalšími průmyslovými firmami, dopravci a městskými společnostmi.

Okénko do světa

Ceny energií prudce rostou a lidé hledají cesty, jak na platbách za elektřinu či plyn co nejvíc ušetřit. Jednou ze stále oblíbenějších možností je instalace solárních panelů, často i v kombinaci s baterií nebo tepelným čerpadlem.

Za devět měsíců letošního roku se nainstalovalo 6 188 fotovoltaických elektráren, skoro stejný počet jako za celý loňský rok. Rostoucí zájem však už naráží na kapacity instalačních firem. Poptávka narůstá dlouhodobě, protože lidé více dbají na udržitelnost a kvůli lockdownům začali řešit odkládané projekty. Teprve v poslední době však zažívají instalační firmy skutečný nápor. Nedávný skokový nárůst cen energií – navíc v kombinaci s krachem některých dodavatelů – probudil extrémní zájem situaci řešit. Proti normálu za poslední týdny poptávka vzrostla trojnásobně.

ČEZ Prodej letos v říjnu podepsal o 85 procent více smluv na fotovoltaiku, než tomu bylo v červnu. Společnost už přitom v polovině prázdnin nainstalovala stejný počet fotovoltaik jako za celý loňský rok (tedy 660 instalací). Lze očekávat, že pokud se ceny elektřiny a plynu udrží vysoko, bude se pro pořízení fotovoltaických elektráren rozhodovat stále více zákazníků.

Zájemce totiž nyní láká ještě další věc: o něco výhodnější dotace. Počet přijatých žádostí v dotačním programu Nová zelená úsporám, což je klíčový program pro snižování emisí v domácnostech, vyskočil meziročně na téměř dvojnásobek.

Beseda: David Sventek, ředitel společnosti BeePartner I

Tomáš Tikal, TV Polar: Hostem našeho programu je pan David Sventek, ředitel společnosti P Partner a také člen Evropského hospodářského a sociálního výboru. Dobrý den.

David Sventek, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru: Dobrý den přeji.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jsem rád, že jste si udělal na nás čas. Pojďme činností vaší společnosti začít. Pomáháte svým klientům se žádostmi o dotace. Je těch možností, jak získat evropské peníze stále dost anebo se to ztenčuje je?

David Sventek, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru: Je jich dost a popravdě je jich více, než jich bylo v minulosti. Je to takové překvapení, protože se už léta mluví o tom, že evropských prostředků s tím, jak bohatneme jako Česká republika, jako region bude méně. Ale situace je opačná. Těch prostředků je více, které evropský rozpočet členským státům poskytuje. Takže my ať to řeknu na číslech jsme třeba teď v sedmi letech jako Česká republika měli k dispozici 650 miliard korun a na příštích sedm let na roky 2021 až 2027 budeme mít k dispozici přes bilion korun. Čili 1000 miliard korun. A a je to velké navýšení a souvisí to také s tím, že kromě zdrojů, které standardně členské státy přispívají do evropského rozpočtu a pak se zase rozdělují zpátky, tak se nově rozdělují i peníze z výnosů z emisních povolenek. To je velký zdroj, který nám přibývá v České republice a zhruba 250 miliard korun získáme právě z tohoto nového zdroje. Který ale zase zaplatíme, protože to zaplatí naše české podniky, naše české teplárny. Takže to není úplně něco, co by nám někdo laskavě dával, ale taky jsme si to museli řádně vydělat, zaplatit a to přerozdělování se zvětšuje, což není vždycky dobře musím říct.

Tomáš Tikal, TV Polar: Ve kterých oblastech je největší pravděpodobnost, že by náš region mohl získat nějaké dotační peníze?

David Sventek, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru: My jsme jako region docela úspěšní řekl bych. Moravskoslezský kraj je velmi aktivní. Když jsme dělali srovnání krajů v aktivitě, žádání o prostředky a nejenom jako krajská instituce, ale subjekty z kraje, podnikatelé, obce, města, tak jsme aktivní a jsme ale tak průměrně úspěšní řekl bych v celkovém přehledu za posledních sedm let.

Tomáš Tikal, TV Polar: Proč průměrně?

David Sventek, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru: Souvisí to s tím, že pro ty žádosti existuje řada podmínek a ne všechny ty projekty uspějí. A asi neumíme třeba tak kvalitně nachystat projekty, jak třeba když jsem se díval na Vysočině, že mají větší úspěšnost. Ale je to také tím, že v podstatě my jsme velký kraj a většina těch úspěšných věcí se centruje do těch metropolí, do toho území, kde je více lidí, větší koncentrace, tak možná to s tím také souvisí. Každopádně se to zlepšuje, snažíme se jako kraj. Ať si uděláte představu my za těch sedm let většinou získáme zhruba 75 miliard korun do našeho kraje, což když spočítáte dělá zhruba nějakých deset tisíc korun na občana ročně, co nám Unie přispěje, ale teď v tom novém období je ta šance větší a navíc my jako Moravskoslezský kraj jsme si vyjednali úplně extra peníze. Vyjednali jsme si peníze pro uhelné regiony, na transformaci a odklonu od uhlí a tak zvanou dekarbonizaci to znamená, že musí se i podniky modernizovat a na to potřebují zdroje. Díky tomu si myslím, že nám to stoupne třeba na 15, 20 tisíc korun průměrně na rok na občana v příštím období. Tam by si rozhodně přes 100 miliard korun získat do kraje v příštích sedmi letech.

Tomáš Tikal, TV Polar: Takže v práci máte více než dost. Vy pomáháte s vyřazením té dotace a řídíte pak i ten projekt nebo podílíme se na tom?

David Sventek, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru: My jsme nechtěli být ani nejsme v roli takových jako s prominutím dotačních úředníků, ale pomáháme vždycky s tou strategickou úvahou na začátku ať ve městě nebo v podniku, s dobrým zacílení, kde se má to město nebo ta firma rozvíjet a pak k tomu rozvojovém plánu přidáváme zdroje. Víme kde jsou k dispozici a pomáháme je získat. Ale bylo by hloupé to jenom získat a nebýt u toho příběhu dál, takže jsme u toho až do konce. Když se ten projekt realizuje, když se hlídá v tak zvané udržitelnosti, protože ty projekty se nejenom realizují, ale pak musí i plnit řadu kritérií během toho, co fungují, takže se snažíme být partnerem dlouhodobým a daří se nám to. Musím to zaklepat.

Tomáš Tikal, TV Polar: To je dobře. Umíte využít i jiné zdroje než z EU?

David Sventek, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru: Těch evropských zdrojů je tolik, že si myslím ,že je trošku hloupost se obracet někde jinde. Existují ještě takové menší zdroje jako například Norské fondy nebo Evropská investiční banka má své také podpůrné programy. Ale v tom masivním přílivu toho, co nám teď Evropa v podstatě nabízí je škoda se orientovat někam jinam a troufám si říct, že i ti, kteří to třeba moc nevnímali, že ta Evropa může pomoct, tak teď by to možná měli zavnímat, protože v té těžké době, která přichází v souvislosti se zelenou Evropskou dohodou a s tím, co je čeká v tom transparenčním příběhu, tak tyhle peníze mohou alespoň zmírnit ten průběh a mohou jim trochu pomoci. A myslím si, že je to příležitost velká. Chystejme projekty v regionu, ať tu příležitost využijeme. To je vzkaz, který jestli můžu vyslat, tak rád vysílám.

Tomáš Tikal, TV Polar: Kdo patří k vašim klientům a jestli se váš přístup liší třeba ke státním organizacím nebo k malé firmě, která si zažádá o něco? Jak to vypadá?

David Sventek, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru: Když jsme přemýšleli, kde i ty naše kapacity, které nejsou nekonečné soustředíme, tak jsme si řekli, že pomůžeme těm hráčům, kteří mají největší šanci tu transformaci kraje úspěšně provést. Tak máme tu čest pracovat hodně pro náš Moravskoslezský kraj a pro velká města, pro univerzity a pro podniky a zejména ty velké podniky, protože chcete nechcete. Jako jestli je někdo nositelem té ekonomické prosperity, tak jsou to firmy, velké firmy a pak samozřejmě i ta velká škála malých a středních podniků. Ale největší výzva stojí asi před průmyslem. Pomohli jsme zrodit tzv. Iniciativu průmyslníků Moravskoslezského kraje, kde je sedm největších hráčů jako jsou Třinecké železárny, Liberty, Bonatrans, Tatrovka. Kteří se také jako hlásí k tomu, že si chtějí zezelenat ty podniky, že chtějí třeba méně CO2 vypouštět. Ale zároveň druhým dechem říkají: "No ale my jsme si ten příběh nezvolili, tak pojďte nám s tím pomoci Evropo, ať tu transformaci zvládneme," a není to jednoduchá diskuze, protože popravdě z Bruselu ten pohled tady na náš kraj a na to, co se tady s tíží realizuje je úplně jiný než tady doma. Máme úplně jiné perspektivy a my musíme ukazovat, že to není tak snadné, jak si mnohdy člověk v Bruselu myslí.

Tomáš Tikal, TV Polar: My procházíme transformací, odcházíme od uhlí. Co je podle Vás při tomto procesu nejdůležitější? Na co bychom měli klást důraz?

David Sventek, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru: Pokud se zbavíme uhlí jako fosilního paliva, tak musíme vyřešit energetiku. Úplně nejklíčovější věc je mít čím budeme vytápění, čím budeme vyrábět elektřinu. To je asi největší výzva, která je před námi. S tím souvisí také to, že řada těch firem je závislá ve svých výrobních procesech třeba na uhlí.

Tomáš Tikal, TV Polar: Děkuji moc za rozhovor, za Váš čas, mějte se hezky a až skončí ta transformace, tak se tady potkáme.

David Sventek, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru: Děkuji, hezký den přeji.

Tomáš Tikal, TV Polar: Posledním bodem scénáře pořadu Energie a kraj je rozloučení. Takže děkuji za pozornost a na viděnou příště.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/index.php/porady/energie-a-kraj/energie-a-kraj-09-12-2021-17-15