Tomáš Tikal, TV Polar: Hezký den, jsme na začátku magazínu televize Polar Energie a kraj. Začneme výběrem toho nejlepšího z energetického diskuzního fóra. Ohlédneme se za rokem 2022 v oblasti energetiky a nakonec si budeme povídat se zástupcem Cechu topenář a instalatérů ČR panem Josefem Slováčka.

Jak se MS kraj připravuje na výrobu tepla bez uhlí?

Tomáš Tikal, TV Polar: Vítám Vás u diskuzního fóra televize Polar, které se ponese v duchu energií. Tématem je teplo za přijatelnou cenu a také bezuhelná energetika po roce 2030. Našimi hosty jsou pan Jakub Unucka, první náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje, kterého tady vítám, Dobrý den a hezký.

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Hezký zimní den.

Tomáš Tikal, TV Polar: A pan Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia, který také přišel mezi nás. Dobrý den.

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: Z mé strany také hezký zimní den.

Tomáš Tikal, TV Polar: O zimě tady asi bude řeč také, ale hlavně o teple. Pane Unucko, v našem kraji se teplo tradičně vyrábělo z uhlí, což byla sice levná, ale zároveň neekologická varianta. Jak to je s tím podílem uhlí při výrobě tepla v současné době a v průběhu toho času celkově?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Z černého uhlí jsme naprosto atypickým krajem v ČR, to je všude jinde, kde to je hnědé uhlí. My jsme jediný kraj, který je dán na to černé uhlí. Je to logické, protože tady ty šachty byly. Stejně tak je logické, že se topí hnědým uhlím v severních Čechách nebo vůbec vlastně v celých Čechách. Od toho se odvíjí ty problémy, které dnes máme. To znamená šachty se zavírají a otázka je, odkud to černé uhlí budeme brát. Jak to ekologické asi každý cítí na svůj vlastní nos. Byly doby, kdy šlo vidět, co dýcháme a dneska už to vidět nejde. Dneska jsme v jednom procentu toho, co bylo před rokem 1989 a pevně doufám, že budeme pokračovat v té ekologizaci dál.

Tomáš Tikal, TV Polar: Celkově to procento při výrobě tepla v současné době v našem kraji?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Je to na třetiny. Třetina je průmysl včetně teda výroby tepla, třetina jsou domky a třetina je doprava. Samozřejmě záleží, v jakém jsme období dneska ty domky tvoří, řekl bych, drtivou většinu toho smradu, který dýcháme.

Tomáš Tikal, TV Polar: Bavíme se o transformaci Moravskoslezského kraje, ke které patří i rok 2030 úplně bez uhlí. Stále to platí, stále jsme schopni to stihnout?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Stále to platí a jsme schopni to stihnout. Ale bude záležet samozřejmě tady na kolezích z Veolie a dalších teplárnících, jestli do toho půjdu, jestli stále platí ty jejich plány, že v roce 2030 to bude bez uhlí, naše dopadové studie říkají, že to půjde, aniž by to muselo být výrazně dražší, a aniž by to muselo nějakým způsobem omezovat lidi v tom komfortu, jaký dneska mají.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pro ty, kteří neví, připomínám, že Veolia je největším dodavatelem tepla v našem regionu. Rozšiřuje ho dálkovým zásobováním. Jak se vám daří odstupovat postupně od toho uhlí?

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: Nám se celkem daří v tom horizontu roku 2030. Plánujeme opravdu, že bychom uhlí opustili v rámci regionu. Už jsme provedli celou řadu ekologizačních akcí na našich teplárnách, kdy se snažíme uhlí nahradit primárně lokálním palivem, které je k dispozici. To znamená uvažujeme o biomase, což je třeba případ Frýdku-Místku nebo Krnova. Uvažujeme třeba o využití energetickém odpadu. O tom budeme asi ještě v průběhu pořadu hovořit a zároveň nemusíme, nemůžeme zastírat, že plyn je také jedním z řešení, na které se budeme muset postupně obrátit. Takže třeba Frýdek-Místek, Krnov už jsou z velké části ekologizované. Ekologizovali jsme Teplárnu v Přívoze, to znamená jednu část vytápění pro Ostravu už dneska máme prakticky bez uhlí a můžeme jet pouze na zemní plyn, popřípadě na koksárenský plyn a další teplárny budou následovat.

Tomáš Tikal, TV Polar: Je to tak rok, dva zpátky, kdy lidé uvažovali o tom, že se nebo masivnější uvažovali o tom, že se odpojí od vaší centrální soustavy. Jak to dopadlo? Ještě pořád funguje tento trend?

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: Tento trend už se zastavil. On nebyl nijak vysoký, to znamená ty žádosti byly v řádech jednotek, možná menších desítek v rámci celé severní Moravy. Ten trend se zastavil zcela. Dnes myslím si, že lidé si uvědomili, že to dobrodružství vydání se nějakým vlastním zdrojem tepla, ať už je to elektřina v případě tepelného čerpadla nebo zemního plynu, nedej bože v případě plynové kotelny, z dlouhodobého hlediska ten směr není správný. Není ekonomicky zajímavý. Soustava CZT, ať už to teplo vyrábíme z čehokoliv, má tu výhodu, že je stabilní, že teplo je vždycky k dispozici a ten dodavatel v rámci svých nákupů komodit, nákupu energií, ať už to je plyn, uhlí, biomasa nebo jiné, je schopný dosáhnout úspor, které malí odběratelé už dosáhnout nemohou.

Tomáš Tikal, TV Polar: Uhlí samozřejmě jsme historicky brali z OKD. Jak to vypadá aktuálně, pane náměstku? Jaká je situace s těžbou uhlí v našem regionu?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Situace je jasná, jedna šachta funguje. Důl ČSM, který těží zhruba milion tun uhlí, to je zhruba to, co se pak spálí pro výrobu tepla pro domácnosti a pro podniky a bude fungovat minimálně jeden rok. Modlíme se, aby to byly ty roky minimálně. Až do roku 2025, protože potom, pokud se nemýlím, teplárna Karviná už uhlí nebude potřebovat. Zůstane zde pouze jedna teplárna, a to jsou Třebovice, která bude potřebovat uhlí. Já pevně věřím, že si poradíme i potom. Samozřejmě objevily se úvahy o znovuobnovení těžby na dole ČSA, případně Darkov, ale ty jsou úplně nesmyslné, protože první uhlí by bylo někdy v roce 2030-2031 a stálo by to neuvěřitelné peníze. Takže těžba uhlí tady skončí a opravdu bude záležet na tom, jestli se povede těm velkým výrobcům tepla přejít na plyn. Nezastírám, že ten plyn to médium přechodové bude. Plynu je ve světě dost. Akorát ty trubky k nám zrovna moc nevedou na severní Moravu. Takže pevně doufám, že se do toho roku 2026 povede protáhnout ten plynovod s Dějlova přes Háď do Polska, odkud může proudit ten plyn z těch terminálů zkapalněného plynu na severní pobřeží.

Tomáš Tikal, TV Polar: Děkuji tedy za Vaši účast. Jsme rádi, že jste přišli. Vážíme si toho.

Co přinesl pořad Energie a kraj v roce 2022?

Tomáš Tikal, TV Polar: Možná se vám v posledních měsících zdá, že v turbulentní době energetické krize přicházejí pouze samé špatné zprávy a vážná témata. Přesto jsme se pokusili i v této oblasti najít pár okamžiků, které by vás mohly pobavit. Tady jsou. Tak například první náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro energetiku a průmysl Jakub Unucka. Má velmi zajímavý názor na komoditní energetiku. Tady je jeho vysvětlení, co to komoditní energetika vlastně je.

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Komunitní energetika je zvláštní pojem, je to něco jako teenager sex, všichni o tom mluví a nikdo to ještě nikdy neviděl. Takže opravdu jsme ve stejné podobě?

Tomáš Tikal, TV Polar: Na to reagují další experti v energetice následovně.

Jiří Krist, předseda MAS Opavsko: Montuj, bejby, montuj. To je heslo ne vrtej, ale montuj.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jaký bude rok 2030 podle Vás, pane Bendo?

Leopold Benda, jednatel Benekov Esco: Domnívám se, že v té době komunitní energetika už nebude teenager sex, jak říkal Jakub, už to nebude ani yetti, ale bude to naprosto běžná věc.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pozadu nezůstal ani Mirek Topolánek, bývalý premiér České republiky a v současné době předseda Teplárenského sdružení České republiky. Ten přišel s originálním řešením, jak čelit energetické krizi.

Mirek Topolánek, předseda Teplárenského sdružení ČR: Já si myslím, že je třeba nakoupit ty ebonitové tyče a nakonec při takto nastavených podmínkách na tom tzv. evropském trhu bude velmi efektivní třít ty ebonitové tyče liščím ohonem. A to já všem přeji ten pohyb, aby by byl v pořádku.

Tomáš Tikal, TV Polar: Do roku 2023 Vám za tým pořadu Energie a kraj přejeme hodně zdraví, životní energie a klid při placení faktur.

Do roku 2030 se má v Evropě vyrobit 30 milionů tepelných čerpadel

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: Pan Josef Slováček má v Cechu topenářů a instalatérů ČR na starosti obnovitelné zdroje. Proto není od věci poslechnout si jeho názory.

Josef Slováček, místopředseda Cechu topenářů a instalatérů ČR: Podstatná věc je, že v současné době se potýkáme s tím, že máme nedostatek energií, které jsou ovlivněné geopolitickou situaci. Přechod od plynu, který je vlastně ohroženy, buď nebude, nebo bude drahý, se bude muset řešit využitím obnovitelných zdrojů. Mezi nejefektivnější obnovitelné zdroje patří jednoznačně tepelná čerpadla, která mohou zastat plynové kotle v podstatě s tím, že 70 procent energie, které dostáváme do domu třeba pro vytápění, získáme z okolí vytápěné objektu pomocí tepelného čerpadla. A nic nás to nestojí, jenom to tepelné čerpadlo, což je dneska problém. S ohledem na to, že obrovsky stoupla v celé Evropě poptávka po tepelných čerpadlech, dodací lhůty jsou mnohaměsíční, někdy i rok, třeba i déle. Poptávka obrovská, ale je to správná cesta. V podstatě jak se z těch problémů, které se nám z energetického hlediska vyvstaly, tak jak se toho zbavit?

Tomáš Tikal, TV Polar: Jaký je ten hlavní argument, proč si pořídit tepelné čerpadlo? Někteří namítají. Co když se mi pokazí po pěti letech a ta investice se mi nevrátí?

Josef Slováček, místopředseda Cechu topenářů a instalatérů ČR: Podstatné je vybrat dobré tepelné čerpadlo. Na našem trhu je zhruba sto padesát druhů tepelných čerpadel, systémů a značek. Mezi nimi jsou velice dobré a jsou tam také čerpadla, kterým já říkám garážové, které za moc nestojí, v podstatě jsou levné a lidi si to koupí. Ano, když si takové čerpadlo koupí, za dva roky ho třeba vyhodí a stálo ho to třeba sto padesát tisíc, protože bylo v uvozovkách levné. Na druhé straně jsou tepelná čerpadla, které spolehlivě mohou fungovat a fungují dvacet let, což mám ověřeno, že po dvaceti letech se teprve začnou měnit. Takže je to o tom výběru. Já jsem na své přednášce zdůrazňoval, podle čeho by měli vybírat tepelná čerpadla, a myslím si, že to padlo na úrodnou půdu.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jednak vybrat si kvalitní tepelné čerpadlo, jak říkáte. Druhá věc, takové, které je vhodné pro tu mou nemovitost. Je to tak?

Josef Slováček, místopředseda Cechu topenářů a instalatérů ČR: Samozřejmě, pro každý objekt je potřeba určitý výkon tepelného čerpadla. Ten se stanovuje podle tepelných ztrát tohoto objektu, které se dají buď spočítat jako projektant projektem topení. Případně se dá, pokud třeba tam byl plynový kotel, odvodit z roční spotřeby plynu se dá odvodit, jaká je tepelná ztráta domu a podle toho přiřadím výkon tepelného čerpadla, aby mi to vytopilo k plné pohodě.

Tomáš Tikal, TV Polar: Co se dá dělat s tou čekací lhůtou, že je tak dlouhá? Je málo výrobců nebo těch zákazníků potenciálních je strašně moc?

Josef Slováček, místopředseda Cechu topenářů a instalatérů ČR: Právě ta krize, která nastala po přerušení dodávek nebo se snížením dodávek plynu, se dotkla celé Evropy. Výrobci, kteří jsou v Evropě všichni jsou na plný šroubky co můžou, ale ta poptávka je tak obrovská, že nestíhají vyrábět. Není to jenom o tom, že by kapacitně nestíhali, ale i subdodavatelské komponenty třeba nemají. To je jako u škodovek. Nebyly do toho nějaké součástky, tak na letištích stojí tisíce aut, které se nemohou dodělat, protože nemají čipy. Něco podobného je i u těch tepelných čerpadel dneska. Předpokládám, že do dvou let se ta situace výrazně změní, protože významní evropští výrobci začali stavět nové objekty pro výrobu tepelných čerpadel, protože se má do roku 2030 namontovat v Evropě, dávejte pozor 30 milionů tepelných čerpadel, což je šílené množství. Na druhé straně je ještě podmínka: on to někdo musí umět taky namontovat. Není jenom vyrobit, ale nám chybí ty ruce, které to budou montovat. Protože staří montéři šli do důchodu, mladí odešli do zahraničí a náš trh je vykradený a jenom pár kluků, třeba topenáři na učilištích nám jde do života. Bude problém, jak to všecko zvládnout. Proto chceme školit, aby se přeškolili z jiných řemesel, třeba právě k tomuto, protože to bude velice zajímavá a atraktivní profese.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jaké známe základní typy tepelného čerpadla? A jaké byste doporučil třeba pro běžný rodinný dům?

Josef Slováček, místopředseda Cechu topenářů a instalatérů ČR: Ty typy se odvozují podle toho, odkud tu tepelnou energii odebíráme. Jedna možnost je z vody, což je jedno procento jenom, protože nemáme na to vhodné hydrogeologické podmínky. Druhá varianta jsou tepelná čerpadla, které berou teplo ze země, ať z vrtu nebo z plošných kolektorů kolem domu. Těch je tak zhruba 10 % a 90 % v našich klimatických podmínkách jsou tepelná čerpadla, které berou teplo ze vzduchu. Systém vzduch voda. Kvalitní tepelná čerpadla funguji s přehledem až do minus pětadvaceti stupňů, což jsou teploty, které se prakticky u nás nevyskytují.

Tomáš Tikal, TV Polar: Dá se očekávat, že vznikne ještě nějaký nový typ, převratný typ tepelného čerpadla?

Josef Slováček, místopředseda Cechu topenářů a instalatérů ČR: Zatím o něm nevím a dělám v tom třicet let.

Tomáš Tikal, TV Polar: Patnáct minut pořadu Energie a kraj je u konce. Děkuji za pozornost a nezapomeňte sledovat příští čtvrteční premiéru. Na viděnou!

Redakčně upraveno / zkráceno.